sachista komentáře u knih

Nejsem zrovna nějaký velký komiksový čtenář, ale poté, co jsem dostal darem V kůži Woodyho Allena a líbilo se mi to, jsem darem dostal i tuhle českou komiksovou detektivku. Do příběhu jsem se hned začetl, atmosféra mě naprosto pohltila a děj mě zaujal. Po vizuální stránce je komiks bezchybný. Bohužel rozuzlení bylo naservírováno předem jak pro malé čtenáře Anči a Pepíka, což příběhu trochu škodí, stejně jako zbytečně "akční" závěr. Pozitivní dojmy ale rozhodně převažují, na deštivý Velký pátek vhodné čtení.

1 18.04.2014

Tak jsem si stihnul přečíst můj druhý vánoční knižní dárek a byl jsem neméně spokojený. Je to kniha, jež musí potěšit všechny fanoušky našeho milovaného neurotika a geniálního scénaristy a režiséra. Všechna témata, která známe z jeho filmů, se objevují ve zhuštěné komiksové podobě s odzbrojující pointou. Takže je to opět koktejl lásky, vztahů, sexu, smrti, filozofování, úzkostí, pochybování a nekonečných peripetií brýlatého intelektuála v dnešním světě.

1 04.01.2014

Pokaždé se rád vracím k jemnému humoru P.G. Wodehouse a poprvé jsem vyzkoušel osazenstvo zámku Blandings. A poprvé mi to nesedlo. Možná jsem Wodehousovými humornými romány přesycen a začíná mi připadat, že se dost opakuje. Žádná z postav mi navíc k srdci nepřirostla a zápletka s prasetem mi přišla vysloveně trapná. Zbývají mi dvě možnosti. Buď si dát od Wodehouse na hodně dlouhou dobu pohov, anebo se velmi brzy pustit do nějaké zaručené trefy do černého, např. román s Jeevesem.

1 17.12.2013

Měl jsem v srpnu takovou menší čtecí krizi, rozečetl jsem několik knih a nedařilo se mi žádnou dočíst. Tak se mi zase zachtělo sáhnout po Deaverovi a jeho napínavém čtení. Zpočátku jsem měl pocit při detailních kriminalistických tanečcích, že Prázdné křeslo potká stejný osud jako ostatní nedočtené knihy, avšak pak se to pořádně rozjelo a posledních dvě stě stran jsem doslova lítal po řádcích. Pár překvapení a rozuzlení vynikající.

1 04.09.2013

Povídky psané pod vlivem extáze byly přečteny během jedné jízdy tramvají a dvou návštěv toalety. Zpočátku jsem si říkal, že jde zase o nějakou šílenou duševní masturbaci, ale asi od půlky se mi každá další povídka líbila víc a víc, až jsem nakonec knihu zaklapl s úsměvem na tváři. Bezkonkurenčně nejlepší povídka s promyšlenou pointou je ta s Délphine v Thajsku.

1 13.05.2013

Kvalitní jednohubka. Ze začátku jsem se trochu musel prát s jazykem plným hovorových výrazů a zvláštních vulgarismů, ale postupně jsem se s tím vyrovnal a hlavně se začetl do Adamova příběhu. Dvořiště není pozitivní záležitost, jež člověka povzbudí, rozhodně však zaujme.

1 25.03.2013

Přijal jsem pozvání do kouzelného světa Davida Walliamse a moc pěkně se bavil, někdy se pousmál, jindy mě píchlo u srdce. Srovnání s Roaldem Dahlem Walliams určitě snese. Celkový pozitivní dojem dotváří i velmi povedené ilustrace. Těším se na Pana Smraďocha.

1 21.10.2012

V období mého dospívání doslova kultovní kniha, některé hlášky a výrazivo jsem s nejlepším kamarádem s radostí převzal. Přemýšlím, že se s časovým odstupem k sérii vrátím a doplním o nové díly.

