Rony70 komentáře u knih

Po Věži vlaštovky, což byla pro mě naprostá pecka, jsem se těšil na Paní jezera a na to, že bude psaná v podobném stylu. Bohužel hned na začátku přišla studená sprcha a prvních 55 stran jsem přemýšlel, jestli nemám knihu zase vrátit do knihovny... Neudělal jsem to a nelitoval jsem. Příběh se začal dost slušně rozvíjet a pomalu se stupňoval. Je bohužel pravda, že Sapkowski hodně odskakuje od hlavního děje - Ciri, Geralta a Yennefer a občas jsem měl pocit, že to dělá jen proto, aby nám ukázal, co všechno autor ví a zná. Vrchol knihy přišel asi ve třech čtvrtinách, při závěrečném boji na hradu Stygga - tuhle část jsem vyloženě hltal a marně jsem přemýšlel, proč má kniha dalších skoro 140 stran. Na těch se pak odehrálo pár zajímavých, ale nepodstatných událostí a pár událostí vyloženě nudných. Asi 7 stran jsem úplně přeskočil - to když si vládcové a čarodějky po závěrečné bitvě rozdělovali území a kompetence - to pro mě byla fakt těžká nuda, kterou jsem neskousl. No a pak přišel samotný závěr, posledních asi 20 stran. Věděl jsem, že ten příběh nějak zvláštně končí a přemýšlel jsem, jak asi, ale tenhle konec mě fakt nenapadl a hodně mě překvapil. Sapkowski prostě ví, že život není med...

Celkově pro mě je sága o Geraltovi a Ciri i se všema těma povídkama okolo jedna z nejhezčích a nejzajímavějších fantasy, které jsem četl. Je to spletitý příběh, ve kterém nic nechybí - humor, napětí, fantazie, násilí, hrubost, trocha romantiky, politika, filosofie a místy nudné pasáže, které ale člověk ve finále Sapkowskému rád odpustí...

10 11.10.2021

Moje druhá kniha od Cartera. Ta první - Hovory se smrtí - se mi líbila o trochu víc, ale i tahle kniha byla super. Asi od 70. strany jsem měl tip na vraha a držel jsem se ho celou knihu. Ještě 15 stran před koncem jsem si věřil, že se trefím, ale už o pár stránek dál jsem se dozvěděl, že jsem vedle jak ta jedle. Vrah byl někdo úplně jiný, někdo, kdo by mě vůbec nenapadl... A celkově rozuzlení celého příběhu je hodně zajímavé a překvapivé. Je ale pravda, že autor čtenáři v závěru knihy jaksi zatajil jednu skutečnost, která je klíčová k tomu, abyste vraha odhalili.

9 14.11.2024

Po delší přestávce jsem se rozhodl pokračovat v četbě románů o Geraltovi, Yennefer a Ciri. A nelituju. Věž vlaštovky je hodně zajímavá a napínavá četba a nutno říct, že Sapkowski v některých pasážích rozhodně není romantik a krve v knize teče opravdu dost. Celý ten příběh je hodně spletitý, vystupuje v něm velké množství postav a musím se přiznat, že místy se ne zcela plně orientuju. Je to možná způsobené i dost dlouhou pauzou od přečtení předchozích dílů. Tento příběh sleduji i v seriálu od Netflixu, v půlce prosince má vyjít druhá série a už se na ni těším. A Sapkowskému tleskám za jeho fantazii a způsob, jakým nám tenhle příběh předává.

9 17.09.2021

Parádní čtení na odreagování. Příběh je zajímavý, stránky ubývají rychle a čtenář u toho nemusí moc přemýšlet a namáhat si hlavu :-) Jen ten konec mohl být lepší, v podstatě se dá říct, že to žádný konec nemá. Rozhodně ale knihu nedoporučuji lidem bez fantazie a lidem s příliš střízlivým a pragmatickým pohledem na svět - těm se určitě líbit nebude.

