Rup
komentáře u knih

Asi nejhorší z celé trilogie Tři ze ZOO. V podstatě o ničem.


Klasika. Kdo má rád pohádky, ten si své najde. Ovšem nejzajímavější je rok vydání 1941 vzhledem ke jménu autorky a aktuálnímu politickému stavu v české kotlině.


Ačkoli již tato literatura ztratila onu dráždivou příchuť zakázaného ovoce, stále se jedná o velmi vtipné podobenství ze smutného období našich dějin. I když je to spíše už jen "nastavovaná kaše", stále vřele doporučuju.


Oba díly beru jako jednu knihu. Co začalo nadějně v první čtvrtině (Henry Fielding, Charles Dickens, nebo něco na ten způsob), to postupně upadlo do bulvárního podprůměru. Závěr, ač dramatický, je zcela neuvěřitelný. Ten pokus o vraždu tyčkou je čirá pitomost. Ani matný pokus o vyšetřování jiných událostí ze strany policie, atd. A ta forma. Doposud jsem žil v mylné představě, že oddělovací znaménka byla vynalezena proto, aby usnadnila čtení a orientaci v textu. Miliony středníků oddělujících věty často zcela nesouvisející, a tam, kde už jich bylo asi příliš, nahrazení dvojtečkami (i několik v jedné větě). Zdá se to banální, ale mě to neskutečně vytáčelo. Nedoporučuji.


Historie nemusí být nuda. Širší záběr a méně fabulace, mohla by to být skvělá učebnice dějepisu. Pánové by si zabojovali, děvčata poplakala a ještě by si pravděpodobně všichni zapamatovali, že bitva na Bílé Hoře byla roku 1620, zimním králem byl Fridrich Falcký, jeho manželkou Alžběta Stuartovna, která rodila jako jabloň téměř každý rok, věděli by, kdo byl Gustav Adolf, etc, etc. Možná by i pochopili, že přes všechny proklamace o víře, vlasti, míru, apod. se vždy bojuje o zdroje, tedy o moc. Dovolím si parafrázovat jednu z autorových vět: Copernicus se mýlí, tvrdí-li, že se Země točí kolem Slunce. Točí se kolem Měšce. Výtečné, doporučuji.


Přes velmi silnou, až obrozeneckou, rétoriku, přes mimořádný sociální akcent, přes všechno "vlastenčení" a lokal patriotismus, a přestože je závěrečná část spíše středověkým baedekerem, je román skvěle napsán, postavy velmi dobře vykresleny a citlivě začleněny do historického kontextu. Po přežití Poutníků (Kathleen Winsor), je toto přímo balzám na duši literaturychtivého čtenáře.
I když vezmu v úvahu, že román vznikl v době socialistického temna padesátých let dvacátého století, přesto si myslím, že jednání historických i fiktivních hrdinů se řídilo spíše vyznáním, než vlastenectvím - na to se v té době ještě příliš nehrálo, a především šlo vždy o moc a "prachy". Tak tedy jedna dolů.


Na Švandrlíkovi se mi především líbí, že se nevyhýbá kontroverzním tématům a dokáže je komentovat s humorem sobě vlastním. Nicméně se mi zdá, že toto téma vzal dost povrchně a humor z něj také přímo netryská. Hodně slabý střed.


Velmi dobře napsané, má to švih, spád i pointu - prostě thriller jak má být. Tedy pokud to beru jako pohádku pro dospělé. Jako literatura faktu by to bylo směšné. Doporučuji všem milovníkům napětí.


Krize středního věku. Leccos načato, mnohé nedořečeno, přičemž nemám na mysli závěr. Navíc prolog a epilog... řekněme zbytečné. Pro mě průměr.


Nemůžu si pomoct, ale Stoletý stařík od Jonassona se mi líbil víc. Ovšem za přečtení to stojí, především proto, že se umí s humorem dotknout závažných témat. Doporučuji.


