reader.007 komentáře u knih

Asi jsem povrchní, ale zase mne k četbě knížky přitáhly ilustrace. A je vidět že Zdenka Krejčová je nejen vynikající ilustrátorka, ale při volbě svých zakázek má navíc výborný vkus. Pěkně vykonstruovaná zápletka nedlouhé ale čtivé knížečky, bezvadné čtení pro pokročilé malé čtenáře.

1 10.01.2015

Bezvadné první čtení a na konci je navíc senzační básnička pro začínající čtenáře (kdo nerad spoilery, zavřít oči ;-))

Tohle platí pro děvčata
stejně jako pro kluky:
máš-li ruce neumyté,
neber knížku do ruky!

Proč má knížka trpět za to,
že se čtení přeruší?
Tebe taky pro nic za nic
netahají za uši!

Ty spíš v noci na postýlce
u táty a u mámy -
knížka chce spát v knihovničce
s ostatními knihami.

1 07.11.2014

Tak přeslazené, že jsem po druhé stránce měla 100 chutí to zahodit.

Mnohokrát jsem přemýšlela jestli paní Němotová ty holčičí cajdáčky opravdu psala (nebo je jen kryla jménem jako v případě "detektivky" Malý a velký Mefisto), jenže pak jsem si přečetla tuhle knížku a rázem mám jasno. V ní se totiž propojuje její rozjásaný smysl pro humor a hubatost jakou dodává šmrnc svým dívčím hrdinkám a zároveň tu jsou ty sladkobolné pasáže které můžou mrazit nebo jínit oči i takovému cynikovi jakým jsem jinak já :-)
Je to hezké, je to čtivé, je to originální a co jiného si člověk může nad takovou tenoučkou oddychovkou vlastně přát...

1 10.10.2014

Přiznávám že mě zlákala obálka a pocit z přečtení je... no... rozporuplný. Téma bylo poměrně nadějné (taky co maj ty baby co to píšou furt vymýšlet za novoty), ale jak jsem se tak prokousávala dějem připadal mi stále více šroubovaný. První půlka měla ještě celkem šmrnc, ale druhá se tak divně klikatila a kdyby to nebylo ušmudlaných 180 stran, ani bych snad nechtěla vědět jak to skončí. Samozřejmě happyendem, abych teda úplně neodrazovala ;-)

1 10.10.2014

pro líné čtenáře ;-) na youtube je 10ti hodinová načtená verze Pavla Zedníčka. Za sebe říkám že je mnohem lepší než Lábus a při výjevu z obchodu Burgina a Burkese jsem se málem udusila smíchy

1 04.10.2014

Mě teda kniha na rozdíl od jiných od Poledňákové nenadchla. Na komediální počin byla příliš depresivní

1 24.07.2014

Je to bez debaty skvělá kniha, ale tak plná beznaděje a krutosti fyzické i psychické že po ní hned tak nesáhnu (jestli vůbec někdy). Ale dcerám i komukoliv jinému ji doporučím určitě.

1 07.07.2014

Velmi věcně a srozumitelně popsaný problém stravovacích návyků i prostředků jak s nimi zacházet.

1 14.05.2014

Další srdeční záležitost z dětství. Příběh mě možná až tak neuchvátil, ale ty přenádherné ilustrace musí chytit za srdce snad každou malou princeznu. Poprvé jsem ji našla v knihovně a vrátit ji bylo hrozně těžké :-) No a když jsem pak objevila svět antikvariátů, byla to jasná volba ;-)

1 13.05.2014

Výborný základ pro mladé ornitology ale i pro ty, co chtějí jen zjistit základní fakta o nejběžněji se vyskytujících se ptácích. Mně osobně nejvíc zaujala mapka "Kam ptáci odlétají" (přezimovat)

1 13.05.2014

Někdy veselé, někdy smutné příhody o tom, co všechno s sebou láska nese. V pubertě se mi to četlo dobře, i dneska ji občas ráda otevřu.

1 13.05.2014

Jeden z mála příběhů kde Dickens staví do role hlavního hrdiny ženu. Ale jakou... Prostě svůj ideál - krasavice, přesto skromná a dokonale submisivní (a z mého pohledu až nesnesitelná) puťka - hospodyňka. Taky se mi zdála praštěná autorova tendence nechat nakonec zemřít všechny ty kteří v příběhu nějak výrazně zhřešili. Jinak je příběh tradičně košatý a na svou obsažnost celkem čtivý včetně uslzeného happyendu.

