raidmnoid komentáře u knih
Nemohu si pomoci, ale pro mě se jedná pravděpodobně o nejlepší seriál do Mignoliho. Vždy mě to táhlo k Hellboyovi, ale u tohoto seriálu citím takový ten niterný pocit strachu - tedy, ne že bych se bál, ale taková ta příjemná tíseň z temnoty, kterou si opravdu užívám. Ve chcíli, kdy je Baltimore v klášteře, k tomu ta působivá kresba, prostě nádhera.
Kniha byla pro mě zklamáním. Kresby stále nádherné, ale příběh, který skáče jako blecha není pro mě (občas jsem se ztrácel). Ten konec byl pro mě zcela odfláknuty - jaky by někdo najednou zjistil, že má pár stránek na dokončení, tak to prostě splácal dohromady.
No a závěr, kdy si frdinové připravují místo pro další díly byl děsivý - našli desátý kov, ale otevřeli si větší vesmír, kde zcela jistě najdou kovy 11 a dál až do situace, kdy obsáhnout tento větší vesmír a budou mít kov 30 a pak se opět něco stane a najdou kov 31 a otevřou si ještě větší vesmír ...
Popravdě, čekal jsem něco jiného. Velice mě zajímalo, jakým způsobem mohla osamocená osoba bojovat proti tak kruté instituci, kterou inkvizice byla. Jelikož prvmíni kapitolami prochází 2 linie osudu, byl jsem zklamaný, že již od začátku nevidím záludný boj jedince proti zlovůli, ale musel jsem akceptovat, že se jedná o historický příběh, ne detektivku.
Co jsem tedy viděl? Několik příběhů:
Příběh první: boj Franciska proti církvi o svou duši, o možnost sdílet svou legitimitu s ostatními svého vyznání
Příběh druhý: tragickou podívanou, kdy Francisko i přesto, že stejně dopadl jeho otec, žene svou rodinu vstříc neštěstí a mě připadá, že je mu to tak nějak jedno
Příběh třetí: štěstí/ neštěstí při inkvizičním jednání. Neštěstí v tom, že musel v paláci strávit více jak 10 let. Štěstí v tom, že nedopadl jak snad všichni ostatní, jejichž doznání/smíření byla vynucena na mučidlech.
Ale i tak je zajímavé si přečíst tento příběh a zamyslet se nad absurditou lidského jednání, kdy u inkvizice mám vlastně jen dvě možnosti:
* jsem nevinen. Pouze však vinen může o sobě tvrdit, že je nevinen, protože zlomené končetiny, spáleniny a jiné krutosti na svědcích tvrdí opak. A tudíž jako kacíř budu upálen
* jsem vinen a tudíž jako zatvrzelý kacíř budu upálen
Občas mi kniha připomínala příběh dívky v jejímž světě jsou tři věci: hudba, boty a drahé oblečení, ale přitom to je pro mě poutavý příběh ženy, která zvítězila nad "smrtí". Můj blízký taktéž bojoval s rakovinou, a proto pro mě kniha má i citovou stránku.
Nevím, jestli to vnímají ostatní stejně, ale osobně cítím takovou tu imunitu proti podobným hrůzám. Když se díváte na zprávy komerčních televizí, tak jsou prosyceny násilím (ten ubodal tu, ta se zabila, ...) a kde není poptávka, není ani nabídka. A u této knihy je to podobné. Když si ji beru ke čtení, tak si říkám, že se chci něco dozvědět o dané události. Ale co se chci dozvědět o tom masakru? Různé způsoby mučení, že bylo zabilo tolik a tolik lidí, ...?
Ale ke knize. Při nepozorném čtení se může zdát, že se jedná o běžný příběh na pozadí děsivých událostí, ale když si uvědomím, že hrdinou nemusí být pouze postava v pláštíku a upnutém trikotu, je kniha silně emocionální a popisuje a každodenní prohry a vítězství hlavních protagonistů.
A jak se posouvám knihou k jejímu konci a stále hledám ten šťastný konec, dostávám se až na poslední stránku a ono nic. Konec je temný jako doba, kterou kniha popisuje a to pro mě není fér. Je to jako brodit se bahnem a na konci vidět pevnou větev, která mi pomůže se odsud dostat. A když se nakonec k té větvi dostanu, tak ta se zlomí a vypíchne mi oko.
Tedy, hluboká kniha, kterou je potřeba číst s patřičným respektem.
Měl jsem rád Harryho. Pak jsem z románů tohoto spisovatele vypadl a první knihou, kterou jsem četl, bylo právě "Království". A jsem zklamán:
- zápletka mě nenadchla
- bez snahy popsat psychický stav hlavního protagonisty, by kniha zabrala pár stránek
- kdyby kniha obsahovala pouze dějovou linii, tak by ta jáma byla plná aut
- přišlo mi, že závěr byl vytvořen na míru počtu stran, které se měly dodržet, než, že by dějová linie přirozeně skončila
Snad si budu muset zvyknout na nového Nesba, ale prozatím to není "můj šálek kávy".
Popravdě jsem očekával něco víc. Nejprve jsem by zklamaný z délky jednotlivých příběhů, které se smrskly na maximálně 10 stran. Následně mě zklamala kvalita kresby. Pár příběhů bylo nakresleno velice zdařile a tvůrce si opravdu vyhrál se světlem a stíny. Sousta příběhů na mě působila jako nějaká směs post-moderního umění, kde jsem nebyl pomalu schopen určit, co je ruka a co noha. Nejsem v komiksu zvyklý na tyto disproporční obrazce - mylně jsem se domníval, že je v tomto případě upřednostněn děj nad vizuálním zobrazením, ale já to prostě neviděl.
