samuela.gc komentáře u knih
Nevtáhlo mne to, neztotožnila jsem se s postavami. Žádný aha efekt, žádný prožitek. Mělo to několik zajímavých myšlenek, především heslo Přežít nestačí, které je mottem celé knihy. A také: Peklo jsou ti druzí. Opravdu? Ne. Peklo je absence těch druhých... Pak také ukázala paradox, kdy smrt některých lidí prožívá celý svět, zatímco jiní lidé zemřou bez povšimnutí. Jako kdybychom si ve smrti nebyli rovní. Tyhle tři myšlenky jsou to, co jsem si z toho vzala... Kniha je důkladně propracovaná a propojená různými odkazy mezi jednotlivými liniemi příběhu. Část se děje po a část před apokalypsou. Chvílemi je to i trochu napínavé. Většinu knihy však zabírá popis toho, co se děje nebo stalo. Dobrodružství nebylo cílem autorky. Chtěla ukázat, že lidé jsou houževnatí a po konci světa začnou budovat svět nový. A kromě nezbytných věcí touží i po umění, kultuře a uspořádávání znalostí a vzpomínek. Chvílemi mi to přišlo nerealistické, přežívání po konci světa se mi zdálo příliš snadné. Ale hlavní problém knihy byl, že mi nepřinesla žádné procítění lidskosti postav, žádné poznání, co je to být člověkem, žádný pocit, že tohle je něco, co změní mé chápání našeho světa. Dala bych jí tak 60%.
Fotografické momentky z dob socialismu. Nenápadná kronika minulého režimu skrze svět obyčejných lidí. Jemná estetika černobílé fotografie s citem pro humor i pro poezii každodenosti.
Kniha vysvětluje, proč je demokracie nejlepší systém, jaké jsou podmínky pro fungování demokracie (a proč mezi ně púatří nezávislá média) a jaké jsou výzvy, se kterými se demokracie bude muset vypořádat. Zabývá se i ambivalentním vztahem demokracie a kapitalismu. Velmi dobře se čte.
Krásná kniha mého dětství, obdivovala jsem ilustrace a ještě o něco více matematiku. Dokonce jsem podle toho vzoru zkrácenou podobu takové knížky sama napsala a nakreslila. Teším se, jak si ji budu číst znovu, až budu mít děti.
Trochu mi nevyhovovalo, jak napřeskáčku je autobiografie psaná, přesto byl její životní příběh velmi zajímavý. Kniha začíná poetickým popisem Prahy, "zlaté podobně jako jako Jeruzalém". O těžkých věcech, ketré ji potkaly, píše skoro s lehkostí, zvážní jen v těch nejtěžších situacích ale z knihy není cítit žádná hořkost, píše že nemůže ani nenávidět ani odpustit. Zajímavý je i osud po emigraci do Izraele v jeho začátcích jako nového státu. Své životní i karierní úspěchy maskuje jako náhody, přesto nemůže zakrýt, že je nadaná spisovatelka a novinářka. Byla to jistě vyjímečná žena. Škoda, že mnoho takových Českoslovenkso ztratilo.
Autor v krátkých kapitolách vypráví o různých úsecích svého života a postřezích z psychiatrie a psychologie. Kniha obsahuje také báseň o stesku po příbuzných, kteří zemřeli v koncentračních táborech. Nejvíce na mne krom této básně zapůsobil popis rozhodování, zda z Rakouska před nacismem utéci, nebo zůstat se starými rodiči. Některé kapitoly jsou životopisné nebo humorné a čtou se snadno a rychle, v jiných jsou zajímavá zamyšlení nad smyslem života. Kniha ukazuje, jak vyjíměčná byl Viktor Frankl osobnost.
Autor rozebírá každou větu i použitá slova Biblického textu, jeho znalosti jsou obrovské, ukazuje, jaké všechny myšlenky jsou ve zdánlivě jednoduchém příběhu ukryté.
Krásná kniha, skládající se z úvah nad různými tématy. Od komentářů ke Genesis, stvoření světa a lidské nedokonalosti, které byly zajímavé a podnětné, a dpolněné odkazy na další literaturu, přes upřímné až vlastně básnické vyznání víry v Boha prožívané v argentinských horách, přes humornou kapitolu o omylech ateistů, po velmi vážná témata utrpení, samoty, zla a dobrého Boha, kde se autor nebojí přiznat, že ne na vše má odpověď. Autor o všem uvažuje upřímně a do hloubky.
