Rawen616 komentáře u knih

Spíše skoro dokumentární rekonstrukce jak by se situace v podobném případě vyvíjela než typický akční thriller. Clancy je obrovský perfekcionista a milovník techniky. Málokterá kniha dokáže tak přiblížit život na ponorkách a spoustě dalších plavidel a letounů. Děj je navíc naštěstí dost zajímavý a ruským rebelům budete nejspíš fandit. Jednoznačně nejlepší část knihy je závěrečný ponorkový souboj který je opravdu velmi napínavý.

3 03.02.2014

Výtečné pokračování knihy Relikvie. Oba díly mají takový správný nádech 80 a 90 let a s nimi souvisejících hollywoodských postupů. Kde v jedničce stačila jedna potvora, ve dvojce už jich jsou celá hejna :-) Detailně popsané obří muzeum z jedničky ve druhém díle nahradilo ještě atraktivnější obří podzemí pod Manhattanem. Někomu nemusí sednout, že zpočátku velmi atmosferické vyprávění z podzemního světa a vyšetřování krutých vražd se na konci změní v prostý akční thriller ale není to nic co by výrazně vadilo. Navíc kniha hodně získává body díky sympatickým postavám ( i když Pendergast je občas na zabití a jindy zase kroutíte hlavou jakej je to magor )

3 18.10.2013

Nejdříve jsem viděl film, takže kniha pro mě byla lehkým šokem. Je totiž naprosto jiná, dějově, charakterem postav i popisem celého toho světa. Obojí je ale velmi dobré. I tak u mě přecijen vítězí film který je podmanivější.

3 20.09.2013

Kniha která je jako smršť facek od špinavého pouličního bijce. A když ty rány ustanou tak začnete nad spoustou věcí přemýšlet a vlastně za ten výprask budete i rádi. Pro mě dosti zásadní kniha a jedna z nejoblíbenějších. Totéž platí i o filmu.

3 19.09.2013

Nemohu si pomoc ale mě to přišlo strašně vtipné. Super kniha na nějaký večírek. Stačí jen nalistovat libovolnou pasáž a skoro vždy objevíte něco nového:-) Ovšem citlivým a romantickým duším bych tohle opravdu nedoporučoval. Mohlo by se to jmenovat 50 odstínů hnědi. Domyslete si proč.

3 13.01.2012

Opravdu výtečné zachycení dobové atmosféry a to celé naroubované na pozměněném příběhu o Beowulfovi se zapojením skutečně existujícího arabského cestovatele. Víceménně celý úvod knihy, až po důkladně rozepsaný pohřeb jednoho ze severských válečníků je přesným opisem z Fadlánových zápisků a až teprve po něm začíná vlastní Crichtonova fantazie. Kniha je napsána tak přesvědčivým stylem dobových zápisků, že se řada nadšenců domnívala, že Crichton jen literárně shrnul skutečné Fadlánovo zápisky. Bohužel ne, ale vycházel z legend a podle nich není vyloučeno, že nám tu po Evropě pobíhaly ještě relativně nedávno tlupy divokých lidí. Ostatně zprávy o podobných divoších pocházejí ještě ze středověku a divé muže najdeme i v českých pověstech. O Neandrtálce nejspíš nešlo, ale divý muž(a divoženka) a některé příběhy a legendy kolem tohoto fenoménu jsou natolik zajímavé a skutečně bičující fantazii, že vám všem vřele doporučuju o tom zapátrat.

PS:zfilmované verzi radím se spíše vyhnout, jednak ani zdaleka nemá takovou atmosféru jakou by mohla mít a jednak je v ní snad nejvíc historických nesmyslů co jsem kdy ve filmu o vikinzích viděl.

3 03.01.2012

Johna sice nemusim ale tohle je i na dobu vzniku dodnes celkem působivé a čtivé. Ideální pro puberťáky. Ovšem nečekám, že po přečtení to někoho vyděsí natolik aby drogu nevzal. Kdo je blbej a chce to zkusit, tak to stejně zkusí.

