Pralinka1910 komentáře u knih

Odloženo po dvou stránkách ..... na tohle opravdu nemám aktuálně naladu

4 07.11.2020

V teto divné době oceňuji přesně takové knihy - jednoduché, nekomplikovane, pozitivní a s dobrým koncem. Jako bonus je viktoriánská Anglie, kterou mám rada.

11 07.11.2020

Nejhumorneji napsaný milostný román, který jsem kdy četla a pritom jsem se nasmála. Nevím jestli je to dílem autorky nebo výborného překladu, ale výsledek je skvělý. Není to nijak hluboké ani hodnotné literární dílo, takže chápu i názory odpůrců. Já jsem ale našla přesně to, co jsem chtěla. I film by byl krásný ....

9 05.11.2020

Příběh je opravdu hluboký, dobre napsaný a stran faktu rozhodne hodnotný. Je poznat, ze autor velmi dobre zná to, o čem píše. Pul hvězdičky ubiram za chyby a hrubky v překladu. Další půlku za rozmetanou ideu o japonské společnosti, kterou jsem (až do přečtení Gejsi) považovala za jednu z nejcivilizovanejsich společnosti na světě, ovšem ve skutečnosti jsou její hlavní rysy faleš, bezohlednost, sobectví a jediným motorem je honba za penězi a úspěchem. Vše je maskovano přehnanou slušností s hlubokými poklonami, prakticky vždy a všude. Nevěřím, ze civilizace otrocici děti, se za 90 let od války dokáže kompletně “ polidstit”.
Protože nenávidím jakékoli násilí na bezbrannych, tak jsem první část knihy značně trpěla. Šťastný konec mi nepřišel v žádném případě nevhodný.

10 30.10.2020

Tak toto je Woody Allen v knižní podobě! Čekala jsem něco úplně jiného, ale rozhodne nejsem zklamaná. Dlouho jsem se u knížky tak neřehtala. To je tak blbé (napr. hlavní město Mesmenie - Govnie), až je to geniální.

4 17.10.2020

Přečteno za jedno odpoledne - taková rychlá, ničím výjimečná, oddychovka.

4 16.10.2020

Obálka knihy mi přijde ošklivá a to co je uvnitř, je typické čtení z dámských časopisu - neurazi, nenadchne a nějak se vyplní stránky. Myslím, ze povídky na teto úrovni vymysli bez problému každý maturant. A na straně 178 - dle komentáře níže - jsem se opravdu zasmala. Tímto oceňuji, ze někdo udržel pozornost až do samého konce:) já jsem skončila v půlce....

3 15.10.2020

Nadherne obálky lákají ke čtení. Příběh je originálně vymyslen a čtive napsán. Občas se mi některé pasáže plné přemýšlení a pocitů zdály trosku dlouhé. Ale celkove velmi příjemné čtení.

3 14.10.2020

Krásný příběh o tom, že peníze a popularita nejsou rovnítkem ke šťastnému životu.

8 14.10.2020

Originální nápad ještě nedělá z autora spisovatele a nevšedně napsaný příběh se zduraznenim historických faktu, výrazy v němčině a popisy různých barevných vjemů nepřidávaji - aspoň pro mne - na čtivosti.

9 07.10.2020

Vůbec to nebylo špatné - dokonce bych řekla, nad očekávání dobré. Reálně a zajimave vymysleno, čtive napsáno. Jednu hvězdičku ubiram za Paula, o kterém jsem netušila, kde se vzal a je zmiňován od poloviny příběhu, a až ke konci dojde k objasnění. Pořad jsem měla pocit, ze jsem něco přeskočila nebo přehledla. Ale jinak fajn čtení!

4 07.10.2020

Na většině detektivek mi vadí ponurost, která většinou smrt provází. O to více oceňuji styl tohoto seveřana, který je schopen napsat detektivku i s náznakem povznasejiciho humoru.

7 30.09.2020

Tady je krásne vidět, ze dobrý žurnalista ještě vůbec nemusí být dobrý spisovatel knih. Příběh není podán nijak zvlášť čtive, oceňuji pěknou obálku, ale ty holubicky u každého čísla kapitoly, to uz je trosku kyč....

2 23.09.2020

Knihu jsem poprve cetla ve 14-ti letech, kdy jsem se v rámci půlroční rekonvalescence rozhodla pokořit knihovnu rodičů. Brala jsem to svazek po svazku ( jen Jiráska jsem vynechala). Z celé řady knih mi utkvěl Egypťan Sinuhet a Quo vadis. V té době mne oslnil Petronius a poprve mne napadlo, ze tak jak člověk rozhoduje o svém životě by měl rozhodovat i o své smrti. Teď mne spis omracila bezuzda společnost, bez morálky, pod vedením diktátora stojící na okraji záhuby a vidím v tom ( možná pod hrůzou covidu) paralelu se současnosti. Za mne je Quo vadis složité čtení, s nadcasovymi rysy, multigeneracni, napsané skvělým spisovatelem. Historická fakta si hodnotit nedovolím, tomu nerozumím.Rozhodně děkuji pane Sienkiewiczi! Možná za dalších 30 let si to přečtu potřetí...

14 18.09.2020

Krasna obálka, zajímavá myšlenka. Příznivcům červené knihovny lze jednoznačně doporučit.

7 11.09.2020

V rámci žánru - fajn. Rychle čtiva k vyčištění hlavy na dovolené ideální, zvlášť v současné koróna době, kdy většina z nás si o létání pouze čte.

3 07.09.2020

Čekala jsem souvislý příběh, takže mne styl trosku překvapil, ale z knížky se toho dá hodně odnést a poučit se.

07.09.2020

Knížku jsem našla v knižním dědictví po své babičce nar. v roce 1914, takže jsem ji musela přečíst. Navíc téměř každá autorka současné červené knihovny se k dílu s úctou obrací a vzpomíná Headclifa. Tudiz jsem měla velké očekávání. Ohromil mne úžasný cit autorky pro popis krajiny - úplně jsem to tam viděla. Taky oceňuji dobrý konec. Nelíbily se mi obrázky a dej mi připadá takový psychologicky trosku kostrbaty, ale třeba to tenkrát tak chodilo...

4 03.09.2020

Příběh mne zasáhl a oslnil. Lze jej vnímat různě. Nepřipadá mi smutný. Pro mne je nejsilnější poselství o úctě ke člověku.

Rozhodne to není žádné literární veledílo. To určitě ne. Ale z knížky číší taková pohoda a klid, což jsem zrovna potřebovala nasát, takže já jsem spokojena. Zkusím si vzit do života doporuceni ohledně smutku a neštěstí a potom to o došlé kávě i když kafe nepiju.

1 24.07.2020