richard7959 komentáře u knih

Téměř není co vytknout. Viktoriánská doba má své kouzlo a Mark A. Latham ho zde podává na zlatém podnose. Starosvětské sídlo opředené legendami a tajemstvím, spiritistické seance, přenice o dědictví, rodinné intriky a Dr. Watson, který se ještě stále vypořádává s tragickou minulostí. A samotný Sherlock Holmes? Troufám si tvrdit, že autor ho vystihl velice povedeně a skvěle tak odkazuje na díla sira A.C.D. Já jsem si tohle dobrodružství nejslavnějšího soukromého detektiva Anglie zcela naprosto užil. První polovina knihy je skvělý popis, seznamování s budoucími podezřelými, duchařská tématika vyplňuje tajemnou atmosféru. Druhá polovina s nástupem Sherlocka je pak skvělou jízdou, kdy detektiv postupně rozplétá klubko zločinu a čtenář, dychtivý po pravdě, těžko dokáže odtrhnout zrak. Závěr chytne za srdce, i když vnímavější čtenář zápletky rozlouskne tak v půlce knihy.

4 30.01.2021

Severské lesy, člověk vs prastaré zlo a... metal?
Více jak polovina knihy je opravdu atmosférická. Parta kamarádů z Anglie ztracená v hlubokých švédských lesích, kam lidská noha vkročí jen málokdy, tedy alespoň podle autora. Hledání cesty zpět do civilizace se ale stává druhotným problémem, protože v lesích číhá něco děsivého, něco co má hlad.
Autor čtenáři předkládá postavy přesně tak, jak to vidí právě on ze svého nadhledu. Tenhle je sympoš, tenhle blb, tenhle ještě větší blb a tenhle trochu ujde. Nějak se tu vytrácí prostor pro vlastní úsudek čtenáře, ale vesměs to zážitek nijak nekazí. V příběhu zaujmou prvky, které kniha čtenáři slibuje - temné hvozdy, pohanské tématiky, prvky survival hororu a strach z neznámého.
Poslední čtvrtina knihy však příběh pohřbívá nebo možná snad i paroduje. Nechci spoilerovat, ale snad neuškodí, když pouze zmíním, že ta hillbilly metalistická vložka byla na mě až moc ujetá - kdyby tam nebyla, příběhu to neuškodí. Jak už tu někdo v komentářích psal, film na motivy této knihy si se samotným finále poradil mnohem lépe.
75 % knihy dobrých, zbytek prapodivný, úplný závěr jsem si i tak dokázal užít.
Rituál je dílko, které stojí za pozornost, i kdyby člověk měl číst jen tu první půlku a zbytek si raději domyslet. Kdo se chce pobavit absurdností závěru, nikdo ho nedrží zpátky.

4 30.01.2021

Tak jsme se od gotických vil, zámků, hradů, jejich gotických jmen a moderně emogotických postav Darcy Coatesové dostali do úplně jiného žánru, protože Kořist se jako horor pouze tváří.
Potenciál naprosto promrhaný rádoby zajímavým vyústěním příběhu. A i kdyby se autorka držela svého žánru – horror to vážně není -, tak by celou atmosféru příběhu zničila neuvěřitelná tupost béčkových postav (tupost bych zdůraznil velkými písmeny), kterých tu není pomálu a které jsou až krajně nesympatické.
Postavy jsou pro příběh důležité – člověk jim fandí, nebo je nenávidí -, ale tady od prvních stránek čtenář pozná, že se jedná jen o nezajímavé maso do mlýnku. Těžko říct, jestli to autorka takto zamýšlí úmyslně. A pokud ano, tak to nedokáže vůbec prodat. Jejich psychologie, problémy a myšlenkové pochody jsou z jiného vesmíru.
Závěr knihy je svižnější, čtenáře žene honba za pravdou, která je ale docela zklamáním. Není to závěr podobný fantasmagoriím Jeremyho Batese po deseti lahváčích piva, ale i tak jsem od toho čekal víc. Autorka by se asi z tajemného lesa měla vrátit zpět do strsašidelného baráku.

5 27.01.2021

Netřeba komentář. Skvělé.

1 29.12.2020

Nechci tady v žádném případě nabourávat autorův smysl pro historii. Pro každého člověka, který se chce dozvědět něco o životě Radoly Gajdy a jeho působení v Legiích a následně v NOF v Československu, je tahle knížka studnicí informací. Kvituji, že si někdo s tímto tématem dal práci.

