Rose-Mary Rose-Mary komentáře u knih

Nikdo není sám Nikdo není sám Petra Soukupová

(SPOILER) Jsem na pochybách, jak okomentovat a zhodnotit tuto knihu. Dobře se četla. Čím víc byla nabitá rodinnými hádkami, křivdami, nedorozuměním, tím rychleji mi čtení šlo. Bylo to jako ze skutečného života, samozřejmě, z té horší stránky. Rozhádaná rodina, chudina matka Veronika, kterou nikdo neměl rád, cokoliv navrhla, to jí děti, puberťáci, odpískaly. Tolik se snažila, aby něco dobrého pro ně vymyslela, vše bylo špatně. Nezavděčila se. Manžel se jí snažil pomoci většinou slovy: „popovídáme si o tom, večer to vyřešíme“.

Mám-li hodnotit prarodiče, její matku a otce, hodnotím lidi nadmíru sobecké, kteří si vyžadují návštěv svých dětí a vnoučat každý druhý víkend. Jako by každá rodina o čtyřech členech neměla vlastní plány, zájmy a povinnosti. Navíc jediné, co jim mohli nabídnout, kromě hory jídla, byly stesky a výčitky, jak špatně se chovají, jak neumí své děti vychovávat, jak jsou děti zpustlé, vnučka podvyživená, vnuk zaměřený jen na skate a mobily, jak to matka špatně zvládá.
Po smrti její matky přišlo období ještě tíživější. Dcera se i přes nadměrně dlouhý čas učení a příprav na přijímačky na gymnázium nedostala. Děda začínal projevovat známky demence a vyžadoval, aby s ním doma pořád někdo byl. Veronika ztratila dobré a odpovědné místo v knihovně, práci už nezvládala. Jak to s nimi asi všechno dopadne, když nakonec i manžel projevil zájem se k otci na vesnici přestěhovat, nehledě na to, jak moc byly děti proti tomu a jak byla Veronika z té „povinnosti k otci“ nešťastná.
Chyběl mi k tomu nějaký lépe vysvětlený konec, jak to všechno dopadlo poté, co se Veronika s konečnou platností rozhodla, co udělá.

07.11.2024 4 z 5


Na Větrné hůrce Na Větrné hůrce Emily Brontë

Knihu "Na větrné hůrce" jsem četla již někdy v mladším věku. Nebyla to úplně jednoduchá a odpočinková četba, ale zajímavá ano. Kniha je psána jako vyprávění příběhu rodiny, kterého se ujme hospodyně Ellena, aby seznámila nového majitele panství Drozdova, pana Lockwooda, s rodinnou historií.
Je to příběh nešťastné a nenaplněné lásky Heathcliffa a Kateřiny. Jejich sňatky s nesprávnými protějšky, smutná historie života jejich dětí a ostatních členů rodiny.
Ani jedna z hlavních postav mi nebyla sympatická, chování některých osob mne dost vytáčelo. Určitě nejsympatičtější z nich a zcela normální žena, která měla dostatek citu a empatie, byla právě hospodyně Ellena. Pánové Edgar a Heathcliffův syn Linton náramně ufňukaní a věčně nemocní, Kateřina a její dcera Katka byly zase příliš rázné a na ženy tehdejšího věku a společnosti dost odvážné.
Knihu jsem si ráda přečetla hlavně proto, že se mi hodila do čtenářské výzvy. Hodnotím ji na čtyři hvězdičky.

07.08.2024 4 z 5


Nepříliš šťastná rodina Nepříliš šťastná rodina Shari Lapena

Knihu jsem přečetla v rámci čtenářské výzvy. Od samého začátku mi nebyla sympatická ani jedna z hlavních osob. Rodiče, bohatí manželé, otec zlý, despotický, matka plně na něm závislá, netroufala si s ním nesouhlasit. Tři dospělé děti, každé nějakým způsobem postižené, nespokojené, a hlavně od otce nedoceněné.
Po velikonoční večeři, na kterou byly pozvány všechny tři děti se svými životními partnery, došlo mezi nimi a otcem k vyhrocené hádce.
O dva dny později byli oba manželé nalezeni mrtví, brutálně zavraždění. Kdo byl vrah? V podezření byly všechny děti. Každý měl důvod otce nenávidět. Též vyšlo najevo, že se otec chystal na poslední chvíli změnit závěť. Důvodů k jeho předčasné smrti mělo víc osob, nejen všechny jejich děti.
Konec a vyhrocení celého případu mne nenadchl. Podezřívala jsem i tu osobu, která čin spáchala, ale nějak se to na konci zamotalo a čtenář si sám musel domyslet, jak to nakonec všechno dopadlo.

