ronave komentáře u knih
Tato klasika od Hemingway stojí za přečtení. Krásně se čte a zaujme už od začátku.
Robert s Marií i přes válku prožívali silný neodlučitelný cit...
"》Dobře poslouchej, co ti řeknu, králíčku.《 řekl. Věděl, že je každá vteřina drahá, a hodně se potil, ale tohle říct musí a ona to musí pochopit. 》Ty teď půjdeš králíčku. Ale já půjdu s tebou. Dokud bude žít jeden z nás, budeme žít oba. Rozumíš?《"
Kniha mě zaujala už od začátku, obdivovala jsem Františku, že vydržela nechat sebou takhle zacházet.
"Nad žádným žalem, nad žádným zklamán se nezastaví čas v svém spění za zráním a naplněním ročních dob. Člověk je sám, zůstane sobé samému v plen, ale kolem jde vše vytčenou drahou v blaženém vzdání života řadu."
Čapek je úžasný spisovatel, kniha je čtivá, množství postav je ideální a neztrácíte se v nich.
Myslím si, že každý by si měl od Čapka něco přečíst a tohle je dobrý výběr :-)
MATKA:
"Otec: To je dobře. Ona jediná nás může slyšet -
Ondra: - a s námi mluvit. Jen maminka nás může vidět. Ta s námi kontakt neztratila"
Když jsem si přečetla, že se jedná o příběhy z Facebooku tak jsem se zděsila - nejsem jeho příznivce.
Ale zážitky byly vtipné, krátké, moc pěkné a rychle se knížka četla.
Chvilku trvalo, než jsem se začetla. Ale příběh malé nemocné holčičky mě ke knížce připoutal. Nečekaně se příběh vyvýjel.
Cook opět nezklamal. Vřele doporučuji k přečtení.
Knihu jsem zvolila jako oddechovku na večerní čtení pro děti.
Bohužel nezaujala ani prcky.
Trvalo mi tak sto stránek, než jsem se do knihy začetla. Celkem předvídatelný děj. Ale i přesto se mi kniha líbila, pěkně napsaná a přehledná.
Úžasná knížka, která nabírá obrátky hned od začátku. Přečteno doslova jedním dechem.
Závěr velice překvapivý.
Vřele doporučuji :-)
Neodolala jsem a knihu četla dvakrát.
Zpočátku mě příběh moc nezaujal, ale pak jsem se do knihy začetla.
Najdeme zde shakespearovský námět - osudové tragické lásky dvou mladých lidí.
Příběh je zasazen do období konce první světové lásky.
Poutavý příběh malého jedenáctiletého sirotka v péči babičky. Zobrazuje věci, které se děli, dějí a budou se dít, i když si to nepřiznáváme.
"Život je trápením, jehož smyslu nelze poznati, vzdychla upřímně. Jenže dokud je člověk mlád, bolest jen šimrá, ale potom se jí rok od roku přiostřují drápky."
V knize jsem se chvílema ztrácela.
Zaujal mě pouze příběh chlapce, proti kterému je snad celý svět.
Znovu bych si knihu nepřečetla.
"Mládí má zápasit, netřeba mu však zápas stěžovat. Mládí má zápasit i krvácet z ran, padne-li, znova se vztyčovat, musí i lecos ztratit - jen dokud stále slyší z dálek svůj stříbrný vítr. -"
Mám ráda ironii a humor a K.H.Borovský je skvělí příklad.
"Není každá vrba
jako viklovská,
ani každá basa
jak červíčkovská
a když tě co na jazyku svrbí,
našeptej to jen do staré vrby,
dceruško drahá!"
Všichni říkají, že Máj je překrásná báseň. Ale k mému srdci nepřirostla.
"Ach zemi krásnou, zemi milovanou,
kolébku mou i hrob můj, matku mou,
vlasť jedinou i dědictví mi danou,
širou tu zemi, zemi jedinou!"
Co dodat k Erbenově Kytici - prostě ji zbožňuji a ráda se k ní vracím.
Lehce strašidelné lyricko-epické básně, bohužel se špatným koncem...
Nejvíce mi k srdci přirostla Lilie.
Myslím , že každý by měl mít Kytici přečtenou ;-)
"Nedávejte mne ve vsi na hřbitov,
tam bývá nářek sirotků a vdov,
tam slzí hořkých mnoho plynulo
srdíčko mé by hořem hynulo
.
.
.
Lilie bílá - kdo ji uviděl,
každého divný pojal srdce žel;
lilie vonná - kdo ji pocítil,
v každém se touhy plamen rozsvítil. - "
Příběhy nás uváději do doby 14.století do krásné Itálie. Bohužel přesně v tuto dobu se zde rozmohl mor. Proto se sedm žen a tři muži rozhodnou utéct. A pri společně tráveném čase si po 10 dní vypráví každý den 10 příběhů.
V knize najdete radost, humor, vtip, ale hlavně erotiku :-) Nesmíte zapomenout, že je z doby 14.století - neočekávejte od ní takový náboj jako od Padesáti odstínů šedi - je to přeci jen úplné jiná doba.
Vřele doporučuji k přečtení.
"V tom spočívá to největší mé štěstí, že jak já jemu, tak on mně se líbí.
Toť, Amore, tvé dílo,
žes ráčils všecko pozemské mi snésti."
Životní příběh autorky ve věku 15-ti let.
Knihu jsem četla několikrát jako puberťáčka a i této věkové skupině ji doporučuji.
Dobře se čte.
Mám ráda mýtické vyprávění. Kniha se mi dobře četla. Velkým plus je znázornění různých lidských vlastnosti.
"Má to jednu hlavu,
čtyři nohy ráno,
v poledne jen dvě
a tři nohy večer.
Čím to má více noh,
tím to má míň síly."
Petrarca ve svém díle opjevuje Laury krásu a její svrchované vlastnosti. V milostné poezii píše o své duchovní lásce.
Kniha je rozdělena na dvě části: 1) Za života paní Laury, kdy on sám ji považuje za bohyni a 2) Po smrti paní Laury, kdy ji začne považovat za ženu...
Kniha mě nijak zvlášť nezaujala, ale jako náhled do Itálie 14.století by to šlo ;-)
"Líbáš ty oči, z nichž se na mne rojí
milostné včely, že jsem plný ran.
Jda za pokladem, jenž mi odepírán,
jak soumrak klopýtám s cestou svojí."