Co ovšem nelze pominout, je styl, kterým autor svůj příběh vypráví. Název "Nepřítel Masaryka" určitě navnadí, ale v tomto případě je to až moc osobní. Celá kniha je vesměs jakousi ubrečenou esejí o tom, jak zlý Tatíček ubližoval nevinnému generálovi a hrdinovi od Zborova. Nemám idealizovaného TGM, ani si nedovolím odsuzovat Gajdu za jeho působení u NOF, protože každá doba má svá úskalí. Nikdo není absolutní hrdina a absolutní zlořád. Ale tady se autor pouští na hodně tenký led. Snaží se Gajdu bránit před splikeneckým čecháčkovstvím, ale poskytuje minimum informací o zdrojích, které by věrohodně potvrdily, že byl tento "hrdina" skutečně soustavně nálepkován, aniž by si to někdy zasloužil. "Masaryk" hraje v tomto díle roli zabedněného politika, spiklence, podrazáka a můžu pokračovat donekonečna. A nazývat TGM diktátorem, to chce asi taky trochu odvahy. Jednoduše, této knize chybí nadhled. Žádná snaha o objektivitu, jen směšné výlevy.

Rozhodně se nestavím proti mírně kontroverznímu nápadu postavit svoje dílo na tématu "Hrad" vs "nedoceněný hrdina" - klidně to tak mohlo být. Pravda ale asi není tak jednoduchá a zřejmá, jako ji vidí tady pan autor. A když už nic, tak ten ubrečený styl psaní opravdu kazí požitek ze čtení.

PS: Kromě pravopisných chyb a nesmyslů se tu ještě objevuje kapitola, která není dokončená. To je prostě materiál tahle kniha...

2 18.12.2020

Samo o sobě je fascinující, že tohle dílo vzniklo na základě úvah a zápisků Brama Stokera. Poznámka autorů na konci knihy je více než zajímavá a díky ní čtenář na román Dracul pohlíží jako na takový Stokerův odkaz, než na nějaký spletenec výmyslů, který má cizopasit na slavném Stokerově díle Dracula.

Kniha je velmi čtivá, protože ji podle mého soudu má z veliké částí pod kontrolou J. D. Barker, který má psaní prostě v krvi. Příběh je poutavý a nenechá čtenáře knihu tak snadno odložit. Krom toho, že se dozvídá určité reálie ze Stokerova života - mládí i dospělost -, stále více prahne po odpovědí okolo záhad, které se kolem rodiny Stokerů dějí (samozřejmě je zde umně promíchána fikce s realitou) a jakou roli v tom celém vlastně hraje nejznámější upír všech dob. Velice si cením také prolnutí oné transylvánské legendy s těmi irskými - dodává to knize tvář a vzdává čest Bramu Stokerovi a jeho rodné zemi. Kniha nenudí. Udržuje čtenáře pozorného napínavým dějem, tak i zajímavými informacemi.

Kamenem úrazu je poslední část knihy. Dvě třetiny jsme svědky opravdu pozoruhodného budování děje, seznamujeme se se zajímavými postavami a pronikáme blíže k tajemství nemrtvých. Poslední třetina ovšem zapomene na budování atmosféry a zničehonic se začne hnát kupředu, jako by si autoři nevěděli rady, jak přesně závěrečný střet pojmout (bohužel tohle je i problém původního Draculy, kde se děj rychle posouvá kupředu a konečná bitva je jakousi odbytou samozřejmostí bez nápadu a inovace). Konec nemastný neslaný. Předposlední kapitola snad i sabotuje původní dílo, Epilog na druhou stranu dokázal zasáhnout city.

Sečteno podtrženo - tři hvězdičky je pro tohle gotické dílo málo, ale čtyři zase moc. Lehčí nadprůměr, který neurazí jako například volné pokračování Dracula Undead (mimochodem i na tom pracoval Dacre Stoker).

3,5 hvězdy z 5.

4 06.12.2020

Pro milovníky filmové adaptace z roku 1992 naprostá povinnost.