11.04.2023 3 z 5


Do posledního dechu Do posledního dechu Robert Bryndza

Perfektní detektivní příběh, ze kterého hned zpočátku mrazí. Nález brutálně zavražděné mladé ženy, nalezené v kontejneru na odpadky. Rozbíhá se rozsáhlé detektivní šetření, kterého se ujímá vyšetřovatelka Erika Forsterová.
Stejně tak, jako některým dalším čtenářům mi vadilo, že osobnost vraha byla odhalena hned v přední části knihy. Za první vraždou následovala druhá a čtenář měl možnost odhalit další vrahovy plány.
I přesto se mi detektivka líbila, byla čtivá a zajímavá až do konce.

22.09.2024 4 z 5


Nechtěli jsme na moře Nechtěli jsme na moře Arthur Ransome

Další z mých oblíbených knih Arthura Ransomea. Stejně jako ty předchozí, jsem ji přečetla už poněkolikáté. Tentokrát se v ní setkáme jen s Vlaštovkami, jejich maminkou, a poprvé s jejich čtyřletou sestřičkou Bridget. Všichni přijeli na východní pobřeží Anglie, kde se mají setkat s tatínkem, který se vrací z Číny.
John, Zuzana, Titty a Roger se náhodně seznámí s mladým Jimem, který se docela sám vrací na své lodi z noční plavby. Stanou se přáteli a Jim je pozve na jeho loď, a po setkání s jejich maminkou a jejím dovolením, se vydávají na dvoudenní plavbu po řece. Slíbí mamince, že za dva dny budou zpátky, aby nepromeškali příjezd tatínka.
Svůj slib nedokážou splnit. Stane se řada událostí a neočekávaných situací, kdy jsou sami, bez jejich přítele a kapitána Jima, v mlze odneseni na širé moře. Jak si s touto situací poradí?
Kniha je velmi napínavá, od samého začátku zajímavá až do konce.

19.02.2023 5 z 5


Hříchy pro pátera Knoxe Hříchy pro pátera Knoxe Josef Škvorecký

Kniha obsahuje deset detektivních povídek. Škvorecký ji pro čtenáře napsal jako cyklus detektivních hádanek, aby si vyzkoušeli, zda jsou sami schopní vyřešit kriminalistický rébus.
Musím přiznat, že tyto detektivky mi vůbec nesedly a z těch deseti jsem porozuměla snad jen jedné, nanejvýš dvěma. Stejně tak jsem neměla u žádné z nich šanci odhalit zločince. Do některé povídky se dalo aspoň začíst a něco málo si z ní odnést, či zapamatovat. Byly tam i takové, kde autor přidával do textu různé nákresy a grafy, to už jsem vzdala úplně a přešla na další povídku.

03.07.2024 2 z 5


Piktové a mučedníci Piktové a mučedníci Arthur Ransome

Tento díl se odehrává na severu u jezera. Paní Blackettová s bratrem Jimem, kapitánem Flintem, odjíždí na zotavenou a dcery nechává doma samotné s kuchařkou. Nancy a Peggy mají dovoleno pozvat si na pár dní své přátele, Dicka a Dorotku Callumovy.
Hned první den, kdy přijedou, dostanou dívky dopis od tety Marie, která není nikdo jiný než obávaná prateta, a naruší jim všechny plány.
Dick a Dorotka musí být odklizeni mimo dům, aby prateta o nich nevěděla. S pomocí dívek se zabydlí ve staré boudě v lese, tzv psinci.
Děti i přes přítomnost pratety zažijí spoustu dobrodružství. Je tu i horník Timothy, který je nám známý z dílu Holubí pošta.
Přes všechnu nechuť k pratetě dívky dokázaly chovat se příkladně a maminka dostala od ní pochvalný dopis.
Kniha je velmi hezky napsaná a čtivá, jako ostatní Ransomovky. Nemohu dát méně než pět hvězdiček.

