Radunnie komentáře u knih
Takový lepší průměr. Dobrý nápad, celkem zajímavá zápletka, provedení už poněkud slabší. Vrcholně nesympatičtí hrdinové, do jejichž psychologie nebylo možno proniknout, natož jim fandit, atmosféra navíc podpořena jakýmsi pseudoluxusem, který na vás zírá téměř z každé věty. Začátek přitom vypadal slibně, zaujala i kapitola, ve které Maja vysvětluje, co se vlastně ve třídě odehrálo, zbytek místy připomínal články ze starého dobrého Bravíčka. Znám hned několik autorů, kteří by se s podobnou látkou popasovali o mnoho lépe.
Fascinující člověk, ten pan Churchill! Za svého života dokázal víc než řada významných státníků dohromady, navíc s talentem na několika frontách.
A pan Johnson psát umí. A pan Johnson zbožňuje pana Churchilla. Má o něm dokonce takový přehled, že se čtenář musí ptát, kde k takovým informacím přišel?! Skvělá kniha pana Johnsona, čtivá, místy humorná, plná zajímavých informací. Víte například, že pan Churchill za svého života přečetl více než 5000 knih? Naprosto neuvěřitelné, když si představíme jeho neustávající pracovní vytížení!
Trochu méně obhajoby skutků pana Churchilla a řekla bych, že pan autor vytvořil dokonalé dílo.
Nesmím zapomenout vyzdvihnout skvělý překlad a absenci pravopisných chyb, to se dnes v knížkách jen tak nevidí!
Po přečtení několika prvních kapitol jsem se nemohla odtrhnout, kniha slibovala vše, co by měla správná detektivka splňovat - napětí, které by se dalo krájet, šílená vražda. Do doby, kdy se nic moc nového neděje a čtenář je postupně vtahován do tísnivé atmosféry, je pan King mistrem svého řemesla.
Jakmile se ale na scéně objeví Holly a začne se diskutovat, řečnit, plánovat a zase diskutovat, sem tam nějaká napínavá, nereálná akcička, veškerá dosavadní snaha páně Kinga o mistrovský počin jde k šípku. Takhle praštěný, za vlasy přitažený závěr jsem si ani ve snu představit nedokázala! A přitom bych si tak ráda od autora přečetla kvalitní detektivku, tentokrát pro změnu s racionálním rozuzlením!
Jedno se ale panu Kingovi upřít nedá, jeho talent pro nástin atmosféry a nezaměnitelný literární styl.
Po zhlédnutí seriálu Mindhunter jsem čekala cosi trochu jiného, a to především detailnější informace o jednotlivých případech a pachatelích samotných z pera člověka nejpovolanějšího. Takto se jedná o sondu do života jednoho mimořádně úspěšného agenta ve formě místy až humoristického románu.
Nemám absolutně co vytknout!
Je sice pravda, že pořádně se do knížky začíst mi trvalo poněkud delší dobu než zdejším čtenářům, nicméně to nemění nic na faktu, že pan Markovič je veliký sympaťák a svými případy nás provází znamenitě. Vyprávění je podáno s takovým nadhledem, že v množství tragikomických postaviček člověk zapomíná na skutečnost, že právě tyto figurky stály za spácháním mordů toho nejhrubšího zrna.
Hezké vyprávění, Klárka se svým vnímáním světa a bohatou slovní zásobou sice působí značně přemoudřele, ale řekněme, že je třeba o pět let starší než jak tvrdí autor:-). Tématicky mi knížka a osudy jejích hlavních hrdinů silně připomínají díla z pera paní Mornštajnové, naštěstí v tomto případě značně zkrácenou verzi. Moc pěkné čtení na páteční večer.
Jako bonus jsem se při každém vyslovení jména Helga ocitla v Cimrmanově Záskoku:-).
Vynikající kniha, napínavá od začátku až do konce. Jednoznačně nejlepší, nejobjektivnější z dlouhého výčtu těch, které se katastrofou Titanicu zabývají. Vhodná i pro ty, kteří s tragédií a jejími okolnostmi dosud nejsou podrobněji obeznámeni - autor čtenářům předkládá pro lepší pochopení potřebná vysvětlení. Čtivá pro ty, kteří upřednostňují souvislé vyprávění bez retrospektivy.
Zkrátka vzhledem k letopočtu vzniku (necelé 4 roky po objevení vraku) malý zázrak!
Poprvé viděno ve Východočeském divadle jako tragikomedie, ovšem v moderním pojetí, brilantní záležitost!