3 31.12.2011

(SPOILER) SPOILER: CELÉ JE TO VÝMYSL! Tak, teď jsem asi spoustě fanoušků této knihy rozkopl bábovičky ale je to bohužel tak. Aby bylo jasno, vážím si pana Mareše a jeho přírodovědných znalostí a obecně kryptozoologii fandím, protože je to taková roztomile divoká a dobrodružná "věda". Problém je, když se někdo rozhodne kryptozoologii a cestopis spojit s mystifikací. Ještě tak před 20-30 lety bych tuhle knihu panu Marešovi "sežral" i s navijákem, protože nebylo tolik možností si ověřovat fakta a místy je to napsané opravdu uvěřitelně. Zvlášť, když autor popisuje reálná zvířata, přírodu a život zlatokopů, dobrodruhů a celkově atmosféru pralesů i měst Jižní Ameriky.
Ale dnes, kdy není problém přes sociální sítě napsat komukoliv kdo žije ve Venezuele nebo Brazílii a poptat se ho na detaily z knihy, už to zkrátka nefunguje. Snadno si totiž ověříte, že o nějaké hoře Kurupira a tajemných tvorech nemají tamní lidé ani ponětí.
Kurupiru znají Brazilci jen jako škodolibého skřítka z pralesa, který má podobné vlastnosti jako bludička, čert či hejkal z našeho folklóru.
Je to ale chytře namícháno se jmény několika existujících cestovatelů a expertů. Samotná hora Kurupira ze světových map nezmizela, protože tam nikdy nebyla. Respektive Mareš její polohu tají ale přesto v knize zmíní, že byla přejmenována na Cerro Delgado Chalbaud. A tu na mapách v pohodě najdete, dokonce i v knize zmíněný (dnes nejspíš zaniklý) tábor Porto da Maloca. A celkem nepřekvapivě zjistíte, že se tam běžně pohybují lidé a turisti. Navíc dnes, díky dronům, máme i plno krásných záběrů na vodopády a vrcholky těchto hor. Na důvěryhodnosti ani nepřidává to, že je to celé psané spíš jako jakési pokračování/fanfikce na Doylův Ztracený svět. K němuž se navíc autor často odvolává, že jde o knihu zachycující skutečnost, jen lehce literárně Doylem upravenou a kterou mu zprostředkoval slavný cestovatel Percy Fawcett, což byla docela zajímavá osoba. No, tak určitě.

Kniha obsahuje tři části psané v různých dobách. Ta první zachycuje to, co popisuji výše. Marešovu expedici do brazilského pralesa z roku 1978 míchající v sobě zajímavé poznatky o tamní přírodě s mystifikačními částmi, kde autor popisuje setkání s tajemnými jevy, slyšení divných zvuků, strašidelné pocity a marný pokus najít cestu na vrchol neexistující Kurupiry. Je docela škoda, že to není psané jako dobrodružný román, kde by se všechny ty blbosti a smyšlenky daly bez problému odpustit.

Větší bizár je druhá část, která představuje přepis deníku dobrodruha Rega, jenž tento deník autorovi poskytl. Reg/Mareš tu popisuje tvrdý život zlatokopa a drsné podmínky v zlatokopeckých táborech, kde jsem měl pocit, že by Mareš, tedy pardon Reg, hrozně rád psal spíše porno. Těch pasáží kde se objevují ženy které jsou znásilňovány a nebo jde o femme fatale které Regovi okamžitě padají k nohám a dlouhé stránky se s ním (prakticky pět minut po seznámí) milují, je na knihu, která má být o dobrodružném hledání dinosaurů a podivností na tajemné hoře poněkud moc. Jedna z nich je bývalá policistka a slavná spisovatelka, která navíc nespí jen s Regem ale se všemi v jeho partě, což je několikrát barvitě líčeno. Navíc napsala doma ve Francii slavnou sérii knih, která je v knize zmíněna a hádejte co? Google to kupodivu nezná:-) Druhá je čínská mafiánka ovládající kung-fu, pak rusko-švédská zpěvačka...no a pak je tam na konci i trocha té mystiky. Reg jednou pozoruje tvora připomínajícího pterodaktyla a pak zkoumá jeskyně pod Kurupirou, kde uvidí zelenou svítící mlhu. To je vše. Opět, být to psáno jako normální dobrodružný román, tak je to solidní béčková zábava ve stylu pulpových románů z 20.let min. století. Jako deník snažící se nás přesvědčit, že se to stalo je to opravdu poněkud bizarní.

