roso.mak
komentáře u knih
Občanský průkaz
Petr Šabach
Jak porevoluční dítě si říkám, že mám zprdele kliku, že jsem nikdy nemusela řešit dilema, zda si hodit matkou, nebo se stát nějakým Jánským ve spise, abych mohla na vejšku, nebo si zachovat své ideály a poslat svůj život do kanálu a makat jako uklízečka. Ale sama vím, že z výchovy držet hubu a krok, se těžko vymaňuje. Takže to spíš tipuju na toho Jánského.
Kniha je super. Člověk by si měl připomínat častěji, že se má vlastně skvěle.
Vídeňské bratrstvo
Ingar Johnsrud
Uf. Poslouchat tuhle knihu, kde je asi čtyřicet postav a všechny se jmenují podobně, jako audioknihu, je vážně zahul.
A ten konec? Magořina. Dopadli toho vraha, nebo nedopadli? Vůbec nevím, co si o tom myslet. Jako detektivka naprd.
Domácí minizahrádky
Enid G. Svymbersky
Na můj vkus tam autorka používá příliš mnoho umělých dinosaurů a jineho kýče. Nicméně tato kniha přesahuje pole pouhé vizuální inspirace a najdete tam i podrobné postupy, včetně návodu "z čeho vařit".
Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové
Stuart Turton
Tahle kniha je naprosto skvělá. Čekala jsem kombinaci Na hromnice o den více a filmu Všechno nejhorší, ale tahle kniha je mnohem vytůněnější. Sice nam bylo pár drobných logických nedostatků, ale dojem nekazily. Zhltla jsem ji na posezení.
Tma
Jozef Karika
Trochu Kingovské. A dost Kingovsky rozvláčné. Jednak jsem čekala trochu jinou zápletku a jednak napsat dobrou knihu o přežití umí snad jen Weir. Abych pravdu řekla, dost jsem se nudila.
Aspoň ta překvapivá pointa.
Příbytky hudby
Bodo Plachta
Anotace je dost vzletná, ale pravdou je, že jde o průvodcovskou publikaci o "domcích mistrů", ve kterých toho samozřejmě zbylo jen velmi pomálu, mnohdy ani ty zdi v původním stavu ne. Trochu se dozvíte o hudebnících samotných, ale ne víc, než by vám prozradila wikipedie a zbytek je prostě jen návštěva muzea bez návštěvy muzea.
Jsem velmi mile překvapena, že se takovouto publikací někdo tvořil a vydával.
Tajný život masožravých rostlin
Elena Fin
Pro děti hezké. Vůbec bych se nebála dát tam víc informací, textu je tam dost pomálu.
Rudá
Dalibor Vácha
Předestírám, že je to pokračování Šedé, což není zřejmé.
Zase představena spousta vedlejších postav, které v průběhu slušným tempem umírají, takže netřeba se moc seznamovat. Čte se opět dobře, doufám, že autor sérii dopíše, ať vím, jak to dopadne.
Šedá
Dalibor Vácha
Pro toho, kdo zná české reálie devadesátek, velmi hravé.
Knížka nevytváří nějaké zvláštní napětí, autor tam podrobně představí spoustu vedlejších postav, které se ukážou být vlastně ne zas důležité. Ale čte se lehce, prostě knížka, kterou na dvakrát schroustáte.
Princezna nevěsta
William Goldman
Nemohu si pomoct, ale i přes originálnost zpracování mi ta kniha přijde - myslím, že správný pojem je přeplácaná.
Kombinace současného vypravěče, jeho neustálých poznámek k "upřesnění faktů", které odbíhaly od děje, celé odstavce vsunuté kurzívy a předstírání, že to je přepis nějakého starodávného díla, dokázaly z pohádky udělat třísetstránkovou monstrozitu, kterou je vopruz číst.
Půjčila jsem si tuto knihu, protože jsem po letech znovu viděla film a mé dospělé oči si všimly pár nedotažeností. A já si naivně myslela, že to je nutností filmové zkratky.
To, co je důležité, je ve filmu - včetně kompletního přepisu dialogů. Tak 100 - 120 stran, kdyby z toho byla kniha? Dává to dobrou představu, jak strašně moc stránek je tam zbytečných. A ty nedotaženosti? Ty jsou tam taky. Autor je viditelně přes samý slovní průjem nedokázal zachytit.
Šepot podzemí
Ben Aaronovitch
Dost povedený díl. Asi proto, že se autor mnohem méně pohybuje v oblastech, ke kterým nemám natolik blízko. To jest k jazzu a místopisu Londýna.
