Radkab. komentáře u knih
Mě se tenhle román moc líbil, a naopak mi přijde, že je v něm vylíčeno docela dost událostí, které se zakládají na skutečnosti. Jestli jsou v příběhu nějaké chyby, to nevím, zase tak velký znalec historie nejsem. Ale možná to jsou jen úpravy v zájmu plynulosti děje.
Dlouho jsem se téhle knize vyhýbala (přece nebudu číst nějakou "kravinu" o zvířatech, která mluví), nakonec jsem ji přečetla v rámci povinné četby a rozhodně toho nelituji. V knize je spousta věcí k zamyšlení a navíc se moc dobře čte.
Nádherná a zajímavá knížka. Také jsem marně sháněla druhý díl, nicméně teď už mám všech šest Jindřichových žen pohromadě a nemůžu se odtrhnout :)
Další krásná knížka od paní Whitton, kterou jsem měla možnost přečíst. Mám její knížky ráda hlavně proto, že se pěkně čtou, a navíc většinou příběh končí dobře. Jistě, ve sktečném životě to tak většinou nebývá, ale právě proto si o dobrých koncích ráda přečtu alespoň v knížkách,
Začátek možná slabší, ale jinak krásně napsaná knížka. Trochu jsem se při čtení "zamilovala" do dánského rytíře Stranga, a doufala, že i přes svojí lásku k Markétě - Dagmar, bude nakonec tím pravým pro Annu. Nebyl, ačkoli mi jejich svatba udělala radost, a snad spolu byli aspoň spokojení, když už ne šťastní. Škoda, že to se Strangem tak smutně dopadlo.
Tragický osud královny Dagmar mi vehnal slzy do očí. Byla to skutečně výjimečná žena, nejen krásou, ale hlavně svými vlastnostmi. Škoda, že se na ni v Čechách trochu zapomíná ...
Knížka dobrá k maturitě, což byl také jediný důvod, proč jsem se ji přinutila přečíst až do konce. Vančurův styl psaní mě rozhodně neoslovil.
Tudorovská dynastie mě hodně zajímá a Alison Wear o ní dokáže psát velmi zajímavě a poutavě. Člověk pak v Jindřichovi VIII., jeho ženách, dětech a dalších osobách té doby vidí skutečné lidi s jejich dobrými i špatnými vlastnostmi, a ne jen jména z učebnice.
Už od základní školy, kdy jsem se s Májem setkala poprvé jsem k němu měla poněkud odtažitý vztah. V ději jsem se ztrácela a navíc, ten smutný konec ...
Po obdržení seznamu povinné četby k maturitě jsem se pokusila knihu přečíst, ale sotva jsem se dostala dál než k všeobecně známému "Byl pozdní večer, první máj," znuděně jsem Máchovo nejslavnější dílo odložila s tím, že s touhle "blbostí", ještě ke všemu veršovanou, nebudu ztrácet čas. Nedávno jsem se však odhodlala otevřít Máj podruhé. Tentokrát jsem ho zavřela až po přečtění poslední stránky. Ne, nestala se z něj má oblíbená kniha, stejně jako poezie asi nikdy nebude má oblíbená literární forma. Ale jsem ráda, že jsem ho konečně přečetla.
V ději se nenachází velké množství postav, ani zdlouhavé pasáže, zkrátka pěkná historická oddechovka. Jen si nejsem jistá, zda měl Přemysl Otakar II. skutečně tak pěkný vztah ke své první ženě a jestli ona byla natolik tolerantní, že jí vůbec nevadilo žít na stejném dvoře s jeho milenkou a jejich nemanželskými dětmi. Přijde mi to trochu moc idylické, ale na druhou stranu - není to učebnice dějepisu, ale historický román, a fantazii se, jak známo, meze nekladou :)
Takhle knížka mě docela zklamala. U některých povídek mi děj přišel trochu nereálný, jindy byl zase snadno předvídatelný.
Povedená knížka, stejně jako všechny ostatní od Hany Whitton.
Zdárně jsem, byť s občasným přemáháním, dočetla až do konce, který mi přišel nejzajímavější. Jednou stačilo.
Nejednat se o povinnou četbu, asi bych nikdy tuto knihu nevzala do ruky. Drama a ještě k tomu utopistické, to není nic pro mě, říkala jsem si. Přesto nakonec toho, že jsem R. U. R. přečetla, nelituju. Stejně, jako dalo tohle dílo světu slovo "robot", dalo i něco mě.
Moje nejoblíbenější knížka od Hany Whitton :)
Na tuhle knížku jsem se hodně těšila, protože třetí řada seriálu je moje nejoblíbenější, ale nakonec jsem byla trochu zklamaná. Seriál je podle mého názoru lepší.
Dočetla jsem to spíš z povinnosti, třebaže mám moc ráda historii i knížky pana Bauera. Na historické thrillery a detektivky asi nejsem ten správný typ ...
Každou knížku o holkách z internátu jsem přečetla několikrát. Nejradši jsem měla ty jejich večírky :D