Romanka89 komentáře u knih
Moje první kniha od tohoto autora a jsem naprosto nadšená. S jakou trefností dokáže vylíčit náš svět, kdy každý se za něčím honí, za penězi, za vztahy, ale má to všechno nějaký hlubší smysl? "Oficiálně jsem tedy v depresi. Ten výraz mi přijde trefný. Ne že bych se cítil nějak zvlášť na dně; to spíš okolní svět mi připadá vysoko."
Dvě povídky pro milovníky erotické literatury, která není prvoplánová.
Příběh oka:
Erotická povídka, která je psaná velmi otevřeně, bez skrupulí, líčí život a sexuální zážitky jedné trojce mladých lidí. Ústředním motivem je oko, které provází celý příběh, v různých podobách (vejce, býčí varlata).
Matka:
Příběh o neobvyklém vtahu mezi matkou a synem, o bezbřehé lásce syna k matce, ať je jakákoliv. „Vezmi si ode mne ponaučení, že nic tak nepohání ke špatnosti jako touha být šťastný.“
Krásné vydání Poeových povídek doplněné působivými Divišovými ilustracemi. Velmi mě potěšilo když jsem jednou toto vydání dostala k Vánocům, jedno z nejkrásnějších vydání Poea jaké jsem měla kdy v ruce.
Podobně jako třeba u Mechanického pomeranče jsem viděla nejprve film od Kubricka. Až po té jsem objevila knihu, a jsou to dvě samostatná díla, která bych si nedovolila porovnávat. Je jasné, že v knize je toho víc, ale myslím že to není tak podstatné, viděla jsem i jiné zpracování, asi třídílné, kde se to podle mne více drželo knihy, ale pokulhávalo zpracování, bylo to prostě béčko. Každopádně kniha je jedna z mých nejoblíbenějších od Kinga.
Vynikající psychlogoický román. Když se prokoušete začátkem, který alespoň pro mě byl problematický, nezáživný, budete uchváceni! Dlouho se nezbavím pocitů z této knihy.
Nadaný žák - nejdříve jsem viděla film, asi před rokem, ale kniha je o dost levelů výše, jak King dokáže popsat vnitřní pochody šílence/nadaného žáka, to opravdu běhá mráz po zádech, to se prostě do filmu zobrazit nedá.
Tělo - je to vlastně takové malé road movie jedné partičky malých kluků, kde cílem je vidět mrtvolu. Místy to bylo pro mě takové zdlouhavé, ale celkově docela slušná, trochu jiná kingovka.
Krásná knížka o síle a odhodlání jednoho člověka. I jednotlivec dokáže velké věci, pokud nemyslí na sebe.
Nejdříve jsem viděla film, několikrát, stal se mým nejoblíbenějším, až po nějaké době jsem objevila knihu a byla jsem stejně nadšená jako u filmu (nelze porovnávat, co je lepší, obojí jsou výborná díla). A na zpočátku složitý a špatně čitelný slang si po pár stránkách člověk zvykne a už všem rusismům snadno rozumí, takže mě se kniha i dobře četla. Beethoven and ultra-violence!
Znala jsem spíš vydání s překlady od Františka Hrubína a Zdenchlina mne naprosto okouzlila, vydání co jsem četla tentokrát, bylo od Nezvala, a Zdechlina jakožto "Mrcha" bylo docela překvápko a špatně se mi to četlo, ale to je jen tím, že jsem dříve narazila na jiný překlad, jinak je to prostě pořád klasika, ať je překlad jakýkoliv. Celkově překlad této sbírky od Nezvala parádní. Další básně které mne zaujaly jsou např.: Proměny upíra, Vlas, Kočka atd.
Kniha úryvků z erotických děl napříč dobou, díky které objevuji další a další knihy, které si chci přečíst :)
Úvodní kapitola zabývající se historií kanibalismu od dávných dob až po současnost mi přišla silně nedotažená, přišlo mi, že autorka přeskakuje nechronologicky z období do období, míchá dohromady legendy a skutečnost, aniž by to bylo nějak výrazně odděleno. Celkově se mi ten začátek špatně četl, což mohlo být i překladem, kdo ví. Každopádně když se začala zabývat konkrétními novodobými kanibaly, tak jsem se nemohla od knihy odtrhnout, je to velice zajímavé téma a člověk žasne, čeho jsou lidé schopni. Takže i přes špatný začátek dávám pět hvězdiček ;-)
Skvělý doplněk k filmu Ghoul, o Čikatilovi je zde jedna docela obsáhlá kapitola.