Ale ten největší bizár je třetí část, kde se už reálně uvažuje o existenci množství malých i obřích dinosaurů. A to kousek od místa, kde dopadl meteorit, díky kterému ostatní dinosauři vyhynuli a to na uzavřené ploše stolové hory circa o velikosti Prahy. Co tam celou dobu žrali a jak se jim povedlo se za 65 milionů let nepožrat mezi s sebou nebo zcela nezdegenerovat díky příbuzenskému křížení už se neřeší. Ale to není všechno. Kniha následně zmiňuje jak celou oblast uzavřela zlověstná americká vláda a armáda a spekuluje se o těžbě vzácných kovů pod Kurupirou a stavbě vojenských základen spojených s UFO a bránách do jiných dimenzí. Tady už jede Mareš "full retard" mód a jedna konspirace stíhá druhou. Zfalšované satelitní mapy na (tehdejším) internetu. Zatajování léků na rakovinu, ještěří bytosti z hlubin Země...Pokud bych byl ochoten věřit první části a s trochu přimhouřenýma očima i druhé, tak tady kniha ztratila veškerou, už tak dost chabou, důvěru.

Ne. Kurupira opravdu není dobrá kniha i přesto, že ze začátku se mi líbila. Je to fantasmagorie s pár hezkými pasážemi o přírodě, jinak velmi schopného a chytrého člověka, který ale zcela podlehl kouzlu dobrodružné a fantastické literatury z počátku 20. století a úplně mu uniklo, že existuje i nějaký pokrok a změny ve světě. Vlastně si to asi trochu uvědomoval a proto je v knize i ta třetí nejnovější část, kde jakékoliv dotazy na Kurupiru zazdil velice naivně jednoduchým poznatkem "americké tajné elity to tam uzavřeli z nějakých záhadných důvodů a všechno smazali z internetu, takže ty dinosaury, duchy, paralelní světy atd. už nemá nikdo šanci vypátrat a musíte teda věřit tomu, co jsem napsal." Elity sice mažou Kurupiru z internetu(jediná cizojazyčná zmínka o této hoře je "překvapivě" na kryptozoologických stránkách Marešova přítele - dr. Karla Shukera, který taky sdílí kdejakou ptákovinu), upravují satelitní snímky ale zabránit tomu, abych si Kurupiru koupil v českým antiku a všechno to odhalil, už nedokázali. :-)
Lituju času, který jsem téhle obří bichli věnoval. Měl jsem si přečíst raději něco čistě jen o přírodě amazonského pralesa bez té omáčky okolo. Nejsem zarytý skeptik, miluju záhady a jejich luštění. Ale chce to zachovat chladnou hlavu!

2 05.04.2024

Fadlánův cestopis je legendární hlavně díky té nejčastěji citované pasáži o vikinzích. A nyní konečně vychází kompletní(respektive to, co se dochovalo) v českém překladu. Je nutné asi varovat, že je to velmi krátké čtení a tvoří jen asi třetinu už tak dost tenké knížky. Zbytek je samozřejmě rozbor a historie tohoto cestopisu. Ovšem popis cesty je dost zajímavý. Zvyky různých turkických národů. Kulturní šok který zažívají muslimští cestovatelé tváří v tvář různým "barbarským" obyčejům.(nutno si uvědomit, že být muslimem, či spíše Arabem v této době znamenalo být civilizovaným člověkem) Dále jedna velmi zajímavá zmínka o obrovi a pak velmi sugestivní popis polární záře. Je opravdu škoda, že se nedochovalo více. Nedozvíme se tak jak cesta pokračovala ani jak se karavana vrátila. Což poté inspirovalo Micheala Crichtona aby cestopis dopsal a domyslel ve svém románu Pojídači mrtvých.

2 16.02.2024

Obří historický význam tomu asi upřít nelze. Dílo, které dalo světu slovo robot a celkově myšlenku přehnané robotizace, vzpoury robotů proti lidem atd. Což je poněkud paradox, protože Čapkovi roboti nejsou klasicky mechaničtí ale jsou čistě biologičtí a vlastně jde spíš o "bladerunnerovské" replikanty. Tedy syntetické lidi na zakázku s omezenou životností. Každopádně, RUR je především divadelní hra poplatná době vzniku a je tak i psána - jako scénář a ne jako román. I přes ohromnou nadčasovost řady nápadů a myšlenek to je tedy jen takové komorní krátké dílko s pár postavami a velmi omezeným počtem prostředí. O velkých událostech se dozvídáme jen od postav které je zmiňují nebo vidí z okna mimo scénu atd. Vizionářské to je v mnoha ohledech neuvěřitelně ale žádný velký zázrak nečekejte.

