rajen komentáře u knih
Bohužel je to už hodně dlouho, co jsem tuto knížku dočetla a popravdě jsem si děj musela už připomenout přečtením anotace. Ale vybavila se mi v celé své kráse, vzpomněla jsem si, že to bylo jemné pohlazení po duši, lehce romantické, naivní i dobrodružné, prostě takové francouzské. Jako čtení pro romantické duše a pro odreagování naprosto ideální.
Knihu jsem vzala náhodně v knihovně. Pak jsem zjistila, že hodnocení nemá bůhvíjaké, ale přesto jsem se do ní pustila. No, je taková jiná.. Styl vyprávění je hodně zvláštní, skoro dobový, květnatý až filozofický. Je to spíš deník, vyprávění hlavní hrdinky o minulých událostech. Proto tam zůstalo hodně věcí nedořešeno, některé "záhady" šli prostě s lidmi pod hladinu a už tam zůstaly. Hrdinka je taková panička z bohaté rodiny, jejímž jediným cílem je vdát se a neřešit problémy světa, tak se v té době ženy jejího postavení vychovávaly. Je tam velká proměna, kterou si díky ztroskotání projde a ke konci můžeme sledovat, jak se změnila a jisté věci bere jinak. Ano, román není nijak akční, i když to název může slibovat, takže kdo rád akci, ať nečte.
Tato knížka se mi strašně dobře četla. Hodně mě vtáhla a příjemně jsem se u ní odreagovala a zapomněla na okolní svět. Hrdnika mi byla moc sympatická. Není to až tak o hledání lásky, tak přijde spíš tak mimochodem, jako o životě s nemocí a každodennosti takového života. Otevřený konec mě trošku zamrzel, ale na druhou stranu si takhle můžu myslet co chci a utvořit se jej podle svého. Druhá malá kaňka na celé knize je zázračné uzdravení, ale je to román pro ženy a ne věděcký pojednání o léčbě alergií, takže kdo by jí to v té knize nepřál? Takže celkově hodnotím vysoko, bavila mě.
Trochu silné kafe pro čtenáře - rodiče. Vlastně vůbec pro všechny, ale tito jsou přece jen na rodičovské věci citlivější... Fakt, že tento krutý příběh vypráví dítě svým pohledem, jen násobí děs a husí kůži po těle. Přestože je příběh smyšlěný, věřím, že jeho pilíře stojí na skutečných příbězích a "takto to nějak vzniká". Pro mě nepředstavitelné. Z čeho mi šel hodně mráz po zádech, bylo to, jak se vlastně nezamýšleně stala malá sestra pro okolní svět neviditelnou a jak se to pak ohromně hodilo do krámu. A v tomhle případě okolí nemělo šanci cokoli poznat. Jak je mi líto, v čem se zmítalo dítě, které tomu všemu bylo svědkem a nikdo ho nepochopí, protože "tomu příhlíželo". Že se jako jediné zachovalo správně hodně lidí zvenku nevidí a neuvidí a ono bude mít cejch na čele, který si ale samo nevypálilo.
Nejčastější charakteristikou knih, kterou píšu do komentářů, je, že jsou čtivé. Tady to ale napsat nemůžu. Tato kniha je napsaná zvláštně, nesedlo mi to a četla se mi "těžce a pomalu". Nicméně to neznamená, že kniha není jinak zajímavá. Téma měla pro mě velmi zajímavé. O práci tureckých diplomatů v Paříži/Francii během okupace jsem dosud netušila a jsem ráda, že jsem si opět rozšířila obzory. Válečnou tematiku čtu hodně a přestože si myslím, že už se moc nového nedozvím, tak mě tato kniha v tomto ohledu mile překvapila. Na víc než tři hvězdy ale nedosáhne.
Tuto knihu nehodnotím kladně. Vůbec se mi nelíbil styl psaní. Strohý, stručný, plytký jako novinový článek a ne román. Proto jsem možná ani nedovedla pochopit hlavní hrdinku, její zamilovanost mě spíš dráždila naivitou a hloupostí, jako by se ta ženská neměla ani trochu ráda. Její "láska" už mi přišla za hranicí normálnosti, to už byla spíš posedlost. Dočetla jsem to jen díky tomu, že se to dalo číst fakt strašně rychle a přece jen mě zajímalo, jak to dopadne.
Knihu jsem četla už před velmi dlouho dobou, abych si pamatovala detaily, takže můj komentář nebude takový, jaký bych napsala hned po dočtení. Nicméně, kniha mi stále vězí v paměti. Je podle skutečné události a vykresluje život jedné dívky a to, jak jí režim změnil život. Je to kruté a drsné čtení, ale taková ta doba byla. Kdo se zajímá o období kulturní revoluce v Číně, tak mohu silně doporučit.
