Praevka komentáře u knih

Bylo to skvělé. Poslouchala jsem celý ten dokonale propracovaný, temný příběh jako audioknihu. Do té doby jsem o existenci Kajetána Písařovice neměla ani tušení - a teď ho budu velebit skoro stejně jako autora knihy. Když totiž vezmete perfektně napsanou knihu a necháte ji přečíst perfektnímu herci, stane se z toho jedinečný zážitek. Nicméně i přes velmi podařenou interpretaci ve mně zůstává nutkavá potřeba přečíst si to celé znovu sama.

6 16.11.2020

Přiblížení se stylu původního Saturnina - OK, proč ne. Ale když už si pan autor dal takovou práci se stylem, proč si ji nedal i s vymýšlením příběhu? On tam totiž vlastně žádný není (klidně čtěte dál, kde není příběh, nemůže být spoiler): je léto; na každé stránce se dozvíte, jak úžasná je slečna Barbora; teta Kateřina komunikuje příslovími a strýc František motivačními citáty; Milouš je zamilovaný; doktor Vlach sarkastický; dědeček roztomilý; Saturnin pohotový. Plácá se to od snídaně k večeři, aniž by se stalo cokoliv, co by to celé někam posunulo.

16 14.10.2020

"Jediné, co dostaneme, je příležitost. Nedostáváme požehnání."
Potřetí... a pořád dobrý.

28.09.2020

Za mě rozhodně lepší než Dívka v pavoučí síti: žádné zbytečné nudné pasáže, spád příběhu i vyprávění. Lisbeth konečně zase vypadá jako reálný člověk a ne jako černá ovce rodiny X-Men. Co se týká závěru souhlasím s komentářem Rade. Mínusové body dávám za Benitiny dýky - dospělá ženská (i když evidentně šáhlá), která pojmenuje svoji dýku a svým nepřátelům vyhrožuje s tím jménem na rtech - to bije a bolí do očí.

3 10.07.2020

Kdo je hrdina a co se od něj vlastně očekává? Co je důležité, co správné, ... Kniha vedle podobných otázek přináší zajímavý děj v atraktivním prostředí s prvky sci-fi, ekologie, politologie, religionistiky... Pokud se čtenáři chce přemýšlet a nechce jenom hltat líbivé dialogy 'pohádkového' příběhu, jistě si přijde na své.

17 31.03.2020

Splendidní! Jako kdo by čekal, že v takové knížce bude kapitola 'Útok mrtvých,' a že mě to bude královsky bavit?

2 19.01.2020

Tahle ztráta času se dá v kostce shrnout citací hlavní postavy: 'Vlastně je k pláči, když si uvědomíte, co podle mě znamená postavení." A jen dodám, že místy to bylo i k smíchu (zoufale hysterickému).

1 12.01.2020

Lidé, kteří žijí (až na výjimku Júko, která jako jediná byla v psychiatrické léčebně) relativně normální životy. Mají práci, kde bydlet, jsou samostatní... ani vlastně ne tak samostatní, jako spíš sami. V happy end nedoufají a nenechají doufat ani vás jako čtenáře. Každý si s sebou nese už od dětství něco, co není až tak úplně normální (a rozhodně to není nic veselého) a různými způsoby to předává dál. Řetěz malých šílenství se nesmí přetrhnout. Jde to vůbec?

2 31.12.2019

Bylo to dobré, příběh i vizuální zpracování, ale... ale po přečtení mám hlad... asi jako Skinner, když by si dal něco sladkého a chce víc, tak já chci víc z toho příběhu.

