salexice komentáře u knih
zapalte si svíčku nebo krb a otevřete nový román Táni Keleové a vlastně máte krásnou a milou náplň na několik večerů. Milena, maminka na mateřské si musí sáhnout na dno, aby vyšla po traumatických zážitcích silnější a vyrovnanější. Tak by to mělo být i v životě, tak si to pojďme chvíli myslet .... :-)
Předesílám, nejsem cílovou skupinu, knihu mi do výběru mrzce vpašovala knihovnice, které zřejmě můj výběr knih připadal příliš depresivní :-)))). Přesto musím knize přiznat, že z ní nádherně voní vánoce a sype se sníh a vlastně mě proti mé vůli :-) vtáhla do jedné rodiny. Rodiny, která nefunguje standardně a tak jaký div, že manžel a otec chce pro sebe i dceru jinou partnerku a matku. Příběh začínajícího vztahu je místy romantický tak, až se lepí na prsty, ale i přes to mu nelze upřít určitou poetičnost. Vlastně mě mrzí, že jsem ho nečetla skutečně o vánocích, protože pak by byl zážitek dokonalý :-). Takže příjemné čtení.
skvostný román. Dvě dějové linky, jedna během 1. sv. války, druhá v roce 1947. V hlavní roli obsazeny statečné dámy - v roli špionek, nastávajících matek ochotných porvat se se všemi ohledně svého nenarozeného dítěte a místa na slunci. Spousta historických reálií, uvěřitelné charaktery. Příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Silný, opravdový, dojemný, syrový stejně jako jeho hrdinky. Kate Quinn zkrátka umí.
ach jo, co já na těch knihách paní Jakoubkové mám :-), vždycky spolehlivě sáhnu po nové a pak si to s ní dva večery mile užiju - zřejmě nějaký návyk. Jenže, když on ten David tak strašně připomíná manžela mé kolegyně, Tonda mého exšvagra a o podobné Kamile mi minule vyprávěla kadeřnice. Takže asi jasné, co já na těch knihách mám, jsou uvěřitelné, charaktery uchopitelné a zápletky baví, kuchařské recepty inspirují. Milé, nenáročné, příjemné.
patřím ke skalním fanouškům autorky, přečetla jsem od ní vlastně vše. V podstatě tak nějak neochotně souhlasím s názorem Knihomolka544, jen bych to zkrátka nehodnotila tak přísně. Postava Roberta je skvostná, vyprávění o příhodách z dob socialismu výborné, charaktery vykreslené přesně v autorčině stylu, s nadhledem a humorem. Jen ten závěr ujíždí do absurdna a fakt je, že tam už mi názory a postoje hlavních postav radost nedělají a úplně nesedí. Ale na druhou stranu - berme to trochu s nadhledem, je to román. Kde jinde už by měl autor popustit uzdu své fantazii ...
standardně si od knih paní Steelové slibuji nenáročné, klidné, příjemné čtení. Už její kniha Lásku, ne válku mi do tohoto očekávání hodila vidle a tahle vlastně také. O Münchausenovo syndromu v zastoupení jsem četla článek, nicméně kniha zasazená do děje a v souvislostech mi vyrazila dech - minimální možnost prokázat matce činy, neochota a neschopnost blízkých si připustit, že něco není v pořádku... Pomalejší rozjezd s popisy počátku mateřství dává smysl až v další části knihy, mistrně předznamenává a avizuje zápletku. Zhruba od poloviny kniha nabere na obrátkách a děj sviští vysokým tempem k rozuzlení. Konec je v rámci možnosti nejlepší možný, ale rozhodně ne dobrý, zejména pro malou slečnu, která se jednou bude muset se spoustou věcí vyrovnat. Za mě výborné téma, dobré zpracování.
na závěr? (jen to ne :-))) trilogie jsem se těšila jako malá, protože Bo s Říďou jsou mými oblíbenci a vůbec nevadí, že Bo je nejučúranější babička české literatury. Kniha opět hýří sarkasmem, ironií, humorem, rázovitým dialektem a ostravskými reáliemi. Oba hlavní aktéři kromě pracovního života mají konečně i štěstí v soukromí, takže bláznivá rodina Bo je zase o něco větší a bláznivější. Za mě opět prima počtení.
autor je zkušený řemeslník, který s rutinou vypráví příběh profesora matematiky Bedřicha. Ten se po odpykání si trestu za zabití vrací do reálného světa - rozchází se s manželkou, hledá si místo, bydlení, více méně odolá svodům živit se jinak než legálně. V knize se představí méně než 10 osob, příběh je sympaticky komorní, svižně plyne, dialogy i děj mají logiku a sympaticky pohádkový konec je odměnou čtenáři. Bavilo mě téma, bavila mě postava mírně naivního Bedřicha a ten pohádkový konec jsem mu ve finále moc přála. Prima čtení.
knihu jsem nedočetla a ti kteří se ji číst chystají - nečekejte román, způsob psaní připomíná spíše reportáž. Zajímavé byly historické souvislosti v knize pod čarou (na knize mi přišli nejhodnotnější a je za nimi jistě spousta práce). Zajímavé je jistě i vybrané téma změny pohlaví - a odtud pramení mé zklamání, protože kniha mi neobjasnila o pocitech dotyčného nic. Na začátku jsem viděla nešťastného muže, ke konci nešťastnou ženu se stejnými otazníky. Za mě rozporuplný zážitek.
tak nevím zda thriller a zda pouze pro ženy. Za mě dobrý psychologický román pro kohokoliv, kdo má chuť číst o tom, jak špína nařčení ulpívá a přemýšlet, kdo všechno je v románu oběť. Viník a tím i vývoj děje byl předpokládatelný zhruba od poloviny, ale zase tím byly jasnější pohnutky ostatních postav a vlastně i chování Angely.
