PPardinio komentáře u knih

Jsem velkým fanouškem této série detektivních příběhů odehrávajících se v okolí švédského města Växjö. Hlavním důvodem je určitě parta detektivů, která mi přirostla k srdci. Neplatí to však pro hlavní vyšetřovatelku Ingrid Nyströmovou. Na této postavě mi od prvních knížek něco nesedí a pro mé nižší hodnocení může být tak důvodem to, že v ČERVENÉM POKOJI má bohužel hodně prostoru a autorské duo se až příliš motá kolem jejích duševních stavů. Ty však příběh nikam neposouvají. Naopak jej dost brzdí. Dějová linka kolem její dcery mi doslova pije krev a závěrečný nástup této postavy na scénu vše ještě zhoršil. Hlavní dějová linka odehrávající se kolem vraždy Adama Arlemarka mi přišla zajímavá, ve výsledku překvapivá, ale dopátrávání se klíčových stop mohlo být pojato lépe. V sérii jde ve výsledku o jednoznačně podprůměrný příběh. Řadím jej na úroveň v mých očích nepovedených Ledových hlubin.

13.12.2023

Knížek od A.Christie jsem přečetl již opravdu hodně a je tak nemožné všechny v rozmezí tolika let porovnávat. Mám rád hlavně dobu, ve kterém se detektivní příběhy odehrávají. Baví mě ty morální a povahové rozdílnosti oproti 21.století. ZÁHADA MODRÉHO VLAKU mi nepřišla až tolik příběhově zdařilá. Ve vyprávění příběhu jsem měl navíc i značný problém si najít pozitivní vztah k postavám. K tomu mám rád, když je Hercule Poirot doplněn detektivním protikladem, který mu během vyšetřování nahrává. Kathrine Grey měla moc málo prostoru na to, aby danou roli zvládla. Autorky si nesmírně vážím, ale musím dát 3*. Jedna z těch horších knížek.

2 02.12.2023

Opravdu velká škoda, že po zdařilém roadtripu do Říma přišly Kondory a prezident Aleko. Do té doby mě bavil hlupák Johan, jeho kuchařské vsuvky a celý doprovod. Od přesunu na smyšlený ostrov mi příhody celé party vadily více a více. Jonas Jonasson vychází bohužel ze stále stejného formátu a to, co bylo cool ve Staříkovi, působí již jako vykrádání sebe sama. Jestli to jiným nevadí, tak mě teda ano. Uznávám, že místy jsou situace úsměvné, dobře se to čte, ale chce to něco změnit. Při neustálém opakování Obramy bez r jsem zatínal pěst. Neočekávám však, že JJ bude v dalších případných knihách něco měnit, když se knihy prodávají.

3 25.11.2023

Musím se přiznat, že Kinga jsem si letos koupil do knihovničky asi jen díky Čtenářské výzvě. Nikdy dříve jsem od něj nic nečetl a necítil jsem se tím nijak ochuzený. Dnes vím, že to byla chyba. Tento druh literatury jsem neměl tak dlouho opomíjet. DALLAS 63 byl první knihou, kterou jsem od autora vzal v knihkupectví do ruky a jsem přesvědčený, že šlo o trefu do černého, čistý střed. Úžasně napsaný příběh o putování do minulosti. Autor si s nastíněním kladů i záporů padesátých let v USA opravdu vyhrál. Cítil jsem, že každá stránka v ději prostě musí být. Oblíbil jsem si Jakea Eppinga alias George Ambersona při jeho snaze změnit osud JFK a několika obyčejných lidí. Nejintenzivnější částí se pro mě stala pasáž z města Derry. Jestli hodnotím celek 5*, tak zde by to bylo na 6*. Nemohl jsem odtrhnout oči od textu. Silný žážitek!

