Ričí komentáře u knih

Asi jsem to moc nepochopil, ale bylo to vtipný a čtivý. Snad jednou dojdu porozumění.

01.06.2017

Odporně nádherná.

3 26.05.2017

3 hvězdy, ale to jen proto, že posledních 50 stránek mělo spád. Anthony Ryan je pro mě obrovský zklamání, první díl týhle trilogie měl neskutečnej potenciál a já čekal, bohužel, to samý od druhýho dílu. Pravděpodobně zatlačilo nakladatelství a vyžádalo si i třetí díl, protože trilogie teďkonc frčí, jenže to je znát na kvalitě díla. Bezmála 680 stran, které by se daly zkrátit na 350-400 a bylo by to na pět hvězdiček. Docela hezky do sebe spousta věcí zapadla, ale já se !!!!!!!!!!!!!!!!!!!! *SPOILER*!!!!!!!!!!!!!! ptám, co se sakra stalo s Sherin? Druhej díl se okolo ní dost točil a teď je tu jen pár nenápadnejch zmínek a nic. Jsem fakt zklamanej. Snad by bylo lepší, kdyby si Ryan dal větší pauzu a díla vypiloval do enormně kvalitních počinů...

5 12.05.2017

Moje třetí setkání s Remarquem dopadlo naprosto katastrofálně. Knihy Na západní frontě klid a Jiskra života mne nadchly, byly úchvatné, naturalistické a utrpení účastníků válek z nich bylo naprosto cítit. Tohle byla strašlivá nuda! Z donucení jsem dočetl na asi stranu 160, některé pasáže byly opravdu dobré, jenže jich bylo tak málo, že pod náporem naprosté fádní šedi zapadly. Od Remarqua si dám asi chvíli pokoj, takhle zklamaný jsem nebyl už dlouho.

1 25.03.2017

Zvláštní

31.01.2017

Knížky vás obyčejně obohacují a vzdělávají, ale tahle vychovává.

Nevím proč, ale přijde mi, že jste k této knize poněkud příšnější než k ostatním. Jistě, není to stejná kvalita jako Dítě číslo 44, ale i tak se mi farma dost líbila. Zajímavý byl námět, vykreslování postav i prostředí děje. Lehce mě zklamal konec, který byl, stejně jako u Díte číslo 44, dost prapodivný a jako vystřižený z béčkového amerického filmu, ale to byla jen drobná vada na kráse. Je možné, že hodnotím tak kladně proto, že nemám s knihami podobného žánru přílišné zkušenosti, ale vem to čert. 4/5

2 13.11.2016

Prvních 150 stránek bylo podivných, ztrácel jsem se, pak jsem konečně prozřel a atmosféra mě naprosto dokonale vtáhla přímo do světa Podlondýna

1 15.10.2016

Playground byla moje první zkušenost s dvojicí Lars Kepler, nikdy dřív jsem nic nečetl, tudíž nemohu soudit, zda se jedná o zdařilé, nebo nezdařilé dílo. Mohu však říci, že začátek knihy mne absolutně pohltil, bylo to čtivé a napínavé, zhruba v půlce knihy šla cítit umělá natahovanost knihy, která přetrvala až do posledních asi 90 stránek.
Nebylo to nejhorší, ale nebylo to ani nejlepší. Postavy měly velký potenciál, poutavé a uvěřitelné příběhy, realistické rysy, ale nebyly dotáhnuté do konce.
Příběh měl potenciál, ze začátku jsem knihu nechtěl odložit, potřeboval jsem víc, ale je z něj cítit, jak moc uměle byl natahovaný, jak autoři chtěly ještě pár stránek přidat, což v konečném součtu spíše uškodilo.
Celkově kniha nepůsobí vlastně špatně, je to silnější průměr, s nápadem šlo o hodně lépe pracovat. 3,5/5

5 07.10.2016

Opravdu povedené, poměrně čtivé a zajímavě napsané. Líbí se mi koncept antihrdiny, kterého se v klasických fantasy knihách moc nevidí. Podle obálky jsem soudil, že se bude jednat o další heroické fantasy, ale dostalo se mi příjemného překvapení.

