Rup komentáře u knih
Koho dnes ještě zajímá II. světová, či holokaust? Lásku jsme degradovali na soulož, smrt zparodovali v přímém přenosu. A vida, jde to i krásně a poeticky. Příběh jako kdyby vyprávěl potulný bard za dlouhého zimního večera při svitu petrolejky. V kamnech praskají polena, za oknem metelice, dospělí hltají každé slovo, staří moudře pokyvují hlavami, děti pod stolem a na peci, oči vykulené, ani nedutají. Mistrovský kousek. Úctu vzdávám i panu Penkalovi za skvělý překlad. Doporučuji.
Promiňte mi gramatický a genderový prohřešek, ale paní Alena Mornštajnová je PAN SPISOVATEL, nejen s velkým P, ale velká vším. Jinak tento úkaz neumím nazvat, neboť PANÍ SPISOVATELKA, ať už s velkým nebo s malým, mi zní plytce, slabě, bezobsažně. Vskutku mistrné dílo, ke kterému se rád a často budu vracet. Jak by řekli Brňáci: Absolutní špica.
Syžet shodný s Hanou. Je-li však Hana gejzírem emocí, pak Hotýlek plyne od počátku do konce v poklidu, aniž by ztrácel citový náboj. Jestliže Hana vyznívá neutrálně, pak v Hotýlku je jasně cítit odsuzující podtón. Leč takoví jsme byli, jsme a budeme. Imperativ přírody je žít, přežít a zachovat rod. Nuže, hoď první kamenem, kdož jsi bez viny. Nicméně k dílu jako takovému jsem zcela bez výhrad. Stylisticky, obsahově, formálně, vše v dokonalé shodě. Na mém obdivu k autorce se nic nemění. Doporučuji.
Možná ne první, ale rozhodně náš nejlepší autor hororů. Kam se hrabe Masakr motorovou pilou na Zlatý kolovrat. Jako mládež jsme se samozřejmě skvostně bavili:
"Co to máš milá za pasem?"
"Já věnec buřtů vzala jsem."
"Ó, buřty, buřty, ty sním sám,
tady máš pětku na salám!"
Ala i tato malá ukázka naši stupidity svědčí o tom, že se nám okamžitě dostal pod kůži. Není mnoho autorů, je-li vůbec jaký, schopných posbírané lidové báje a pověsti vtepat do morbidních veršů. Pro mě sbírka byla, je a navždy zůstane literárním klenotem. A když klenot, tedy v exkluzivním balení. Vlastním kolibří vydání, v kůži vázané, se zlatou ořízkou a s ilustracemi Jana Zrzavého. Samozřejmě doporučuji.
Sága formátu románového napsaná stylem fejetonu. Chápu, že dnešní mládež moc číst nechce (vyjma snad povětšinou idiotských "vejšplechtů" na sockách a všelijakých hoaxů) a sáhodlouhá pojednání už vůbec ne, nicméně jsem přesvědčen, že téma, doba i protagonisté by si zasloužili více prostoru, širší záběr. Přes toto postesknutí, jímž odůvodňuju ubrání jedné hvězdy, uznávám kvalitu a doporučuji.
Skvělé, zas a znovu skvělé, stejně jako celé jeho dílo. Dovolím si na autora parafrázovat jeho vlastní výrok: Jsou lidé, kterých by bylo škoda, i kdyby byli na světě čtyři sta let, a jiní, kteří už tu čtyři sta let nemuseli být. Hádejte do které skupiny Wericha řadím? Nevím sice, jaký má na náhrobku epitaf, ale dal bych mu tam vytesat: Zde leží ten, jenž stojí nade všemi.
Krutě děsivé, děsivě krásné, dokonale pravdivé a velmi čtivé. Citát "Moc korumpuje, absolutní moc korumpuje absolutně", dovedl ab absurdum. Avšak nikdo přece není svobodný. Všichni jsme pod kuratelou různých zákonů a norem, ať již mocenských, morálních, duchovních, fyzických, ale třeba i zdravotních. Rozdíl mezi demokracií a totalitou spočívá v tom, že mohu říci nahlas co si myslím. Mohu žít v iluzi, že jsem svobodný. Svoboda neexistuje! Ač jsem již přečetl mnohou knihu, zjistil jsem, že ji nedokážu s ničím srovnávat. Jak by řekli na Moravě: Absolutní špica. Doporučuji přečíst alespoň třikrát, fanatici, teroristé apod. nejméně 10x.
Gejzír nesmrtelných myšlenek, jež dokázal autor vychrlit v relativně krátké době svého tvůrčího rozmachu, Obraz Doriana Graye nevyjímaje, by vystačil všem současným pisálkům na celý život. Škoda, že se totéž, alespoň co se mistrovství slova týče, nedá říci o překladateli. Leč dehonestoval bych dílo i autora, kdybych nedal plný počet a doporučení.