9 15.11.2023

Jan Rendl se v jeho 3.knížce z JA drží osvědčených postupů při popisu putování krajem. Dějově a myšlenkově tak kniha nenabízí oproti předešlým dílům vlastně nic nového. Jen se odehrává v jiném regionu či údolí. Autor je stále stejný a občas až zbytečně hazarduje se zdravím. Okolní svět, zde Kolumbii, ovlivňuje covid. Ve vyprávění bych tak očekával ještě více popis jeho dopadu na obyčejné lidi. V cestopisu totiž vyhledávám hlavně dojmy, jak se žije babičce u silnice nebo prodavači ze zapadlého krámku. Jednoduše život lidí, kteří žijí v místě, kterým poutník prochází. Autora přesto obdivuji za to, že si jde za svým turistickým snem a překonává nástrahy cesty, ale v případné další knize bych malinko ubral množství stránek točících se kolem fyzického stavu.
Horší jak druhá kniha, lepší jak první. Lepší 3*
Ano, chápu, že autor před kovidem utíká do země, kde tuší klid a svobodu pohybu, ale přeci jen je ROUŠKA zmíněná v samotném názvu knihy.

28.10.2023

Opět jsem si příběh party z oddělení Q nadmíru užil. MARCO byl kluk, kterému se dalo fandit a rád jsem v jeho podání poznával život na okraji společnosti, vnímání okolí a využívání únikových cest v ulicích Kodaně. V ději se objevilo i značné množství rozdílných padouchů. Autor je zajímavě kombinoval a uváděl na scénu. To napomáhalo tomu, že se v ději stále něco dělo. Jen závěr knížky byl až moc zacílený na HAPPYEND. Přiznám se, že to na mě bylo až moc. Jinak ale opět dobrá autorova práce.

10 19.10.2023

SLOŽKA 64 je další poutavý příběh oddělení Q v čele s komisařem Carlem Morckem. Je vidět, že J.A.Olsen se lepší každým dílem. Navíc dokáže dobře vybalancovat napětí, akci, vtip a dějové zvraty. Vše působí poměrně věrohodně a opírá se o dobře zvolenou chemii mezi Carlem, Asadem a Rose. Navíc i další vedlejší postavy fungují a nenabourávají plynulost děje. Ve Složce 64 oceňuji velmi dobře rozpracovaný příběh Nete a její životní pohromy. Curt Wade byl k celkovému dojmu z knihy výborně zvolenou zápornou postavou. Pěkné čtení!

9 30.09.2023

(SPOILER) Můj pohled na POSLEDNÍ LEŽ byl jako na houpačce. Po krátkém průměrném úvodu vykreslujícím život mladé malířky, jsem byl zvědavý, co se bude dít v táboře Slavík na břehu tajuplného jezera. Později jsem se těšil zase na konec, abych příběhy tábornic z chatky Svída měl již za sebou. Osudy všech mi v ten moment byly naprosto fuk. Nejvíce mi asi vadilo prapodivné chování všech hlavních postav. Rozumím ale tomu, že se autor snažil čtenáře zmást v názorech na Thea, Cheta, Bekky, Franny, Lottie nebo Emmu. Poté opět nastaly v ději příběhové zvraty a autor lépe pracoval s temnější atmosférou místa. Našel jsem si zase cestu k Em v její mladé a dokonce i starší verzi. Děj se ale po
nějakém čase opět vlekl a v momentě, kdy autor strhával pozornost k psychickým problémům Emmy, jsem již opět počítal zbývající stránky. Vše se vleklo, rozuzlení nabízelo podivné vyznění. Naštěstí závěr vše napravil. Zde mě autor mile překvapil (opomenu-li opět nějaké to nelogické chování postav během vyšetřování detektiva Flynna) a mé hodnocení překlopil na slabší 4*.