Co se samotného příběhu týká, nápad skvělý, sic málo uvěřitelný, provedení už trochu slabší. Od cca 50. stránky jsem se do čtení nutila, a to navzdory množství zábavných, takřka geniálních slovních obratů (obzvláště popis sexuálních scén pobavil)! Občas mi rozjímání nad jednotlivými životními peripetiemi (např. měsíčky) připadalo doslova jako zdlouhavé plácání o ničem. Přitom samotný začátek vypadal tak slibně! 190 stran je na takové dílko poměrně dost, zkrátit ho na polovinu, i vzhledem k nepříliš čtivému archaickému jazyku, by knížce jen prospělo. Ale to mluvím za moderního čtenáře, ten v době páně Havlíčkově třeba nad knížkou blahem slintal!
Jedno se autorovi hodně povedlo - Emilův poslední vtip nemá chybu a jeho rozuzlení je napínavé jako kšandy!
Oba dva pánové, jak J. Krakauer, tak i Ch. McCandless, jsou bezesporu zajímavými, inspirativními osobnostmi. Vyvolat v tak mladém věku v lidech, které na své cestě Chris potkal, tolik sympatií a nostalgických vzpomínek, to už musí být NĚKDO!
Film je bezkonkurenční a kniha má také něco do sebe, některé autorovy úvahy z pozice zkušeného dobrodruha stojí za povšimnutí, ačkoliv kapitolu o jeho dosažených úspěších, jakkoliv výjimečných, bych raději viděla v samostatném díle.
Výjimečná, zajímavá, zanechávající ve čtenáři prostor pro fantazii. Dějová linie jedním slovem zvláštní. Kdyby šlo o jiného autora, hvězdičkami šetřím, ale když on ten pan Formánek tak krásně píše!
Velmi poctivá, řemeslně dokonalá kniha, která si jistě najde své četné příznivce, minimálně z okruhu milovníků americké historie.
Mně osobně se nečetla příliš lehce, o ponorkách a dějinách Konfederace vs. Unie jsem se dozvídala prostřednictvím příběhu poprvé, pro snažší četbu a pochopení látky je však dobré mít o historických souvislostech alespoň základní přehled. Samotný osud ponorky není popsán bůhvíjak dramaticky, jedná se v podstatě jen o vylíčení historie jejího hledání a osudu po nalezení.
Pro lepší představu, jak Hunley ve skutečnosti vypadala, doporučuji stejnojmenný film.
Báječná kniha!
Zpočátku jsem byla, přiznávám, trochu skeptická vzhledem k tomu, že se jedná o beletristickou formu, avšak právě ta knize dodala na čtivosti a srozumitelnosti! Navíc si díky dialogům dokážu představit, že tak nějak rozhovory aktérů skutečně mohly v dané době probíhat. Dokonce jsem trochu slevila z kritického názoru na zrádce Čurdu, ačkoliv doposud jsem nepochopila, proč byl zrovna on (kromě Gerika) zvolen Angličany pro náročný úkol, vyžadující maximální odvahu a sebezapření!
Budiž autorovi k chvále, že informacemi a četnými osobami, které se ve skutečnosti podílely na příběhu (a že jich bylo!), zbytečně neodvádí pozornost od informací a osob pro příběh důležitých, jak mimo jiné vysvětluje ve svém Dodatku.
Můj pocit po dočtení knížky přetrvává, a sice hrdost na to, že pocházím ze stejné země jako naši hrdinové!
Mravenčí, detektivní práce zasvěcených autorů, která nenechá čtenáře na pochybách, že v rukách drží hodnotné, téměř nadčasové dílo. Až na první kapitoly, kde je ze všech úhlů rozebírána fušerská práce "vyšetřovatelů" z řad StB a setkáváme se tu s řadou (pro mě do té doby cizích) jmen, se kniha četla lehce, zvláště zajímavé byly kapitoly, věnované samotnému p. Masarykovi, jeho vztahu k otci a pozici ministra, ve které si vydobyl uznání celého světa. Nad machinacemi "vyšetřování" v roce 1948 zůstává rozum stát, stejně tak i nad událostmi, souvisejícími se samotnou smrtí pana ministra. Bohužel čtenář, navzdory četným svědectvím a logickým argumentům, mnohokrát vyvráceným hned v další kapitole, nejspíš nedospěje k jednoznačnému závěru ohledně toho, co se nad ránem 10. března 48 ve služebním bytě Jana Masaryka skutečně odehrálo. To se možná nedozvíme nikdy.
Povinná, kvalitně zpracovaná četba pro všechny obdivovatele Jana Kubiše s množstvím obrazového materiálu z pera odborníka na český odboj vzatého. Kniha je velmi přehledná, s logickou časovou posloupností, tedy vhodná i pro čtenáře, kteří se s danou problematikou setkávají poprvé, a nejen laik v ní nalezne dostatek nových, zajímavých informací.
Po obsahové stránce nelze knize nic vytknout, bohužel samotný text hyzdí poměrně značné množství překlepů.