2 13.12.2019

Ne že bych měla něco proti nekonvenčním sexuálním představám. Dokonce mi ani nevadí, když se o nich někdo rozhodne napsat... ale v takovém případě pak očekávám i nějaký zajímavý děj a stylistickou úroveň přesahující slohovou práci zamindrákované žákyně 9. C. A to ani nebudu blíž rozebírat bolestnou absenci neprůstřelně nastaveného prostředí s jasně danými pravidly a hranicemi tak, aby se z něj dal vystavět aspoň trochu uvěřitelný příběh a aby si čtenář nepřipadal, jako že mu autorka líčí jeden ze svých snů z alkoholového rauše.

1 07.12.2019

Po přečtení knihy a (několikanásobném) shlédnutí filmu jsem se konečně dostala i ke grafickému románu. Jsem opravdu ráda, že jsem měla možnost si takto porovnat tři formy jednoho díla. Dohromady to totiž dává celek, který člověka nutí k tomu přemýšlet o nastoleném tématu různými způsoby. Rozhodně doporučuji si toto přečíst, ideálně po knižní verzi.

1 19.08.2019

Přečíst tuhle knihu byla fuška. Ne snad pro ten počet stránek, ale pro ty nekonečné pasáže, které člověku netknutému americkými reáliemi prostě nic neříkají. Pokud by se rozsah knihy zredukoval pouze na ty části, které obsahují nějaký děj, byla by kniha méně než poloviční. Navíc by byla záživná a nemusela bych se do jejího čtení nutit. A upřímně - nalákat čtenáře na existenční nejistotu slavného SH a posléze této problematice v knize věnovat ani ne 5 stránek - to není fér.

3 03.08.2019

Příběh byl zajímavý, moc se mi líbila použitá jména (hlavně u Bratrstva klaunů), ale konec to decela zazdil. Pořád jsem čekala, kdo či co je to tajemné, kolem čeho celý příběh točí... a nakonec šlo o.... No, přečtěte si to.

25.06.2019

Má to nápad (a ne jeden a rozhodně ne nazajímavý), má to spád. Že to Stančík umí se slovy jsem se přesvědčila už u Mlýna na mumie a tahle dětská kniha to opět potvrdila. Když jsme tak u těch slov - při četní (dětem před spaním) jsem se pořád nemohla zbavit strachu, že se tam každou chvilku objeví to (v Mlýnu na mumie tak hojně užívané) slovo na M, ale naštěstí ne. Je to neotřelý příběh, který bavil jak děti, tak mě. Básničky a hádanky to posunuly ještě o kus výš, takže neváhejte a mazejte si to taky přečíst.

21.05.2019

Velmi čtivé a uvěřitelné. Ten posun v myšlení hlavní postavy - nijak převratný, přesto s tak intenzivním dopadem - lahůdka. Postava v knize začne přemýšlet jinak a čtenář vlastně taky. Perfektní záležitost.

7 03.05.2019

Svět, ve kterém je literatura natolik ceněná a lidmi oblíbená, že má dokonce svůj speciální oddíl policie? Hmmm, zajímavé. Rozhodně nevšední počtení, ve kterém mě snad poprvé víc zajímalo prostředí, ve kterém se děj odehrával, než děj samotný.

3 27.03.2019

To, co se ze začátku zdálo plytkým příběhem, se vyvinulo do podařeného podobenství o (marné) naději a (přizpůsobivé) morálce. Dala bych plný počet , ale autorův styl psaní byl pro mě dost těžko stravitelný, takže za to jedna hvězda dolů.

3 20.02.2019

To byla, přátelé, jízda. Zběsilá jízda po horské dráze narušené mysli. Skvěle napsaná kniha.

1 05.02.2019

Přestože autorovo pojetí příběhu postrádalo gradaci, bylo to čtivé.

1 20.01.2019

Kniha, která ve mně zanechá dojem a nezapomenu na ni hned potom, co ji zavřu. Nezáleží na tom, jaký ten dojem je, co jsem si myslela o hrdinovi, jaký závěr jsem si udělala o autorovi a tak dále. Formánek prostě píše tak, že se mi dostane pod kůži a celkem dlouho tam zůstane.

7 03.12.2018