Renyu komentáře u knih
V té knížce je řečeno všechno, co je důležité. Určitě doporučuji nejen holkám v Polčině věku, ale vlastně úplně všem.
"Možná takhle básníci umírají, když jim dojdou slova."
"Je mi teprva jedenáct, kéž bych neměla tak často pravdu."
"Nejvíc úzko mi je, když se štěstím zajíkám."
"Praví básníci nechtějí být básníkem, praví básníci chtějí básnit."
Jedna z nejdivnějších věcí, co jsem četla, ale rozhodně to bylo super...
(akorát jsem upřímně doufala, že mu Erskine vážně přizná lásku, no jo, jsem naivka)
Úžasná knížka! Ze začátku jsem byla trochu zmatená z množství postav, ale pak jsem se do toho dostala a musím říct, že Coe to zvládl bravurně - propojil tolik různých stylů, tolik různých příběhů, tolik životů, tolik zájmů... hodně postav jsem si vážně oblíbila a klidně bych brala celou sérii.
"A taková je láska, nemyslíš? Je to stav ve kterým... ve kterým si lidi navzájem pomáhají poznat sami sebe."
Na Murakamiho slabé, nevýrazné. Každopádně nejde o nic dlouhého, tudíž čtení nelituji a ilustrace jsou nádherné.
Krásné myšlenky, zpracování horší...
Ze začátku mě to bavilo, ke konci mi přišlo, že je to neustále to samé dokola, byla jsem ráda, že jsem to dočetla do konce. Každopádně přítel si to vychvaloval, prostě to nebyl můj šálek kávy.
Silná kniha, o to silnější, když si člověk uvědomí, kdy a kde ji autor napsal.
Krátké, citlivé, smutné, tragické. Stejně mám ale pocit, že ten konec tam prostě patří. Rozhodně příjemná četba k maturitě.
Úžasný! Narozdíl od většiny "motivačních knížek" to je sepsáno čtivě a hlavně uvěřitelně. Měl by si to přečíst (a poučit se z toho) každý.
Styl psaní je úžasný, úplně cítím tu hromadu narážek na všechno možné, co nikdy nepochopím. Přes téma jako takové bych se přenést dokázala - už ze zvědavosti. Postavy mi jsou ale šíleně nesympatické - jak Lolita, tak i Humbert... byla jsem ráda, že jsem to dočetla.
Trochu zmatený, hodně rychlý a hlavně skvělý! Konec mě naprosto dostal, doufám, že si to budu moct přečíst ještě jednou a pochopit všechno, co mi při té jízdě uniklo.
Tahle knížka dokonale ukazuje, jaký je rozdíl mezi dětmi a dospělými. Malému klukovi je zatraceně jedno, jestli je to dítě před ním žid nebo cokoliv jiného. Jeho zajímá, jestli je kamarád.
Protože to je to, o co jde.
Skvělá knížka, jsem ráda, že jsem ji četla.
Úžasná knížka. Je pravda, že styl psaní je samý popis a občas pro náctiletou čtenářku, jakou jsem byla před rokem já, působí až moc složitě, plný zastaralých výrazů.
Stejně si pamatuji, jak jsem se do knihy po dvaceti stránkách vžila, dokonale vžila. Rozbrečela mě. To dokáže málokterá kniha.
Tahle je rozhodně jedna z těch, které budu ještě jednou minimálně číst.