Ronny komentáře u knih
Tak nějak mně to nechytlo a neměla jsem náladu a trpělivost dočíst do konce popisy toho co si Cukkiko a Sensei zrovna dali k jídlu a pití. Určitě by se tam našlo několik zajímavých pasáží a myšlenek, ale čekala jsem něco jiného.
Tato kniha mne velmi oslovila. Nejdříve jsem si přečetla její příběh v krátkosti v knize Olgy Sommerové "O čen ženy sní" a Kateřina mi byla moc sympatická. Její životní příběh mne zaujal. Přesto že zažila mladé roky v koncentračním táboře a ani později nebyl její život jednoduchý, obdivuji její životní energii, optimismus, inteligenci a otevřenost, se kterou píše o svém životě a láskách. Je to už delší doba, kdy jsem knihu přečetla, ale četla jsem ji už 2x a to už samo o sobě vypovídá o tom, jak ji hodnotím.
Knihu jsem si nejdříve půjčila v knihovně, pročetla, pak zakoupila. Ne všechny recepty budu používat, ale určitě jsem ráda, že ji mám při ruce. Motivuje mne to k vaření zdravých snídaní, po kterých není dlouho hlad. Jsou tam různé informace, které mi nebyly známé, i když i předtím jsem již hlavně přes zimní období, kaše vařila. Např. kaše z jahel jsem dříve vařila jen v mléku, ale nyní bez mléka, s různým ovocem a přísadami a jsou moje nejoblíbenější. O knihu byl velký zájem, proto se znovu dotiskla. Doporučuji.
Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. O knize už tady toho bylo napsáno hodně. Určitě stojí za přečtení, některé pasáže mne hodně zaujaly. Přestože ale miluju tlusté knihy, tady toho bylo na mne už místy moc. Souhlasím s komentářem Niky, že se to tam homosexuály a pedofily jen hemžilo a přátelsví čtyř hlavních hrdinů bylo hodně idealizované. Prostě u téhle knihy bych preferovala méně stránek, některé opisy byly příliš detailní a pro mne nezajímavé.
Mistrně napsané tři příběhy ze života dětí z nefunkčních nebo neúplných rodin. Chytla mně za srdce!!
V okamžiku, kdy Marie měla vše, co si jen mohla přát - šťastnou rodinu, oslnivou kariéru, peníze atd. - ji osud skolil v podobě nádoru na mozku. Lékaři byli skeptičtí a dávali jí 1-2 roky života. Za podpory rodiny, hlavně manžela a tchýně, se jí podařilo nemoc překonat, ne však bez následků. Marii se podařil po letech návrat ke koncertování. Po úspěšném combacku bohužel musela s vystupováním přestat.
V knize popisuje své dětství ve skromných poměrech, ale v kruhu milující rodiny, svou kariéru - tato část mne příliš nezaujala, nejsem zase až tak velkým fanouškem Roxette. Určitě stojí za přečtení. Marie má můj obdiv za svou vytrvalost.
Mistrovsky napsané! Přečetla jsem jedním dechem.
Kniha byla napsaná čtivě a věrohodně byly popsány pocity osamění hlavní postavy, odcizení s její dcerou a chápu naprosto její touhu být v životě pro někoho potřebná, mít se o koho starat a s někým sdílet svůj život. Ale způsob jakým si paní Květa partnera obstarala...No to mi přišlo dost na hlavu. To bych pochopila u nějakého úchyla, prostě já vím, že je to jen románová fikce, ale dost mi to vadilo. Na druhou stranu, jsem si uvědomila, jak by mi chyběl můj manžel a že je třeba si vážit si všedních společných prožitků.
Knihu jsem koupila za neuvěřitelných 19 Kč v Levných knihách. To byl opravdu kauf!
Mám ráda skutečné příběhy a možná mne úplně všechno v knize nezaujalo, ale každopádně stojí za přečtení. Je inspirující, jak se Helena dokázala vyrovnat s dramatickými událostmi a neštěstím ve svém životě.
