Rave komentáře u knih
(SPOILER) Škoda toho zvláštního slohu, který na mě působil, no, až základkově:
"Sledoval je z kuchyně. Snažil se všimnout si něčeho podezřelého. Nic však nezaregistroval. Byl u policie už celkem dlouho a troufal si o sobě říct, že umí číst v lidech. U Vicky zpozoroval, že ji věc příliš nezasáhla. Vypadala jako v roli. Nedokázal říct, zda je pro Noru opravdovou přítelkyní, nebo se jen baví pozorností. Na Noře poznal opravdové zoufalství. Věřil jí. Sám dítě neměl, protože mu žena zemřela dřív, než se k tomu dostali. Ale vždy děti chtěl. Chtěl je se svou ženou."
Podobně mě pak rušilo i zbytečné množství absurdit, kterých v příběhu pribývalo a autorka si také mohla odpustit detailní popis umírajícího Toma zmíněný v samém závěru knížky. Šmarjá, trčící kost někoho fakt děsí? Ovšem, nevinný zvrat na konci, ve kterém, mimochodem, nebyla potřeba ani kapka krve a přesto skvěle zafungoval a mě přeběhl tolik očekávaný mráz po zádech, ten to fakt celé zachránil! Dobrýýý! Doporučuju!
(SPOILER) Duchové a vraždění dětí. Omlouvám se, ale ne. Hvězdu dávám za vtipné rozhovory a nápady kulturního spolku obce, to by se dalo využít. Ovšem popis rozkládajících těl, puch hniloby, prázdné oční důlky atd....toto mi nahání různé pocity, strach ovšem vůbec. Nejsem zkrátka cílovka této autorky.
(SPOILER) Jaksi jsem nedržela stejnou myšlenkovou stopu s autorkou. Vnitřní monology hlavní hrdinky mi přišly rozvleklé a nepodstatné, naopak klíčové momenty příběhu odbyté, nerozvinuté. Tak, například. Zabitý a zakopaný manžel je blízkým okolím po pár dnech postrádán (logicky). Obě ženy (zhrzená ex a její klon) vymyslí plán - vyrobit v laboratoři dvojníka manžela (geniální!) a tím vraždu zamaskovat. Ovšem. Klon zraje v laboratoři, dle autorky, asi půl roku. Eh? Počkat, to jako fakt nikomu po celou dobu nechybí? Neeskaluje se u okolí žádné podezření? Všichni blízcí přijali bez debat vysvětlení, že je na delší dovolené a tečka? Nepíše, nevolá, neozývá se, uzavřeno? Tohle jsem nedokázala po celou dobu rozdýchat a pořád čekala, kdy do případu vstoupí policie či soukromý detektiv. No dál. Hlavní hrdinka má svůj vlastní nedobrovolný těhotný klon (...), který nepochopitelně tahá všude s sebou. Neboli, nápadněji už se po vraždě fakt chovat nelze...Ale pozor, přesto je nikdo nikdy spolu nikde nepotká...Ani v laboratoři, ani venku, ani u domu, ani na zahradě, ani ve městě (tedy, krom číšníka, u nějž jediného bych naopak předpokládala vágní reakci - prostě dvojčata, a co). Uffff. Obě dámy na zahradě zakopou, následně vykopou manžela a na konci příběhu pak i objeví dvanáct dalších mrtvol. Ani v jednom případě však tento podivný pár nikdo nikdy při této mimořádně zdlouhavé činnosti nevidí! Lidští pozorovatelé a sousedé zkrátka v této knize neexistují. No a pak. Klon je těhotný. Hlavní hrdinka je z toho paf, ovšem samotný porod ji v závěru nijak netankuje, dítě se zkrátka narodilo, žije a "věc" se o něj normálně stará. No zkrátka. Za mě jedno velké NE! Hvězdu dávám za pár wow momentů.
(SPOILER) Spoiler! To byla ale blbina...Rodiče oba mimořádně přecitlivělí ke svému prvorozenému pokladu a pak máme uvěřit, že mu provedou toto?
