Rawar komentáře u knih
Fantastické zamyšlení nad životem v podání tohoto velikého člověka. Silně empatická a vstřícná filosofie, která by měla být v dnešní době více a více připomínána. Jakmile se člověk přelouská přes poněkud akademickou předmluvu začíná krásná atmosférická výprava do mysli bystrého muže s nekonečně dobrým srdcem a bojovým duchem. Vesmír je přeměna, život je představa.
Tohle děsivé vyprávění patří k těm temnějším klenotům, s kterými jsem měl zatím tu čest. Máme zde případ jak z Viktoriánského Londýna. Tohle období technologického rozmachu, spjatým se sociálním úpadkem ve špinavých ulicích velkoměst, mám totiž pěkně zmapované díky několika jiných románů.
Zde se tedy jedná o můj první střet s podobnou atmosférou v hrdém Sverige. Precizní detektiv Cecil Winge s příšernou, plíce drásající a tělo mrzačící chorobou a jeho charakterní kolega Michael Cardel s dřevěnou rukou a ztrápenou myslí se vydávají po stopách bizarního, obludného zločinu.
Rád bych, aby konec a rozhřešení měli více prostoru, protože ve mě zůstalo pár otázek. Je možné že se k odpovědím doberu v další knize, kterou nyní netrpělivě očekávám.
Celkově se však jednalo o něco vpravdě velkolepého. Na závěr varuji všechny budoucí maminky a slabší povahy, aby s četbou posečkali, případně jí vynechali.
Příběh o nesmrtelnosti lidské duše, pomíjivosti pozemského života a veliké lásce. Němci jako šelmy, židi jako kořist a poláci prostě... no vždyť víte. Neuvěřitelně silný zážitek skrze velice minimalistický, zároveň velkolepě pojatý a bezchybně zvládnutý komix. Zásadní záležitost
Když Vám vezmou svobodu. Když máte strach ze smrti. Když se Váš čas krátí. Když Vám není dobře na světě.
Anebo když Vám je na světě dobře.
Když noční obloha zve k dlouhým fantaziím a rozbřesk je příslibem radostných chvil.
Když Vám je 20, 30 nebo 80.
Když jste muž a milujete ženu, anebo když jste žena a jste milována mužem.
Tak v tom případě je čas na čtení této skvostné knihy.
Ostatně jako v kterémkoliv jiném případě
Moc se mi líbila hlavní zápletka, která by se dala klidně zfilmovat do nějakého pěkného, celovečerního dramatu. Hlavní postava není žádný Hary Hole ale naše poctivá česká švestka. A že je to znát, chvilky strávené v pražské džungli mimo hlavní příběh jsou perfektní a přináší nám "milý" vhled do života policisty. Určitě doporučuji k četbě každému kdo má rád detektivní literaturu. Sice to není žádná severská detekťívka ale slušná, středoevropská kriminálka a já jsem za to rád.
...tedy přelouskat to v období zkouškovém se může jednomu zdát kontraproduktivní, ale mě to docela pomohlo k odreagování se, od stresujících okamžiků. Nejedná se sice o extra lehkou četbu, ale i přes velký počet stran se v příběhu málokdo ztratí. Já jsem takový těžký fanda podmořského světa a tak to pro mě byl velký zážitek a zdroj fantaskních snů.
Od čeho je taky četba před spaním.
Není to sice žádný "cthulhu fhtagn" book, ale HP Lovecraft pozitivní si zde taky najdou své. Jinak se bojím knihu někam zaškatulkovat. Působilo to trochu jako severský thriller se sci-fi příměsí, doplněný pěknými filosofickými úvahami. Trochu podobně na mě působila i nedávno přečtená geniální Solaris, i když tady to je až příliš subjektivní dojem a určitě nesrovnávám.
Dohromady moc dobré a jsem rád, že tento román můžu zařadit do svého portfolia
Většinu povídek jsem vnímal jako slabý výsledek toho, čím mohli s trochou práce být. Nutno však dodat, že několik málo povídek, jsem na druhou stranu shledal výbornými.
Celkově jsem měl rozporuplné pocity a mám trochu strach, že za to mohl i lehce odfláknutý překlad. Nemůžu však a ani nechci soudit, neb jsem nečetl originál.
Přikládám lehké shrnutí a mé osobní hodnocení v jednotlivých sekcích každé povídky, protože do jednoho komentáře se mi to nevejde.
Vrcholem knihy se pro mne stala Temná Matka. Nebojte se proto utratit mrzký peníz za celou sbírku, byť by jste se měli těšit jen z této jediné povídky.
