Rony70
komentáře u knih
Věž vlaštovky
Andrzej Sapkowski
Po delší přestávce jsem se rozhodl pokračovat v četbě románů o Geraltovi, Yennefer a Ciri. A nelituju. Věž vlaštovky je hodně zajímavá a napínavá četba a nutno říct, že Sapkowski v některých pasážích rozhodně není romantik a krve v knize teče opravdu dost. Celý ten příběh je hodně spletitý, vystupuje v něm velké množství postav a musím se přiznat, že místy se ne zcela plně orientuju. Je to možná způsobené i dost dlouhou pauzou od přečtení předchozích dílů. Tento příběh sleduji i v seriálu od Netflixu, v půlce prosince má vyjít druhá série a už se na ni těším. A Sapkowskému tleskám za jeho fantazii a způsob, jakým nám tenhle příběh předává.
Čaroprávnost
Terry Pratchett
Další dobrá kniha z cyklu o Zeměploše. Top pro mě z těch prvních dílů je Lehké fantastično a Magický prazdroj, ale i Čaroprávnost se nečte špatně a nenudil jsem se.
Lehké fantastično
Terry Pratchett
Skvělá kniha, pořád se v ní něco děje a není čas se nudit :-) Je o dost přehlednější, než první díl Barva kouzel.
Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
Klasika, která asi nepotřebuje nějaký komentář nebo recenzi :-)
Magický prazdroj
Terry Pratchett
Vynikající kniha. I když se mi první díl - Barva kouzel - líbil, tak tohle je ještě o dost lepší. Příběh je takový víc ucelený a logičtější a po celou dobu četby jsem se ani jednou nenudil a mockrát jsem se zasmál autorovým postřehům a popisům.
Barva kouzel
Terry Pratchett
Parádní čtení na odreagování. Příběh je zajímavý, stránky ubývají rychle a čtenář u toho nemusí moc přemýšlet a namáhat si hlavu :-) Jen ten konec mohl být lepší, v podstatě se dá říct, že to žádný konec nemá. Rozhodně ale knihu nedoporučuji lidem bez fantazie a lidem s příliš střízlivým a pragmatickým pohledem na svět - těm se určitě líbit nebude.
Pán stříbrné růže
Ludmila Vaňková
Tato kniha, jejímž hlavním hrdinou je Vilém z Landštejna, se mi hodně líbila. I když u prvních 20 stran jsem se hodně nudil a uvažoval jsem o jejím odložení. Pak se ale děj rozjel. Trochu jsem si zase rozšířil obzory o šlechticích z 13. a 14. století a osvěžil si historii z doby Jana Lucemburského a Karla IV. Navíc je tato kniha i dobře srozumitelná, což se o všech knihách paní Vaňkové říct nedá. Takže doporučuji jak těm, kteří mají rádi historii, tak těm, kteří mají rádi dobrodružství a dobu rytířů.
Kat hejtmana Žižky
Jan Bauer
Od této knihy rozhodně nečekejte seriozní pohled na historii. I když základní linie asi historickým událostem vcelku odpovídá (nejsem znalec husitské doby a tak to neumím objektivně posoudit), tak autor má na tyto události poněkud jiný a hodně svérázný pohled. I když jsem už po začátku knihy uvažoval, že ji odložím jako naprostý blábol, tak jsem to neudělal a nelitoval jsem. Příběh mě zaujal, líbil se mi i styl, jakým autor píše. Je to takové lehké, odpočinkové čtení, pobavilo mě a nenudil jsem se u něj. A že autor poněkud popustil uzdu své fantazii, to mi vůbec nevadilo.
Na horách se nevraždí
Raymond Chandler
Kdysi jsem četl pár povídek s detektivem Phillem Marlowem a dost se mi to líbilo. Tak jsem si udělal oddech od historických románů a fantasy a zkusil tuhle knihu s detektivními příběhy. A upřímně řečeno, moc mě nezaujala. První povídka Na horách se nevraždí byla taková průměrná, děj nebyl nijak zvlášť napínavý. Druhá povídka Muž, který měl rád psy se mi sice hodně líbila, bylo v ní dost akce, jenže když skončila, tak jsem si uvědomil, že vlastně pořádně nevím, o co v ní vlastně šlo. No a poslední povídka o nějakém prášku, to byla taková nesmyslná fantasmagorie. Takže bohužel zklamání. Naštěstí kniha nemá moc stran a je tištěná velkým písmem, takže jsem ji přečetl poměrně rychle.
