rose komentáře u knih
Perfektní četba pro odreagování. Od první do poslední stránky napětí, zajímavé postavy, skvělá pointa. Tenhle autor to umí opravdu bravurně, nenechá nás vydechnout ani chvilku. Na vyčištění hlavy můžu doporučit.
Moc akční čtení to není. Od tohoto autora jsem čekala trošku něco jiného. Veškeré boje a překvapení se odehrávají v podstatě za kancelářskými stoly nebo v letištním hangáru. Problematika vyšetřování leteckých neštěstí je zajímavá, ale chyběla mi tam ještě nějaká jiná „akce“.
Indie musí být úžasně zajímavá země a vydat se tam na půl roku sama určitě chce hodně odvahy. Ale knížka je spíš takový cestovní deník školáka, i s pravopisnými chybami, nijak extra počtení to není. Dočetla jsem, ale dalo to práci.
Napínavé, atraktivní čtení. Detektivní zápletka, šokující rozuzlení. U téhle autorky to je pravidlem. Příběh vás chytí a nepustí až do poslední stránky.
Třetí díl, ve kterém se konečně dočkáme rozuzlení. Ale musíme se k němu prokousat desítkami stránek nezáživné „vaty“ s exkurzemi do švédské ústavy, do propletenců tajných a ještě tajnějších služeb, do špionských eskapád a těžko srozumitelných spikleneckých schůzek. Hodně jsem v tom plavala a často jsem vůbec nevěděla kdo je kdo. Lisbethin příběh se pohnul k vyřešení až v poslední třetině knihy a pak to všechno bylo ráz naráz. Těmi bezmála sedmi stovkami stránek opravdu není lehké se pročíst. Další díl už bych nevydržela.
Kdo to nečetl, možná by nevěřil, že v kulisách luxusního činžáku se může odehrávat takový horror. Žádní upíři ani duchové, jen jeden úchylný zmetek s nenápadnou usměvavou tváří. Při čtení jsem měla strašnou chuť ho popadnout a omlátit mu hlavu o chodník. A co když někdo takový opravdu existuje? Ohavná představa.
Ponurý příběh s šokujícím druhým dílem, ve kterém je teprve vysvětlení. Propletené rodinné vazby, život v bohem zapomenuté vesnici, kde všechno musí jít podle zažitých zvyklostí. Místy až těžko uvěřitelné, ale čte se to skvěle, jen možná pár stránkami jsem se prokousávala trošku obtížněji kvůli pochopení všech zašmodrchaných rodinných vztahů. Ta druhá část je opravdu šokující.
Jsem z toho trochu rozpačitá. Je to trhák, do kterého se člověk začte a nemůže se odtrhnout? Nebo je to někdy poněkud rozvláčný popis nákupních seznamů a internetových komunikací? Nebo snad neskutečně vypointovaná střílečka jako v počítačové hře? Studie novinářské a policejní etiky? Propletenec příběhů tajných služeb a kosmopolitních gangsterů? Možná od každého trochu. Musím se přiznat, že někdy jsem se knížkou prokousávala jen pomalu a úplně uchvácená jsem nebyla. Lisbeth je teda zajímavá postava, o tom žádná, ale autor nás občas trošku tahá za nohu, když předpokládá, že jeho popisům Lisbethiných schopností budeme věřit. No ale držela jsem jí palce, jak jinak. Trošku se mi otevíral nůž v kapse, když jsem už postopadesáté četla, jak ji překladatel tituluje „žabka“, to je v dnešní době opravdu už trochu „mimo“. Dneska se takhle malým holkám fakt neříká. Ale vraťme se k příběhu. Jednu hvězdičku si nechám v záloze za ten nadbytečný počet stránek, za ty neustálé obložené chleby a ten hodně neskutečný a neuvěřitelný závěr. No ale třetí díl samozřejmě přečtu taky.
Ze začátku zajímavé čtení, pak už to bylo nějak rozvláčné, no a finále v posteli. Nojo, vlastně je to román pro ženy, že? Tak ať si „romantika“ přijde na své. Celkově bych řekla, takové hooodně odpočinkové a nenáročné čtení, tahle autorka toho produkuje spoustu. Ale budu spravedlivá, dá se to dočíst docela dobře až do konce a detektivní zápletka má nečekané rozuzlení.
Takovouhle situaci fakt asi umí vymyslet jen King. A ta hrůza, bezmoc, děs a halucinace, to není opravdu čtení na dobrou noc. Občas jsem musela čtení přerušit a trochu se vydýchat, protože se mi dělalo špatně. Pak byla trochu rozvláčnější část, ale konec vše napravil. Jednu hvězdičku si nechám v zásobě, ale i tak super čtení.