Autor v knize vychází z toho, že Bůj je láska a rozvádí důsledky takového chápání Boha. Inspirován psychoanalýzou odkrývá falšené předtavy o Bohu. Zkoumá vztah lásky, svobody, utrpení, zla. Věří, že Bůh nás stvořil proto, abychom ho milovali, protože Bůh má dvě touhy: Milovat nás a abychom my milovali jeho. Vychází z Bible i křesťanské a židovské tradice. Nechce lásku Boha omezit jen na lásku otcovskou, ale zdůrazňuje i jiné analogie božsko-liské lásky, které jsou zmíněné v Bibli, např mateřskou, milostnou (Píseň písní), sourozeneckou, přátelskou. Smysl života vidí ve zdokonalování se v lásce, abychom ho na věčnosti mohli milovat, k tomu nám mají pomoci vztahy s lidmi (včetně manželství) i vztah k Bohu, které zde na zemi máme.
Velmi kvalitně a zajímavě napsaná kniha o dějinách i současnosti americké religiozity, jejích hlavních proudech, souvislostech s uměním a kulturou a vlivu na společnost. Knihu jsem měla v plánu číst už delší dobu, ale po vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách, kde hrálo náboženství roli, jsem se rozhodla čtení už neodkládat. Později vyšla podobně psaná kniha-dvojče o Rusku. Obě jsou kvalitní a obě doporučuji, ale každá se mi zdála trochu jinak zaměřená, ta ruská spíše na riskou kulturu (a politiku), ta americká spíše na americké náboženství (a umění). Přála byych si, aby autor napsal další knihy tímto stylem o dalších zemích. Předkládá zajímavá fakta a jeho úvahy jdou do hloubky, přináší komplexní pohled na americkou kulturu z hlediska náboženství, snaží se o objektivitu. Kniha vyžaduje, aby čtenář měl základní znalosti o religionistice náboženství (konkrétně křeťanství a judaismu), jinak by byla těžko srozumitelná.
Krásný příběh o indiánské holčičce Bojuje s kunou a její sestřičce Agléšce. Kniha dobrá pro kohokoli, kdo má rád severoamerické indiány, pro rodiče, kteří by rádi četli hezký příběh svým dětem, pro děti, které mají rády realistické dobrodružné příběhy, i pro dospělé, co si chtějí přečíst něco hezkého a nenáročného.
Famfrpál v průběhu věků byl suprový, ale tahle kniha mne zklamala. Chvílemi byla vtipná, ale převážně celkem nudný popis jednotlivých zvířecích druhů. Pro fanouška Harryho Pottera to je sice povinná četba a litovat nebude, dozví se zajímavé věci z kouzelného světa, ale že by to byla kniha, od které se člověk nemůže odtrhnout, to se říci nedá.
Krásně napsaná realistická kniha pro děti. Mám Webbovou ráda, dobře se čte i dospělým a přes růžovou obálku je to rozumný příběh. Ideální pro milovníky koček, pro ty, co kotě mají, i ty, co si ho přejí. Knížka oblíbená u holčiček všeho věku.
Děj knihy: Magda dostane od rodičů koťátko a zjišťuje, jak se o něj má starat. Neví ale, jak si poradit, když na kotě začnou útočit kocouři od sousedů. Problémy se zvětšují, ale nakonec pomůže rada veterináře.
Tři prolínající se příběhy, konkrétní i symbolické, o dítěti, které se narodilo v USA čínským rodičům. Některé zvraty se sice dají předem odhadnout, přesto je tato kniha zajímaváa dává nahlédnout do toho,jak problematické je pro děti přistěhovalců z jiné kultury a rasy zařadit se do společonosti. Autor píše o tom, jak těžké je vyrovnat se se svým původem.
Krásný, citlivě napsaný příběh o tom, co se stane, když tatínek opustí rodinu kvůli milence. Smutné, děsivě reálné. Složité rodinné vztahy mezi maminkou, tatínkem, druhým tatínkem, nevlstními sourozenci, babičkou. Vyprávěno z pohledu Amy, nejstaršího dítěte, která se snaží sebe a své sourozence podporovat vyprávěním příběhů. Líbí se mi hezké vztahy mezi sourozenci i upřímnost a reálnost hlavních postav při rozplétání živostní situace, do které se vlastní vinou nebo zcela nevinně dostali. Při čtení jsem si neustále uvědomovala, kolik dětí přesně toto asi zažívá.
Velmi dobrá kniha pro dospívající i dospělé čtenáře. Hlavní hrdinka (15 let) má bratra nízkofunkčního autistu a její spolužák má aspergerův syndrom. Krásně zpracovaný příběh o pocitech sourozence a zoufalství matky těžce postiženého dítěte. A vedle toho asperger, který relativně zvládá normální život, ale stejně je spolužákům pro smích a učitelé z něj rostou. Kniha je spíše "naučná beletrie", hlavním cílem příběhu je vyprávět o autistech, ale přesto se krásně čte, přečetla jsem ji za večer, nemohla jsem se odtrhnout.