(SPOILER) Občas na mě na fb vyskočí citát: "Děti netřeba příliš vychovávat. Stačí se dobře chovat a ony už se přidají..." No, tak autorovi tohoto nesmyslu bych tuto knížku s radostí doporučila. Je o dvou úplně normálních rodičích, kteří se snaží, co jim síly stačí. Chovají se k sobě i dceři až ukázkově, občas úplně obyčejně klopýtnou a hluboce to prožívají, ofukují svůj poklad a sami se sebemrskají. I tak jim v domě vyrůstá sebestředný sobecký fracek, který nedokáže ocenit vůbec nic, libuje si v porušování pravidel a ještě má pindy, jak strašný má život. Část věnovanou Stelle jsem přetrpěla. POZOR SPOILER Madam byla zadržená pro podezření z vraždy a místo, aby spolupracovala, až z ní pot poteče, vzdychala, že může chodit do vězeňské posilovny jen občas, musí číst knížky, jídlo se jí nosí s úšklebky a na povolené vycházce to není taky nic moc.
Co mě však hlavně zklamalo, byla neschopná policie. POZOR SPOILER: to mi chcete říct, že telefonní operátoři nedokážou vytáhnout, v kolik hodin byla poslaná sms i bez simky? I když jsou oba telefony (dvou hlavních mladých podezřelých) najednou "ztraceny"? Že se nezkoumala messengerová komunikace mezi všemi podezřelými? Že neexistují kamerové záznamy z jediné ulice, kdy se madam uráčila přijít domů? Že se hlouběji nezkoumá, co hořelo v kamnech uprostřed léta?
Škoda. Zápletka, sloh a celkové vyvrcholení totiž jinak na jedničku.
Jako, první dvě třetiny jsem ani nedýchala. Námět, zpracování, psychologie postav, rozhovory, napětí. Vše na výbornou. Hlavou mi běžely soukromé teorie, k čemu to tenkrát sakra došlo a jak se to celé rozuzlí. Jak? Totální shit. Z áčkového bestselleru se stalo hluboce podřadné béčko, jehož zápletka byla tak, ale tak stupidní a nepravděpodobná, že snad doporučuju, dočíst knížku jen do poloviny a pak zklapnout...
Opet se mi osvedcilo necist si o doporucene knizce vubec nic. Miluju ty momenty prekvapeni a mrazeni v zadech a vadi mi, kdyz je o ne ctenar ochuzen prozrazenim uz v upoutavce...Chovani hrdinky bylo mistrne vystupnovane a i kdyz nad ni clovek kroutil hlavou, vlastne ji rozumel! Katie aspirovala na titul "nejhorsi kamoska" od prvnich stranek knizky a osobne jsem nechapala, proc s ni hlavni hrdinka vubec chce travit cas...Finalni rozuzleni me sokovalo, ale priznam se, ze dana kapitola na me pusobila, jako by ji psala jina autorka. Do te doby mistny popis a ve finale trochu lacine a pritazene za vlasy. Zaver ovsem opet uzasny a knizka si tak ode me celkove zaslouzi temer plny pocet hvezd.
(SPOILER) Nečetla jsem anotaci ani přebal, začátek knížky mě doslova uchvátil. Páni, o co tu jde? A pak šlo vše strmě dolů. Hlavní hrdince jsem za její urputnost a vlezlost postupně umazávala kladné body, několikrát jsem se až přistihla, že fandím záporakovi a v duchu ho obdivuju, že je stále ochotný vést s ní dialog. Příběh pak definitivně zabila scéna ve škole, s rasistickou učitelkou...To proč? Matka se vloupá do školy, dcera poruší, co může, vlastně je to spratek bez úcty k autoritě a nabízené pomoci, ale protože rasismus, tak fuj učitelka. A samotná zápletka pak tak blbá, že jsem poslední kapitoly přeskákala po odstavcích. Za mě ne.
Po chytlavém úvodu přišel neskutečný blábol. Odloženo, nedočteno.