1 12.09.2023

Bavila mě hlavně první polovina knížky. Pozdější část děje, která se odehrávala v okolí smyšleného ostrova Vrakonisi, mě již nedokázala tolik oslovit. Nemohu příběhy porovnávat s knížkami Iana Fleminga, protože PLUKOVNÍK SUN od K.Amise je moje prvotina s agentem 007. Za mě průměrný příběh, ve kterém mi asi malinko chyběla propracovanější akce a větší prostor daný hlavnímu záporákovi. Tři hvězdičky dávám hlavně za chemii mezi Jamesem Bondem, Ariadnou a Litsasem.
Škoda místy lehce nepřehledného vyprávění.

1 26.08.2023

Rád jsem dnes dočetl MOTÝLÍ DŮM, který odstartoval příběhy mé oblíbené vyšetřovací skupiny z města Växjö. Mám rád lidské propojení celé party, i-když zde ještě nejsou nějaké vztahy úplně dotažené nebo vysvětlené, ale díky zkušenostem z pozdějších příběhů jsem v tom netápal a vím, co bude následovat. Na autorské dvojici oceňuji, že jejich příběhy netlačí úplně na pilu, soustředí se i na další členy týmu (např. Delgado, Knutsson...) a nevyžívají se v popisu brutálních a krvavých scén. Vše tak na mě při čtení působí více, jako bych mohl při vyšetřování opravdu být i já. Samotný příběh milovníka hmyzu Balthasara Melchiora Frosta mě bavil od prvních stránek a s přibývajícím časem jsem rád akceptoval i další zainteresované postavy. Lepší 4*

2 31.07.2023

U této detektivky se mi autorka trefila do noty. Zubařské prostředí, inspektor Japp, H.Poirot, nádech špionáže a k tomu několik propojených vražd. Bavilo mě postupování při hledání ztracené slečny Sainsbury Sealové a závěrečné rozuzlení, které mě při čtení nenapadlo. Moje úvahy směřovaly jinam. Do deštivého počasí naprosto ideální volba.

5 26.07.2023

ZÁHADA ZÁMKU STYLES je prvotina od A.Christie, ale pro mě jde již o 33.knížku, kde se setkávám s tvorbou královny detektivek. H.Poirot a A.Hastings mají vše pevně v rukách, ale občas malinko pochybuji o skládání důkazů k odhalení vraha. Jinak je zde ale vše, co mám na knížkách od autorky rád - anglický venkov, šlechtické sídlo, služebnictvo, čaj, rozhovory, dedukce a snaha si hrát s motivy vraždy. Lepší 4*

5 17.07.2023

Atmosféra zapadlé chaty v liduprázdné islandské přírodě mě ke knížce rychle připoutala. Napětí jsem ze stránek doslova cítil. Když do děje vstoupila vyšetřovatelka Hulda, dané napětí se sice vytratilo a tempo děje se malinko zpomalilo, stále jsem ale chtěl vědět, jak knížka dopadne. Závěr nebyl překombinovaný a autor se nesnažil zcela běžnou zápletku nějak dokrášlovat. Oceňuji také zasazení části děje na ostrov Ellidaey. Jeho fotky mě vždy přiváděly k otázce, jaké tam musí být nějaký čas v osamění žít. Díky autorovi to malinko vím. Bavil jsem se

2 12.07.2023

Anton Brekke a jeho styl vyšetřování mě v POKOJI STÍNŮ neoslovil tolik jako v Práskači. Stále jde o velice zajímavý námět doplněný o uvěřitelné postavy záporáků i klaďasů. Jen tempo vyprávění mělo tentokrát kolísavý průběh. Hodnotím jako průměrnou severskou detektivku s mírně nečekaným rozuzlením.