Zbytek příběhů byly 80kové kresby a děj, což už je pro mě přeci jen dávno a očekávám od komiksu víc.
Ale minimálně 3 příběhy byly opravdu výborné a opravdu jsem si je užil.
Povídky v této knize, kterým HPL prováděl revizi a upravoval je, se svou kvalitou velmi liší. Po přečtení prvních třech jsem myslel, že knihu okamžitě odložím, ale následně kniha dostala grády a povídku pahorek jsem si opravdu užíval.
Doporučuji milovníkům makabrózního hororu.
Povětšinou se komiksům vyhýbám (což je vtipné, protože je sbírám), protože starší verze klasického komiksu mi připadají dějově dětinské a v kresbě úděsné (jako když se tlustou fixkou snažím namalovat detail). Poté následovaly komiksy, kdy ženy měly prsa velikosti hlav a úbory téměř neviditelné - takové sny nadrženého puberťáka.
Ale tento komiks je něco jiného. Kresba velmi krásná, příběh zajímavý (i když by mohl být lepší, ale přeci jen nemohu chtít vše) - postava Jokera není plytká, ale jeho šílenství je hlubší.
Snad podobných komiksů bude více.
Úžasná kniha. Hlavně závěr, kdy bojují na pláži proti nemrtvým je úchvatně nakreslen a myšlenka mě připoměla mou oblíbenou hru - nádherně jsem se bál.
To je první díl série, který jsem četl a opravdu jsem si jej užil. Ponurá atmosféra, záporně-kladný hrdina, zajímavý příběh, pro mě překrásná kresba. Co víc říci, ihned jsem si objednal další díly.
U této knihy jsem se bavil více než u předchozího dílu. Nedoporučuji zastáncům, z mého pohledu arogantního až na půdu, Yorka. :)
Zajímavá kniha o tom, co čekat od "skupiny" Anonymous a jak lze jednoduše zmanipulovat spousty lidí aby se účastnily bohulibé aktivity - kdysi se tomu říkalo krmivo pro kulomet, nyní jsou to skupiny skripties, kteří bez ochrany se snaží nabourat do systémů, o kterých netuší, jak fungují.
Na knihu jsem si musel dlouho zvykat a přečíst si ji dvakrát.
Z mého pohledu:
1. Recenze na začátku knihy ve mě vyvolaly dojem, že kniha bude nabitá akcí od začátku do konce, ale marně. Bylo to, jako by skupina osob sbírajíchc použitý toaletní papír vyprávěla s gustem o knize vyprávějící o sběrači použitého toaletního papíru. A tak se i linul příběh : člověka, který sbírá použitý toaletní papír.
2. Ty krátké momenty, kdy Navarro vidí, že si Ramsay pohnul prstem, zakoulel očima, nebo si prdl a z toho usoudil, že je vinen mohou u někoho vyvolat dojem akce, ale já se do toho prostě nevcítil a i když rád pozoruji lidské reakce občas se prostě člověk poškrábe na zadku, protože ho svědí a ne proto, že je vinen. Pro mě to je stejné, jako situace, kdy se bavíte o vších a blechách a najednou si člověk uvědomí, že ho kouše celé tělo - a tady by to byl příznak toho, že mám vi a blechy.
3. Snaha nachytat člověka na jakémkoli slově - sám jsem zažil komunikaci s policií, kdy jedna věta může vyjadřovat mnoho rozdílných postojů díky intonaci, rychlosti přednesu, síly hlasu, ... V té chvíli jsem si připadal, že si čtu Črnou Zmiji - je to čaroděj, ty vlasy ho prozradily.
Tedy pokud se chcete poučit, jak to funguje v FBI (asi???), tak doporučuji, protože pokud Vás chytí, tak by jste si měl lehnout, zavřít oči a přestat dýchat, protože cokoli jiného vás definitvně odsoudí.
Já jsem bílý angličan, kdo je víc. Orwella mám velice rád a tímto dílem mě nezklamal. Děsivý popis nadřazenosti bílého člověka v koloniálním prostředí a jeho chování k místnímu obyvatelstvu.
Opravdu detailní kniha. Pro mě zásadní kniha pojednávající o neexistující hranici církevní moci, která v první řadě vidí světskou moc ( a občas tato chamtivost neměla papežovu tvář) a někde v pozadí i duchovní podporu.
Výborná kniha. Občas sice jemně ujetá, ale krásně z ní vyzařuje, že dnešní mínění formují média. Je jedno, jak se kandidát chová, ale pokud máme médi, která jej dokáží vylíčit jako hrdinu a zároveň lidi, kteří přijímají informace pouze povrchně, tak se může zvolik kdokoli. Velmi jsem se nasmál (ale občas mě mrazilo - to ve chvílích, kdy jsem si říkal, to je běžné).
Knihu jsem si musel koupit již z toho titulu, že mám všechny díly o Oldřichovi z Chlumu. Již někteří jiní to tady zmiňovali - příběh je trošku překombinovaný, ale děj jsem si užíval. U některých dílů jsem měl pocit, že se spíše jedná o "milostné eskapády obšourníka Oty", ale tento příběh byl z mého pohledu vyváženější. I tak doporučuji přečíst příznivcům Oldřicha.
Srdeční záležitost. Zvraty prosycený příběh s nádherným zakončením. Pro příznivce technologií to je must :). Ale vážně, velice napínavý příběh z IT prostředí, kde jsem nejednou očekával jiný konec, ale děj mě překvapil svým změnou linie příběhu.