Má druhá kniha tohoto francouzkého velikána. Post nukleární příběh, v tomto velice seriózním podání, má za následek výborný, hluboký příběh několika zdánlivě obyčejných lidí. Tedy až na hlavního hrdinu, ten je od začátku velice pečlivě popsán a tak je čtenáři brzy jasné, kdo je zde tou vzácnou duší. Hlavní hrdina je člověk mého gusta. Přemýšlivý a dobrosrdečný člověk, dobrodružné letory s úžasným pohledem na ženy a na svět kolem nich. Ne že by se svět točil kolem žen, to si snad nenecháme namluvit, že ano. Je to výpravná, napínavá a svým způsobem velice pozitivní kniha, je zde čitelně vylíčená krása lidí s velkým srdcem, na druhou stranu zde neskryjete znechucení nad obludností lidí s duší černou jako peklo samotné. Já bych si to nejraději přečetl ještě jednou, opravdu. Bylo to skvělé
Doplnil jsem si vzdělání. Je to perfektní, hutné (leč komorní), sci-fi ovšem s tou zásadní dramatickou složkou, která z toho dělá něco více. Navzdory své délce, která není valná, se zde dozvíme vše potřebné k tomu, abychom si utvořili ucelenou představu o geniálnosti onoho prostředí a hlavně potom úřadujícího, tajemného oceánu. Do toho se nám zde rozplétá tragický příběh lásky a bolesti, jedné zbídačené duše, která odmítá přijmout realitu. Moc pěkné čtení na několik, lehce vědeckofantastických večerů. Tímto závěrečným tvrzením ovšem v žádném případě nezlehčuji obsah tohoto nanejvýš pozoruhodného díla.
Nomen omen, skutečná bouře. Ze spojnic (podle mě nějaký prstenec ve vesmíru, vybudovaný lidmi, do kterého vletíte s kosmickou lodí a pomocí pokřivení časoprostoru vyfrčíte na jiném okruží za zlomek času, který by vám zabrala klasická cesta nadsvětelnou rychlostí) se stávají terče pro útoky velice rozzlobených lidí, nalitých v životodárném gelu, ovládajících mimo jiné nejstrašnější biologickou zbraň v galaxii. Mistr Weyland může jen tiše závidět. Planety a planetoidy nejsou nadále v bezpečí. Nikdo a nic není v bezpečí. Křehké spojenectví lidí a rasy Yautja se zdá být jen odvracením nevyhnutelného. O nějakém komorním hororu se nedá hovořit, máme tady pořádnou vesmírnou rubačku s těmi nejskvělejšími reáliemi, jaké si může našinec přát. Dost dobrý
Po dopadu jaderných hlavic na matičku Rus a potažmo na celý, širý svět, se lidský život téměř vypařil ze všech koutů planety. Jak se daří okolním zemím bývalého království lidí nevíme, víme jen to, že se obyvatele Ruska stihli před katastrofou ukrýt v rozlehlém Metru, které je protkáno chodbami větvící se a rozpínající se snad pod celým sovětským svazem.
Na povrchu se prohání radioaktivní vítr a ta zvířata, která přežila hrozivou pohromu, se působením strašlivého, ionizujícího záření změnila k nepoznání. Občas do Metra proniknou jedovaté splodiny z vnějšku a tak se vyplatí, mít po ruce plynovou masku. Také některá zvířata si našla cestu do metra a znepříjemňují tak život jeho obyvatelům.
V hlubinách se však, zdá se, krčí ještě něco mnohem horšího. A tady přichází na scénu náš "Arťomko" Výborné, temné, podzemní vyprávění.
Výborná odysea do vzdálené budoucnosti naší matičky Země. Soužití s tajemnými bytostmi Osseany už zevšednělo a posedlost hmyzím bohem v lidských řadách není nic neobvyklého. Oni samotní Osseané mají zkrátka jinou kulturu. Ta zahrnuje inkviziční praktiky, včetně rituálních obětí a například řízení a ovládání mysli slabších jedinců pomoci telepatie. S tím se tak nějak musí počítat. Ovšem jsou tací, kteří si uvědomují, že tady něco kurevsky nehraje lidem do noty a že je třeba dohlédnout dále než za šálek houbového čaje. První kniha je za mnou a druhá bude nepochybně následovat. Docela jsem zde cítil podobnost s geniální Dunou. PS: podívejte se na Hlenky, jen si je vygooglete. To jsou zajímaví tvorové, že ? Jsou mezi námi !!!
Bene Gesserit, Kwisatz Haderach, Tvůrci, Baron Vladimir Harkonnen, Padishah Císař a jeho legie Sardaukarů. Tyto skvostné názvy mi navždy utkví v paměti jako součást jednoho skvělého universa v dalekém a nekonečném vesmíru. Celé to má mírně arabský (hodně arabský) nádech, ale vůbec mi to nevadií. Vždyť planeta Arrakis je pokryta rozpáleným pískem a je nazývána Dunou. Nevím, zda se pustím do dalších knih, snad ano, ale toto dobrodružství Paula Atreida a jeho cesty ke slávě, mě dokonale zabavilo a ukojilo. Film od Lynche jsem bral (a stále beru) za klenot kinematografie. Knihu zařazuji mezi klenoty literární
Protože jsem knížku četl na několik etap během mých nočních směn a protože těch nočních směn není za měsíc zase tolik, trochu se mi to čtení natáhlo. Ovšem jen do chvíle, než jsem se prokousal přes první, ani ne výbornou ani ne špatnou, polovinu knihy.