24.05.2023 5 z 5


Pouští a pralesem Pouští a pralesem Henryk Sienkiewicz

(SPOILER) Hrdinové tohoto románu jsou dvě děti, osmiletá anglická holčička Nela Rawlisonová a čtrnáctiletý polský chlapec Staš Tarkowski. Žili v egyptském Port Saidu, jejich otcové pracovali na stavbě Suezkého průplavu.
Jednoho dne se děti ztratily, měly přijet na dohodnuté místo, kam pro ně poslali otcové. Byli podvedeni zrádnými derviši a uneseni do Súdánu, kde se vlády ujal povstalec Mahdí.
Cesta pouští byla pro děti vyčerpávající, zpočátku byli biti od svých únosců, ale jelikož je chtěli vyměnit za jinou zajatkyni Angličanů, zacházeli s nimi dobře.
V Chartúmu vládl hlad a nedostatek. Mahdí se jich chtěl zbavit, poslal je na jiné místo. Děti putovaly celé týdny dál v těch nejhroznějších podmínkách. Nela dostala zimnici a málem zemřela, kdyby Staš nenašel bílého umírajícího muže, který jim dodal léky a všelijaké vybavení. Děti našly způsob, jak posílat zprávy po vlastnoručně udělaných dracích, kterých vypouštěly celé desítky po větru a doufaly, že je někdo najde, přečte si jejich vzkazy a přijde je zachránit.
Po dlouhých útrapách a na konci svých sil, zmořeni žízní, je našli jejich dva známí přátelé, kteří podnikali výzkumnou cestu v okolí hory Kilimandžára. Děti se setkaly se svými otci, příběh skončil dobře.
Kniha se dobře četla, někde je náročnější, rozvleklá, jindy až moc drsná. Myslím, že je vhodná pro děti starší než devět let, jak je uvedeno.

07.04.2023 4 z 5


Bombardér T-2990 se odmlčel Bombardér T-2990 se odmlčel Vilém Bufka

Dostala se mi do ruky kniha o letci R.A.F, Viléma Bufky. Na obálce jsem viděla letadlo, tudíž myslela jsem si, že to bude něco o pilotech a létání. Jelikož téma letiště, letci a letušky mne odjakživa zajímalo, knihu jsem si přinesla domů. Brzy jsem zjistila, o čem bude. Nemám ráda knihy o válce. Vpravdě je vůbec nečtu. Za svůj život jsem udělala výjimku snad třikrát, čtyřikrát, a knihu z doby války jsem přečetla.
Nejdříve jsem si dávala na zkoušku pár stránek, zda budu číst, nebo ji odložím.
Začetla jsem se a vůbec mi nepřišlo na mysl ji odložit. Kniha je psaná takovým zvláštním stylem Je to vyprávění syna otci, jak přežil hrůzy války. Bombardování, sestřelení jeho letounu, ve kterém on jediný z kamarádů a kolegů přežil, těžké zranění a dlouhé léčení v zajateckém táboře, ztráty mnoha blízkých kamarádů, nacistické zajetí, odsouzení k smrti oběšením, a nakonec dožití se konce války, jakoby zázrakem.
Knihu hodnotím jako velmi působivou, i když někdy moc smutnou. Autor je sám hlavním hrdinou, který toto všechno prožil a o sobě napsal. Zaslouží si pět hvězdiček.