1 06.09.2012

Další díly upířích deníky jsou už klasickou nastavovanou kaší, čte se to poměrně rychle, ale postrádá to kouzlo prvních dílů. Navíc Osvobození údajně nenapsala ani sama L. J. Smith, nýbrž nějaký anonymní autor, pak to tak bohužel vypadá...

1 16.08.2012

Zatímco detektivky od C. Lackberg jsem si oblíbil a čekám netrpělivě na česká vydání její řady s Patrikem a Erikou, dosud jsem neměl tu čest seznámit se s tvorbou její krajanky Helen Tursten, jíž v Mottu vyšla již řada knih. Po Záludné síti spatřuji základní rozdíl mezi oběma autorkami ve stylu, zatímco knihy Lackberg na mě působí jako klasické detektivky s několika podezřelými, z nichž jeden je vrah, Tursten čtenáři naopak nabízí klasické krimi, kdy čtenář sleduje vyšetřování a není až tak důležité, kdo je pachatelem. Já se řadím spíše k příznivcům klasických detektivek a potřebuji špetku nějakého překvapení a vlastní invence, tím však další knihy H. Tursten nezatracuji (už jich v knihovně dalších pár mám :-))

1 12.08.2012

Kdyby autorka zbytečně nenatahovala nudnou první půlku, mohl z toho být nečekaně svižný a napínavý 7. díl. Díky za druhou půlku odehrávající se v Temné dimenzi, zde se ocitáme v úplně jiném světě, zajímavě vykresleném. Do 150 stran jsem si říkal, že je to poslední díl, který si přečtu, ale už brzy sáhnu po pokračování, byť bylo údajně napsáno nějakým anonymem.

1 18.07.2012

Pro mě trošku překvapivý povídkový soubor, kdybych nevěděl, že autorem je Petr Šabach, asi bych to neuhodnul. Humor a nadsázka jsou zde mírně upozaděny, spíše převládá určitá melancholie a smutný nádech.

1 10.06.2012

Prvotinu Claudii Piňeiro lze označit za vybroušený béčkový thriller s dobře vybudovánou zápletkou a psychologickými prvky. Vyprávění z pohledu několika osob prokládané minikurzem ze soudního lékařství či kriminalistiky mi přišlo nesmírně osvěžující. Přečetl jsem to během jednoho dne v MHD. Do MHD doporučuji bez vteřiny zaváhání.

1 28.05.2012

Vznešená nuda osvěžená špetkou humoru v podobě líčení trampot roztržitého a tuze nepraktického profesora.

1 20.05.2012

Kniha, na niž dodnes nemohu zapomenout, dovolil bych si ji přirovnat k Vieweghově Vybíjené. Kniha nám představuje životní osudy několika postav od maturity až do dospělosti. Četl jsem ji jedním dechem a zanechala ve mně velmi příjemný čtenářský zážitek.

1 20.05.2012

Nesmírně čtivá kniha jako dosud všechny Hanibalovy knihy, které jsem dostal do rukou.

1 20.05.2012

Stejně jako hodnotím Šabacha, musím totéž uvést u Bernierese, i když v tomto případě je to ještě podstatnější a výraznější rozdíl mezi Bernieresem romanopiscem a povídkářem. Celá sbírka je děsně nevyvážená, doslova skvostné povídky se střídají s povídkami nudnými až hloupými.

1 05.03.2012

Nechyběl Šabachův typický humor, ale deníkové pojetí mi úplně nesedlo, proto pro mě zatím asi nejslabší Šabachovo dílko.

1 19.02.2012

Vynikající novela mladé autorky, která prokazuje nesmírný talent a nebojí se otevřenosti, čímž může šokovat. Závěr mě dostal...

1 11.02.2012

Detektivky Michaely Klevisové se velmi dobře čtou, dává si na postavách záležet, jen jedna věc se mi nelíbí a to je motiv. Stejně jako u její prvotiny jsem vraha neodhalil a jeho odhalení pro mě představovalo překvapení, ale motiv mě zklamal. V nečekaném a šokujícím motivu spočívá mj. kouzlo severských detektivek...

1 01.11.2011