(SPOILER) Tak tohle se nepovedlo. Bezduvodne ufnukana protivna hlavni hrdinka, zdlouhave vypraveni, predvidatelny zaver (k nemu jsem to nakonec jen preskakala...). Jako bonus flashbacky z minulosti pohledem zanedbavaneho ditete spolu s...prihodou o utyranem zvireti! To prece nesmi, v dobrem thrilleru, bezesporu, chybet!? To jako vazne? On je tady nekdo, kdo si pri cteni "zajicek mel rozmacknutou lebku a ocicko mu viselo..." kouse nehty napetim a nedockave hlta dal? Dekuji, ja ne. Odlozeno, nedocteno.
Pokud máte sami děti, tuto knížku ani neotvírejte. Uděláte dobře. Já jsem ji dočetla po stranu 10 a i tak mi dá zabrat zapomenout. Místo napětí hnus a odpor. Děkuji, více si nedám...
Miluji napeti. Nazev "Pustina" me uchvatil. Zavrtala jsem se pod perinu a ocekavala pribeh, ktery me nepusti. Uz po prvnich strankach jsem se premlouvala cist dal, u strany 40 jsem to vzdala. Jestli planujete sebevrazdu, nebo si rochnite v depresi, smele do cteni teto knizky! Hnusne charaktery hnusnych lidi v hnusnem prostredi. Diky navozene hnusne atmosfere jsem porusila ctenarskou etiku a nalistovala zaver...Takova skoda! Ten totiz nebyl spatny, ale ta davka cerneho okolo byla tak zbytecne husta, ze jsem se neprokousala a bohuzel, omlouvam se autorce, nedoporucim.
Začala jsem "Vzkazem v lahvi", který jsem po pár stránkách odložila. Odradila mě brutalita hlavní zápletky (jako rodič už nejsem schopna některé detektivky zkrátka číst) a hutná omáčka kolem. Děj Nesmírného do mých norem, o čem jsem ochotná číst, zapadl. Začátek jsem však vstřebávala poměrně dlouho, knížka mě úplně nevtáhla. Vydržela jsem vlastně jen proto, že jsem měla na čtení prostor a čas. Vadil mi neskutečně rozvláčný děj, příliš mnoho omáčky kolem, a to i mimo řešený případ (smrt bratrance, postižený kolega). Zhruba od poloviny však knížka nabrala spád. Puzzle do sebe začala zapadat. Konec je na můj vkus příliš překombinovaný. Přesto s výhradami doporučuji.
Booooze, to bylo utahany! 527 stran...Detailni popis vseho. Ale uplne vseho! Domů, krajiny, lidí (i těch, co nemaj v pribehu co delat), vody, zvirat, nasili, bezohlednosti, uvah, pocitu. Okrajove jsme se sem tam dostali k vypraveni pribehu... Co mi vsak hlava nebrala vubec, byl detailni popis ňader a prirozeni...Šourky, rezave ochlupeni a houpajici se zadky. Furt. Teda, pak uz jsem jen cekala, kdy s tim zase autorka vyrukuje. Neco, co v detektivce asi nepotrebujete mit?Popsano zivocisne, avsak s libidem mi to ani nehlo a mimo nudy jsem u danych pasazi protacela znechucenim oci (jako, smrdi, nezna ho, ale nemuze se udrzet a skoci na nej?). To jako fakt? Proc? Ta zenska ma asi nejakej sexualni to...frustraci? Samotny pribeh obaleny tak hustou omackou, ze jsem pri jeho rozuzleni odfukovala prejezenim. A to jsem knizku cetla na chate, natesena na tlustou porci kvalitni detektivky. Oba hlavni hrdinove takovi zabrzdeni joudove. Jedna vezme dite v noci do neznamych hor, druhej stravi pulden sebelitovanim ve studni, nez mu dojde, jak z ni...Vrahova pohnutka slaba, az nepresvedciva. To jako fakt? No to urcite ne. Nedoporucuju. Neoslovilo, nebavilo, unudilo.
Naprosto se ztotožňuji s komentářem uživatele "soukroma", díky za něj! Hvězdu dávám za skvělý námět, samotné pojetí mě ale unudilo. Více už tento autor ne.
