Puddle komentáře u knih
Krásně napsané. Nádherné fotografie. Milý humor. Líbí se mi, že do vyprávění, které z většiny píše Karel, vstupuje i Nina a dává spoustě věcí tak trochu duchovní rozměr. Bhútán je určitě nesmírně zajímavá, tajemná a do určité míry netknutá země, což se knize podařilo zachytit.
Parádní cestopis, možná jeden z nejlepších, co jsem četl. Líbil se mi velice přístupný jazyk (tj. nic květnatého) a to co, někteří tady vyčítali; menší detailnost, co se týče popisu jednotlivých zemí, mi tady přijde spíše ku prospěchu. Autor neuvádí každou vesničku a město, které za svou cestu navštívili a nezavaluje tak čtenáře spoustou místopisných jmen, které by člověk stejně dost možná zapomněl. Líbí se mi však, že na konci každé kapitoly uvádí jakési poznatky, které tu danou zemi nějak charakterizují, ať už se to týká jídla, provozu na silnici či toho, jak místní tráví volný čas. Měl jsem chuť vytknout menší počet fotografií, na druhou stranu Vietnam byl popisován tak sugestivně, že mi to vlastně tak ani nevadilo a člověk alespoň více zapojí představivost. :-)
Cestopisů o Malajsii u nás určitě tolik nebude. Sáhnete-li po tomhle, určitě neprohloupíte. Autorčin jazyk je barvitý, ovšem velmi přístupný. Potěšil mě i její smysl pro humor. Hlavně to však není nějaký sterilní cestopis člověka, co jen neosobně vyjmenovává památky a historii, ale někoho, kdo se do duše Malajsie pokusil opravdu proniknout, ač v ní třeba nestrávil tolik času. Cestopis je místy opravdu vtipný a autorka má štěstí na zajímavá setkání.
Měl jsem čest Romana (autora knížky) osobně vidět na dvou přednáškách a působil na mě jako naprosto fantastický člověk a úžasný vypravěč. A neméně skvělé jsou i jeho knížky. Četl jsem je už dávno, ale pamatuju na překrásné fotografie i osobní příběhy Romana a lidí, které na cestách potkal.
Tak tohle byla naprostá bomba. Četl jsem před roční cestou do Indie a nemohl jsem si vybrat lepší knížku, která by mě na cestu na dálný východ navnadila. Mísení beletristického dobrodružství s reálnými poznatky o Nepálu mi přišlo super.
Bhútan je pro mě velice zajimavá, ale uzavřená země. Jsem rád, že jsem narazil na knížku někoho, komu se tam alespoň trochu podařilo nahlédnout. Už od prvních řádků si me kniha získala a opravdu jsem se i já skoro přenesl do Bhútánu. Styl autorky se mi moc líbil i mísení poznávání nové země s některými osobnějšími tématy mi přišlo super.
Úžasný cestopis z pro nás méně probádanách končin. Majda je velmi sympatická vypravěčka, která si z ničeho nedělá velkou hlavu. Nevidí překážky, ale cestu. Kniha je psaná nevěřitelně přístupným jazykem a je též prodchnutá překrásnými fotografiemi. Lákadlem je i to, že zaychuje některá horká současná témata (Ujguři v Číně, Rohingové v Barmě, začátek Covidu v Nepálu). Těším se na další autorčiny knížky.
Neuvěřitelné zlo s třcetikilometrovými popisy a koncem, ke kterému se stejně nikdo nedostal. Tohle fakt nechcete.
Umělecká múza se svým popraškem tentokrát docela šetřila. Vykonat pouť ke slunci se dá vcelku rychle, vcelku i čtivě, ale spíš než o román jde o takové hodně faktografické upozornění na problematiku obchodování s bílým masem. Strohost a krátké popisy jsou někdy moc fajn a k některým knihám se vyloženě hodí (například u Milénia to bylo geniální), ale čarokrásná Indie by si žádala trochu lepší uchopení. Postavy taky nejsou nijak extra propracované a ty citáty na začátku každé z kapitol mi přišly jako: „neumím to říct líp, tak nechám nějakého čupr indického básníka, aby to řekl za mě dvakrát líp a ještě to bude mít nový duchovní rozměr, který bych tomu sám taky nedal.“ Vzhledem ke zkušenostem autora bych věřil tomu, že tak nějak by vskutku mohly špinavé obchody probíhat a je určitě chvályhodné na to všechno upozornit, já jen, že z hlediska čistě knižního to prostě zas taková výhra není.