2 04.05.2023

Vizuálně úchvatné a vyloženě stojí za to mít tuhle knihu doma byť jen vystavenou v poličce a ukazovat ji přátelům. Barvy, zpracování i odlehčená kresba a velkolepé ilustrace přes celou dvoustránku. Potud vše dobré. Bohužel příběhově je to už výrazně slabší. Jedno klišé za druhým. Zlověstná totalitní společnost bydlící v superměstech na obloze a pod nimi pustiny s živořící chudinou, drancování přírody, hnutí odboje, hrdina který se k němu přidá a potká tam i lásku atd. To celé se autor rozhodl alespoň ozvláštnit několika nápady, kdy to ale trochu působí jako takový dort od pejska a kočičky. Inteligentní dinosauři, sociální sítě, stíhačky sestrojené ze svázaných bambusů, kamiony co vozí "bouřku" ve stylu Mad maxe a ještě celkový kulturní styl postav připomínající něco mezi kovboji a jihoamerickými pastevci. Na druhou stranu, originalitu tomuhle vizuálu rozhodně upřít nelze a čtivost a spád taky ne. Tři, ale se sklonem ke čtyřem.

2 12.01.2022

Ano, kniha je opravdu nabušená informacemi o křížových výpravách. A to je vlastně její plus a zároveň obrovské mínus. Ona je totiž doopravdy doslova nabušená. Autor na můj vkus až příliš suše chrlí jména, místa a fakta. Snaží se v této poměrně krátké knize postihnout celou historii kruciát, zejména na blízkém východě( bohužel, výpravy proti Slovanům a jiným jsou jen letmo zmíněny) a to se mu i celkem daří. Ovšem za tu cenu, že máte celou dobu pocit neuvěřitelné zhuštěnosti informací. Nepřítomnost obrazového materiálu (když nepočítam tři velmi jednoduché mapky na konci), je nepříjemná. Milovníky military historie pak zamrzí absence informací o průběhu bitev či alespoň náznak taktiky či používané výzbroje. O bitvách se dozvíme jen to, že proběhly a zvítězila buď strana A a nebo B. Několikrát za knihu jsem měl také pocit, že se najednou píše o něčem co nebylo nikde před tím uvedeno. Například při popisu vzniku řádu Templářů se najednou začne psát i o Johanitech aniž by historii jejich vzniku byla věnována byť jen věta. Zkrátka, byl jsem knihou spíše zklamaný. Rozhodně neuškodí pokud si ji zájemce o historii přečte. Jen je nutné počítat s výše zmíněnými neduhy. Téma kruciát by si zasloužilo spíše vícedílnou sérii než(beztak neúspěšnou) snahu nacpat všechno do jedné knihy o 300 stranách(100 zbývajících jsou poznámky).

2 05.11.2021

Teď po volbách už vlastně dost zbytečná kniha. Ale jelikož jsem zvládl Hamplovo Prolomení hradeb, zajímal mě další klenot vydaný Naštvanými matkami. První krátká část knihy je záznamem rozhovoru Lubomíra Volného s autorkou. Druhou části je pak pouhý přepis jeho řečí ve sněmovně. Nebudu nijak tajit, že Volného Volný blok považuji za populistickou šílenost zacílenou na ty největší pošuky v naší společnosti. Stačí si ostatně pročíst komentáře na facebooku této strany, hnutí, spolku, sekty....nazývejme to jak chceme. Jak už to u podobných stran bývá, její vůdce samozřejmě nepůsobí jako naprostý idiot ale spíše jako vyčůránek který přesně ví na koho zacílit aby z toho měl chechtáky. Tato kniha to jen potvrzuje i když mu to nakonec nevyšlo protože vsadil opravdu na ty největí pošuky od kterých se distancují i běžní pošuci a nezískal tak dost hlasů. Jsou zde části, kdy se dá s Volným i souhlasit. Což není žádná chvála, protože názorovou shodu na něčem najdete s každým(například já sdílím odpor ke kouření s Adolfem Hitlerem) Od vcelku rozumné kritiky některých nešvárů či názorových proudů se ale tradičně plynule přejde k tomu, že vakcíny jsou koncentrovaná smrt a kdokoliv kdo se nechal očkovat umře během několika let, zmutuje, bude změněn v zombii ovládanou na dálku Sorosem atd. Já chápu, že někdo vakcínám moc nefandí, také bych byl raději kdyby to nebylo nutné. Ale proč proboha se ti lidé neobávají, že to bude mít nějaké "normální" vedlejší účinky v podobě většího výskytu alergií, vlivu na nějaký orgán apod. Ne, covid neexistuje, a automaticky je to plán jak vyhladit lidstvo. Takhle si ilumináti vyhladí nás - tedy poslušné zmanipulované obyvatelstvo a zbyde jim tu jen tlupa neočkovaných konspiračních makaků se kterou budou ti ilumináti dělat co? A nebylo by jednodušší přidat jed do piva kdybych chtěl vyhladit dejme tomu český národ? Proč to dělat tak okatě složitě přes nějaké vakcíny. A takhle bych to mohl rozvádět do nekonečna...Jedna hvězda za ty občasné záblesky rozumné řeči pana Volného. Jinak nezajímavá a naprosto zbytečná kniha. Škoda papíru. Jako rozhovor na netu by to dávalo větší smysl.