Stručné, jasné, zábavné. "Dehonestující" přívlastky mi v tomto případě vůbec nepřišly na škodu, naopak místy byly více než trefné a nad některými popisky k fotografiím jsem se i pobavila. Autor zvolil, dle mého názoru, tón odpovídající danému tématu, takový, jaký si naši tři hrdinové za své činy více-méně zaslouží.
Kupodivu mě daleko více než kapitoly o pejscích zaujaly ty o vlcích a jejich životě v Yellowstoneském parku. S oběma autory sympatizuji v názoru, že člověk se má při výchově psa řídit svou intuicí a zdravým rozumem, zobecňování a striktní pravidla pro všechny mohou nadělat víc škody než užitku.
Nejedná se o žádné literární veledílo, některé kapitoly jsou uspořádány poněkud chaoticky a neuspořádaně, grafická stránka také není žádná hitparáda, nicméně jako zdroj nových informací kniha funguje beze zbytku!
Nikdy bych neřekla, že stačí jedna kapitolka a můj dojem ze čtení se doslova vyhoupne více než o 50%! Přesně tak, od 157. do 179. stránky nebudete na pochybách, že držíte v ruce dílo autora DMSJ. Bohužel oproti těmto vydařeným bych některé zbylé stránky nejraději zcela přeskočila.
Oliverovo vyprávění je literárně tak moc povedené, že Samuelova i Eliova část z tohoto souboje vyjde, alespoň z mého pohledu, na prázdno. Dokonce si troufám tvrdit, že bez jejich dějové linie, v obou případech tak trochu přitažené za vlasy a na několika stránkách téměř zbytečné, by se knížka, třeba jen v kratším provedení, hravě obešla. Například v pátrání po tajemném Leonovi jsem nenašla významnější pointu, snad jen že p. Aciman měl zřejmě v úmyslu potěšit především odbornou skupinu čtenářů, zběhlých v klasické hudbě. Navíc veškeré dialogy na mě působily tak nějak strojeně, rádoby učeně, jako kdyby se hrdinové báli zapříst spontánnější rozhovor, takto se jen všichni obávají, aby jeden druhého slovně neurazili. To je velice zvláštní vzhledem k tomu, že se do vztahů vrhají rovnou po hlavě a ještě raději o nich mluví.
Nejsem vyznavačkou šťastných závěrů a DMSJ bylo natolik intimní, chytré a křehké, že pokud přihlédnu ke všem těmto okolnostem, nemyslím si, že pokračování bylo od pana autora dobrým tahem.
Zkrátka a jasně, to, co jsem od knížky očekávala, jsem také získala. Milé, zajímavé, zábavné vyprávění pána lesa, který píše vskutku poeticky.
Některé zvláštnosti z říše (nejen) zvířat pro mě jako pro velikou milovnici všeho živého představují něco na způsob objevení Ameriky a čtenář si je hravě vtiskne do paměti, zatímco bez některých kapitol (např. Ve službách lidí aj.) by se kniha hravě obešla.
Jako inspirace příběhy fungují beze zbytku, stačí se při návštěvě lesa na chvíli zastavit, zaposlouchat se a živí tvorové si k Vám najdou cestu sami (pokud se zrovna nejedná o ty hlučnější, dvounohé).
PS: Hodnocení knihy v Dodatku nakladatele V. Kazdy vůbec nepokládám za rozumný tah a nechápu jeho smysl ani účel. Svůj názor lze vyjádřit i jiným způsobem než ho čtenářům vnutit v závěru díla, navíc s reklamním odkazem na knihu Abd-ru-shina, která s dílem P. Wohllebena vůbec nesouvisí.
Neuvěřitelné, jak hluboko musela klesnout lidská důstojnost. Neuvěřitelné, že se najdou tací, kteří holokaust a jeho hrůzy zpochybňují.
Díky za každé další svědectví, za statečné znovuotevření ran těch, jichž se toto téma bytostně týká, kteří nemají šanci zapomenout. Ani my díky nim nezapomeneme.
Bez mučení přiznávám, že jsem příběh (jak v knižním, tak i ve filmovém zpracování) nepochopila (a to už jsem četla i viděla ledasco). Respektive na těch několika desítkách stran jsem se nezačetla natolik, abych dokázala luštit mezi řádky a vyluštit jakoukoliv pointu, která by byla jakkoliv objevná či alespoň inspirativní (to, že každý z nás občas hledá své místo na slunci, není snad nic nového).
Objevuje se tu množství více či méně bizarních postaviček, slečna (nebo snad paní?) Holly na mě působí nejen naivně, ale také značně nepříjemně, a hlavní hrdina snad ani hlavou myslet nemůže, jinak by Holly za její výroky a chování poslal do patřičných míst už při jejich prvním setkání (stejně jako převážná většina mužského osazenstva a sousedů).
Nicméně T. Capote je mistrem svého řemesla, což se v této novele odráží po stránce literární i stylistické.