02.10.2016

Skvělé, po přečtení některých komentářů jsem si říkal, že to asi tak dobré nebude, ale byl jsem velice mile překvapen. Opravdu příjemná, oddychová četba, která si zaslouží pozornost.

1 01.09.2016

Velice povedené, moc se mi líbí styl vykreslování postav, kde je hned od začátku poměrně jasné, kdo zastupuje dobro, kdo zlo, ale postavy si přesto zachovávají kouzlo, hloubku a jsou vlastně velice sympatické. Ze začátku mi dělalo problem orientovat se v tolika jménech, přičemž King během prvních 300 stránek popisuje každého druhého souseda, ale po chvilce jsem si zvykl a přeskakování do pohledů jiných postav mi tak přestalo dělat potíže.
Za zmínku stojí i občasné až naturalistické popisy situací, které jsou opravdu zajímavé a do příběhů skvěle zapadají, vlastně nebýt těchto popisů, pravděpodobně bych příběh shledal sice zajímavým, ale poněkud nudným, zvláště přihlédneme-li k počtu stran. Je sice pravda, že by se To dalo osekat o zbytečně natáhlé pasáže, o nedůležité postavy, ale to je jen drobná vada na kráse, která mě neodradí od toho, dát pět hvězdiček.

1 21.08.2016

Ať byl první díl jakkoliv dobrý, v porovnání s dílem druhým to je pouhá pohádka pro děti na dobrou noc.
Příběh z pohledu více postav dodal celému ději neskutečnou hloubku, měli jsme konečně možnost nahlédnout do spletitých cest každé jedné postavy, přílěžitost pochopit, na základě čeho činili svá rozhodnutí a v zvážit všechny strany.
Prvnímu dílu vévodil Vélin, který na mě působil velice dobře, v tomto díle jsou všechny postavy víceméně stejně dobré, až na jednu, která převyšuje všechny ostatní, tou postavou je královna Lyrna. Všechny kapitoly z jejího pohledu jsou nanejvýš zajímavé, především pak ty, které se nacházejí zhruba za polovinou knihy.
Ryan opět nezklamal a, i když staví svůj příběh na vlastně celkem jednoduchém příběhů, vyprodukoval knihu, která mne velice nadchla. Výborné vyprávění, hezké popisy, postavy, které mají opravdové povahy a nejsou ploché, to vše mě nutí hodnotit knížku pěti hvězdičkami.

1 20.07.2016

Moc hezká knížka, jedna z nejhezčích, které jsem vůbec četl. Hlavní předností je, že je celý příběh vyprávěn z pohledu malé, světem nezkažené a nevinné dívky, která valnou většinu situací řeší s tím nejlepším úmyslem.

3 25.06.2016

Nádhera, prostě nádhera.
Knížku jsem četl s neskutečným nadšením, a i když mi poměrně dlouho trvalo, než jsem došel ke konci, vůbec mi to nevadilo, ba naopak, ještě to umocnilo můj zážitek. Každou větu jsem si vychutnával, každý řádek naprosto zbožňoval a tak není divu, že dávám pět hvězd.
Po dočtení dvou dílů Kroniky Královraha od skvělého Patricka Rotfhusse jsem si smutnil, že mě asi dlouho nic tak nenadchne jako Kvothův příběh, ale to jsem se mýlil! Píseň krve, stejně jako již zmiňované Jméno větru a Strach moudrého muže, nenabízí příběh zásadně originální a převratný, ale skvělé vypravování a nádherné vykreslování krajiny.
Jediný maličký nedostatek jsou pro mne postavy, které sice nejsou úplně ploché, ale i tak mi nepřijde, že by byly napsány tak bravurně, že bych se s nimi sžil, což mě trochu mrzí. Doufám tak, že v dalším díle se dočkám více Vélinových emocí a pocitů.