28.02.2023 5 z 5


Co číhá za humny Co číhá za humny Ivanka Devátá

V pořadí druhá kniha ze tří od Ivanky Deváté, kterou jsem si přinesla z knihovny a začala číst hned po Lázeňské kúře.
Toto vyprávění je o cestování a hlavními hrdiny je autorka sama se svým manželem a syny. Popisuje jejich cesty na letní dovolené, ale nikoliv jako cestopis, ale odhaluje jejich postřehy a zážitky z různých oblastí turistiky. V příručce se dozvíme, jakým způsobem se na cesty dopravovali, kde hledali ubytování, co jedli, jak si poradili po jazykové stránce. Prozradila nám, co se skrývalo pod pojmem „jermelíky“, jaké památky navštívili, a mnoho dalších věcí a situací, které s cestováním souvisí.
Stejně tak, jako předchozí kniha o pobytu v lázních, je i tato psána humornou formou. O legrační zážitky není nouze, čtenář nemá šanci se při čtení nudit. Opět mohu s klidným svědomím ohodnotit pěti hvězdičkami.

31.12.2024 5 z 5


Hodiny Hodiny Agatha Christie

Trochu jiný druh detektivky, které jsem v poslední době četla. Od Agáthy Christie nemám toho moc přečteného, ze současné doby pouze „Smrt na Nilu“. Několik názvů detektivek si pamatuji z mladších let, které jsem viděla jako filmy.
Kniha mne zaujala už od samého začátku. Dobře se četla, nebyla v ní tak drastická objevení mrtvých těl. Zato velká záhada, co se stalo, jak se zavražděný muž dostal na místo, kde byl objeven, kdo ho objevil a co všechno s tím souviselo. Policejní inspektor Hardcastle a jeho pomocník Coline Lamb mají dost složitý problém na rozlousknutí. Do konečné fáze se zapojí Hercule Poirot, který jim radí umět dobře naslouchat lidem okolo, zvláště sousedům a umět dobře přemýšlet o vyslechnutém.
Konečné rozluštění bylo pro mne překvapením. Netypovala bych ani jednu z osob, které byly do vraždy zapojeny. Dobrá detektivka, mohu doporučit.

26.08.2024 5 z 5


Kdo chytá v žitě Kdo chytá v žitě J. D. Salinger (p)

Knihu jsem si vybrala kvůli čtenářské výzvě, také proto, že nemá příliš velký počet stran. Přesto mi zabrala hodně času k přečtení. Nemohu říct, že bych se pokaždé nudila, nebo mi děj šel na nervy. Vím, že kniha byla v mém mladém věku v povinné četbě, aspoň si ten název ze školy pamatuji. Tenkrát jsem ji ale nečetla.
Holden, sedmnáctiletý student, který předčasně ukončil už několikátou školu, kam ho poslali rodiče, to neměl v hlavě úplně v pořádku. Nerozuměl nikomu, hlavně ne sám sobě. Celý příběh, který sám o sobě vypráví, je psaný docela hrubým, nespisovným jazykem, protkaným neslušnými a sprostými slovy. Přesto však jsem mu někdy rozuměla, někdy ho litovala, někdy ho i obdivovala, že dokázal učinit i dobrý skutek. Knihu hodnotím ze svého hlediska mezi dvěma a třemi hvězdičkami.

15.06.2024 3 z 5


Bublina Bublina Katarína Šajbanová

Edita byla hodně citově vázaná na svoji mladší sestru Viki. Když její sestra zmizela, obětovala pro ni svůj dlouholetý vztah s Peterem, zaměstnání i všechny životní jistoty a vydala se ji hledat. Vyzkoumala, že nějaký muž ji odvezl do Španělska, kam se za ní rozjela. Zjistila, že v Benidormu v současné době už není. Ze Španělska prý odjela s mužem, se kterým předtím žila. Živila se jako prostitutka a brala drogy. Dozvěděla se, že její sestru zavezl muž neznámého jména, kterému říkala prostě "Španěl", až do Thajska. V turistickém středisku na Thajském ostrově hledala nejen ji, ale i muže, který ji svedl k nevázanému životu.
Kniha byla na čtení dost náročná, ale podívala jsem se v ní do různých končin světa, dokonce až na ostrov Bali, což ji učinilo zajímavější.

16.05.2024 4 z 5


Co by se stalo, kdyby... Co by se stalo, kdyby... Daisy Mrázková

Čtení pro nejmenší. Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy. Dala se rychle přečíst. Dítě si klade otázky "Co by se stalo kdyby..." a vzápětí si na ně odpovídá. Dozvídáme se například : "Co by se stalo, kdybych byl mravencem", "Co by se stalo, kdybych byl na prázdninách v Africe", "Co by se stalo, kdyby přijel dědeček". Na každou otázku si dává několik odpovědí.
Je zajímavé si přečíst, jaké plány, představy a touhy má dítě předškolního věku.