Do té doby se jedná o zcela průměrné, sociální drama v řekněme, nezvyklém prostředí. Ovšem zcela zásadní zlom pro mne kniha dostala cca v polovině, kdy se skupinka dobrodruhů ocitne mezi domorodými obyvateli nebezpečné krajiny. Zde to dostává skutečné grády a některé pasáže jsou neřku-li krvavou lázní a pro slabší nátury se stávají nečitelnými. A to mě zajímá.
Dále to už pěkně sviští a já oproti první polovině knížku dočítám v rekordním čase dvou směn. Postavy mají výborně napsané příběhy, které se nám odkrývají v průběhu celého putování. O někom se dozvíme více, někdo zůstane lehce v závětří, ale to vše nám vynahrazují skutečně brilantní zlomy v příběhu, právě co se charakteristik dobrodruhů týče. Děj je situován převážně do tropické džungle, ale zavítáme i na rozlehlé planiny, nebezpečná mokřadla a také do vysokých hor.
Jen závěr knihy mi radost příliš neudělal. Byl lehounce uspěchaný na můj vkus a za to, že jsme s dobrodruhy sdíleli jejich dobrodružství, až do jejich konců jsme si zasloužili, dle mého, bohatší epilog. Jinak nemám dalších námitek. Príma čtení.
...první úzkostná a skličující životní etapa Ellen Ripleyové, se ve stínech, pozvolna se odkrývající pravdy, střídá s další. S jinou. S mnohem razantnější. S katastrofou obřích rozměrů. S katastrofou rozměrů planety LV -426. Všichni jsme viděli minimálně čtyři filmová zpracování tohoto fenomenálního, geniálního universa, takže máme představu o hlavních styčných bodech tohoto příběhu. Ale kniha má stále co nabídnout. Nejen stran nahlédnutí do života osadníků planety, který ve filmu byl lehounce nastíněn, ale také do nešťastné duše naší milované Rip. Není to tak výborné jako ostatní knihy v podání pana Lebona, ale stojí to za to. Přečtěte si Peklo.
...jak se může stát, že se zapomene na nejhrůznější činy, které kdy byly spáchány ?
Na nejstrašlivější skutečnosti, které se v historii odehrály ? Lidé přestanou číst. Lidé přestanou číst příběhy lidí a začnou naslouchat davům. Tahle kniha je moc bolestivou upomínkou toho, že svět opravdu není černobílý ale plyne mnohdy spíše v šedivých barvách. Nikdo z nás si nedovede představit, jak hrozné to tam na mrazivé Sibiři muselo být, ani kdyby to špilberg dvacetkrát natočil. Přečte-li si člověk ale tento tragický svazek, sezná že to skutečně musela být muka. A přesto měla jedna skvělá dívenka vůli malovat...a možná proto měla také tak silnou vůli žít.
Tahle knížka je cílená na určitý druh lidí, ale to neznamená, že si ho nemůže přečíst kdokoliv. Kdokoliv kdo chce poznat bláznivou fantasii jednoho spisovatele, který vymyslel fungující virtuální svět, kde jste mohli být čím jste chtěli. Kde jste mohli zapomenout na skutečný svět. Že to lze i v dnešní době? Ano lze! V podstatě dnes můžete skrze internet získat vzdělání, vydělat mraky peněz, můžete si najít partnera, objednat si jídlo, vylepšit si vizáž...no zkrátka můžete dělat velkou magii. V téhle knížce je to ještě znásobené skutečností, že díky rukavicím a elektronickým brýlím jste skutečně ve středu dění a máte mnohem intenzivnější pocit bytí. Na pozadí jsou skvěle popsané neduhy, které sžírají skutečnou civilizaci. Špinavou a prohnilou. To je možná také lehký obraz dnešní doby. Malá paralela s 1984 ? Možná ano přátelé. Četlo se to lehce a pět hvězd nedávám jen proto, že už mi není 20 ani 25
Knížka o nenaplněné lásce, magické energii, hlouposti lidí a kráse člověku neznámé. Rovněž slušný filosofický almanach a mnoho zamyšleníhodných odkazů.
"přecejen my obyvatelé horního světa nejsme schopni radovati se dlouho z pravého štěstí, o němž sníme nebo po němž toužíme"
Krásné vyprávění o velkolepém dobrodružství toho nejskvělejšího psa, který kdy běhal po zemi, plné velikých pravd. Slova jako nezlomnost, hrdinství, odvaha a víra zde dostávají skutečného významu. Slyšíme jej všichni a uposlechnout jej je našim odvěkým snem. To nejlepší co si člověk může na prázdninách v Tatrách přečíst...a nebo ve vězení.
"Vůdcové vzkřikli hlasem štvoucí smečky a vyrazili do lesa. Vlci se rozběhli za nimi se sborovým křikem. A Buck, po boku se svým divokým bratrem, uháněl s nimi a s nimi v běhu štěkal"
...ta kniha mě úplně zničila, emočně vyčerpala a naprosto zdolala. Nepokořil jsem jí, ale byl jsem pokořen. Prý pro mládež. Zdrcený jdu zkusit spát, je pět ráno. Mistrovské dílo