První polovina knihy mne velmi zaujala a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Velmi vtipný popis stěhování Ivy a jejího přítele z jednoho podnájmu do druhého, popis ostatních multi-kulti spolubydlících. Taky část, kdy popisovala problémy Romů v Londýně - pracovala jako překladatelka pro sociálku - to mne hodně bavilo. Drhá půlka už mne tak nezaujala. Ivy Pekárkové si ale vážím jako člověka, je prostě neuvěřitelná. Nelpí na materiálních věcech, prochází životem s batůžkem na zádech, je přátelská a nikdy si nestěžuje. Je neuvěřitelně skromná a statečná dobrodružná cestovatelka (mimo jiné). Nejraději mám její knihy, které popisují její žuvotní zážitky. Sloni v porcelánu a jiné její romány mi nic neříkají.
Bylo to tak strašné, že jsem nemohla dočíst, přesto, že to bylo čtivě napsáno a dle skutečnosti - což jinak přímo preferuji.
Knihu jsem přečetla již před delší dobou, ale mám ji zařazenou ve své knihovně na čestném místě vedle "Lekce života" a životopisu autorky ( Das Rad des Lebens vyšel v němčině ). Elisabeth zasvětila svůj život práci s umírajícími a v této knize jsou její přednášky na téma umírání a co je po smrti. Byla to obdivuhodná žena a čtení jejích knih člověka obohacuje po duchovní stránce a přináší mu útěchu v těžkých dobách. Elisabeth, která na začátku své lékařské praxe měla daleko ke spiritualismu, navázala spojení s duchovním světem a je přesvědčena, že na každého umírajícího čekají "na druhé straně" jeho blízcí zemřelí, kteří se jej s láskou ujmou. Její knihy nás seznamují s tím, co je v životě podstatné a co mnohdy zanedbáváme.
Nejdříve se mi dostal do rukou 2. této trilogie "Manželství v červené bouři". Knihu jsem přečetla v němčině a teď se dívám, že vyšla ve slovenštině, v češtině zřejmě ne.
Byla jsem naprosto uchvácena a pídila jsem se po dalších biografických knihách této neobyčejné autorky. Přes Amazon se mi podařilo sehnat 3. díl "Mlékařka v Otagrinku" - opět vyšlo ve slovenštině. Také velmi zajímavé, pravdivé a dojemné čtení. První díl "Studenti, láska Čeka a smrt" jsem až po několika letech zakoupila v Levných knihách. Považuji jej z celé trilogie za nejslabší hlavně proto, že první půlka se odehrává ještě před ruskou revolucí a Alja prožívá ještě privilegovaný život v dobře situované rodině lékaře. Ale je důležité si jej přečíst, aby člověk pochopil jaký strašlivý zvrat v životě rodiny Alji a milionů dalších lidí v Rusku pak nastal. Jednoznačně doporučuji přečíst všechny díly, i když se asi budou těžko shánět.
Tak mne kniha zklamala, lituji že jsem si ji zakoupila.
Tato kniha se nedá (nemá) číst jako román. Doporučuji přečíst dle potřeby jednu, dvě kapitoly, popřemýšlet o přečteném a snažit se začlenit do běžného života.
Působí na mne mimořádně zklidňujícím způsobem a podporuje v osobním růstu.
Dyer je mimořádná osobnost a takto se projevoval už od dětství (mám doma jeho autobiografii v AJ, bohužel dosud nevyšla v češtině). Jeho dětství bylo těžké, vyrůstal bez otce, jen s matkou a několika sourozenci.
Nezaujalo, přeskakovalal jsem nejdříve, věty, pak stránky, v polovině odložila.
Knihu jsem nedočetla, čekala jsem víc...Například Zmizet mě totálně dostalo,...
Zajímavá kniha. Autorka je nesmírně akční a kreativní žena. Zajímavá byla pro mne historie její rodiny.