18.11.2020

Tahle kniha si určitě zaslouží více pozornosti. Nízké hodnocení, jak tak přičítám komentáře, je dáno určitou leností čtenářů, kteří se nevyznají ve jménech (jsou to japonská jména, protože je to příběh z Japonska, jaký to objev) a těžko chřoupou zdlouhavé pasáže. Víceméně je tento román impozantním vhledem do japonské kriminalistiky, byrokracie, kultury atd. Ufňukancům bych doporučil, aby se raději drželi jednodušší literatury, třeba Krtečka nebo Ferdy, tam se určitě ve jménech (ještě k tomu českých) určitě neztratí. :)

3 12.11.2020

Jeremy Bates je prostě zabiják. Vždy dokáže krásně vystihnout atmosféru nějakého děsivého a legendami opředeného místa - v Hoře mrtvých (ještě k tomu špatný překlad, protože Kholat Syakhl znamená Mrtvá hora, protože tam nic neroste a ne že tam někdo umírá) zasadil do děje celkem sympatické postavy -, aby nakonec tuhle dobře vytuněnou atmošku pohřbil pod nánosem blbostí, které vždy na závěr svých románů autor na čtenáře vychrchlá. 75 % knihy je opravdu skvělých a rychle odsejpá. Autor dobře nastudoval podklady, mapy a dobře pracuje s mísením pravdy s fikcí. Místy je strach z neznámého opravdu hmatatelný. Bohužel zbylých 25 % je opravdu úsměvných a úplně ničí to, co bylo celou dobu budováno. Stejně tak tomu bylo i v Lese sebevrahů. Je sympatické, že se autor snaží záhady řešit většinou nejlogičtější cestou, ale tady si asi fakt pořádně přihnul.

8 30.10.2020

,,Umění dokáže být nebezpečné."
Asi to byly úmorné abstinenční roky plné cudnosti při studiích teologie, během kterých
možná autorka z nedostatku něhy zešílela, kdoví? Začátek knihy ucházející i přes klišé tajemného starosvětského cizince a nestálé hlavní hrdinky (nic nového pod sluncem v erotickém žánru), pár zdařilých odkazů na filozofii života a filozofii umění a jejich vzájemné ovlivňování, pár lehkých alegorií, snaha o tajemno (velmi úsměvná) a perverzní erotika, kdy se autorka snaží přesně o to, co nastiňuje skrze hlavní postavy příběhu: posouvat hranice. Bohužel postupem času se děj mění v monotónní břečku stále opakující se slov, rádoby dramatau, závěrečná peripetie neurazí ani nepotěší a ten konec? Konec se nese v duchu absolutní ztráty kontroly, kdy se nebezpečné umění (v tomto smyslu umění literatury) mění v parodii a absolutní dehonestaci ženského pohlaví (ne, opravdu nejsem fanoušek feminismu, ale kvůli takovým knihám se občas nedivím, že se feministky vztekají).

6 11.10.2020

Kratší a svižnější počtení. Nenadchlo jako Ashburn, nezklamalo jako nesmyslné a patetické Carrow. Panty a dveře tu zase vrzají a vrzají v každém pátém odstavci (nevím, jestli je to překladem nebo autorka kdykoliv má příležitost, miluje zdůrazňování toho, že dveře klapou a vrzají v pantech). Začátek příběhu zajímavý, postavy sympatické a uvěřitelné, popisy tajemného prostředí malebné - je z toho cítit nostalgie a sem tam příběh lehce zahraje na znepokojivou strunu hororového žánru. Konec knihy už tradičně úsměvně přehnaný, v tomto díle u uspěchaný, stále se ve finále jede podle stejného vzroce, objevují se nesrovnalosti v ději atd atd. Slabých 60 %.

2 03.10.2020

Mrazivý severský horor lomeno romance. Depresivní prostředí, mrazivá atmosféra, žádné naivity a patos, ale zcela děsivé aspekty života, kde se přirozené potkává s nadpřirozeným.

3 28.05.2020

Veliké zklamání. Duch domu Ashburnů o třídu lepší (Craven zase o třídu horší) než Přízraky v Carrow. Začátek vypadal slibně, i nápad měl veliký potenciál, ale závěr knihy všechno kazí - naivní, sentimentální, pohádkový. Doslova se koncem musí člověk prokousávat zatímco si klepe na čelo. Vlastně nemá ani žádný hlubší smysl, jako by si autorka do poslední chvíle nebyla jistá, jakou zápletku nakonec použije. Postavy krajně nesympatické až na jednu dvě výjimky a to je ještě dané tím, že jim autorka nevěnuje moc pozornosti, takže je nemůže čtenáři dostatečně znechutit. Jazyk sice čtivý, ale docela omezený (jen fráze "dveře zaskřípěly v pantech" se tu objevuje asi 50 x). Co se týče obsáhlosti žánru, nenašel jsem bohužel ani jednu kapitolu, u které bych cítil podobné znepokojení nebo napětí jako u Ashburnů. Velice slabé tři hvězdy.