Na jógu chodím už druhým rokem a cvičíme právě podle této knihy. Cviky jsou určeny hlavně pro západního člověka, pro lidi co mají sedavé zaměstnání a podobně. Já mám jógu jako doplněk k jinému sportu a cvičení podle této knihy si nemohu vynachválit. Knihu si snad jednou pořídím i domů.
Naprosto výborné počtení. Téma přelidnění je jistě k zamyšlení. Do poslední chvíle jsem nedokázala předvídat jak kniha dopadne. Oceňuji hezké popisy historických míst a budov, jednou si snad udělám výlet do Florencie "po stopách Brownova Inferna."
Oproti prvnímu dílu trošičku (ale fakt jen trošičku) horší, až moc překombinované a zamotané, často jsem se ztrácela a musela se vracet, ale i přes to jsem se od knihy nemohla odtrhnout a četla jsem každou volnou chvíli. Vraní dívka 100%, Hladový oheň 95%.
Jedna z nejlepších básnických sbírek, jaké jsem kdy četla. Prostě přesně podle mého gusta, sprosté, syrové, lidské :)
Mé první setkání s absurdním dramatem. Pro někoho možná může působit nudně, pro mě tak nějak tragikomicky. "Příběh" o ničem a o všem. Chtěla bych to vidět někdy v divadle.
Estragon: Pojď pryč.
Vladimír: Nemůžeme.
Estragon: Proč?
Vladimír: Čekáme na Godota.
Čtivý historický román o krvavé hraběnce. Kniha, která rozhodně stojí za to přečíst vícekrát. Jsem ráda že může zdobit mou knihovnu. Jakubiskovo filmové zpracování mě moc nenadchlo, protože nebylo moc podle knihy a z Alžběty udělal spíš oběť intrik než krutou ženu, která se koupe v krvi panen, aby byla stále mladá. Proto mne potěšilo, když jsem objevila jiné zpracování, které se více blížilo knize a zobrazovalo Alžbětu tak, jak ji já osobně mám prostě ráda: http://www.csfd.cz/film/231069-cachticka-pani/.
Na toto kontroverzní dílo se dá hledět dvěma způsoby - buď jako na výčet myslitelných i nemyslitelných prasáren, nebo na výčet filosofických pojednání. Knihu jsem četla vícekrát, poprvé asi jako každý, jsem si všímala primárně těch, hezky řečeno, neřestí. Po druhé a dál jsem primárně vnímala filosofické pasáže (psala jsem na Sada diplomovou práci). 120 dní Sodomy i jiná jeho díla mají hlubší význam, který musí člověk hledat, knihy jsou plné filosofických pasáží. Sade ve svých dílech vytvořil jakéhosi absolutně svrchovaného člověka (který neexistuje, není to Sade a je to pouze výplod jeho literární fantazie), snažil se dovést svrchovanost až do těch největších extrému a svým způsobem se alespoň duševně takto osvobodit (dílo psal v Bastile). Doporučuji k tomuto tématu od Georgese Bataille dílo Svrchovanost, kde se právě v jedné pasáži markýzem zabývá.
Dřív jsem poznala film, který patří mezi mé oblíbené a tak jsem se na knihu těšila. První dvě části naprosto výborné. Jasný že je to trochu extrém na všechno srát, spát s kdekým, chlastat, brát drogy, nemakat, ale ono druhý extrém taky není asi úplně ideální - honit se za prací, za penězma, za úspěchem, zapomínat žít. Poslední část jsem přečetla jen s vypětím sil, těžce mě nebavila, nudila. Navíc styl vyprávění poslední části - jeden odstavec ich forma, další er forma, to se fakt blbě četlo. Ale jinak: "Spěcháme do práce, do postele, do kina, vždycky a všude spěcháme. Stíháme, co chceme. A neuvědomujeme si, že každé stihnutí něčeho, každý pohyb ručičky, který nervózně pozorujeme na nádraží, nás odsunuje blíž k smrti. Čím víc se toho snažím stihnout, tím blíž jsem smrti." Takže se zastavme, a taky trochu žijme :)
Sice čtivé, King je výborný vypravěč, ale co se týče příběhu, čekala jsem něco víc. Inspirace Frankensteinem byla zjevná a tak jsem čekala nějaký větší horor, ale ten stále nepřicházel, ani na konci. Čekala jsem, že se budu bát, že mi bude běhat mráz po zádech, jako třeba u TO, nebo u Kukuřičných dětí, ale tady, nic. Ale nejhorší to nebylo, to zase ne. A jak se píše v popisku, tohle bych rozhodně nenazvala "temný a uhrančivý román."
Čtenářská výzva 2016: Kniha začínající stejným písmenem jako tvé křestní jméno.