02.06.2016

Ačkoliv jsem Hru přečetl na moje tempo poměrně rychle, a ačkoliv mě kniha vlastně vůbec nenudila a děj příjemně utíkal, jsem nucen dát tři hvězdičky.
Hlavní předností knihy je zajímavý nápad, který sice nevypadá příliš reálně a odpovídá spíše příběhu, který si vymyslela sekta Židozednářů alkoholiků.
To ovšem neznamená, že je to slabota, nebo tak. Děj je psaný opravdu čtivě, ALE!!!!
Proč v knize, která je překládáná do češtiny, nechávat anglické výrazy? Nevypadá to vůbec dobře, a i když věřím, že úmysl to nebyl špatný, provedení nedopadlo moc dobře.
Sérii dám ještě jednu šanci, třeba mě přesvědčí o své kvalitě.

19.05.2016

Je nemožné vyjádřit slovy, jak moc krásná knížka je.

3 12.05.2016

Tak jsem se po několika týdnech konečně prokousal k vyslouženému konci. Ačkoliv se zdá, že 472 stránek (včetně několikastránkového slovníku a závěrečných autorových poznámek + poděkování) není zase tolik, trvalo mi okolo tří týdnu normálního tempa čtení, než jsem se dostal ke konci. Věděl jsem, co mám do románu očekávat a už jsem měl utvořenou představu o autorově způsobu psaní, ale tentokrát jsem poněkud narazil. V minulosti jsem přečetl Budoucnost, jednu z autorových nejnovějších knížek, která mě příjemně nadchla a hezky jsem si početl, navzdory tomu, že měla o nějakých 200 stránek více.
Méně je někdy více, přesně tohle platí i zde, protože Metro 2033 by mohlo bez jakéhokoliv problémů být o celý 150 stránek kratší. Začátek byl velmi čtivě psaný, do knížky jsem se naprosto zakousl a nemohl se odtrhnout... ovšem toto nadšení vyprchalo někde u dvousté stránky, kdy se děj začal nudně a velice složitě táhnout, nacházely se zde několikastránkové popisy Arťomových pocitů a nálad, což mě ABSOLUTNĚ NEBAVILO. Zde nastalo moje zpomalení, byl jsem unuděn a přesvědčen, že jsem zaseknutý na stejné stránce pořád dokola a ačkoliv to říkám nerad, musím přiznat, že jsem vlastně ani moc nevěděl, o čem čtu. Prostě jsem to chtěl mít za sebou. Jakmile se však dostanete přes nudnější pasáže, nabere příběh poměrně zajímavý spád a pak už se čte lépe.
Sečteno, podtrženo - Metro vlastně není vůbec špatná knížka, nápad je zajímavý, o akci není nouzi a charaktery se to jen hemží. Škoda těch nudných pasáží, s takovým nápadem se asi dalo dělat více.

8 07.05.2016

Když jsem Mistborn začal číst, musím uznat, že jsem byl poměrně zklamán, především proto, že jsem očekával od začátku akci, podobně jako tomu bylo u mnou tolik oblíbené Kroniky Královraha od Patricka Rothfusse. Namísto toho jsem se však dočkal spíše stohu plánů vojenského generála. Nutno uznat, že jsem se na pár místech i nudil. Naplněn nadějí po tak úžasných recenzích jsem tyto nedostatky (tedy spíše mé výhrady ke knize ) přešel a musím uznat, že jsem udělal dobře. Zhruba od poloviny knihy totiž nastává ta zajímavější část, kterou jsem zhltl za necelé dva dny. Posledních 150 stránek naprosto vynahradilo pomalý rozjezd. Kdyby byla knížka osekána o nezajímavé úseky, bylo by to o ždibíček lepší, ale i tak se jedná o knihu, která si zaslouží vaší pozornost.

21.04.2016

To nejlepší, co může novodobé fantasy nabídnout. Jsem opravdu rád, že jsem tomuto objemnému skvostu věnoval svůj čas. Rothfuss má výbornou práci se slovy, a já už se nemohu dočkat, až vydá poslední díl kvothova příběhu

2 08.03.2016