Docela dobrá cookovina, jako vždy podle podobného schématu, ale napínavá a do poslední stránky. I když to útěkové finále je už ke konci hodně těžko uvěřitelné, dá se to vydržet docela dobře. Některé myšlenky jako by předběhly dobu (knížka je z roku 1994). Ten věčný boj mezi lékaři a farmaceutickými firmami je, zdá se, pořád stejný.
Druhý díl, se stejnou mrazivou atmosférou, napětím, postupně rozplétanou zápletkou.Dobré oddychové čtení, napínavé až do konce. Občas mi i běhal mráz po zádech.
Žádné zbytečné řeči, žádné psychologické úvahy, prostě rovnýma nohama do děje a pak už jen čiročirá akce s jednou dějovou linií. Taková chuťovka na delší večer. I když od začátku víme, že to dobře dopadne, přeci jsme napnutí, co kdyby... Hailey to umí, to je bez diskuse.
King určitě umí napsat „tvrdší“ horrory, ale tohle se čte velmi dobře. Já jsem si tuto knížku vzala na cestu vlakem a přísámbohu málem jsem přejela svoji stanici, protože jsem to prostě musela dočíst, i kdybych měla dojet až do Tramtárie. Naštěstí mi to vyšlo taktak. Měla jsem pocit, že King prostě musel někdy být devítiletou holkou, protože to bylo napsané tak uvěřitelně, tak sugestivně. A ten pocit, že v lese je něco, o čem vlastně nevím co to je, ale určitě se to tam skrývá... nevím nevím, jestli se v létě ještě vydám na lesní procházku.
Ponuré, neveselé čtení zapadané věčným sněhem. Detektivní zápletka společně s psychologickými portréty postav. Nečte se to moc lehce a občas jsem se v tom ztrácela. To přeskakování mezi vypravěči mě spíš rušilo než bavilo.
Romantika, napětí, trochu botaniky, exotika. Co víc si člověk může přát pro osvěžení ducha po dlouhém dnu. Skoro bych se chtěla taky vypravit do džungle a hledat tam nějakou kouzelnou rostlinku, která přináší lék na všechny bolesti.
Byla jsem zvědavá na knížku, na kterou jsou v knihovně tak dlouhé pořadníky a o které se dá přečíst spousta názorů. Začetla jsem se až po pár desítkách stran, ale pak jsem se chytla. Dobré čtení, napínavé, vynalézavé, dramatické. Z rozuzlení se mi mírně zvedl žaludek, ale popis Lisbethiny eskapády mi zase napravil chuť. Jen těch obložených chlebů tam bylo fakt hodně, no a kafe opravdu hektolitry. Už se těším na druhý díl.
Jako relaxační čtení beru. Je tam napětí, láska, detektivní zápletka... vraha lze uhodnout už chvíli za polovinou, ale číst se to dá docela dobře. Řekla bych tak na tři hvězdičky
Standardní „Cookovina“, kde se střídá napětí s méně napínavými „úřednickými“ partiemi. Je to tak dobře namíchané, že se příběh hezky posunuje dopředu. Ten konec už je trošku předvídatelný, ale i tak je to dobré počtení. A ještě jeden poznatek jsem si z téhle knížky odnesla – to, co Cook popisuje, se , řekla bych, právě děje u nás. Tím nechci říct, že někdo vraždí pacienty, ale ta změna v myšlení tu je. Normálně do komentářů neopisuju citáty, ale tohle stojí za to:.
„V celonárodním významu tahle epizoda ukazuje, kam směřuje reforma zdravotnictví (..) Pokud se tenhle případ dostane na veřejnost, mohli by lidé začít uvažovat, kam to spějeme. Dobré ekonomické úvahy se nemusí vždy krýt s dobrými medicínskými úvahami. Péče o pacienta musí nutně utrpět, pokud se bude vedení zdravotnických zařízení příliš soustředit na ekonomické myšlení. Naše zkušenost (..) je extrémním případem toho, co se stane, když se byrokrati dostanou k moci ve zdravotnictví“.
Nic vám to neříká? Já ve zdravotnictví pracuju, mě to oslovuje docela dost.
Hodně napětí, hodně mrtvol, hodně otázek. A ten otevřený konec... no samozřejmě poběžím do knihovny pro další díl. Občas jsem se docela dost bála. Jedinou připomínku bych snad měla k délce příběhu, možná by se dalo ušetřit pár stránek... ale jinak super čtení.