2 12.10.2021

Malá tenká brožka která v sobě ukrývá nablýskanou čepel:-) Respektive stručný a přesto informacemi nabitý popis toho, jak takovou čepel vyrobit. Kniha je opravdu stručná ale svůj malý objem využívá na 100%. Získáte tak základní přehled o historii japonských mečů a období během kterých se postupně vyvíjeli a poté fascinující popis jejich výroby, kdy si opravdu člověk říká, jak proboha na tohle tenkrát přišli. Katany zdaleka nejsou nejlepší meče či zbraně na světě ale jsou fascinujícím spojením smrtící zbraně, uměleckého předmětu a neuvěřitelných řemeslných znalostí, schopností a perfekcionismu. Knize by rozhodně slušelo nové vydání v pevné vazbě a v dnešní době by nebyl problém ani daleko bohatší obrázkový doprovod. I tak vřele doporučuji všem zájemcům o japonské zbraně a postupy jejich výroby. Už proto, že moc knih na toto téma u nás nevyšlo.

2 06.10.2021

Zajímavá kniha k zamyšlení. I když tedy ne k souvislému čtení ale spíše na náhodné zalistování a občasné obohacení dne nějakým tím moudrem, neboť je to celé koncipováno jako soubor citátů, poznámek a krátkých odstavců. A ani věk jí neubral na aktuálnosti. Marcus Aurelius, "filozof na trůně" ,byl zajímavou postavou své doby. Jeho myšlenky a pohled na svět obecně operují s pomíjivostí světa i života, neustálých proměnách všech věcí v něco dalšího a působí téměř jako kdybychom četli učení buddhistických mnichů.

2 28.04.2021

Klasický Kovařík se vším všudy co u tohoto autora očekáváme. Přehledný popis, objektivní přístup a citace z historických pramenů. Jde vlastně o pokračování jeho vynikající Války Řeků s Peršany. Kniha počítá s tím, že jste Válku Řeků nečetli, takže některé informace se zde opakují. Není to ale na škodu. Historie a zřízení Athén i Sparty nebo způsob vedení boje na souši i na moři jsem se zaujetím přečetl znovu i podruhé.

Menší problém v čtivosti vidím ani ne v knize samotné ale v povaze samotné Peloponéské války. Zatímco u konfliktu s Persií byly karty celkem jasně rozdány mezi dvě odlišné strany a kultury a většina bitev se stala nějakým způsobem legendárními, u války Peloponéské jde o válku především občanskou, složenou z velkého množství bitev a šarvátek a dá docela zabrat orientovat se, který městský stát a státeček zrovna bojuje s kým, protože skoro všichni jsou Řekové. Nemluvě o tom, že většina z nich své spojenectví s hlavními "tahouny" války - tedy Aténami a Spartou - klidně i několikrát změnila.

I když se zbraně a způsob vedení válek mění, lidé zůstávají stále stejní a na Peloponéském konfliktu je to krásně vidět. Určitě tak čtenáře zaujme jak Athény prezentující se jako výspa demokracie a kultury, postupně podlehly korupci a nakonec to byly právě ony kdo neustále přikládal pod kotel války až do úplného vyčerpání celého státu. Za zmínku stojí určitě Athénský vůdce Alkibiadés, který by v rychlosti s jakou měnil své politické názory i příslušnost podle toho "kde to zrovna sype" zahanbil i nejednoho dnešního politika. Sparta, i když šlo o militantní "totalitu" nakonec z Peloponéského konfliktu vychází v mých očích tak trochu jako morální a nakonec i vojenský vítěz(berte s rezervou) Samozřejmě je otázkou jak by se zachovali kdyby měli přístup k bohatství jako Athény, ale to je už na dlouhou diskusi. No a když se dva perou až se skoro zničí, třetí se směje a onen smích zaznívá od jednoho mladého vojevůdce z Makedonie...