Válečnou tematiku čtu hodně. Nevím, proč, byla jsem k této knize skeptická, ale nakonec mě mile překvapila. Dva příběhy, současný a minulý. Ten současný se zdá být nudný a ne tolik záživný, ale je třeba si uvědomit, že v moderní době lidé neřeší otázku přežití, ale "jen" všednodenní hlouposti, práci a vztahy a tak vedle napínavého příběhu z války je jasné, že tolik neobstojí. Ale mě se líbily oba příběhy. Doporučuji.
Od autorky jsem jíž četla knihu Ostrov a musím říct, že obě knihy jsou pro mě pecka. Nechci je srovnávat, jediné, co k oběma řeknu, že je na nich poznat autorčin styl, který je hodně podobný. Návrat je o občanské válce ve španělsku, líčí osud jedné rodiny. Opět mi autorka poodkryla oblast, o které jsem toho moc nevěděla a já si pak vyhledávala další historická fakta. Kniha skvěle vykresluje zrůdnost občanské války. Ze dne na den se pro vás soused stane nepřítelem schopným vás zabít, přestože jste spolu prožili celé dětství. A nejen soused, mnohdy i bratr.. V občanské válce není nepřítel oděn do jiné uniformy a nemá třeba jinou barvu pleti či typický vzhled, v tom vidím tu hlavní zákeřnost. Samozřejmě se i tam později vyprofilovala odlišnost v oblékání, ale nebyla to povinnost jak bývá u armády. Je to hodně čtivá knížka a doufám, že se ještě nějaké od této autorky dočkám.
K této knize píšu komentář asi po roce po jejím přečtení. Dřív jsem toho nebyla schopná. I teď jsem stále na rozpacích. Především je nutno říct, že je kniha krásně napsaná, vtáhne do děje a do míst, kde se odehrává tak, že jste tam s hlavními hrdiny. Ale to téma bylo pro mě už příliš těžké. Možná sehrálo roli to, že jsem četla knihu měsíc před porodem a vnímala tyto otázky mateřství asi o dost citlivěji. Když přečtu knihu, jsem buď spokojená, jak to dopadlo nebo si přeju, aby to dopadlo jinak. A toto je první kniha, na kterou nepasuje ani jedna varianta. Myslím, že od té doby, co padne první a zásadní rozhodnutí, neexistuje "dobrý" konec. Dokonce ani lepší či horší. Určitě bude mít kniha jiný dopad na matky (otce) než na ženy bezdětné. Četla jsem i jiné knihy, kde se řeší dost zásadní morání dilemata, ale tato jediná ve mě zanechala něco hořkého a byla bych možná radši, kdybych ji nečetla. A nebo jsem jen možná prostě naštvaná na autorku, že vůbec něco takového napsala. Protože její Dceru sněhu přímo zbožňuji.
Tato knížka mě moc neoslovila. Nevím, co na ní mělo být světoborného, že se stala bestsellerem. Nenašla jsem tam nic extra hlubokomyslného, a nepůsobilo to na mě ani jako klasický románek. Hrdinka tam sice našla svého hrdinu, ale vývoj tohoto vztahu je tam hrozně osekaný, jakoby jen tak na okraj v ději, který taky není celkem nic moc. Prostě u mě to není ani na ten průměr. To bych se musela jiným knihám omlouvat.
Knížku jsem si vybrala, protože se mi hodila do výzvy a žádná další z mého seznamu v knihovně zrovna nebyla. Hodně mě odrazovala "duchařina" a přesvědčila jsem se, že opravdu nejsem cílovou skupinou takových knížek. Pasáže s duchem mě prostě nebavily, přišlo mi to nezáživné a spíš úsměvné než strašidelné, nedokážu se prostě bát smyšleného ducha. Ale jinak byl děj dobrý. Výběr doby, do které je román zasazen (první světová válka a španělská chřipka), oceňuji, o tom jsem příliš nevěděla a jala se pak dohledávat podrobnější informace. Stejně tak kult spiritismu, který v té době vládl. Člověk o tom něco okrajově tuší, ale díky knize se dozví více. Líbila se mi osobnost hlavní postavy. Kniha má super grafiku a nutno říct, že fotky tomu dávají atmosféru. Díky tomu nakonec dávám průměrné hodnocení. Myslím, že by příběh mohl fungovat i bez těch nemožných duchů a pak by to byl pro mě hodně dobrý román. Zápletka by se dala jistě vymyslet i bez toho.
