Půca4 komentáře u knih
Tak já nevím no .... začátek vypadal velmi slibně, ale pak se to celé najednou zhroutilo. Přišla mi celá "sekta" přitažená za vlasy. Přes všechny ty divnosti a podivnosti, které se děly je to nudné čtení. No a na samotném konci, který mě zase začal bavit, se ukáže, že za všechny výhružky a stalerování Jane může předvídatelná osoba. Vlastně nám tak nějak řekli, kdo to je už několik desítek stránek předtím, než se osoba objevila na place.
Prostě skvělý, nemám slov :D Přestože je mi tolik, kolik mi je .. už se těším, až přečtu celou sérii!
Spousta kraťoučkých útřžků z novin. Některé byly roztomilé, jiné smutné, další poučné. Mně se to moc líbilo, klidně bych si přečetl další knihu s tímto tématem. Je ale pravda, že po této jsem sáhla jen kvůli autorovi.
První díl se mi tedy líbil mnohem více. Tento jsem dočetla vlastně jen proto, že byl taky tak krátký. Ze začátku jsem četla a pořád čekala, až přijde něco, co mě na knize pořádně chytne. Prostředek byl vyloženě nudný a nejvíce mě bavil konec, ale to už jsem byla z knížky tak nějak zmatená a zklamaná. Jo Nesbø u mě zatím moc nezabodoval.
Je úplně jedno, kolik je vám let. Když je nálada, zasměje se u toho úplně každý! Je to oddechové čtení na jeden večer. Pro děti samozřejmě déle. Trochu lituji, že jsem knížku nečetla, když jsem byla malá, jako četba pro začínající čtenáře to vypadá skvěle. Oceňuji líbivé obrázky a humor, nad kterým se pousměje i dospělý člověk.
Tak u této knihy jsem byla velice mile překvapena. Bavila mě od samého začátku až do konce. Příběh byl parádní, zajímavá zápletka, překvapivá rozuzlení. Přesto měla kniha pár chyb, za které, si myslím, může autor - a to správné načasování nějakého BUM. Prostě věta, která vás má dostat na kolena, ale tak nějak splyne s textem a než vám to dojde, ztratí to to správné 'kouzlo'. Chápete? Ale i přesto to bylo super! Doma už mám i Svini.
Vše přehledně, srozumitelně vysvětleno, spoustu obrázků a kreseb. Mně to v autoškole rozhodně pomohlo.
Vážně příjemné čtení. Kniha navazuje na první díl. Nenechte se odradit tloušťkou knihy, čte se překvapivě rychle. Není tam příliš postav, děj se točí kolem jednoho hlavního případu a krajně se motá kolem útěku Hirtmana. Rozuzlení bylo upřímně docela překvapením. Hodně se mi líbila intermezza, skvělý nápad a líbivé stránky.
Byly tam možná malé nedostatky, takže dávám tak 4,5 hvězd.
Taková akorát knížka na léto, čte se rychle. Přestože to nebyla úplná bomba, mně se moc líbila, takže dávám 4 hvězdy. Jediné, v čem jsem se hned neorientovala byly změny pohledů postav. A přišlo mi naopak vážně zajímavé, jak každý dokáže vidět danou situaci nebo něčí život úplně jinak.
Jojo ... tohle je autor, který nikdy nezklame. Přečetla jsem 2 knihy, které se mi tak úplně nelíbili, takže jsem si musela spravit chuť někde, kde mám jistotu - a to jsou právě knihy od Deavera. Tahle byla ale ještě o něco lepší, než ostatní. Miluju totiž kouzla, baví mě iluze a mentalismus (mimochodem, jsem velká fanynka seriálu Mentalista!), takže tuhle knihu jsem naprosto hltala a pronikla jsem opět trochu více do toho světa. Taky jsem přišla na to, že už začínám poznávat ten Deaverovský styl psaní - ze začátku je vše většinou v pokoji Lincolna, páchají se vraždy, hledají se řeší důkazy, pak se děj začíná čím dál více zaplétat a pohled se přesune na konkrétní postavy a jejich problémy nebo prostě příběhy, a až úplně na konci do toho zase vstoupí Rhyme a všechno, co jste dosud věděli nebo si mysleli, že víte, dokonale "překope". A přesně tenhle styl miluju. Je ale pravda, že na něj musí mít člověk trochu chuť, třeba dvě knihy od Deavera za sebou, nevím, jestli bych úplně zvládla. Chce to prostě stíhat zápletky, rozuzlení a Rhymovu inteligenci. 5* a doporučení!
Tak první případ HH tedy nic moc ... Mě tedy přišlo, že se na těch 400 stránkách řešil případ tak jako v pozadí, než že by to bylo hlavní téma. Každopádně mě to nebavilo - nemám ani sílu vypisovat, co všechno mi vadilo a nelíbilo se mi, prostě 3*, víc ne. Co jsem tak slyšela nebo četla, některé knihy jsou od autora skvělé, takže si přečtu asi jen ty, nechci autora úplně zavrhnout.
Dívka ve vlaku mi přišla super, těšila jsem se na film. Pak druhá kniha od Pauly Hawkinsové - nemohla jsem se dočkat. Obálka vzhledově skvělá, anotace taková nic neříkající. Během čtení jsem se ani tak neztrácela v postavách, jako v tom, která postava ví to a ono a která to naopak neví, nebo ví něco jiného nebo zná nějakou jinou verzi, chápete? Byla to strašně zamotané, občas až překombinované a ke konci jsem zjistila, že mě kniha nechytla, že mě prostě nebaví, a i když mi zbývalo ani ne 100 stránek, vůbec by mi bývalo nevadilo ji odložit a nezjistit, jak dopadla. Jenže nemám ve zvyku odkládat nedočtené knihy. S mírnou nechutí jsem ji tedy dočetla ... zatímco knihy Manželé odvedle a Dívka ve vlaku se mi líbily, tak stejně jako Dívka v ledu se mi nelíbila Do vody - a to všechny knihy měly označení 'bestseller'. Přemýšlela jsem nad 3* .... ale řekněme tak 2,5*.