Velmi dobrá kniha pro (odolné) dospívající dívky i pro dospělé čtenáře. Fiktivní příběh na téma schizofrenie. Myslím, že někdy sice to s příznaky přehání a nemoc je chvílemi těžena na efekt, přesto je zde spoustu detailů, které ukazují, že autorka o této nemoci mnoho ví, včteně toho, jak se nemocný cítí. Paranoia, nejen jako diagnóza, ale jako zcela reálná situace, kdy se hrdinka bojí, že jí zavřou do blázince, proto mnohé příznaky tají i před lékaři a rodiči.
Příběh dívky trpící paranoidní schizofrenií s vizuálními bludy (potkává mytologické bytosti a vymyšlené nebo dávno mrtvé osoby), která se snaží žít život normální středoškolačky, není jediným zdrojem napětív knize. Praralelní příběhy jsou o školní šikaně, domácím násilí, stalkingu, vraždě. Vlastně by se kniha dala zařadit do kategorie thriller, hrdinka zjistí, že na škole je plánovaná vražda, ale nikdo jí nevěří. Přestože mnohé její bludy jsou jen bludy, některé věci jsou naopak až moc skutečné. Včetně šíleného ředitele školy, kterého by vlastně do blázince mohli zavřít také.
Napětí v knize je postavené nejen na napínavém příběhu složitých vztahů na střední škole, ale i na neustálé nejistotě hrdinky, co je skutečné a co jí ukazuje jen její chorá mysl. V knize je dost zajímavých zvratů, jeden dokonce velmi drastický. Nedoporučuji dětem ani citlivějším osobám. Ale příběh je napsán krásně a citlivě. Velmi dobře se čte.
Byla by to dobrá kniha, kdyby ji napsala Rowlingová, kdyby tam nebyly některé věci nedomyšlené a kdyby byl příběh pořádně zpracovaný. Příběh by mohl vydat na několik knih. Takhle je to uspěchané, zmatené, moc rychlý děj. Knihy není úplně špatná, je vtipná, napínavá, jsou zde i nějaké nečekané zvraty. Nemohla jsem se od ní odtrhnout, přečetla jsem ji za večer. Ale Rowlingová umí psát lépe.
Nejvíce mi asi vadila změna přístupu k dětským hrdinům. V prvních sedmi knihách je Harry dítětem a děj je viděn z jeho pohledu. Dětský pohled na svět je zde brán zcela vážně. I když Harry dělá chyby, někdy spíš úplné voloviny, příběh zůstává "jeho" příběhem, bez nadhledu dospělých. V knize Prokleté dítě není jeden hlavní hrdina, ale nejvíce prostoru je věnováno opět dětem, Albusovi a Scorpiusovi. Přesto jsou bráni jaksi z dospělého pohledu, je ukazováno, jak jsou naivní a potřebují rodiče. Ne že by toto pojetí neodpovídalo realitě více než prvních sedm dílů, ale je to přesto změna k horšímu.
Prvních sedm knih o Harry Potterovi byly knihy pro děti a mládež, které si s chutí přečte i dospělý, propracované, čtivé a promyšlené. Toto je kniha psána pro dospělé, dětem by podle mého názoru vadila a vadí i mně. Je sentimentální. Má složitou zápletku v duchu ostatních dílů, ale ne úplně domyšlenou.
Kniha by chtěla přepracovat, dodělat, rozepsat do více knih. Takhle je to podivný mix, guláš, torzo... rowlingovský příběh bez jejího stylu psaní. Vymsllela to, ale nenapsla. Jak by napsali na wikipedii, tato kniha je pahýl:-)
Oproti Verneovkám má kniha spád a napětí. Pokud se autor snažil přepsat Verneovu knihu, tak aby byla atraktivní i pro dnešní čtenáře, částečně se mu to povedlo, i když kniha má stále zastaralý jazyk (asi je to záměrně k vytvoření atmosféry, ale čtenáře to může odrazovat) a nejasné motivace postav. Co mi na knize vadilo, je, že to vůbec neodpovídá ději a atmosféře Verneovy knihy. Neff naprosto změnil hlavní zápletku, přidal zloducha, který ponorku pronásleduje po celém světě, změnil motivace postav, jejich charaktery, přidal scény, které v originále nebyly, změnil pohon ponorky na spalování pevného paliva (z Verneovy mnohem modernější elektřiny). Závěr knihy ponechal stejný, jako u originálu, ale kvůli změnám v předcházejícím ději závěr nedává smysl a spíš to vypadá, že se hlavní postavy zbláznily. Výhodou je, že Verneův originál zkrátil asi na polovinu, nevýhodou je, že čtete úplně jinou knihu. chcete-li se seznámit s Verneovou nejslavnější knihou, toto není dobrá volba, chcete-li si ale přečíst dobrodružný příběh o ponorce Nautilus a kapitánovi Nemovi, pak vás tato bude bavit určitě více než originál.