5 28.05.2020

Vůbec nechápu, co jsem to přečetl. :D

1 24.05.2020

Klasika.

4 24.05.2020

Naprostá dokonalost. Mistrovské dílo. Je až s podivem, jak autor zvládl nastudovat všechny reálie z tehdejší doby. Jako by v tam Simmons vážně s těmi námořníky byl. Neuvěřitelné.

9 17.05.2020

Vynikající kniha. Stejně jako příběhy o Warrenových (autor sám s nimi několikrát spolupracoval) jsou i Sarchieho výpovědi mrazivé. Spousta lidí si pravděpodobně bude stěžovat na zmínky o náboženství a důležitou roli křesťanství v boji proti zlým duchům a démonů, ale s tím už se každý musí popasovat sám. Kniha možná nedosahuje takových kvalit jako Démonologové od Geralda Brittela o Edu a Lorraine Warrenových, ale rozhodně ji doporučuji jako takové DLC právě k Brittelovu dílu.

2 17.05.2020

Hrozně jsem se těšil, až to konečně přeloží. Trpělivost se vyplatila. Příběhy Warrenů popsané v knize působí uvěřitelněji, než popcornové filmy v kině. Hlavním tématem je strach z neznámého, z něčeho, co nelze dobře popsat a vysvětlit. Žádné čarodějnice skákající ze skříní nebo bledé jeptišky se žraločím chrupem. Kapitoly jsou dobře rozvržené; vyprávění o případech proložené menšími odchylkami, kde Ed a Lorraine vysvětlují jejich osobní definici nadpřirozena (duchové, démoni), filozofii, náboženskou důležitost v jejich postupech atd. Vše vychází z jejich vlastních zkušeností za desetiletí zkoumání nadpřirozena. Některé kapitoly jsou opravdu velmi znepokojivé.

5 17.05.2020

Banda vypatlanců (bohužel to nejde napsat slušněji) se vydává do strašidelného Lesa sebevrahů v Japonsku, aby všem ukázala svoji stupiditu (těžko říct, jestli autor chtěl účelně napsat tyto postavy takto stupidně nebo se marně snažil o nějaký sympatický popis, kdoví?). Přednosti románu jsou bezpochyby reálie spojené se samotným lesem a japonskou kulturou (legendy, pověsti, mýty, jazyk, kodexy, střet kultur atd.). To vše je skvělé a troufám si tvrdit, že autor nevynechal ani to nejmenší z děsivé aury Aokigahary Jukai. Některé pasáže knihy jsou napínavé i přes jejich bezbarvý popis (někdy děj přeskakuje jako špatně sestříhaný film s nízkým rozpočtem). Popisy lesa, tajemných představ či naturalismů spojené s nepříjemnostmi přirozenými i nadpřirozenými ujdou. Tím ale pozitiva končí a dostáváme se k negativům, které zahrnují již zmíněné stupidní postavy bez charakteru (přesně tak si asi představujete tuctové Američany na dobrodružné výpravě), kde si ani hlavní postava nezískala moje sympatie, tudíž mi bylo úplně jedno, co se s ní stane (docela důležitý aspekt literatury, která má udržet Vaši pozornost), zapletené dialogy stejně stupidního charakteru, nesmyslné výplně příběhu ve formě vzpomínek na tragédie z minulosti, které ve výsledku nijak nesouvisí s rozuzlením děje, jednoduchý autorův jazyk a slovní zásoba. Knihu hodnotím jako čistý průměr 60 %. Kdyby alespoň byly do příběhu zakomponovány alespoň trochu sympatické postavy s uvěřitelným pohnutým osudem nebo aspoň racionálním uvažováním, určitě by se dalo diskutovat o nadprůměru. Ale bohužel. Veliká škoda a promarněný potenciál. A ten konec? Krásný příklad, jak se horor může zvrhnout v komedii.

4 14.04.2020

Naprosto vynikající novela. Skvěle napsaná, krátká a mrazivá. Není to thriller, ale viktoriánský horor. Spousta lidí si stěžuje, že tam netečou potoky krve a podobné nesmysly, ale přesně o tom příběh je - vlastně to vysvětluje už v úvodu. Přehnané nesmysly jsou pouhými fantaziemi, pravda je mnohem odlišná - děsivě jednoduchá.

2 18.03.2020