Shrnuto podtrženo, další pohodová military kniha od skvělého autora. Hvězdičku dolu dávám pouze za velké množství překlepů a chyb v textu(tentokrát už mi to vadilo!). To je bohužel častá slabina Kovaříkových knih, zasloužily by lepší péči. Jinak skvělý zdroj informací pokud začínáte se studiem tématu.

2 10.02.2021

Slabší než předchozí díl o záhadách kriminalistiky. Nejvíc knize neprospěla její nekonzistentnost a také to, že jednotlivé záhady mají zkrátka formu reportážních článků a nejdou moc do hloubky. Což vzhledem k povolání autora chápu. Ruší, že se skáče v tématech i dobách. Chvíli tu je něco ze středověku, chvíli něco ze současnosti. Bylo by daleko lepší kdyby pan Mareš, jehož práci mám jinak velmi rád, knihu spíše rozdělil na několik knih a jednotlivé záhady v nich rozebral daleko obšírněji a chronologicky. Seriozní práce dokumentující například fenomén UFO a podobných úkazů v ČR by byla myslím super a s chutí bych si ji i jako skeptik přečetl. Stejně tak kniha o zmizelých pokladech či špionážních aférách by také byla fajn. Bohužel v této knize, kde je UFO hned vedle Jana Nepomuckého a za ním Jan Masaryk následovaný duchy to vše působí hrozně roztříštěně. Přitom jednotlivé případy jsou dostatečně zajímavé, některé méně, ale o některých bych opravdu rád věděl něco více dopodrobna. Dávám tři hvězdy ze sympatie k autorovi a jeho práci.

2 14.11.2020

Opravdu hodně poutavě a čtivě - zejména díky používání přímé řeči a dialogům - popsaný příběh kontroverzní osobnosti našich i světových dějin. I když se kniha snaží objasnit motivaci nejen Vlasova ale obecně opravdu velkého počtu Rusů kteří přecházeli pod německou vlajku, stále zůstává otázkou jestli byl skutečně natolik idealistickým až naivním vlastencem který věřil, že spolu s Němci očistí svou zemi od Stalinovi nadvlády a vznikne nové Rusko které bude rovnocenným partnerem Německa a dalších mocností, nebo zkrátka jen vypočítavým převlékačem kabátů. Argumenty najdeme pro obě verze. Ať už se mu honilo hlavou cokoliv, Vlasov zůstává spíše tragickou figurou na poli dějin, která balancovala mezi dvěma tyrany a to zkrátka nemohlo dopadnout dobře. Na druhou stranu, pomoc jeho vojáků při osvobozování Prahy je nesporná ačkoliv to smíšené pocity z Vlasova a jeho vlasovců ještě více prohlubuje.

2 24.06.2020

K tomuto dílu lze napsat prakticky totéž co k tomu předchozímu. Opět jde perfektně čtivý a srozumitelně shrnutý dějepis. Hvězdičku dolů opět dávám z čistě osobních důvodů - téma stoleté války mi není až tak blízké. I v něm se ale najde pár zajímavých míst. Zejména kapitola věnující se Johance z Arku a následně jejímu věrnému rytíři Gillesovi de Rais, který se následně stal obávaným zabijákem s podobnou pověstí jako Alžběta Báthoryová. Určitě potěší i malá odbočka s bitvou u Grunwaldu, kde se jak známo pohyboval i "náš" Jan Žižka.

2 15.05.2020

Přečetl jsem si ji v domnění, že jde o reedici té, mezi fanoušky tolik uznávané, původní Thrawnovi trilogie. No, bohužel jsem se spletl:-) Tohle napsal Zahn už pod Disneym a je to nová trilogie, která má přiblížit tuto postavu a je celkem cítit, že to psal už na zakázku. Což o to, Thrawn je sympaťák a jeho hledání vzorců v historii, kultuře a následně vojenské taktice protivníka je fajn. Ale jako celek je kniha spíš průměrnou space operou, která by se ani nemusela odehrávat ve světě Star wars. Děj popisuje Thrawnovo objevení, přidání se k Impériu a pak sérii jeho misí a vítězství a stoupání po hodnostním žebříčku a velmi slabou dějovou linku s guvernérkou Arihndou a naháněním jednoho pašeráka. Toť vše. A ještě tedy Thrawnovo pátrání po tom, co může asi tak být jakýsi velký zbrojní projekt na kterém Impérium tajně pracuje...jelikož se to odehrává před epizodou IV, není tak těžké uhodnout co to asi bude, že? Knížka je vhodná asi jen pro ty uplně nejvíc skalní fanoušky.

2 27.02.2020