9 03.05.2021

Moje první kniha od tohoto spisovatele. Recenze vynikající a dokonce můj kamarád mi řekl, že má doma všechny knihy z této série, že to je jeho srdcovka. No a opravdu mě to nezklamalo, přečetl jsem to za čtyři dny. Nejhorší pro mě byla druhá vražda, ta mi fakt nedělala dobře a Carter to umí všechno tak pěkně popsat, že jsem to viděl živě před sebou. A nejen samotná vražda, ale i to psychické utrpení všech zúčastněných... Kdo byl vrah jsem zjistil až na konci a Carter nedává v podstatě žádné vodítka, podle kterých by se dal vrah odhalit. V podstatě by mohl být vrah téměř kdokoliv a můžete tak akorát bez jakýchkoliv indicíí tipovat... Dal bych o hvězdičku navíc, kdyby to šlo :-)

8 12.09.2024

Výborná kniha, dost odlišná od toho, co znám. Věděl jsem částečně o co jde, ale překvapilo mě, jak je kniha napsaná. Všechno je to takové dost stručné, autor si vůbec neláme hlavu s nějakým podrobným popisem a dává hodně velký prostor čtenářově fantazii. Přesto mě příběh hodně zaujal a přišel mi napínavý. Už dlouho jsem u knihy nebyl tak zvědavý, jak to bude dál a jak to všechno dopadne. A závěr knihy je pro mě taky překvapivý, to srovnání lidí a zvířat... (nechci prozradit víc). Překvapilo mě, že takhle krátká kniha (175 stran tištěných velkým písmem a navíc s obrázkama) může mít tak silný příběh. A navíc to bylo napsáno v roce 1896... Co víc k tomu dodat? Jednoznačně plný počet hvězdiček.

8 19.03.2024

Moje první kniha od tohoto autora a musím říct, že jsem byl mile překvapený. Hodně dobře napsané, čtivé, bez nudných pasáží, autor se evidentně vyzná v tehdejších zbraních a překvapil mě občas i popis historických událostí. Takže je to taková zvláštní kniha - fiktivní příběh s prvky nadpřirozena (např. strigy, "vlčí" žena apod.) a přitom zasazený do reálné doby a reálných historických událostí. Hlavní hrdina jde z dobrodružství do dobrodružství a i když má často smrt na jazyku, tak se z toho vždycky dokáže vylízat, takový konkurent amerického Ramba :-) Nicméně mě mrzí, že tato série má celkem 5 dílů a nejedná se o ucelené příběhy (alespoň první díl nemá žádný happy end a žádné finále) a protože se mi to všechno nechce číst (těch dobrodružství kapitána Báthoryho jsem se už v prvním díle nabažil ažaž), tak se do dalšího dílu zatím pouštět nebudu.

7 09.03.2024

Moje první kniha od tohoto autora a taky první podobného zaměření. No a dost pozitivně mě překvapila a překvapilo mě i to, jak kniha dokázala ovlivnit moje nálady (ne ale do pozitivna :-) ). První povídka ze začátku taková nezajímavá, říkal jsem si, dobré, zavraždil manželku, už to víme a co jako s tím? No jenže příběh nabral směr, který jsem vůbec nečekal a závěr mě dorazil :-) Když jsem ten příběh pak vyprávěl kolegům v práci, tak z toho byli taky dost na větvi. Druhý příběh mě zaujal hned od začátku, ten mi připadal taky hodně silný. Znásilněná spisovatelka, která objeví vcelku slušně zorganizovaný zločin a vezme spravedlnost do vlastních rukou. Třetí příběh mě malinko zklamal. Vynikající myšlenka, celou dobu jsem se těšil, čím mě King překvapí a jak to dopadne. No ale ono to nedopadlo vlastně nijak... Takže trochu zklamání. No a čtvrtá povídka opět super, manželka, která po 27 letech manželství zjistí, že její manžel je sériový vrah a násilník. Navíc je to inspirované skutečným příběhem, jak píše autor v doslovu. Prostě pro mě kniha, u které jsem se nejen nenudil, ale i trochu pohla s mými emocemi a duševním stavem.

