sabina5156 komentáře u knih

Kniha se zabývá tématikou násilného odsunu Němců z našeho území po skončení druhé světové války. Doba byla komplikovaná v každém svém ohledu, trauma českých obyvatel a jejich frustrace z předchozích let se dramaticky podepsala na jejich psychickém stavu. Ne jinak tomu ale bylo u českých Němců, kteří s námi sdíleli jeden prostor a ten samý svět. Krutost druhé světové války i ideologie samotná vytvořily kolektivní vinu, která se na chování Čechů odrazila. Spekulovat o vztahu příčiny a následku je ale nesmysl. Nelze omlouvat trestný čin jiným trestným činem, pochopení v sobě ale hledat můžeme. Příběh se zaměřuje na konkrétní skupinu brněnských Němců, kteří jsou odsunuti do Vídně. Kniha popisuje traumatickou a vyčerpávající cestu, krutost a frustraci lidí i psychický stav jednotlivce v krizové situaci. Místy se nečte lehce a několikrát mě přepadl vztek, vztek na lidské bytosti a zrůdy, které v sobě máme. Smutek z toho, že historie se opakuje neustále a nic a nikdo nám nezaručí, že tyhle odporné události se znovu nestanou. Každý jedinec v sobě má největší světlo tohoto světa stejně, jako největší tmu.

15 07.01.2023

Dnes asi už zcela kultovní kriminální příběh o morálně nejkomplikovanějším příběhu slavného detektiva. Krásné popsané prostředí a kniha má obrovskou atmosféru. Netřeba dodávat více, čtivá a útlá.

16 06.01.2023

Sisi je velmi zajímavou historickou postavou, která do veřejného mínění v tehdejší době vnesla řadu velmi revolučních myšlenek. Například se poprvé začalo mluvit o psychických poruchách nebo o poruchách příjmu potravy. Složitost její povahy ji bránila v racionálním uvažování nad sebou samotnou, což v důsledku vedlo k absolutnímu nedostatku sebereflexe a to i ve vztahu ke svým vlastním dětem. Kombinace psychických problémů, nelehké pozice i velmi složitých pravidel habsburského dvora ji vedla k neustálým pochybám o všem kolem sebe. Kromě ní samotné, jelikož její disciplína a perfekcionismus sloužili jako určitá berlička a argument pro každé její jednání. Všechny tyto aspekty její povahy se odrážely na vztahu k jejím dětem. Kniha je velmi dobře vystavěná, příběh je jasný ale věcný. Čte se dobře.

2 06.01.2023

Kniha pojednávající o velmi nelehkém životě francouzské královny, která pro svou novou domovinu zůstala navždy jen Rakušankou. Marie Antoinetta, která se vyznačovala půvabem již od dětství byla velmi brzy zaslíbená budoucímu francouzskému králi. Po příjezdu z rodného Rakouska, kde sešněrovanost tamního dvora byla poměrně uvolněnější se náhle ocitá ve Francii, který se už v tehdejší době vyznačoval značnou extravagancí, uzavřeností a předsudky. Navzdory velmi chladnému přijetí se Marie Antoinetta po smrti krále slunce stává novou královnou. Od počátku sňatku s Ludvíkem ovšem panuje velmi chladný vztah mezi novomanželi a to na všech úrovních, i s tím se musí vyrovnávat. Bohužel, doba jí nepřála. Nebylo možné zvrátit blížící se revoluci a ačkoli porodila Francii mužského dědice, Bastila padla. Tento významný pád předznamenal definitivní konec monarchie ve Francii - a bohužel i konec Marie Antoinetty. V knize je její příběh velmi poutavě popsán, je spíše zaměřen na skutečnosti než na bulvární historii. Odděluje velmi striktně domněnky od faktů. Rozhodně doporučuji jako zdroj informací i jako velmi příjemnou četbu.

4 06.01.2023

V porovnání s "Děti Marie Terezie" trochu zajímavěji napsané. Kniha obsahuje velké množství potvrzených historických skutečností ale nevyhýbá se ani tehdejším domněnkám různým fámám. V podstatě se jedná o velmi čtivou knihu, která se zabývá primárně vztahem Marie Terezie ke každému muži jejího života - počínaje otcem a končívaje až u jejího prvorozeného.