Tentokrát nám autor utekl z oblasti sci-fi, a též nás nebombarduje takovým množstvím faktografického materiálu. Jedná se spíše o dobrodružný cestopis (Děti kapitána Granta, Cesta kolem světa za 80 dní, ...) se sociálními prvky. Poněkud mi vadí, že veškeré hrdinské skutky sebral hlavnímu hrdinovi a nechal je uskutečnit všemi ostatními. Ačkoli jeden hrdinský skutek, možná ten největší, mu přeci jen ponechal: přes všechna protivenství zůstat slušným člověkem. Kdosi níže si postěžoval, že jej verneovky neberou, neboť je už 27 let stár. No, já miluji verneovky stále pro jejich jednoduchou přímočarou fantazii, pro jejich svým způsobem naučnou hodnotu, pro jejich důraz na rozlišení dobra a zla, ale především asi proto, že lidský věk nepočítám podle kalendáře. Pokud by to někoho zajímalo, o čemž silně pochybuju, pak jsem 65 let mlád. Knihu, jako asi autorovy všechny, doporučuju.
Etalon žánru. Zajímalo by mě, čím by se dnes živila dobrá polovina spisovatelů/ek, nebýt Brama Stokera. Jak poznamenal níže "Kurt_Teplice" gotický román a já bych dodal s moderními prvky. Vezmeme-li v úvahu dobu vzniku díla, úrovně tehdejších vědomostí a znalostí, a přetrvávající atmosféry strachu z nadpřirozena (což ovšem nevymizelo dodnes, vis paranormální jevy, UFO atp.), není co vytknout. Za sebe mohu jen doporučit.
Autorův návrat do rodiště v němž se nenarodil, k nepokrevním sourozencům vlastní duše. Kdo jiný by měl naplnit ono křesťanské "všichni lidé bratry jsou" než On? Ač jsem ducha veskrze racionálního, Hrabalova poetika mě vždy dostane. Vřele doporučuji.
Myslím, že autorka ani zdaleka nevystihla bídu a utrpení postižených. Nicméně je téma, jež musí být stále připomínáno, zpracováno skvěle, tudíž za 5* a doporučuji.
Původně jsem si chtěl dílko zařadit pod sci-fi, leč s vědou nemá skutečně nic společného. Nicméně je napsáno lehkým perem a nebýt občasných stylistických prohřešků a poněkud nedotažené myšlenky, dám plný počet. Přesto s klidným svědomím doporučuji.
Literárně - odpad. Překlad - otrocký. Obsahově - plagiát. Bohužel už mi všichni ti literární zločinci splývají, takže na konkrétní dílko ukázat nedovedu, nicméně jsem něco takového již četl nebo viděl, ovšem určitě v lepším vydání. Pro mě ztráta času.
Obdivuhodný způsob, jak podat vyčerpávající informace o polozapomenuté době, aniž by byl vyčerpán čtenář. Literární skvost. Vřele doporučuji.
A já dávám 100%. Autor osvědčuje obrovské znalosti (samozřejmě vzhledem k době vzniku románu) a dokáže je podat veskrze čtivou, dobrodružnou formou. Sem patří i veškeré níže kritizované seznamy a nacionále. Potud populárně naučný pohled. No a co vědět nemůže, to si domyslí, či vymyslí - tedy sci-fi. Nemohu si pomoct, ale všechny ty mluvící hlavy, vydávané v současnosti na různých kanálech (kam ostatně patří) za dokumenty, mu nesahají ani po kotníky.
Myslím, že jsem docela zasloužilý pamětník, tudíž si dovolím k binyskovi poznamenat, že si asi plete -ismy (jakékoli) a utopii (Thomas More). Marx ve svém díle jasně deklaroval, že bez revoluce, tedy krve, to nepůjde. No a Lenin vylepšil Marxův socialismus o orientální despotismus. Děkuji, nechci. No a co se týče jeho syna, předpoklad, že bude číst co mu předloží tatínek, je stejně naivní, jako si myslet, že existuje nějaký spravedlivý sociální systém. Dovolím si ocitovat pana Winstona Churchilla: "Demokracie je ten nejhorší způsob vlády, jaký si umím představit. Až na to, že neexistuje žádný lepší." A přidám ještě dva od téhož autora: "Kapitalismu je vlastní jedna vada: nerovnoměrné rozdělení bohatství. Socialismu je vlastní naproti tomu jedna ctnost: rovnoměrné rozdělení bídy.", "Kdyby byli komunisté na Sahaře, byl by i písek na příděl."
Naprosto geniální. Kdykoli mě přepadne nehorázný optimismus, sáhnu po Solženicynovi nebo Orwellovi. Mé malé já nemá žádné právo vznést jakoukoli kritiku.
Typický Verne v nejlepším rozmachu tvorby. Nutno podotknout, že filmová adaptace je rovněž velmi zdařilá, zachovávajíc ducha díla i doby a navíc přidávající notnou dávku humoru. Nezbývá mi než dát oběma plný počet a doporučit všem milovníkům vtipného dobrodružství.
Hektické životy vykreslené na pozadí hektické doby reformačního hnutí v zemích Koruny české. Co se týče reálií, je nutno vzít v úvahu, že všichni historici, byť vycházejí z dochovaných faktů, valnou část si domýšlejí a občas se někteří i shodnou. Objektivní a absolutní pravdy, existuje-li vůbec, nelze nikdy dosíci. Jak již řekli klasici: Dějepis je to, o čem si dějepisec myslí, že to tak bylo. (Fr. Vymazal). Nebo: Jinak voní seno koňům a jinak milencům (S. J. Lec). Či: Historie je jen hřebík, na nějž věším svůj vlastní obraz (A. Dumas). Jednu hvězdu strhávám za poněkud ploché charaktery postav a poněkud ploché výrazivo. Jinak mohu doporučit.