Hodně jsem se na tuto knížku těšila, ale nakonec mě zklamala. Četla se dobře, je napsaná příjemným jazykem, je i vtipná, jak anotace slibuje. Ale hrdinka mi prostě nebyla sympatická, nepochopila jsem ji, proč nebyla schopná před ostatními říct pravdu a raději ze sebe dělala blbce či opilce. Nedokážu ji obdivovat, jak vše zvládla, spíš mi to přišlo, že se chovala nezodpovědně a když už jí opravdu začalo téct do bot, tak naštěstí pochopila, že kvůli dětem bude muset umět fungovat i slepá. Chápu, že je to autobiografický román a není to smyšlené, přesto mě její osud kvůli jejímu chování příliš nezasáhl. Ale aspoň vím, že ne každý se dokáže postavit takovému osudu rozumně.
Moc pěkné čtení. Sice jsem zrovna neměla náladu číst příběh se střídáním časových rovin, ale ta knížka je tak dobře napsaná, že mi to po krátkém začtení přestalo vadit a úplně mě pohltila. Doporučuji.
Tuto knížku jsem si vybrala v rámci výzvy 2016, jinak povídky nečtu. No a ověřila jsem si, že povídky nejsou opravdu můj šálek kávy. Nebaví mě začínat ve stejné knize co chvilku znovu od začátku. Ráda se do děje ponořím a prožívám s hrdiny kus života. Tyto krátké úrývky prostě nejsou pro mě. Nicméně, četly se mi dobře. Některé dokázaly opravdu pobavit, jindy se už konec dal tušit hodně předem. Nakonec jsem ani nestihla knížku zařadit do výzvy, škoda.
Tato kniha mi vůbec nesedla. Styl psaní mi přišel takový těžkopádný. Nečetla se mi lehko, příliš mě do děje nevtáhla. A přitom čtu ráda knihy z takového drsného chladného prostředí. Tentokrát to na mě prostě nedýchlo. S hlavním hrdinou jsem zejména kvůli počátečnímu popisu nemohla sympatizovat a ani další děj to nezměnil. Asi to mělo skončit víceméně dobře, ale já jsem po dočtení měla pocity spíš takové ponuré. Pro mě zklamání.
Čekala jsem podle názvu a obálky nějakou takovou tu lepší slaďárnu. Ale byla jsem nakonec lehce nemile překvapena, o čem to nakonec bylo. Prolínají se zde dva příběhy - současný a minulý. Ta obrovská láska je samozřejmě ten minulý a ten současný příběh je zde jen proto, aby to mohl vyprávět. A ten mi tam přišel zbytečný, je mu věnováno hodně pozornosti a přitom se nikam nevyvine. Kdyby tam autor tolik nemontoval tu současnost, tak by to mohla být klidně taková milá pohádka a to bych byla asi nadšená, takto to na mě působí nedotaženě, zplácaně a hlavně velmi málo uvěřitelně. Snaha o velikánskou myšlenku se podle mě moc nepovedla.
Hodnotila bych ideálně naprostým průměrem, tedy dvě a půl hvězdičky. Kniha, co neurazí ani nenadchne. Na můj vkus je tam příliš jeho nevěry a jejich růžových brýlí. Ale je fakt, že v reálném životě to chodí asi podobně. Kdo nechce vidět, nevidí. A chlapů jako je tento je kolem nás taky habaděj. Jen nevím, jestli pak jejich ženy taky skončí s domem se zahradou :-) Ale od toho je to román pro ženy, aby to takto dopadlo. A ne, není to spoiler, neboť celý děj knihy, tedy i jak to dopadne, se dočtete v samotné anotaci knihy, takže za to ty body dolů.
Romantická oddechovka podle mého gusta. Ty britské mám raději než přeslazené americké, jsou tak nějak víc ze života a nenudí přílišnými erotickými scénami. A tato se myslím povedla. Zajímavě zpracované téma váhání mezi vrabcem v hrsti nebo holubem na střeše. Možná se zdá to rozhodování dlouhé, ale myslím, že tak přesně to hodně žen má, neví, jestli riskovat kvůli "novému objevu" zažitý vztah. A není jednoduché se rozhodnout ze dne na den. Ale asi bych to nenechávala tak dlouho "vyhnít" jako hrdinka. Celkově ale hodně čtivá kniha a dala bych tak ideálně tři a půl hvězdiček.
Klasická nenáročná oddechovka. Neurazí, nenadchne. Čte se moc dobře, umí vtáhnout do děje, romantika tak akorát, naštěstí bez přehnané erotiky.