3 06.01.2023

Já se upřímně přiznám, že jsem u této knihy v podstatě umřela. Nebo minimálně přišla o dvacet let svého bytí. Velmi mě nebavila, nezaujal mě v podstatě jediný příběh a vtipné mi to rozhodně nepřišlo. Musím ale říct, že v podstatě už od začátku a vlivem toho, že mi nesedl styl psaní jsem byla poměrně zaujatá, nevěřím v tomto případě tedy objektivitě svého názoru. Po nějaké době, která přišla tak v polovině knihy se mi podařilo se začíst, ovšem, kniha se v ten moment nesmí odkládat. V opačném případě se čtenář (respektive já) vrací zpět na začátek.

4 06.01.2023

Bulvární historie, kterou máme tolik rádi. Z velké části zcela nepodložené fámy, které kolovaly dvorem v tehdejší době a na pravdě se vůbec zakládat nemusí. Jako knihu, která by měla být zdrojem zábavy určitě doporučuji. Jako zdroj jakýchkoli podmětných nebo hodnotných informací určitě ne.

2 06.01.2023

Ocitáme se v 18. století na Habsburském dvoře, asi jako vše, co z tohoto klanu vzešlo zavání květinami, drahými a nákladnými róbami, složitými vztahy a velmi ošklivou bradou. Marie Terezie se nám představuje v roli velmi autoritativní ženy, která spíše nežli matkou byla velmi zdatnou političkou. Což vlivem několika faktorů byla ostatně jediná role, kterou v životě měla za úkol. Nejen velmi šťastné manželství v podstatě od jeho začátku ale také určitá míra vypočítavosti a schopnosti předvídat ji navzdory velmi složité životní roli přiměla porodit šestnáct dětí. Marie Terezie tak velmi záhy zakládá nejpropracovanější sňatkovou politiku ze všech vládců do té doby - i po ní. Nejen, že se ji daří operovat se svými instinkty tak, aby v podstatě všechny děti byly ve vzájemné politické shodě, daří se jí také začlenit ty potomky, kteří se nikdy nezaslíbí. Samozřejmě přicházejí i velké ztráty v podobě úmrtí několika potomků ve velmi brzkém věku, nebo zklamání v podobě vývoje nešťastného manželství jednotlivců, těch zásadních proher se naštěstí Marie Terezie nedožije. Osudy jejích dětí jsou tak známi pouze nám a my díky této knize víme, jak zdatným panovníkem ve své době byla. Jak organizovanou a disciplinovanou lidskou bytostí byla ale také matkou, která si v konečném důsledku přála štěstí pro své potomky. Kniha je velmi věcně napsaná, je tenká, lze ji přečíst během jedné hodiny, informace jsou mnohdy velmi povrchní ale pro všeobecnou znalost zcela dostačující.

2 06.01.2023

Nejsem úplně fanoušek knih z druhé světové války, které se snaží spíše o čtivost příběhu než o faktickou stránku věci. Mám poté problém o knize přemýšlet jako o popisu skutečných událostí a spíše se zaměřuji na povahy jednotlivých postav a jejich mezilidské vztahy. Knihu jsem četla dvakrát, poprvé se mi líbila velice, podruhé jsem v ní původní kouzlo nenacházela, jelikož jsem v té době za sebou měla Hitler a Stalin: Paralelní životopisy a Hitlerovy rozhodující bitvy. Obě tyto knihy na mě velmi silně zapůsobily svým faktickým a věcným sdělením a nejednalo se o umělé vyvolávání emocí - což mi v této tématice vždy připadá poněkud laciné. Knihy si vážím jako historického svědectví té doby, nicméně už bych se k jejímu čtení zpět nevrátila.

7 06.01.2023

Moje první a jistě poslední kniha od této autorky. Přečetla jsem jí s námahou a několikrát jsem si připadala trapně, že mě některé části i bavily. Převážně to hraje na primitivní pud lidské zvědavosti, která nás nutí přečíst si i stranu následující. V závěru se to nevyrovná žádné ze severských kriminálek (a to jsem četla dvě a ani jedna se mi nelíbila). Autorka žene do strachu spíše samu sebe ale na mě, jako na čtenáře, tento efekt přenesen nebyl.

1 03.01.2023

Kniha je zajímavým zdrojem trochu jiného úhlu pohledu na tuto personu. Přesnou biografii bych v tom příliš nehledala jelikož některé části, které já shledávám jako zásadními mezníky v Mussoliniho dospívání a pozdějším životě jsou v knize popsány velmi povrchně nebo vůbec. Vedle toho je zajímavě vystavěná jeho názorová katarze, kterou v průběhu let prošel. Autor se také zabývá paralelou mezi jednotlivými extremistickými názorovými proudy, což podává velmi jednoduchým ale věcným způsobem. Kniha je velmi čtivá, na biografii je krátká ale popis událostí je věrný a nezaujatý. Doporučuji spíše jako vhled do tehdejší společnosti než jako biografii, nicméně je to jedna z knih, kterou považuji za zásadní pro jakýkoli můj ucelený názor na tuto personu.