1 06.05.2014

(SPOILER) Lady Marcia se nechce vdávat. Ne, že by neměla nabídky, ale v druhé sezóně už je v Londýně prakticky stará panna i když nepřekročila dvacítku a navíc je ze všech holek „na trhu“ nejhezčí, takže lidi to prostě hněte. A nejvíc ze všech hraběcího tatíka. Ten, když se dozví, že místo jásavého „ANO! vezmu si tě!“ dala snožku do fontány i nejzazobanějšímu vévodovi v Anglii, raději sbalí dcerku a kufry a jede se zašít za Lamanche. Tam má totiž ještě jedno želízko v ohni…
Neříkám, že je kniha nudná, ale není to, pravda, ani žádná extratřída, avšak do historie tu má rozhodně tesáno jedno prvenství: Dát na vybranou ženě svého srdce v podstatě „Buď si mně ještě dneska vezmeš, nebo ti tady a teď udělám dítě, abych měl dědice, jsem totiž zoufalý“ je skutečně tím nejoriginálnějším počinem v kategorii nabídek k sňatku, co jsem v knihách BC zatím našla. Hrdinku to pochopitelně tak konsternovalo, že mu úplně zapomněla dát lekci jiu-jitsu jako tomu předchozímu… Není divu že jsou francouzští milovníci tak proslulí. Kdo by odolal, že?
Mimochodem název je velmi zavádějící, nevím co se překladateli nelíbilo na Zrození lásky, o dítě tam skoro nezakopnete. Teda vy ne ;-)

07.02.2020

(SPOILER) Lady Orlena a její bratr Terence právě osiřeli a přestože po mnoho let žili prakticky na hranici bídy, s překvapením zjišťují, že jim otec nechal naškudlený obrovský majetek. Je s ním ale spojeno krátké období poručnictví otcova starého přítele, protože ani jeden z nich ještě není plnoletý. Vydávají se tedy do Londýna, kde s překvapením zjišťují, že jejich poručník rozhodně není tak starý jak si mysleli a pro Orlenu ani tak docela cizí…

Verdikt: spletité, čtivé a když nic jiného, tady autorka alespoň zapomněla (zcela mimořádně) otravovat se svou řeckou obsesí.

07.02.2020

(SPOILER) Hraběcí dcerka Vernita s rodiči patří k mnoha anglickým šťastlivcům, kterým Napoleon po skončení příměří (1803) zatrhnul návrat domů. Jelikož nechtějí skončit v base, skrývají se pod cizí identitou. Otec zemře záhy na otravu, matka po dvou letech prakticky hladem, těsně před tím, než se Vernitě podaří z bídy vyváznout. S tím je ale spojená práce švadleny u jedné z Napoleonových sester, takže nebezpečím není konec, zvláště když svým půvabem zaujme samotného císaře. Naštěstí je zde švarný "švédský" hrabě, ze kterého se vyklube právě prozrazený anglický špion, takže se dávají na útěk do vlasti spolu…

Jak už jsem tu psala: anglicko – francouzské kočkování Barbaře šlo, u toho se člověk nenudí. A ani toho cukrkandlu tu nebylo přes míru.

07.02.2020

(SPOILER) Kamala má vysloveně na vybranou: buď ji utluče vlastní strýc za vydatné pomoci své dcerky nebo si ji vezme do parády jimi vybraný manžel o kterém se traduje, že už jednu ženu umlátil. Není tedy divu, že sbalí koníka a vydává se do neznáma, pokud možno co nejdál od svých "milovaných". Neujede však daleko a nechá se zlákat k honění lišky. Zatímco jí skok přes potok vyjde na jedničku s hvězdičkou, její nový kamarád se svalí jako žok a ona cítí potřebu mu opatrovat zlomeniny. Při tom se pochopitelně sblíží a Kamala mu nakonec i vyklopí své radostné vyhlídky. Naštěstí je nový známý kavalír a k tomu námořník, takže spolu vymyslí plán jak zmizet z dohledu a při tom vydělat nějaké ty drobné, které nutně potřebují oba.

Verdikt: Rozhodně povedený roadtrip, který je sice ve výsledku vysoce předvídatelný, ale děj tak spletitý, že se nudit nebudete a dokonce si trochu rozšíříte obzory ohledně černých neštovic. Jen ten konec je zase drobet uťatý a upřímně: kdybych já byla v pozici hrdinky, když vyslechla "přiznání" svého milovaného, moje první myšlenka by byla: "Jsem mrtvá!"

25.01.2020

(SPOILER) Krátká i sáhodlouhá psaníčka, která si skoro den co den vyměňují floutek Filip de Luzy a mladá vdova Denisa Trémorsová, ilustrují jejich několikaleté přátelství i rumraj kolem nich a postupně se přelévají z vyznání přátelských do vášnivě zamilovaných a zase zpátky do přátelských. Bohužel se nikdy ve svých citech neshodnou a tak je jejich vztah až do konce čistě platonický, jenže jak je citováno v Stendhalově úvodu: "spíše účinkem bázně před směšností než následkem čistoty mravů".

09.12.2019

Nejlepší učebnice němčiny co jsem zatím měla v ruce. Když se dokážete smířit s pasážemi, kde tatínek synkovi líčí, že Československo se dělí na Čechy, Moravu a Sudety, že Čechy a Morava jsou protektorátem mocné Velkoněmecké říše a tak podobně, naučí vás i číst švabach.

16.11.2019

Ilustrace jsou bez debaty nádherné, ale ty příběhy... Úplně do konce jsem to ještě nedala, zatím potřebuji vydýchat vyžírkovskou rodinku Hoplinčinu a jejich parazitování na pilnějších příbuzných a zlodějinu jako standardní způsob obživy. V dobách autorčina života to MOŽNÁ bylo normální chování, ale pro děti mi to výchovné moc nepřipadá.