6 03.09.2024

Tuto knihu jsem si půjčil jen proto, abych trochu změnil svůj obvyklý žánr. Až doma jsem zjistil, že jde o stejného autora, co napsal Marťana (toho jsem neviděl, nečetl, ale slyšel jsem o něm). Knihu v recenzích hodně vychvalují a je pravda, že myšlenka knihy se mi hodně líbí a od autora je to výborný nápad. Po pár stech stránek se ale ukázalo, že nejsem až takový fanda sci-fi a trochu mě to nudilo. No ale jak se blížil závěr, tak to zase nabývalo na zajímavosti, no a konec byl úplně super. Čekal jsem, jak se hlavní hrdina vrátí ze záchranné vesmírné mise zpátky na Zemi, ale ono to dopadlo úplně jinak, než jsem čekal. Zemře, nezemře? Přečtěte si to a uvidíte :-)

6 21.03.2022

U této knihy, hlavně na začátku, jsem se výborně pobavil. Je totiž trochu netypická tím, že v podstatě nemá žádného kladného hrdinu. Autor na každé postavě najde něco špatného - někdo je ošklivý, někdo zbabělý, někdo vypočítavý a tak podobně. Ani našeho Karla IV. nelíčí tak pozitivně, jako většina literatury a můj oblíbenec, Jan Lucemburský zemřel podle autora hloupě a zbytečně, v bitvě, ve které neměl co dělat. Feuchtwangerovi to ale rád odpustím, líbí se mi jeho neobvyklý pohled na historické postavy. Příběh sám o sobě je zajímavý, historické události jakžtakž odpovídají realitě. I když jsem se hlavně na začátku hodně nasmál, tak děj knihy je vlastně dost smutný a vypovídá hlavně o lidské hlouposti a falešnosti. Víc už vám neprozradím, přečtěte si to a udělejte si vlastní názor :-)

6 04.03.2020

Klasika, která asi nepotřebuje nějaký komentář nebo recenzi :-)

5 30.05.2021

Moje druhá kniha od tohoto autora. První kniha byla Smrt si počká a řadím ji k nejlepším knihám, co jsem četl. Přes mrtvoly už tak super není a děj pro mě začal být zajímavý teprve až někdy po sto přečtených stranách, ale nutno říct, že pak postupně gradoval a finále bylo plné zvratů a některých i dost překvapivých, takže i tato kniha rozhodně stála za přečtení. I to, že jsem ji přečetl za 3 týdny, svědčí o tom, že jsem s ní neměl problém. Např. na srovnatelné třísetstránkové historické romány od paní Vaňkové potřebuji dvakrát víc času :-)

4 18.03.2023

Není to špatná kniha, ale prvních víc jak sto stran jsem se poněkud nudil a přemýšlel, jestli ji neodložím. Čím víc jsem toho ale přečetl, tím byl děj zajímavější, takže jsem vydržel až do konce. Je to zajímavá kombinace fantasy s historickým románem a naprosto něco jiného, než Sapkowského nejznámější dílo - Zaklínač. Za mě je teda Zaklínač zajímavější čtení než tohle a do čtení dalšího dílu této trilogie se pouštět nebudu. Není to zas až tak dobré, aby mě zajímalo, jak to s Reinmarem z Bělavy dopadne.

4 20.11.2022

Ze začátku jsem se trochu lekl, protože v každé kapitole jsem se seznamoval se spoustou nových lidí a měl jsem strach, že se v tom úplně ztratím. A je pravda, že v některých vedlejších postavách jsem se moc nezorientoval až do konce knihy, ale v těch hlavních celkem přehled mám. Děj knihy je zajímavý a dá se říct, že jsem se téměř nikdy nenudil a už se těším na druhou část.

4 23.04.2022

Pěkná a zajímavá kniha, jako většina knih od paní Vaňkové. Ale jako většinu jejích knih, i tuto jsem četl poměrně dlouho a obvykle jsem nezvládl víc jak 10 stran za den. Nevím, čím to je, jestli je to čtení tak náročné... Přitom právě tato kniha patří dle mého názoru k těm srozumitelnějším, není potřeba nad ní nějak moc přemýšlet - na rozdíl od jiných knih této autorky. Každopádně je to čtení zajímavé. Paní Vaňková nám líčí Přemysla Otakara II. jako krále čestného, spravedlivého, který myslí na prostý lid. Nevím, jestli to tak opravdu bylo, ale snad ano. Každopádně spolu s Janem Lucemburským patří k mým nejoblíbenějším panovníkům. Shodou okolností oba padli ve stejný den. Zaujalo mě také to, že zatímco Vlastimil Vondruška popisuje druhou Přemyslovu ženu Kunhutu jako ženu, která na něj měla špatný vliv, tak paní Vaňková líčí jejich vztah jako téměř idylický a v knize jsem nenašel žádný náznak něčeho negativního. Každý autor tu historii vidí prostě trošku jinak, ale je rozhodně mnohem zajímavější číst historické romány, než biflovat teorii v dějepisu :-)