2 02.01.2023

Ke knize jsem se dostala relativně zajímavým způsobem v pubertálním věku, kdy vzrostl můj zájem o vše, co nespadá do standardních osnov studenstva. Dílo je samo o sobě zajímavé, protože odráží velké množství psychologických efektů patrných na každém z nás. Převážně se otírá o téma ega a jeho uchopení, což autor podává velmi zajímavým způsobem. Mě obecně ale vždy přišlo zbabělé a alibistické nacházet v sobectví omluvu v podobě upřímnosti. Samozřejmě, že podstata člověka není založená na altruismu a bezelstnosti, ba dokonce ani na sounáležitosti bez očekávání, které je ve výsledku projevem sobeckého jednání. Naším úkolem je snaha o to, být lepší - tak prosté to je. V závěru nikdo, ani autor nechce žít ve světě, v němž se lidé přestanou snažit probouzet v sobě to nejlepší. Abych mu nekřivdila - on to ani netvrdí. Ovšem, v jakékoli civilizované společnosti bude skupina těch, kteří budou mít neustálou potřebu být v opozici. Je to psychologický fenomén, který nám dává pocit výjimečnosti. Autor se musí stavět do opozice náboženství, jelikož by se v opačném případě neměl o co opřít. V závěru, kniha nepřichází s novými ani přelomovými myšlenkami, nabízí nám určitý pohled na nás samotné a záleží také pouze na nás, jak s tím naložíme. Dílo je nebezpečné v rukou neukotveného jedince, který hledá odpovědi, nikoli otázky.

9 31.12.2022

Naprosto úžasná kniha, která stručně a jasně vysvětluje komplikovanost doby a zároveň nám pomocí dobových reklam, fotografií apod. představuje její atmosféru. Kniha je mohutná a velmi těžká, je za ní obrovský kus práce a úsilí. Není asi příliš nutné u této knihy rozebírat "Protektorát Čechy a Morava", kniha se mnohem více zaměřuje na smýšlení tehdejších "běžných" hrdinů a na již výše zmiňovanou atmosféru doby.

4 30.12.2022

Já mám knihu velmi ráda a určitě záleží na tom, kdo dílo překládal. Není třeba představovat děj, jelikož se celý odehrává v jedné večerní škole, na hodinách pana Kaplana, který vyučuje cizince anglickému jazyku. Dílo je v podstatě vystavěno na komických situacích při špatném pochopení jednotlivých slov, překladu vět a chybné výslovnosti. Leonard Ross byl učitelem anglického jazyka, jistě v knize nacházel humor a uspokojení sobě vlastní, nicméně věřím, že to nebude vtipné pro každého. Myslím, že většina vtipu se ztratí překladem. Je mi proto líto, že neumím mnohem lépe anglicky, abych byla schopna si knihu přečíst v originále. Mohu ale říct, že jsem se k ní opakovaně vracela po dobu cca 5 let a vždy jsem se bavila stejně, jako poprvé.

5 30.12.2022

Absolutně irelevantní tento výkvět marnosti a plýtvání papíru vůbec komentovat či hodnotit. Tohle nebyla otázka hodnot, času ani energie ale spíše peněz, které mistr čobol musel investovat do PR týmu opic, který mu pomohl dát tenhle hnůj dohromady. Pro jeho sektu je to absolutně nepřehledné čtení plné rádoby inteligentních plků, pro minimálně trochu racionální zbytek je to automatický spouštěč epileptických záchvatů nebo střevních potíží.

Zprvu chci říct, že vím jak zásadní personou je Josef Kajetán Tyl pro naší vlast. A jeho dílo nechci jakkoli znevažovat. Za druhé, to byla tak příšerná nuda, že bych si možná raději znovu přečetla Pohorskou vesnici nebo Kříž u potoka, než věnovat prostor něčemu, pro mě osobně tak zbytečnému, jako byl Strakonický dudák. Zcela upřímně, tahle hra je samozřejmě zásadní z hlediska vlastenecké hodnoty, kdy podobné hry byly v době obrozenecké více než důležité. Motiv nápravy hlavního hrdiny, který vlivem přejícnosti okolí přijde ke štěstí aby následně zpychl. Příběh pokračuje klasickou zápletkou aby následně došlo ke katarzi a uvědomění si vlastních chyb u hlavního hrdiny a my se dočkali svého vytouženého konce. To vše se podařilo zakomponovat do relativně vtipné, nicméně nezajímavé komedie, kde si autor dokáže udělat legraci z běžných lidských poklesků ale stereotypu lidského smýšlení nevyužívá tolik, jak by si to tento motiv možná zasloužil. Z historického hlediska velmi hodnotné dílo, z dnešního úhlu pohledu zcela nezajímavé a mnohem propracovanější a inteligentnější paralely s touto tématikou můžeme najít téměř všude.