Druhá císařovna
Ludmila Vaňková
Velmi dobrá kniha, vůbec jsem se u ní nenudil a přečetl jsem ji i poměrně dost rychle. Občas jsem se sice v některých věcech ztrácel, ale na to už jsem si u paní Vaňkové zvykl :-) Bohužel poslední díl má někdo půjčený, takže si ho nemůžu přečíst hned.
Od moře k moři
Ludmila Vaňková
Sérii knih o Karlovi IV. čtu postupně a už docela dlouho. Pokud jde o tento díl - v pořadí čtvrtý - trochu jsem se bál, že se u něj budu nudit, že v něm bude málo dobrodružství. Ale paní Vaňková do příběhu zařadila události z francouzsko - anglické války a tím udělala knihu mnohem zajímavější, než kdyby se zabývala jen osudy Karla IV. Ten se totiž snaží především diplomatickou cestou udržet mír.
Oproti předchozím dílům musím paní Vaňkovou pochválit ještě za jednu věc: přestala používat v jednom odstavci pět různých jmen a titulů pro jednu a tutéž osobu. To mě v předchozích dílech místy dost mátlo a ztrácel jsem se v tom. V tomto díle mi děj přijde o dost srozumitelnější, než v dílech předešlých. Kniha se čte dobře, nenudí a ještě se u toho čtenář dozví něco z historie. Tentokrát budu pokračovat bez přerušení dalším dílem Druhá císařovna.
Bratrstvo růže
David Morrell
Napínavá kniha, téměř na každé páté stránce nějaký mrtvý :-) Příběh se mi líbí, je zajímavě vymyšlený a ukazuje na složitý vztah mezi nevlastními bratry a jejich nevlastním otcem, který je od mládí zneužíval ke svým špinavým cílům.
Zaujalo mě i to, že podle příběhu tohoto autora byl natočen film Rambo. Nelekejte se ale, tahle kniha není až tak moc naivní, jako příběh Ramba, který sám dokázal pobít celou armádu. Nevím o tom, že by byla zfilmována i kniha Bratrstvo růže, ale myslím si, že by to byl film určitě zajímavý.
Ve znamení Lva
Jan Šmíd
Tuto knihu jsem četl již několikrát a vždy jsem s ní byl spokojený. Je to zajímavě a věrohodně podaná historie, navíc mě baví sledovat, jak každý spisovatel má na stejné osoby a stejné události jiný náhled a jak si je každý vykládá po svém. Např. Jan Šmíd popisuje, jak Jan Lucemburský hrdinně padl v bitvě u Kresčaku, zatímco Lion Feuchtwanger v knize Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá píše, že padl naprosto zbytečně a nesmyslně v bitvě, ve které neměl co dělat :-) Je to jen jeden příklad z mnoha a ti, co čtou historické knihy, určitě ví, o čem tady píšu. Víc se nebudu k této knize vyjadřovat, protože komentáře pode mnou jsou dostatečně výstižné.
Velmož tří králů
Jiří Hanibal
I když je kniha hodně kritizovaná za to, že kopíruje knihu od paní Vaňkové, tak se mi líbila. Možná je to tím, že jsem tu od paní Vaňkové nečetl a tak mi nevadil autorův trochu jednodušší styl, ani plagiátorství, za které je tady kritizovaný. Důležité je, že jsem se u knihy nenudil, dobře se mi četla a byla srozumitelná.
Sicilián
Mario Puzo
Zajímavá kniha od začátku až do konce, po Kmotr se mstí od Winegardnera jsem si u ní zase spravil chuť. Jediné, co bych knize vytknul je, že v jedné části je až moc idealistická a naivní, podobná například slovenskému Jánošíkovi nebo španělskému Zorro mstitelovi - hlavní hrdina bohatým bere, chudým dává, je čestný a spravedlivý a vždy ví, co má dělat a co je správné. Naštěstí Puzo tuhle naivní linku drží jen část příběhu a pak pokračuje mnohem reálnějším směrem.