Jakou správné detektivky tam jde o vraždu. A přesto že se magii a nejrůznějším magickým tvorům příběh nevyhýbá, motiv je nakonec velmi lidský.
Měsíc nad Soho
Ben Aaronovitch
Hezké pokračování Řek Londýna. Užila jsem si peripetie okolo Petrova učení magie i zapojení Leslye.
Trochu mě rušilo, že jednak o jazzu nevím vůbec nic, takže jsem dost často tápala o čem to vlastně mluví, a že Peter Grant, kterého jsem si z prvního dílu představovala tak trochu jako slušňáka, tam souloží jako nezavřený. :-)
Prokletá věž
Michaela Merglová
Střed knihy, kdy jsou v temné věži, je fakt bezva. Úvod a konec ujde. I když předem upozorňuji, že si autorka nechává zadní vrátka k dalšímu dílu.
Co se mě na knize nezdálo je taková zvláštní nekonzistentnost v charakteru postav. Ano, postavy musí mít určitý vývoj, aby to byla dobrá kniha, ale tady je to u některych z nich dost divoké.
Taky mě vadilo kolik mrtvol tam dokáže vyrobit hlavní záporák. Všechny oběti jsou v tu chvíli takové dost podezřele nepřipravené, na to že to má být výkvět lotrů přístaviště.
A nový velký (elfí) super drsný vůdce si to nechá líbit, celou knihu se tam nijak neprojevuje, aby ke konci provedl pár nelogických krutostí a nesmyslně zahynul.
Ghostwriter
Alessandra Torre
(SPOILER) Zajímavá postava. Zajímavé rozuzleni.
Ale nemohla jsem se zbavit dojmu, že autorka by si měla nastudovat, jak fungují karmy a rychlost plnění objektů velikosti domu plynem. Absolutně si nedokážu predstavit systém, který by fungoval tak jak to nastínila. Ale nejsem topenář natož americkej. Jen mi kazilo konec.
A nechápu, proč ten její manžel, který tak strašně moc chtěl dítě, nešel sám na mateřskou. Vždyť byl učitel a ona vydělávala statisíce a o dítě se nechtěla starat. A co takhle chůvy? Prostě to nemělo logiku.
A taky mě vůbec nesedělo, že se z jejího manžela vyklubal úchylák. Vůbec mi to nesedělo k tomu, jak ho autorka zpodobnila. Takový špatně určený psychologický profil.
Howlův putující zámek
Diana Wynne Jones
Hrozně mě rušily ty krátké úsečné věty, kterými je to psané. Bylo to trochu jak číst žákovskou slohovku.
A konec je strašně uspěchaný. Pokud měla autorka pocit, že už toho bylo napsáno dost, dokážu si představit spoustu scén, které by šlo místo pořádného konce vypustit (asi cokoliv v souvislosti s královským hradem, myslím, že to dělá alespoň pětinu knihy).
Jinak je to pěkná pohádka, která potěší i dospělé.
Oko uragánu
Patrick White
Ok, je mi jedno, že autor dostal nobelovku. Jassir Arafat ji má taky.
Tahle kniha je prostě jenom myšlenkovým tokem. Vyprávěním o staré hnusné bábě, kterou její děti včas nevzali pohrabáčm po hlavě. Je to nudné od začátku do konce.
Komediantský román
Paul Scarron
Velmi nudné. Styl vyprávění je poplatný době. Někdy mám pocit, že z dob, kdy nemohl psát jen tak někdo, se bralo jako Dílo s velkým d úplně všechno. Asi jsem vidlák a nerozumím tomu.
Kybersex
Přemysl Krejčík
Povidky trpí klasickou nemocí daného formátu. Nesou se natolik ve filozofickém az metafyzickém duchu, že jsou skoro nečitelné. Mám raději, když se autor snaží předat nějaký obsah a ne své pocity a hluboké myšlenky. Od toho jsou tu jiné žánry.
Čas čarodějnic
Deborah Harkness
Nedočteno. Takova to byla nuda.
Autorka neustále ztrácí čtenářův čas tím, jak popisuje naprosto všední věci dne. Jasně, že se hrdinove musí převlékat, jíst, pít a kadit (posledni řečené naštěstí autorka nepoužila), ale když to neovlivnuje děj knihy, fakt nás tím musí oblažovat?
Asi tam nekde bylo i to, co vlastne mělo byt dějem knihy. Tipovala bych to na nějaké tajemství, boj se zlounama, trochu romantiky a hledání čarodějných schopností, ale já to hledat nebudu.