Určitě zajímavé počtení se spoustou dobových, místních a společenských reálií především s ohledem na život a postavení žen v podmínkách starověké Číny. Co mě však v románu vadí, je absence jakékoli dramatičnosti. Prakticky v každé kapitole je naznačena potřeba učinit zásadní rozhodnutí, které následně spočívá v uspořádání slavnosti, založení zahrady nebo vybudování chrámu, v lepším případě jakési soukromé mini vzpoury, v horším se nestane vůbec nic. Nuže, jsem na vážkách, ale asi nedoporučím.


Patrně proto, že měla autorka možnost se podrobně seznámit s blízkovýchodními reáliemi, zasadila tam i děj románu. Jinak se hlavní linie - tyranie, domácí násilí - táhne dějinami i kulturami odnepaměti. Není to napsané až tak špatně, ale: za prvé jsou některé pasáže opravdu nudné a o ničem, a za druhé mladá naivní holka z které hloupost přímo kape se najednou změní v inteligentní ženu aby se vzápětí zachovala jako totální idiot. Možná je to zapříčiněno tím, že, jak autorka sama přiznává, je vyprávění poskládané z mnoha různých zážitků a vyprávění.


Satirická kronika města popsaná skrze ženský klín. I když kronika to vlastně není - světodějné i místodějné události jsou zcela upozaděny. Spíše se jedná o jakýsi rozbor vlivu ženského elementu na vývoj společnosti. Mé pocity jsou rozporuplné, především z dost jednostranného autorova pohledu. Druhá část románu, jakoby pohled s druhého břehu, zavání až příliš romantismem a do celkové koncepce mi jaksi nezapadá (v recenzích zmíněno ovlivnění Stendhalem), což nevylučuje předešlé tvrzení (jednostranný pohled). Nicméně za přečtení to stojí. Doporučuji.


Příliš mě to nezaujalo. Potenciál veliký, zpracování - nijaké. Jsme naprogramováni na pouhé dvě premisy: přežít a zachovat rod. Vše se točí jen kolem toho. Nepochybně by každý, v situaci hlavního hrdiny, pohrdnul společenstvím lidí a místo toho by si udělal výlet do Afriky. Sám. Úsměvné.


Původně jsem chtěl napsat komentář k hodnotám, jež zjevně autorka vyznává. Ale je to takový blábol, že - škoda slov. Literární hodnota návodu k varné konvici je neporovnatelně vyšší.

Upřímně, očekával jsem od knihy víc, než jen opis obrázků na plátně. Pokud mohu radit, podívejte se raději na film.


Autorka má tendenci udělat z každého zločince anděla, ale umí nám to hezky zdůvodnit. Poněkud mi vadí, že všichni hovoří stejným dialektem, tj. skoro spisovně, stejnými slovy a obraty, ať Kanaďan, Brit, Američan, ..., ať uklízečka, princezna, absolvent Sorbony, ... Nevím zda je to ztraceno v překladu nebo v originále, ale je to chyba. Jinak napsáno výborně a čtivě. Zdá se, že autorka zraje jako víno. Doporučuji.


Ačkoli je román silně poznamenán autorovými společenskými postoji (mládí - II. světová válka - antimilitarismus, pak téměř celý produktivní věk - v reálném i nereálném socialismu - sociální, až socialistické idee, a na sklonku života zlatokopecký divoký kapitalismus - pomoc slabým a utiskovaným) nelze popřít nespornou uměleckou a literární hodnotu díla. Nepochybně mistrný vypravěč a znalec místních i dobových reálií. Doporučuji.


Pro mě je Agatha Christie prostě královna žánru. Výborně napsané, skvělé charakteristiky. Líbí, i když je ještě ovlivněna romantismem, nebo snad právě proto. Doporučuji.


Všichni jsou krásní, úspěšní, milí, hodní, vstřícní, jeden druhého si váží, všichni se navzájem milují nebo alespoň mají rádi. Tak o čem to ksakru bylo? A srovnávat upadající sledovanost televizního pořadu s přítelem umírajícím na rakovinu je přímo nehoráznost. Z četby si odnáším opravdu hořkou pachuť z obdivu ke konzumní společnosti, posedlosti mamonem a kariérou. To však zcela jistě nebylo autorčiným záměrem. Další literární paskvil.