S.H.
komentáře u knih

Začátek byl hezký rozjetý, ale druhá půlka se tak trochu táhla a příběhy byly takové ploché. I tak to bylo nevšední téma,období a hlavně oblast.


Opakovala bych se tu, ale opravdu to je úžasná kniha! Nečetla jsem v poslední době nic tak srdečného,napínavého a dojemného. Moc bych si přála toho kocoura vidět a po přečtení knížky mám úplně chuť se pomazlit s kocourem.


Když pominu povolání, je hlavní hrdina člověk,který teda ve svých letech absolutně neví co chce. Manželka je prudérní a tak se není čemu divit,že chlastá a najde milenku, kde jinde než v nemocnici.... Jak prvoplánové! Ale i když něco podělal,tak mám pocit,že místo toho aby se sebral,tak se v tom vlastním zmaru rád nimrá, nechce něco změnit,dupnout si.... prostě jak mu během jeho hádek řekla jeho žena a měla pravdu,špatný jsou vždycky jen ti okolo.
Dědina byla zajímavější, tam byl alespoň nějaký vývoj a ty osudy,i když nebyly jednoduché, byly opravdu zajímavější.


To nejlepší co jsem letos četla,hlavně musím ocenit rozdílné pohledy na problematiku. V jednu chvíli tam píše příslušník StB, disident, členka KSČ, což přidává na objektivitě.


Pan Hartl nikdy nezklame, pohodové čtení o lidech s normálními osudy.


Navzdory hodnocení, nenadchlo a nebavilo, to neustálé skákání mezi postavami mi dělalo potíž si je zapamatovat, jak jména, tak jednotlivé charaktery.


Karma opravdu funguje, i když mi po začátku ta až naivní hloupost hlavní hrdinky vadila, postupně si získávala mé sympatie, protože byla taková normální. Na můj vkus byla s hlavním hrdinou příliš dlouho, ale ta přílišná důvěra jí nakonec pomohla a vše se proti ní neobrátilo. Detektivní zápletka, romantika, příjemné prostředí... to se autorce povedlo


Nejvíce se mi líbila ta metafora vytěženého kraje, kdy jeden film/seriál, který se odehrává na severu je na jedno brdo a ono to tak opravdu je. Je to vytěžené skrz na skrz a už ta věčně opakující se téma nudí. Jako obyvatelka Ústí nad Labem už to moc nemusím, všechny filmy o kraji vypovídají tak, že žít tu, museli by jste si propadnout alkoholismu nebo antidepresivům, aby jste to tu vůbec zvládli, v lepším případě si taky můžete hlavu prohnat kulkou... Detektivní zápletka knihy pro mě byla dost nedokončená a to mě mrzí nebo jsem to možná jen nepochopila.


Celou knihu jsem se nemohla ubránit pochybám, zda to tak opravdu mohlo být. Mnoho věcí mi tam prostě nesedí. Ale jinak se četla moc hezky a jedním dechem, nejvíc mě však bavila na konci.


Moc poveděná knížka, jako bych v některých pasážích slyšela moje babičky, které jsou z vesnice. Děj je celkem předvídatelný a nejedná se tam o žádné divoké zvraty, ale i tak se od ní neodtrhnete.


Markéta Lukášova se zase vrátila k duchu prvních knih, za mě rozhodně super a jsem za to ráda,že jsem to nevzdala. Bylo to skvělé a neokoukané téma.


Apatykář za moc nestál,ale tohle se opravdu moc povedlo,dokonce bych řekla,že mohla být kniha ještě delší.


Celou dobu čtení jsem si říkala jak moc je to děsivě skutečné a probíhaly mi hlavou všechny "celebrity", lidé kolem mě, kteří běžně sdílí vše z rodinného života a neuvědomují si, kdo všechno to může vidět. Možná víc než ten děj se mě dotýkalo to téma.


Přečteno rychle, jinak to nešlo. Je skvělá, vtipná, děj utíká a to napětí by se dalo krájet. Líbil se mi začátek a to pomyslné rozebírání otázky "tak co vy, kdy si pořídíte děti?" u toho jsem se nasmála, ale vlastně si uvědomila jak je ta otázka opravdu obtěžující a nikdo si neuvědomuje jak je nezdvořilá. Moc se mi líbilo jak celou tu touhu po dítěti popisuje lidsky, normálně a i navzdory svým nedostatkům a to mám ráda!


Téma je hodně zajímavé, generační příběhy mám ráda,ale často jsem se ztrácela a ději nerozuměla. Konec byl lépe stravitelnější než začátek.


Moje první kniha od této autorky a rozhodně ne poslední. Má takový zvláštní surový styl,kterému prostě věřím a to mě na té knížce bavilo. První část knihy jsem si až uvědomovala jak to měly ženy za dob socialismu těžké, emancipace na bodu nula a ještě k tomu si s nimi někteří muži hráli jako kočka s myší. Ty holky to fakt měly těžký. Navíc to prostřední zdravotnické školy... Druhá půlka se mi zamlouvá la tím,že i když ten život za moc nestojí,není dobrý se vzdát. Hrdinky měly neuvěřitelnou energii. I když je kniha většího rozsahu, čte se velice dobře.


Čím dál víc se přesvědčuji,že paní Hlavinková je geniální česká autorka a její knihy jsou skvělá volba.