po dočtení Šelmy jdu shánět Slyšet jeleny zpívat - tak moc mě seznámení s p. Šmehlíkem dostalo. Kniha osciluje na hranici mezi politickým thrillerem a detektivkou, detektivní část převažuje. Hlavní hrdinka Laura Ara (nebo radši Arová? :-))) je nevšední jak jménem, tak osobností a to, že je vyšetřovatelka ne zrovna ,,ukázková" (Leona333) mě na ní fakt baví. Kniha mě vtáhla od počátku a do konce nepustila. Nicméně rozuzlení se tak hezky nabízelo, že mě trošku připravilo o radost ze hry. Za mě překvapivý a příjemný počin.
jak je uvedeno níže (Ristridin), tahle kniha by měla být povinnou četbou. V průběhu čtení popisu života v době normalizace mě zahlcovala důvěrně známá šedá - na domech, na oblečení, na pocitech, na nemožnosti prezentovat některé názory, nevyčnívat ... a tak mě tak napadá, jací hrdinové byli i ti běžní lidé, že nás nenechali tou ideologií zmrzačit, zotročit a zničit. Jak to vůbec udýchali. Díky za tu vzpomínku, knihy tohohle druhu mě vrací do pokory.
Román je červená knihovna jako vyšitá. Jenže stejně jako Andělská tvář má svou úroveň a v určité fázi vás osudy hrdinů chytí a už nepustí. A vy se přistihnete, že o osudu Sebastiana, Laury či dalších přemýšlíte, i když už knihu nedržíte v ruce. A tak vlastně proč ne, milé chvíle nad knihou.
ufff, co k tomu napsat - perfektně vykreslená atmosféra místa, pocitů z něj - tajemna. Až potud je inspirace S. Kingem velmi zdařilá. Bohužel tím podobnost končí - motivace novodobých hrdinů je sice jasná, ale charaktery ploché, nedotažené, vazby mezi nimi nejasné a hrdinové tím pádem nesympatičtí. Paradoxně to neplatní o historických postavách, tam se logika a chemie mezi ně vrací. Ale i přes to všechno to není špatné čtení, byť konec předvídatelný. Takže za to příjemné mrazení v zádech a ohlédnutí přes rameno - 3 hvězdy.
ano, přesně tyto knihy mě od autorky baví. Autorka mistrně vykresluje situace a má dar výstižného popisu charakterů, umí pracovat s napětím. Příběh znásilněné zasnoubené, těhotné slečny, která se musí utkat se všemi psychickými problémy po znásilnění, odchodem snoubence, potratu - jaký div, že zosnuje pomstu vůči tomu, na kterého byla justice krátká. Pro mě po přečtení výhra, že se autorka po románu o kočkách vrátila k tomuto typu literatury.
příběh o nevěrném manželovi, odvržené manželce, životě na malém městě, přátelství a pohádkově šťastném konci. Knihy téhle autorky jsou možná jednoduché, obsahují různá klišé, ale přes to s nimi ráda trávím večery. A tak se vždycky s chutí začtu do každé nové i starší a vlastně se dobře bavím. Kde je psáno, že i to není důležitý účel literatury :-)
Odvaho, Tvé jméno je Stefania. Příběh dívky, která i přes to, že se starala o svou mladší sestru poskytla úkryt v době druhé světové války 13 židům. Příběh je o to silnějším, že se nejedná o románovou fikci, ale o příběh dle skutečné události. Odvaha hlavní hrdinky je obdivuhodná, ale nelze nezmínit i její smysl pro praktickou stránku věci - schopnost uživit navíc 13 lidí, udržet je v čistotě, sehnat dostatek financí, vydržet to neustálé napětí a strach z každého zaklepání. Kniha je oprávněnou poctou hlavní hrdince.
tak tohle byla jízda. Díl od dílu mi Kate Burkholderová je sympatičtější, uvěřitelnější. Kniha není jen dobrou detektivkou s popisem detektivní práce a vyšetřování. Kate má mimo práci svůj život, vztah a soukromé vzpomínky, které ji formovaly. Kniha je napínavá, děj svižně běží, je logický a konec vlastně překvapivý - autorka se toho rozhodně nebála a vykreslila Amiše i v jiném světle.
mé první setkání s Kate Burkholderovou (první díl bohužel v knihovně chyběl, chápete to? :-)). S amišskou komunitou jsem se již setkala v Prosté pravdě, nicméně tohle byl jiný úhel pohledu. Hlavní hrdinku coby houževnatou, umanutou a milující svou práci jsem si upřímně oblíbila. Byť není vykreslena jednoznačně kladně a nesmrtelně - Kate popíjí ve chvíli, kdy nezvládá stres, plácá se v milostném životě ... je uvěřitelná, lidská. Výborná kniha, chystám se na zbytek série.
ač babička, ač nejučuranější babička české literatury (TomHr), hlavní hrdinka je šaramantní dáma, která se navzdory své minulosti snaží žít "normální" život. Přesto jí minulost dobíhá a komplikuje život. Otázkou je, zda by ho vlastně uměla žít bez adrenalinu. Rozhodně je sympatická její pokora k těm "normální" starostem a radostem i svérázný přístup k životu. Druhá dějová linka je vystavěna na vzpomínkách Johanna Proskeho, který byl v době protektorátu jedním z obyvatelů Vily na Sadové. Prolínání obou příběhů je zajímavé a dodává příběhu na tajemnosti. Ostravsko je region rázovitý a taková je i celá knížka. Na jedné straně až brutální popisy násilí, na straně druhé tajemno okolo vily .... Za mě výborný literární počin, díky za něj.