3 13.06.2023

V této druhé části putování Jižní Amerikou jsem již věděl, jaký styl psaní a způsob vyprávění mě od autora čeká. Oceňuji především, že JR dokáže kromě popisu aktuálního rozpoložení svého já i velmi dobře přiblížit krásu/divokost okolí a život obyčejných lidí v daném místě, což od cestopisu očekávám. Děkuji především za pasáže z Bolívie, kdy jsem si čtení užíval nejvíce. Lepší 4*

29.04.2023

POLEDNICE je knížka do vlaku, letadla nebo autobusu. Dobře se čte, protože autor využívá jen několik postav a nepouští se do žádných převratných obratů a zápletek. Jde tak udržet pozornost i v rušivém okolním prostředí. Děj jsem si užil, ale Volf a Černá mi k srdci nepřirostli. Autor vraha nijak netajil, a proto se nemohlo odehrát žádné závěrečné překvapení či odhalení. Pasáže s Martou děj zajímavě obohatili. Jinak nevěřím, že by si nikdo na velkém sídlišti nevšiml vražd za bílého dne.
Průměr - 3*

6 11.04.2023

PROMLČENÍ je takové čtení na víkend. V ději se neobjeví příliš postav, knížka není dlouhá a dokáže poměrně rychle vtáhnout do děje. První setkání s autorem a za mě spokojenost. Přiznám se, že i já jsem se musel občas ujistit, kdo vypráví zrovna příběh (Novotný x Volf), ale jinak mě téma vražd zasazených do pohraničí přišlo dobré. Odsun Němců, zahraniční spolupráce a doba minulá byl příjemný bonus. Autorovi dám určitě ještě šanci. Horší 4*

7 31.03.2023

První polovina knihy, kde se autor věnuje spíše popisu rozličných národů a geografickým faktům, mně přišla poněkud slabší. Na svou dobu to musel být pro čtenáře ale fantastický zdroj informací a zajímavostí. Když JV přešel více do dějové linky, tak i můj zájem o příběh Michaila Strogova o poznání vzrostl. Jako čtenář jsem se smířil s tím, že náhoda a štěstí hraje ve vyprávění rozhodující faktor a některé zápletky lze úspěšně tipnout se značným předstihem. Carský kurýr si mě při putování Sibiří získal, ale tak nějak jsem očekával, že dva novináři, kteří se ve vyprávění neustále objevují, budou mít i nějaký ten vliv na děj. Tady mě autor opravdu překvapil, protože kdyby ve vyprávění Harry Blount s Alcidem Jolivetem nebyli, tak se vlastně nic nestane. Zbytečné postavy se zábleskem vtipu. Hlavní padouch Ivan Ogarev byl z celkového pohledu asi nejzajímavější. 70%

4 24.03.2023

VZKAZ V LÁHVI měl za mě velice dobře propracovanou hlavní dějovou linku, která ve výsledku působila ve většině popsaných událostí uvěřitelně. V knížce se navíc autor nepustil do přehnaných akčních scén a závěr pronásledování vraha byl zdařile vygradovaný. Postavy vyšetřovatelů mě stále baví. Navíc tajemno nad Asadem a Rose naznačuje další zajímavé zápletky. Jsem zvědavý, co z této linie vzejde. Snad mě J.A.Olsen nezklame.

18 21.02.2023

Od Aleny Mornštajnové jsem dříve nic nepřečetl a jako první seznámení s její tvorbou jsem zvolil knížku, u které mě opravdu zaujalo popisované téma, jak to mohlo třeba být, kdyby se rok 1989 odvíjel jinak. Nepochybuji o tom, že je autorka dobrou spisovatelkou a její LISTOPÁD má několik velmi čtivých pasáží , z daného tématu se dalo ale dostat mnohem více. Při vylíčení životů Magdy a Marie mě např. mrzelo, že děj prakticky postrádá pohled na probíhající události ze strany muže. Muže zde chápu hlavně jako policisty, vojáky a do jisté míry zlo, strážce pořádku. Popisovaný život je tak plný strachu, stísněnosti, podezřívavosti a deprese. Osobně si ale myslím, že na každé době se dá najít něco hezkého. Něco, co lidem pomáhá se s danou dobou vypořádat. Závěr knížky mě donutil se zamyslet a celkové hodnocení vidím na lepší 3*

10 05.02.2023