Nechci popisovat děj této knihy, ale doporučuji ji k přečtení. Kniha nemá téměř žádná hluchá místa a vůbec jsem se u ní nenudil. Prozradím snad jen to, že hlavní hrdina je nucený jako bandita se svým kamarádem odejít do hor a tam se rozhodne bojovat za sicilský lid proti italské vládě i proti mafii. Jenže časem zjistí, že to je boj, který se nedá vyhrát...
Kmotr se mstí
Mark Winegardner
Tahle kniha pro mě byla dost nezáživná a často i nepřehledná a některým pasážím jsem prostě nerozuměl. Kniha by měla být o Michaelu Corleonovi, nástupci Vita Corleona, ale ten v ní kupodivu vystupuje jen sporadicky. Občas v ní autor uvede, čeho všeho don Corleone dosáhl, vůbec ale nepopisuje, jakým způsobem toho dosáhl (což je právě to, co čtenáře zajímá nejvíc). Četl jsem tuhle knihu téměř dva měsíce a několikrát jsem uvažoval, že ji nechám nedočtenou. Nakonec se ukázalo, že nejzajímavější z celého příběhu bylo posledních cca 60 stran (z 510) a je škoda, že v tomhle duchu a tempu se nenesla celá kniha. Oproti původnímu románu, Kmotrovi od Mario Puza, je tohle jen hodně slabý odvar.
Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá
Lion Feuchtwanger
U této knihy, hlavně na začátku, jsem se výborně pobavil. Je totiž trochu netypická tím, že v podstatě nemá žádného kladného hrdinu. Autor na každé postavě najde něco špatného - někdo je ošklivý, někdo zbabělý, někdo vypočítavý a tak podobně. Ani našeho Karla IV. nelíčí tak pozitivně, jako většina literatury a můj oblíbenec, Jan Lucemburský zemřel podle autora hloupě a zbytečně, v bitvě, ve které neměl co dělat. Feuchtwangerovi to ale rád odpustím, líbí se mi jeho neobvyklý pohled na historické postavy. Příběh sám o sobě je zajímavý, historické události jakžtakž odpovídají realitě. I když jsem se hlavně na začátku hodně nasmál, tak děj knihy je vlastně dost smutný a vypovídá hlavně o lidské hlouposti a falešnosti. Víc už vám neprozradím, přečtěte si to a udělejte si vlastní názor :-)
Král rytíř Přemysl Otakar II.
Vlastimil Vondruška
Zajímavá a poučná kniha, stejně jako předchozí dva díly. Mám ale problém, že už se ztrácím v té spoustě jmen, rodů, panovníků, vévodů, manželek, sester, dcer a tet. Jen papežů se v těch třech dílech vystřídalo snad už 10 nebo 15, další problém je, že spousta císařů, vévodů apod. se jmenuje Fridrich a kdo se pak má vyznat, který Fridrich je který? :-) Před Vondruškou ale smekám, protože je vidět, že má přehled a napsat takovéto knihy vyžadovalo asi spoustu času a studia. Nejen, že má přehled o politice, ale navíc i popisuje jednotlivé bitvy v jakém se odehrály terénu, jaké bylo počasí atd. Prostě spousta a spousta informací, které člověk nemá šanci si zapamatovat. Ale i tak se pustím i do posledního dílu, abych věděl, jak to s Přemyslem Otakarem II. dopadlo.
Umění řídit
Dalibor Janek
Se sportovní jízdou už mám nějaké zkušenosti a znalosti a musím říct, že tato kniha se mi hodně líbí a doporučuji ji všem - těm, co s rychlou jízdou teprve začínají i těm, kteří už nějaké zkušenosti mají. Rady v ní jsou rozumné, navíc je kniha zajímavá a dobře se čte. A pro ty, co neradi čtou - není ani nějak dlouhá.