Další kniha, ke které můžu napsat WOW. Opět jsem ke knize přistupovala trochu kriticky, kvůli všem těm reklamám o ní a štítku "bestseller". Přesto mě ale anotace zaujala tak, že jsem si knihu na veletrhu koupila. Zvolila jsem si jí jako první prázdninovou četbu a páni, pěkný rozjezd. Četla se příjemně rychle, děj byl skutečně jednoduchý, málo postav, stále dokola se opakující vnitřní monology, pořád dokola jedny a ty samé starosti a strachy. Hodnotím hlavně pocity, které ve mně kniha vyvolala - napínavá od začátku do konce, přesně, jak to mám ráda. Překvapilo mě, že vlastně už v půlce knihy víte, kdo za tím stojí, takže jsem byla zvědavá, jak se a co se dál zvrtne. Nečekala jsem během čtení, že by mě mohlo ještě něco překvapit, ale stalo se. Knize možná chybí trochu na reálnosti. Klasický psychologický thriller, který dostane 5*.
Nebyla to úplně nejlepší kniha povídek od Agathy, některé byly super, jiné bavily méně, ale tak i tak je to klasika.
Knížka pro mě měla být takovým poznáním, jestli by se mi mohly líbit i zbylé knihy od tohoto autora. Upřímně to bylo příjemné a zajímavé čtení. Některé povídky se mi líbily více, některé méně. Hodnotila jsem od 3* - 5*, takže vlastně super. Hodně mě kniha zaujala i svou vazbou, stylem tisku, tloušťkou stránek (díky tomu se četla neskutečně rychle) a úplně nejvíce ilustracemi.
Romány čtu jednou za čas, když je na ně ta správná chuť. Takové ty knihy, kde předem víte, jak to skončí, kdo si s kým co začne a jaký zvrat tam asi bude. Tentokrát jsem ale nesáhla vedle a na doporučení kamarádky jsem společně s hlavní hrdinkou Evie zažila skvělé čtení! Smála jsem se nahlas, nadávala nahlas, když někdo neřekl, co jsem chtěla, nebo se nechoval podle mých představ a naopak byla celkem naměkko, když se dělo něco významného. Upřímně - každý by chtěl prožít to, co Evie, nebo já tedy rozhodně ano!
Wow. Tak tahle kniha měla všechno: spád, napětí, postavy s kladnými ale i zápornými stránkami, zobrazovala lidskou posedlost, nechutnost, lehkomyslnost, zvrácenost.. Během čtení ve mně nejvíce převládal jeden pocit - a to soucit. Smutek nad osudem fiktivních postav, protože bohužel to, co si autorka vymyslela, se může stát i ve skutečnosti. Občas jsem si říkala, jestli se toho v knize neděje až moc, jestli to není přehnané, ale protože jsem se ve sledu událostí neztrácela, tak nebylo. Dostane rozhodně 5*. Nehodnotím ani tak originalitu knihy, protože něco byla pořád dokola ta samá pohádka (problémy v rodinném životě dvou hlavních komisařů, postižený chlapec, lhal tenhle, lhal tamten a dokonce lhali všichni, on/a mu pomáhá, tak bude hodný/á atd.) ale hodnotím pocity, které mi po knize zbyly, respektive pocity, které jsem během knihy pociťovala.
Stylem psaní mi kniha hodně připomínala Kdo seje vítr, ale tomu se asi žádný autor nevyhne. Ještě jsem nečetla Hluboké rány a už se na ni moc těším!
Samozřejmě, některé povídky bavily více, některé méně. Každopádně je to Christieovka, jak má být!
Pár slovy - úžasné, dokonalé, dojemné. Kdyby to nebyl příběh podle skutečné události, tak by se mi asi tolik nelíbil, protože by to už bylo jako pohádka. Ale tohle je prostě krása. Celou knihu jsem prožívala a nemohla se odtrhnout, četla se neskutečně rychle. Nikdo netuší, čím si tato silná fenka musela projít, jak to vše zvládala, ale každopádně je to vážně bojovnice s velkým srdcem, která žila jen pro své majitele. Nejen pro pejskaře je to pohlazení po duši. Líbily se mi doprovodné fotografie a mapy ostrovů + mapka, na které bylo přesně popsáno, kudy a kam se Sophie pohybovala. Kniha není jen o Sophii, ale především výpovědích lidí, kteří s událostí Sophiina zmizení a návratu měli co do činění. Je tam popsáno nádherné prostředí australské přírody, sem tam něco o některé vesnici nebo ostrově, nějaká zajímavost, která se úplně netýká Sophie. Tuhle knihu bych si klidně přečetla znovu.
Tato detektivka rozhodně nepatří k těm, které hodnotím 5 hvězdami, ale tak 3 si zaslouží. Občas se mi četla trochu krkolomně, zároveň byl ale případ zajímavý a odvíjel se vcelku rychle. Od tohoto autora jsem asi před 3 lety četla knihu Nevěsta ve sněhu a co si tak pamatuji, líbila se mi mnohem více. Každopádně se na tohoto autora ještě v budoucnu chystám.