05.05.2024 4 z 5


Deníček moderního páru Deníček moderního páru Dominik Landsman

Co napsat do komentáře k této moderní slátanině? Knihu jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy. Dělala jsem si iluze, že se něco dozvím o odlišnosti obou pohlaví, jak každý z nás, mužů a žen, odlišně bere určité situace a jak na ně reaguje. Dozvěděla jsem se, bohužel ale tady byli zástupci dvou odlišných pohlaví, osoby mírně řečeno, dost ujeté. Jistěže, mladým čtenářům se kniha mohla líbit. Byla v ní řada zábavných, někdy až přemrštěně legračních situací. Musím uznat, že i já jsem se někdy zasmála. Celkově mi toho ale kniha moc nedala. Hodnotím dvěma hvězdičkami, jednu pro autora muže, a druhou pro spoluautorku ženu.

13.04.2024 2 z 5


Kronika zániku Evropy: 1984–2054 Kronika zániku Evropy: 1984–2054 Vlastimil Vondruška

Mistrně zpracované dějiny našeho státu a Evropy od roku 1984. Jde o fiktivní příběh sociologa Adama Wagnera a průběžně dalších členů jeho rodiny, i dvou přátel, se kterými později založil společnost České lesy. Děj se odehrává v rozmezí let od roku 1984 do roku 2054.
V první části jsou popisovány skutečné události z doby totalitního režimu v letech 1984 až 1989, následně pak doba po sametové revoluci a veškeré politické dění až do roku 2019, kde spisovatel skončil s obdobím skutečných událostí. Následuje pak druhá část knihy s názvem „Jak by to mohlo skončit“.
Když se mi dostala do rukou tato objemná a příliš těžká kniha o 776 stránkách, nevěřila jsem, že se do ní začtu, a dokonce budu ve čtení pokračovat. Velkým přínosem pro mne byly události od roku 1984, popis doby totalitního režimu, příchod roku 1989 a události, které byly důkladně popsány na zážitcích hlavních hrdinů, jak se všechno seběhlo, což jsem já dříve nikdy dobře nechápala. Další politické události, rozvíjející se problém ilegální migrace do Evropy, až po dobu její eskalace od roku 2015. To všechno byly události, které jsem zažila, ale jelikož jsem politice příliš neholdovala, moc věcí mi zůstávalo nesrozumitelných.
Sledovala jsem osudy hlavního hrdiny, sociologa Adama Wagnera a jeho rodiny. K nim přibyli dva další, František Hrouda, bývalý komunista a estébák, který po revoluci otočil, stal se podílníkem nově vybudované Společnosti České lesy, a třetí partner advokát Vojtěch Zýka. Vzájemnou důvěru mezi sebou upevnili rodinnými vazbami. František Hrouda dohodil Adamovi za ženu svoji příbuznou Miladu, a Adamova dcera Barborka se provdala za syna Vojtěcha Zýky, Kamila. Vytknout bych mohla jedině příliš ideální vztahy hlavních osob a jejich rodin, kdy každý se oženil s tou skutečně pravou, všichni byli neskutečně bohatí, měli se moc dobře a byli šťastní.
Už méně užitečné bylo čtení druhé části, kdy se jen spekulovalo, kam by se mohla Evropa po roce 2019 ubírat. Do dnešní doby to známe, jsme svědky, co se za poslední čtyři léta stalo. Co bude dál, je jen hypotéza. Věřila bych ale, že spisovatel s jeho popisem, jak do Evropy zasahovala „Německá islámská republika“, nebude zřejmě daleko od pravdy.