6 30.12.2022

Ilustrace má na svědomí nejstarší ze sester. Jsou krásné a poetické, odpovídají určitému rytmu knihy. Obsah knihy je produktem spisovatelčina ega. Příběh je rádoby hlubokomyslný a poetický, přičemž vlastně vůbec ne. Několikrát se ocitáme na nějakého chatě a v ruce držíme čaj, limonádu, kávu nebo krupicovou kaši a píšeme dlouhý sloh a tom jak nám všechno voní. Jak se rádi naléváme červeným vínem a u toho píšeme slohy, rádi stojíme na balkóně a i o tom musíme něco napsat...kniha je v podstatě složená z drobných momentů, které v životě prožívá každý, jen by nikoho reálně nenapadlo o tom napsat knihu - minimálně nežijeme ve vesmíru, kde by si lidé nezačali ťukat na čelo, pakliže bychom se jim s tímto našim úmyslem svěřili.

6 30.12.2022

Definitivně jedna z nejlepších biografií, kterou jsem kdy četla. Autor v knize posuzuje dva zdánlivě odlišné životy, které, jak se na stránkách dozvíme, měly společného mnohem více než tuší svět. Kniha je chronologicky stavěná, začíná dětstvím dvou mladých chlapců, kteří mezi sebou mají desetiletý rozdíl, každá kapitola je proložená archivními fotografiemi, které zdůrazňují nejen společenské začlenění každého zvlášť v kolektivu, ale také obdobné životní podmínky, ze kterých oba vycházeli. Zajímavá je samozřejmě paralela politické ideologie, kdy máme prostor k zamyšlení nad podobností extrémní pravice a extrémní levice. Díky knize jsem velmi brzy dospěla k závěru, že nic, co je radikální není správné. Tyto dvě ideologie byly téměř totožné jen s tím rozdílem, že každá z nich si zvolila jiného nepřítele (ani to v rámci Československa nebyla pravda) a potřebovala být vedena jiným druhem skupiny. Knihu velmi doporučuji, ačkoli je obsáhlá nikam neodbočuje. Servíruje informace přímo a každá z nich je velmi hodnotná (pro ty, které tato tématika baví), archivní fotografie jsou velmi působivé a v žádné jiné knize (ani dokumentu) jsem řadu z nich neviděla.

5 27.12.2022

Neuvěřitelné jak se dá po staletí těžit z několika základních osobnostních stereotypů. Dekameron je krásným příkladem perfektní psychologické analýzy, která k nám hovoří jasným a čitelným jazykem. Příběhy jsou krásné, romantické a někdy i smutné. Kniha sama o sobě je ale plynulá a čtivá. Stala se kulturním dědictvím primárně z toho důvodu, že společnost zůstává stejná, jen její prostředky se mění.

15 27.12.2022

Kniha je někdy mylně představovaná jako příběh lásky a pomsty. Není ale vůbec o lásce. Hrabě, který dlouhých a krutých 14 let trpěl ve vězení a spíše než fyzicky tak psychicky. Jediná motivace, která jej nutila k přežití byla vroucí krev v žilách z pocitu naléhavé pomsty, křivdy ze zrady a intenzivního přemítání na minulostí. Jen díky nenávisti, která mu dává čerstvý vánek do plic, srdce, které pumpuje jen díky ní a mozek, který spřádá dnem i nocí plány se dostává z vězení - a samozřejmě za pomoci Abbé Faria. Každopádně, kniha je dobrodružná a navzdory velkému rozsahu je velmi čtivá. Doporučuji ji jako vhodnou četbu na letní dovolenou. Zajímavá je její podstata, kdy láska je pouze zástupným problémem pro nenávist, která jednu duši pozřela za živa. Také ústřední postava ženy je poněkud, klasická - nasvědčuje to tomu, že v osudu Edmonda nebude mít příliš závratnou roli - spíše než ona sama Edmonda fascinovala představa lásky k ní.

11 27.12.2022