R47 komentáře u knih

Dost podivná kniha. Stylem. Nějak úpěnlivě moc se snaží být Pohádkou o Raškovi, ale vůbec jí to nejde. Je plná vnitřních pochodů postav a jejích myšlenek, ale přitom je psaná v er-formě. Skoro to vypadá, jako by to původně byla ich-forma, ale těsně před vydáním se rozhodli, že to je blbý a prostě to jen přepsali do třetí osoby. Podivný. Nějak těm vnitřním pochodům pak nevěříte. A vůbec nemám pocit, že by šlo o "zpověď" nebo že by se KN nějak nečekaně otevřela.

19.02.2023

Důkaz toho, že Doležal pokračuje v té haškovsko-hrabalovské tradici vyprávění. I když jde o poezii. Bavilo mě to.

13.02.2023

Jedna z nejhorších biografií, kterou jsem četl. Spousta technických detailů, vypočítávání závodů a skal, málo pohledu "dovnitř". Asi jen pro fanoušky lezení. Ale na druhou stranu to asi skvěle dokazuje, že pro AO nic než lezení neexistuje. Číst se to ale nedá. Podle mě je lepší pustit si nějaký dokument, kde jsou aspoň vidět ty technický finesy, který tu furt tak neskutečně složitě popisuje.

06.02.2023

Nejsem fanda tenisu, ale tahle kniha mě zaujala svým stylem. I když je to dost oslavné a dívá se to hlavně na ty pozitivní stránky "hlavního hrdiny", to srovnávání s mýtickými hrdiny mě bavilo.

31.01.2023

Opravdu to je groteska. Zhruba polovinu knihy jsem se bavil a říkal si, že jsem vlastně něco podobného čekal od Adamsovy Holistické detektivní kanceláře Dirka Gentlyho. Pak se to ale nějak zlomí a dostane to temnější dickovské kontury. Je to trochu nevyrovnané. A poslední kapitola je tam úplně navíc. Temnému obrazu, "Blade runnerovi" anebo Třem stigmatům se to nevyrovná, i když to tady teď má aktuálně lepší hodnocení.

31.01.2023

Výborná oddechovka. Žádná velká literatura, žánrové řemeslo skvěle zvládnuté.

29.01.2023

Příjemná oddychovka. Sci-fi varianta humoristických deníků (Adrian Mole, Poslední aristokratka, Bridgitt Jones). Autorka si moc neláme hlavu se svým světem, hlavní hrdina je ale sympatický tím, jak se bojí lidí (právě proto, že je "robokat"), jak před nimi utíká. Těžko ale říct, jestli se pustím do pokračování. Někteří čtenáři tvrdí, že teprve uzavřená série dává celý smysl a tím i vysvětlení, proč kniha dostala tolik cen. Tenhle první díl ale bůhvíjaká bomba není. Možná to teda měli vydat komplet v jedné knize. Co si budem nalhávat, vydat 160 stran velkým písmem a se spoustou stran prázdných, svědčí spíš o vydavatelském kalkulu.
AKTUALIZACE: Dal jsem si druhý díl a ten je fantastický. Moc mě bavil a přiměl pustit se do dalšího. Už to dočtu celé. Ale myslím, že tady vydavatel udělal fakt chybu. Měl to vydat najednou. Ten druhý díl je víc o tom, jak se robokat "proměňuje" v člověka, i když jsou mu lidé vyloženě odporní.

25.01.2023

Mám z toho rozpolcené pocity. Byly tam geniální pasáže. Hlavně ta úvodní, kde mluví o oceánu. Z nějakého důvodu mi to nutně připomínalo texty od H. P. Lovecrafta. Skvělá je taky scéna, kdy se setkává s člověkem s ploutvemi, vůbec ty vodní scény. A pak zhruba uprostřed, kde se mluví o bordelu a prostituci. Je to trochu, jak sám píše, „urazil jsem boha, člověka i přírodu, ale to není ještě všechno“ a vy můžete sledovat, kam vás jeho obrazotvornost zavede. A teď aspoň už vím, odkud pochází ten citát o setkání šicího stroje a deštníku na pitevním stole.

21.01.2023

Nejsem velký fanoušek Hakla a po tomhle se jím rozhodně nestanu. Ubrečená zpověď chlapa, „který není schopný uživit ženu s dítětem“, se plácá od ničeho k ničemu. Musím Haklovi přiznat stylistické umění, některé obrazy a obraty mě fakt bavily. Ale celkově to nikam nespěje. V polovině románu by se mohlo stát cokoli jiného a vlastně by to nic nezměnilo. Stejně jako kdyby to skončilo o několik kapitol dřív nebo později. Možná nejsem cílový čtenář. Ale na druhou stranu mě hospodské historky u Hrabala nebo Haška baví. Tady ne.

21.01.2023

Nejsem buhvíjaký posluchač Boba Dylana. Jeho písničky si ale tu a tam pustím a určitě je poznám. Do jeho Kroniky jsem se pustil po jeho nominaci na Nobelovku. Bohužel mi nepřijdou nijak výjimečný. Je to to, co čekáte. Prostě vzpomínky. Stylem to podle mě nijak nevybočuje z jiných vzpomínkových knih. Nehýří to metaforami. Někdy mi tam dokonce Dylan přišel jako trochu nafoukanej. Aspoň to ale tu laťku trochu zvedá z průměru. Že máte ten pocit, že to nepřibarvuje. Jinak průměr.