4 16.11.2021

Vynikající kniha. I když se mi první díl - Barva kouzel - líbil, tak tohle je ještě o dost lepší. Příběh je takový víc ucelený a logičtější a po celou dobu četby jsem se ani jednou nenudil a mockrát jsem se zasmál autorovým postřehům a popisům.

4 19.05.2021

Ze začátku jsem byl z téhle knihy nadšený, tak prvních 80 - 100 stran. Pak se ale můj vynikající pocit z této knihy pokazil scénami, kdy kněžny začnou vyvolávat různé bohyně - Živu, Děvanu a Strigu. Popis tohoto způsobu magie mi přišel poněkud naivní a připomínalo mi to spíš pohádky pro děti, než napínavou historickou fantasy. Navíc na začátku se ukazuje, že vzývaná božstva nemají v podstatě žádnou moc a sílu a jejich pomoc hrdinům knihy je naprosto minimální. Časem teda na síle získají. Navíc často, když jsou hrdinové v nesnázích, tak zasáhne právě ona magická moc a autor i hrdinové si tím značně usnadňují život a dostanou se z každé zapeklité situace. No a zklamal mě závěr. Závěrečný boj byl sice super a jeho popis se mi líbil, jenže pak jsem zjistil, že příběh nekončí, nemá žádné rozuzlení a pokračuje dalším dílem. Což jsem bohužel netušil, když jsem si knihu půjčoval a na knize to ani není uvedeno. Takže jak to zhodnotit? Dílo to rozhodně není špatné, ale chtělo by to poněkud vybrousit a vylepšit, protože k dokonalosti to má daleko.

3 08.08.2024

Rozhodl jsem se pro tuto knihu, protože mě zajímal příběh Záviše z Falkenštejna a musím říct, že paní Vaňková mě svým podáním nezklamala. Možná popisuje Záviše příliš idealisticky, ale každopádně se to velice dobře čte. Záviš a Václav měli mezi sebou dost komplikovaný vztah, na jedné straně se měli rádi, na straně druhé se jeden druhého bál, víc asi Václav Záviše. Na jedné straně boj o moc a na straně druhé, jak jinak, osudové ženy, žárlivost, výčitky a nepochopení. A aby příběh nebyl příliš jednostranný a jednotvárný, tak nám paní Vaňková do děje zahrnula i příběhy spousty jiných lidí z té doby - Závišovy dcery Ulriky a jeho zetě Hynka Lichtemburka, orientálního lékaře Alího, Václavova panoše Jana, panečnice Magdaleny atd. Prostě hodně povedená a zajímavá kniha a každému, kdo má rád historické romány, ji doporučuji.

3 17.02.2022

Rozhodl jsem se pro tuto knihu poté, co jsem odložil po cca 20 stranách jinou knihu z tohoto období - Milenec královny vdovy. A nelituji, tahle kniha je o pořádný kus lepší a navíc patří k těm srozumitelnějším od paní Vaňkové. Je ale pravda, že v některých částech jsem se nudil, což mi vynahradila poslední asi čtvrtina, která popisuje hladomor a kanibalství v té době a která si nijak nezadá s hororem. Nedovedu si představit, že bych v takových hrůzách měl žít, to teda je ještě zlatá tahle doba covidová :-) No a protože Záviše nám v tomhle díle ještě nepopravili, a já jsem tuhle knihu četl především kvůli němu, tak si musím přečíst i pokračování jeho příběhu i když jsem měl původně v úmyslu si od historických románů odpočinout a přečíst si něco lehčího.

3 12.12.2021

Skvělá kniha, pořád se v ní něco děje a není čas se nudit :-) Je o dost přehlednější, než první díl Barva kouzel.

3 21.07.2021