Rowana
komentáře u knih
Vášeň
Tracy Wolff
Třetí díl za mě o něco lepší než druhý. Opět spousta akčních scén, které se přelévaly jedna v druhou v rychlém sledu. Ale tentokrát mi nepřišlo, že by to bylo tak úplně vinou hlavních hrdinů, kteří se ve druhém dílu do některých situací vrhali bezhlavě jak lumíci z útesu. Tady tentokrát byli povětšinou spíše vláčeni okolnostmi a jakousi nevyhnutelností, což mi přišlo, i přes přehršel akce, mnohem přijatelnější.
Opět se četlo téměř samo. Což je dobře vzhledem k rozsahu textu. A bude hůř...
Vztek
Tracy Wolff
Pokračování příběhu Grace se mi líbilo. Nebyla jsem z něj tak nadšená jako z prvního dílu, ale četlo se mi pěkně a příběh jsem si užila. Na můj vkus tam bylo až moc akce až příliš rychle po sobě a pořád. Místy mi to množství přišlo až nelogicky vysoké v příliš krátkém časovém úseku. To je asi jediné, co bych tomuto druhému dílu vytkla. Ale čtivost a tedy i mou pozornost si autorka dokázala bez potíží udržet.
A chválím překlad. Došlo k převedení některých jmen do češtiny a řešení se mi moc líbí.
Touha
Tracy Wolff
Velice čtivé a zábavné. Příběh má řadu komediálních prvků a nadsázky. Pokud bych měla srovnávat se Stmíváním, pak ano, určitá podobnost tu je - ALE - Hlavní hrdinka je rázné děvče, které se sebou nenechá zametat a dokáže srovnat všechny drsňáky do latě. Zpočátku nemá tušení, co se kolem ní děje, za což bych mimochodem jejího strýčka profackovala, ale popasuje se se vším se ctí a je úžasné sledovat, jak hledá nejen smysl všeho kolem sebe, ale i svou vlastní vnitřní sílu.
V závěru jsem postřehla jeden až parodický moment, ale jinak bych knihu parodií nenazývala. Je fajn.
Purpurea
Adalyn Grace
Příběh je opět nesmírně čtivý. Líbil se mi stejně jako v prvním díle a už se moc těším na třetí.
Z Blythe se vyklubala docela dračice. Ale velice prima dračice.
Jen ten překlad názvu v češtině je trochu nešťastný. Rozumím, že to má být květinová paralela, nicméně v té knížce o kytce s názvem purpurea, alias náprstník, není ani slovo. Zato se vyprávění hodně točí kolem panství jménem Foxglove...
S láskou z Londýna
Jules Wake (p)
Dějově předchází Notting Hillu pod sněhem, a tak jsem neustále číhala, zda a kdy se tam objeví nějaká zmínka o hlavní postavě z následujícího příběhu. Dočkala jsem se. Sice byla velice ledabylá a neurčitá, ale když jsem věděla, co hledám, našla jsem.
Prostředí opery se mi líbilo. K Tilly jsem si hledala cestu trochu obtížněji a několik dalších postav jsem snášela jen těžce. Celkově se mi však příběh líbil. Vánoční atmosféra na mě dýchla až v úplném závěru.
Muži ve zbrani
Terry Pratchett
Poslouchala jsem již po několikáté ve skvělém přednesu Jana Zadražila. Miluju interakce členů hlídky mezi sebou, s obyvateli města i představiteli cechů. Závěrečný rozhovor Karotky s patriciem je k nezaplacení.
Tady se také poprvé poznáváme s Leonardem. A na své si přijdou i milovníci psů, protože Gaspoda.
Nehlučte za jízdy!
Júto Suzuki
Ať už se jedná o útěky ze zajetí a vysvobozování rukojmí, nebo relax v lázních či u večeře, všechno probíhá na plné pecky a s maximálním nasazením.
Heisuke Mašimo
Júto Suzuki
Paintbolový souboj, nový vrahoun. A také koukneme do minulosti Šina. A všechno to kolem jen sviští.
Poslední gambit
Jennifer Lynn Barnes
Parádní zakončení série. Těch rébusů tu tentokrát nebylo tolik. Ale autorka pěkně posbírala všechny nitky a propletla k celistvému finále. Za mě bylo vysvětleno vše, co vysvětleno být potřebovalo. Jsem spokojená.
Teorie lásky
Ali Hazelwood
Příjemná romantika z vědeckého prostředí, která se opět většinou dobře četla. Ale pár stránek jsem tentokrát jen tak přeskákala. Elsie mi byla moc sympatická, Jack už trochu méně.