21.01.2023

Za mě naprosto nenaplněné očekávání a podivný pelmel. Těšil jsem se na fantasy kombinovanou s příběhy traperů a indiánskou mystikou. Tohle je ale alternativní náboženská historie určená jen pro skutečné znalce všech podrobností a historický konsekvencí vzniku USA, kombinovaná s filozofováním na úrovni young adult literatury. Skutečné fantasy je tam maličko a ještě v hávu křesťanského fanatismu. No, musel jsem přeskakovat. A ten příšerný překlad jmen a místních názvů tomu nepomáhá... Naštěstí to druhý díl vynahrazuje.

21.01.2023

Zklamané očekávání. Není to špatné. Ale po tom všem kladném hodnocení, co jsem na knihu slyšel, jsem čekal mnohem víc. Ano, je to o vymodelování přirození Ježíše Krista, ale nic šokujícího, ani objevného vás nečeká. Hlavní hrdina mi navíc svojí vykořeněností a věčným pochybovačstvím byl vyloženě nesympatický. Pořád jsem čekal, kdy se to zlomí a kdy ustrnu, ale nechalo mě to podivně netečným. Pro mě průměrná kniha s nevyužitým potenciálem.

21.01.2023

Po Stvořitelích boha už druhý propadák od Franka Herberta. Víc než sto stran, třetinu knihy, čekáte, než se aspoň trochu poodhalí zápletka. Do té doby jste jenom zmatení. Ani pak se to moc nezlepší. Taková politická Planeta smrti. A konec? Mám pocit, že v soudní síni se mohlo stát cokoli a autor tahá mimozemské právní kličky na poslední chvíli jak králíky z klobouku. Nebýt pandemie, asi bych to nedočetl. Možná to jenom strašně zestárlo. Ale jak to, že Duna ne?

21.01.2023

Překvapilo mě, jak moc se Kubrickův film drží Schnitzlerovy předlohy. Na jednu stranu. Ale stejně jako se Kubrick rozhodl posunout děj do přítomnosti, posunul i kulisy příběhu k většímu erotičnu. Evidentně tím musel nahradit snovost, kterou film oproti novele nutně lehce ztrácí. Ta atmosféra je klíčová.

21.01.2023

Western, kterému sci-fi kulisu dodává jen pár slov. Rozhodně ne autorova představivost. Finále odhadnete sto stran před koncem. Knihu přečtete za pár dnů, ale až se v poslední kapitole budou rekapitulovat životy postav, polovinu z nich si už nebudete pamatovat. Při čtení jsem pořád víc myslel na komiksovou Ságu. Dějem dost podobná, ale nechybí ji ta fantazie ani hlubší přesah. Ale jinak dobrá žánrovka do vlaku, letadla, karantény.

Skvělá série. Každý díl drží původní úroveň. Podle mě nejlepší komiksové stripy, co u nás vyšly (jako žánr i forma). Nečekejte Garfielda. Trochu mi to možná připomnělo Jen čtvrt vteřiny na život od Lewise Trondheima. Má to zvláštní hravou melancholii i humor, který vás nutí přemýšlet. Je to magicky realistické. Zdánlivě pro děti, ale přitom vůbec. Něco jako Malý princ od Antoina de Saint Exupéryho.

21.01.2023

Ten Vaculíkův obrazný jazyk, který nepojmenovává přesně a přece ano. A když to srovnám s jiným milostným románem, který jsem nedávno četl, s Němcovými Možnostmi milostného románu, tak tady to Vaculík vyhrává na plné čáře. Jeho vypravěč se nebojí víc otevřít, ale taky se sám sobě vysmát. Ten Němcův se bere strašně vážně. Vaculíkův je živější a sympatičtější tím, že odhaluje svoje skryté bolístky, a ne pornografií.

21.01.2023

Po zklamáním z prvních dvou dílů série jsem nečekal vůbec nic, takže nemůžu být zklamaný. Čistá žánrovka, u které nechápu, proč si vysloužila Huga. Jestliže Sluneční poutník nebyl o objevu bytostí na povrchu Slunce a Hvězdný příliv o objevu flotily Prapředků, tenhle díl není o mezihvězdné válce galaktiků. Je to planeta opic, kde se bojuje kameny a oštěpy. Na rozdíl od předchozích dílů si aspoň autor dal práci s vykreslením rasy záporáků a obřad pozvedání byl taky zajímavý motiv. Ale nečekejte, že se vyřeší mumie Prapředků, že se dozvíte něco o ztracené flotile anebo o osudu neodelfínů na Streakru. Je to jen překombinovaný space thriller, kde se na konci dočkáte ocenění jak na konci Hvězdných válek. Nic extra.

21.01.2023

Cena za přečtení tohoto románu je příliš vysoká. Přečtení tohoto románu totiž vyžaduje silný charakter. A hodně času v ušáku. Do konce života s tímto románem nechci mít nic společného. Ani v ušáku. Než dočíst tento román sedě v ušáku to se radši půjdu projít Na Příkopy. (Ale uznávám, že ta kompozice je hypnotizující.)

21.01.2023

Né! Napsal to vůbec autor Eonu? Víte, jak začínal jako hard sci-fi o setkání s UFO (trochu jako Rama), postupně se odhalovalo tajemství, došlo na akci a pak se to zlomilo ve fantasy space operu? Nic z toho tady nenajdete. Přes 300 stran se tu debatuje, jestli Cestu mají připojit zpět k asteroidu, a do toho sledujete Patriciinu vnučku, jak dělá nesmysly na alternativní Zemi, kde se Alexandr Veliký utopil v loďce. Tohle je hodně špatné pokračovaní. Podle mě psané dodatečně na nátlak nakladatele. Nic tu nedává smysl, postavy jednají chaoticky, jak se to hodí... Hrůza.

21.01.2023