RADOST komentáře u knih
Silný a uvěřitelný životní příběh ženy, která nachází svou vnitřní sílu a svou hodnotu až po trpké zkušenosti z prvního manželství. Začíná znovu. Jde to vůbec? A jak? Psáno především pro poučení ostatních žen, aby předešly všemu tomu, co Helenu donutilo začít znovu.
Úsporný styl, jakási strohost a jednoduchost dodává dílu na působivosti. Doporučuji!
Vtipné? To ani náhodou! Tragický, hrozný a odporný obraz toho, když se dítě stane rukojmím sebelásky a opičí lásky jeho vulgární a dominantní šílené babičky. Napsáno přesvědčivě, ale v mém světě neuvěřitelné. V každém případě ale poučný náhled do méně obvyklých modelů rodinného života.
Kniha mě hluboce zasáhla. Podobně jako kdysi Černobílý svět. Kniha o bezpráví páchaném ve smyslu vyšších cílů, společenských zvyklostí, předsudků. Připadá mi hrozné, že toto vše se dělo docela nedávno a v zemi s opěvovanou svobodou a možnostmi každého jednotlivce. Jenže něco podobného se děje vlastně stále a všude. Je pohodlné to raději nevidět a neřešit. Zvláště když vlastně ani nevíme jak.
Výborné. Šílené. Neuvěřitelné. A přeci tak trochu pravdivé.
Dosud jsem přečetla 9 autorčiných knih a Obětinu považuji za nejlepší z nich.
Knihu dostal můj starší bratr. Vůbec mu nevadilo, že ji musí přečíst do školy. Bavila ho. Byly to prostě příběhy kluků, kteří drželi pospolu a snažili se v těžké době pomáhat. Tak jsme to jako děti braly, škola i společnost propagovala stejné, nezdálo se nám to přitažené za vlasy. Bratr pak dokonce byl trubačem školní pionýrské skupiny. I když svým chováním to nebyl žádný Timur, ale spíše český Pepánek Nezdara.
Takový hněv. Taková bezcitnost. Taková závist. Vychytralost, cílené jednání, vypočítavost, potřeba ovládat, touha se začlenit. A to všechno proč? Přečtěte si, posuďte sami.
Tento díl série se nečetl tak lehce a nepohltil mě tak silně, jak díly předešlé. Přesto jsem se nemohla od poslední čtvrtiny knihy odtrhnout a musím konstatovat. Bylo to mrazivé, nepochopitelné, ale bohužel uvěřitelné.
Mistr českého jazyka. Skvělý pozorovatel. Vtipný vypravěč. V těchto povídkách oslavuje lidskost ve všech jejích podobách.
Nostalgie dávných časů, které plynou jaksi pomaleji a přívětivěji. Pochopení i pro černá zákoutí lidské duše. Skvělé charakteristiky osob. Nenásilné poučení, špetka nadhledu a vtipu. To vše vyjádřeno nádhernou bohatou češtinou.
Povídky, ke kterým jsem se vrátila po padesáti letech a znovu oceňuji jejich lidskost a krásu.
Skvělé vykreslení postavy stárnoucí sebestředné majetnické manželky mladšího muže. Oceňuji i použití slov ze slezského nářečí. Kniha byla kdysi v knihovně mých rodičů, ale nikdy jsem neměla potřebu si ji přečíst. Děkuji tedy za vydařenou nahrávku ČR. Postava Kláry ztělesnila všechno to, co jsem od dětství bytostně nesnášela u "paniček" , které tehdy, v padesátých letech, ještě zcela nevymizely.
To jsem si početla! Neotřelý námět, ustavičné napětí, zajímavé postavy, nutnost neustále přemýšlet. Bavilo mě to moc.
Nejsem pejskař, obávala jsem se, zda mi nebude Maggie vadit. Překvapivě mě tato psí linie v příběhu zaujala mnohem více, než část detektivní. Proces uzdravování duší i těl Scotta a Maggie je krásně popsán a byl působivý i poučný. Proto dávám i čtvrtou hvězdičku.
Po knize jsem sáhla náhodou s představou lehkého čtení pro ženy. Potřebovala jsem se odreagovat, anotaci jsem nečetla. Mýlila jsem se!
Je to skvělá kniha, která mě velmi překvapila. Čím déle jsem četla, tím více jsem knize propadala a oceňovala obsah i způsob, jakým nám ho autorka sdělovala. Kniha je výborná! Reálná, nepřikrášlující, čtivá. Svým způsobem bolestná, ale i poučná. Popisy chování autistické dcery byly pro mě přínosné.
Pohádky mého dětství. Jak já se toho Kostěje bála!!
Co k tomu říct? Tak bolavé, tak smutné, tak reálné! Častější, než si připouštíme. V této knize se jednotlivosti navršily až do obludnosti. To ale neomlouvá naši "slepotu" vůči každé z nich. Mistrně napsané. I když by bylo lepší, kdyby to byly jen pusté výmysly....
Skvělé. A uvěřitelné, i když v mnohém šokující. Tento díl dokonce předčil ty předcházející.
Můj opětovný návrat k Bezručovi. Inspirovala mě vyhlídka z Lysé hory, pohled do údolí s vesničkami opěvovanými autorem, tak hluboce spjatým s tímto krajem. Maryčka mě provází celým dlouhým životem - školními léty, procházkami kolem její havířovské sochy, symbolizací zdejších pracovitých, odhodlaných, zoufalých a vnitřně silných žen.
Plakala Maryčka Magdonova... Dnes by možná byla šťastnou dívčinou - ale v kraji, který už téměř pohřbil svou hornickou minulost. Dnes pláčou především ti tvrdí chlapi, ti z dolů a harend, pamětníci.
Vůbec mě nelákala kniha o HOKEJI. O to příjemnější pak bylo poznání, že v ní nejde až tak o hokej, ale o lidi. O to, jak je lehké a nebezpečné vytvořit si modlu (jakoukoliv), usilovat o její zviditelnění, slepě v ni věřit a alibisticky se za ni schovávat. A jak je možné postupně vše napravovat a znovu budovat. Kolik to chce síly, přátelství a odvahy. Fredrik Backman to vylíčil přímo mistrovsky, je to znalec lidských duší a síly slov.
Podbrdská chalupa s hospodářstvím, po celé století se tam střídají nové generace. Začínají naplněni láskou a nadějí, plni snů a očekávání. Jsou pracovití, starostliví, mají děti.
Autorka velmi věrohodně vykreslila, jak to bylo dál. Jak se to (ne)dařilo.Nejen vlivem historických událostí. Donutí vás zamyslet se nad způsobem života. Nad hledáním rovnováhy mezi povinností, morálkou, odevzdaností, oddaností, sebeobětováním a plněním svých tužeb. Nad způsobem a potřebou komunikace, nad rodinnými vztahy, nad potřebou lásku nejen cítit, ale i projevovat. Poutavé čtení plné moudrosti, stručně vyjádřené podbrdskou vlčicí v závěru knihy.
Novela o sebeobětování v zájmu udržení rodinných tajemství. Kniha o zbytečném sebezničení. Kniha o traumatech, která nevidíme nebo úmyslně přehlížíme. Skvěle napsaná. Hluboce se mě dotkla.
Celá série je napínavá a dobře se čte. Všechny díly se zabývají způsoby a důsledky narušení lidské psychiky. Tím mě série opravdu zaujala.