Železný plamen
Rebecca Yarros
Příběh jako takový je fajn. Draci jsou skvělí. Ale proškrtala bych to. Některé scény v ději jsou zbytečně repetetivní. Vztah hlavních hrdinů mi přišel krapánek toxický, jejich myšlenkové pochody a komunikace značně nelogická, pro vztah naprosto nezdravá. Zvrat v první půlce knihy fajn, řešení jeho následků přiměřené. Zvrat v závěru knihy - první překvapivý, druhý tak trochu očekávaný (trochu ve stylu vampýrských deníků), ale fajn. Jsem zvědavá, jak to autorka rozvine a vyřeší.
Velice slabé 4*, takže uděluji poctivé 3*.
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
Jsem okouzlená. Rozjezd byl pomalejší a trochu rozpačitý, ale jakmile se děj přesunul do světa víl, nemohla jsem se odtrhnout. Líbí se mi seznamování se světem, s mytologií víl, s nejrůznějšími tvory, budování napětí a tajemství, náznaky. Skutečně akčních až asi posledních 120 stránek, ale příběh si mou pozornost držel po celou dobu.
Lze číst i jako samostatnou knihu, příběh uvnitř se dá vnímat jako více méně uzavřený reteling pohádky Kráska a zvíře. Vše podstatné odhalí a uzavře. Ale do pokračování se ráda pustím.
Výtku ovšem mám! Četla jsem v novém vydání z roku 2024 s krásnou novou obálkou a ořízkou. Vizuálně skutečná nádhera. Ovšem karton použitý na desky knihy je natolik měkký a nekvalitní, že i přes veškerou opatrnost a obalení knihy jsem nedokázala zabránit prolomům na předních i zadních deskách.
Láska po španělsku
Elena Armas
Hlavní hrdinka mě většinu knihy neskutečně rozčilovala. Příběh mi přišel fajn, Španělsko ráda navštívím. K této knize se určitě vracet nebudu. Pokračování ještě zvážím, ale asi ho zkusím.
Terry Pratchett: Život v poznámkách pod čarou
Rob Wilkins
Terry Pratchett byl v pravdě novodobým renesančním člověkem. Byl ochoten se pustit prakticky do čehokoliv, co ho zaujalo a zajímalo. A svůj život skutečně žil a prožil. Rob Wilkins nám o jeho životě podal neuvěřitelně čtivé svědectví - Terryho život je vlastně pratchettovským románem sám o sobě. Prostě úžasný, plný. Podaný velice vtipnou, čtivou, přístupnou formou. Poslouchala jsem jako audioknihu a pan Vondráček svým přednesem dodal vyprávění o životě tohoto člověka nepopiratelné kouzlo. Poslouchala jsem a nesčetněkrát jsem litovala, že jsem svět Zeměplochy neobjevila a nezamilovala si dřív a že jsem se ještě zavčasu nedozvěděla o pravidelných setkáních fanoušků v Anglii. Vypravila bych se tam bývala? To by mě opravdu moc zajímalo.
Druhou polovinou životopisu již hodně prokvétá Terryho nemoc. Je o ní psáno velice otevřeně a zároveň velice citlivě. V posledních kapitolách jsem řvala jak želva.
Mrzí mě, že Terry Pratchett nestihl dopsat svou autobiografii a tudíž skončila i se všemi jeho ostatními nedopsanými texty pod robustní masou těžkého parního válce. A jsem moc ráda, že po většinu jeho spisovatelského života po jeho boku pracoval Rob Wilkins, jeho asistent a přítel - a že tedy máme životopis Terryho Pratchetta v jeho podání. I s poznámkami pod čarou.
(Pozn. čtenářky: Pět hvězdiček je v tomto případě naprosto nedostatečné ohodnocení.)
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Podezírala jsem kde koho. Zajímavě napsané i rozvedené. Od poslechu jsem se nemohla odtrhnout.
Drsná škola
Júto Suzuki
Na hlavu pana Sakamota je vypsaná faaaakt vysoká odměna. Co s tím? Navíc v zábavním parku...
Akce, jídlo a zábava se střídají v divokém kolotoči.
Čtvrteční klub amatérských detektivů
Richard Osman
Velice vtipné a osvěžující řešení mordů. Bavila jsem se po celé čtení náramně.
Odkaz Hawthornů
Jennifer Lynn Barnes
Úspěšně luštit rébusy, to je jedna věc. Ale vymýšlet je, aby byly zajímavé, zábavné a dokázaly pracovat s napětím kolem příběhu, to je teprve umění. Před autorkou klobouk dolů, před překladatelkou, která dokázala to kouzlo přenést i do češtiny také.
Děj jako takový si dokázal stále udržovat mou pozornost. A určitě mě zajímá i to, co bude dál.
Tajemství prázdného trezoru
Matthew J. Costello
Pro mě velice zábavné čtení. Taková nenáročná detektivka, která se tentokrát točila čistě pěkně kolem zapeklité krádeže a žádných mrtvol. Bylo to moc fajn.