13.02.2024 4 z 5


Lázeňská kúra Lázeňská kúra Ivanka Devátá

Velice zábavné a nenáročné čtení. Knihy od paní Ivanky Deváté jsem si už kdysi před lety oblíbila. Píše lehce humornou formou, každá kapitola přináší nějaký zážitek, nikdy jsem se nenudila.
Čerstvě rozvedená herečka paní Johanka Jarní si jede do lázní léčit pocuchané nervy po rozvodu po osmiletém manželství s divadelním kolegou Antonínem. Po letech dal přednost jiné ženě, roky před tím byla pro něho jen hračkou, se kterou si mohl hrát a manipulovat jí.
Johanka se sžívá s lázeňským prostředím. Nachází zde kamarádky i kamarády, začlení se do přátelských setkání a po necelých třech týdnech si po bývalém Toníkovi manipulátorovi ani nevzdychne.
Kniha se dobře a rychle dala přečíst, dávám jí všech pět hvězdiček.

30.12.2024 5 z 5


Teď neplač Teď neplač Joy Fielding

Psychologický kriminální román o ženě, která se sama zapojila do vyšetřování vraždy exmanželky svého muže. Bonie žije ve šťastném manželství s Rodem a tříletou dcerkou Amandou. Zlom v jejím životě nastává s jedním telefonátem, kterým ji Rodova bývalá manželka Joan vybízí k naléhavé schůzce. Když ji odmítá, Joan jí prozradí, že se děje něco divného, že jí a její dcerce Amandě hrozí nějaké nebezpečí. Bonie nakonec na schůzku dorazí a na místě najde mrtvé tělo Rodovy exmanželky.
Policie ji vyslýchá a zpočátku je ona sama podezřelá z vraždy. Na scénu pak nastupují další osoby, převážně členové její domácnosti a děti Joan a Roda, dcera Lauren a syn Sam. Bonie objeví u Joan v pokoji album, kde najde spoustu fotografií z Rodova dětství a z jeho nového manželství s ní a jejich Amandou. Nechápe to a přestává chápat i další souvislosti, když nachází její adresář s osobami, se kterými se znala a s kým telefonicky komunikovala.
Bonie se snaží vyšetřit co nejvíce věci, které souvisí se smrtí Joan. Nakonec se sama octne v ohrožení života, kdy ji sužují silné nevolnosti a skolí ji podivná nemoc.
Konec knihy je velké překvapení pro všechny, kteří typovali vraha z osob jejích blízkých a nejbližších přátel. Kniha byla čtivá a zajímavá, od začátku až do konce se něco dělo.

03.11.2024 4 z 5


Jane utíká Jane utíká Joy Fielding

Tato kniha od Joy Fieldingové se mi líbila nejvíc z těch, které jsem od ní četla. Četla jsem ji už někdy dřív, nyní podruhé, a bylo to stejně zajímavé.
Jane po nějaké těžké nehodě ztratí paměť a octne se sama uprostřed města oblečená do baloňáku, bez kabelky a bez dokladů. Snaží se vzpomenout kdo je, co se stalo. Nedaří se jí najít nic, ani nepotká nikoho, koho by znala, kdo by jí mohl pomoci. Posléze zjišťuje, že pod kabátem má šaty, které jsou od krve a v kapse hotovost deset tisíc dolarů.
Děj pokračuje a je víc a víc zamotaný. Kdo je ten muž, kterého jí představili jako jejího manžela? Jak se jí snaží pomoci, když jí je den ode dne hůř? Víc neprozradím, doporučuji každému si knihu přečíst.

02.11.2024 5 z 5


Kdo chytá v síti Kdo chytá v síti Marika Pecháčková

Jsem ráda, že jsem si tuto knihu přečetla, ale místy byla děsivá. Samozřejmě, že jsem věděla, jaké nebezpečí čeká na děti a mladistvé na síti, co se děje, kolik jich už na to doplatilo. Avšak přečíst si skutečné zážitky, zpovědi dětí, jejich rodičů a dokonce i samotných predátorů, to už je něco, co člověka dostane.
Měli by si ji přečíst všichni rodiče dospívajících dětí a více se zajímat, co jejich ratolesti na internetu sledují, čím se zabývají. A mluvit s nimi, snažit se získat jejich důvěru, aby se svěřily, kdyby se jim něco stalo, někdo po nich vyžadoval, co není normální. Prostě varovat je dopředu.

07.10.2024 5 z 5