(SPOILER) Jestli jste přečetli jedním dechem Dívku ve vlaku, tak toto prosím neotvírejte. Jde o vylouhovaný a velmi laciný odvar. Navíc, k uzoufání nudný. Měla jsem přitom ke čtení ideální podmínky. Manžel i děti v luftu, nalitá sklenka vína, před sebou celý den i noc! Zavrtala jsem se pod deku a se slastí jsem se začetla do očekávaného bestselleru. Začátek jsem musela číst třikrát. TŘIKRÁT! Tak dokonale zmatený byl obyčejný popis, co vidí hlavní hrdinka ze svých oken domu. Pět domů, hm...dobrý! Po východní straně stojí katolická škola, aha, tak ještě i katolická škola...kde sakra, s takovou, její dům vlastně v ulici stojí? Na jih bydlí Takedovi, přes ulici od Russelových Millerovi...ehm, jo. Dům 206/208 je neobydlený (jo...asi ho tedy vidí...ehm odsud?). Vedle domu máme park a přes něj vidím, do oken právě přistěhovaným Russelovým...aha..co? Přes celý park vidím někomu do oken? Ale. Udělala jsem si mapku (!), až tak jsem byla natěšená se do tohoto románu začíst. Ovšem, následný děj vše zabil. Z hlavní hrdinky se vyklubala sebestředná alkoholička trpící agorafobii. V Dívce ve vlaku jsem s hlavní postavou soucítila a fandila ji, tady jsem se přemlouvala číst si o příhodách Anny dál...Alkohol, prášky, sebelitování. Na webu přitom uznávaná psycholožka, která plodí takové perly, jako "měla bych zvolnit" (tak určitě...vymátožíš se z postele v 11hod, celý den jsi v pyžamu, o osmiletou dceru se musí starat manžel, jídlo ti vozí až před dveře a tvou jedinou smysluplnou činností je sledovat drby okolo. Vysilující, zvolni prosímtě...). Ale říkala jsem si, dobrý, patří to k nemoci, to se rozjede, příběh bude určitě dobrej, to dám! Ale, nešlo to.... Slovní průjem. Totální slátanina plytkých dialogů o ničem. Jako když zachytíte prostředek cizího rozhovoru. U 120 stránky jsem vzteky nalistovala závěr. Aha. Takže asi wow?! Ne. Takže znovu, pro nadšence Dívky ve vlaku: když tuto knížku neotevřete, ušetříte si den života. Nedoporučuji.
Druha kniha od autotky, a opet zklamani. Jejiho "Krotitele" jsem ani nedocetla, odradila me zbytecna brutalita. Pri cteni "Vlastni spravedlnosti" mi doslo, ze na ni Krotitel nejspis volne navazuje a mela jsem ho nejspis cist "az pote". No, stalo se. Ale, nemelo by to snad, u dobre spisovatelky, vadit, ne? Pozor SPOILER. Ovsem vadilo. Z Krotitele jsem uz znala jmena hlavnich hrdinu, rodinnych prislusniku. Vsichni byli v Krotiteli jen o neco starsi...Ale dve postavy z policrjniho tymu chybely...Ne, nechcete tim naznacit, ze to budou vlastne vrazi...? Ach. Bingo. Neni chybou autorky, ze jsem si jeji dve knizky precetla napreskacku, ale pocitat by s tim mohla? Linie reality show mi prisla v knizce zbytecna. Ucastnici byli do jednoho zoufalci a mimoni, producent parchant. Takove prvoplanove. Policajti unaveni a zavisli na kafi se susenkama. Ne ne. Zase? Mezi napjatymi momenty sladka omacka beznych zivotu hrdinu, ktera mi do detektivky vubec nesedla. Autorce dekuji za zkusenost, ale uz ne.
(SPOILER) Docetla jsem do pulky a preskakala na konec. Vadila mi pliziva neschopnost vsech postav. Kdyz nekdo z mistnich zdevastuje zachodky v golfovem klubu, komunita kamenuje cloveka, co ma jen na statost dat vse do poradku, jako by za to mohl on? Dospely chlap se necha takhle lacine vlacet nadrzenou pubertackou, i kdyz jeji chovani o krok predvida? Ach jo, tohle ne.