Sandalkar komentáře u knih
Velmi velmi zajimavy a originalni namet, spis nez uklidu domacnosti se autorky venuji jejimu vedeni a dulezitosti domova v nasem zivote.
Rusi prechody z mnozneho do jednotneho cisla vypraveni, na ne az moc dokonale fotky :-D ale celkove se libilo.
V case bliziciho se vanocniho silenstvi balzam. Ocenuji, ze autorka u eko-variant cehokoliv popsala i nevyhody/minusy, to moc casto nebyva. Spoustu veci uz delam, neco zavedu a neco na me uz moc (treba minimalisticke interiery). Diky za dilo.
Bohuzel jsem nepobrala. Budu muset pockat na vic moudrosti, snad to prijde s vekem.
Aby me zaujal cestopis je posledni cim dal tim obtiznejsi, ale tohle byla pecka.
Prekvapive me mnohem vic zaujala sonda do duse Armenie a Ciny. U Norska bylo citit, ze je to autorky druhy domov (coz mam osobne s Finskem, takze to vic nez chapu :-)).
K uplnemu ukojeni zvedavosti mi chybelo vice fotek osob, se kterymi autorka cestovala a zapracovani poznamek z boku primo do textu.
Moje prvni, tesim se na dalsi dily.
Ano, detske knihy jsou blaznive.. ale tohle jsme u nas doma proste nepobrali... mozna po par pivech nebo jointu??? Nebo vadi, ze jsme necetli prvni dil?
Hezke barevne ilustrace.
Byt je knizka utla, cetla jsem nekolik tydnu. Po kouscich. Je potreba zamyslet se,
vstrebat,
uvedomit si,
zmenit
a hlavne zacit...
Nektere pasaze nad me sily a chapani, ale to nevadi. Uvitala bych ilustrace. Jako je tomu napr. u Haenima Sunima. Osvezi a nadlehci.
Musim rict, ze ze vseho nejvic me bavily ty uvodni povidani kapitol. Recepty jsou fajn, osvedcene a z dostupnych surovin. Zadny chlup z jednorozce. :-)
Otevrene, inspirujici a velmi ctive. Opravdu se mi libilo a v ruznych vecech i otevrelo nove obzory. Doporucuji.
Graficky velmi hezka a vkusna kniha. Po precteni odbornejsich knih venujicich se permakulture a spol. pro me nic moc noveho, ale jako prohlizeci "leporelo" to bylo fajn.
Tesim se, co mi prenese knizka, az ji otevru zase za par let. Krasny pribeh i ilustrace.
"A diky tomu, ze se mela doopravdy rada, mohla svitit i na dalsi lidi kolem sebe."
Moc hezke vypravne dilo pojimajici permakulturu zesiroka (nejen navrh zahrady, ale i vyber pozemku, tipy pro stavbu a design domu, energetickou sobestacnost,...). Ocenuji ceskou upravu s rostlinami nasemu klimatu na miru.
Pro me osobne uz moc obsirne a spoustu veci v nasem 120 let starem dome zmenim jiz jen velmi obtizne, nicmene jako prehled, na co vsechno muze byt nahlizeno optikou permakultury to bylo moc fajn.
Tohle byla ohromne zvlastni kniha. O umeni ptat se, naladit se na druheho u L.V.vim, ale o jejim druhem sportovnim zivote? O tom, ze useda k mikrofonu po x hodinach jizdy autem osprchovana jen deodorantem? O pevnem rozhodnuti delat vystupy pro sebe, bez svetel reflektoru a nalepky sponzora? Navic v padesati? Obdiv.
Moc me bavily ustrizky z vysilani, to ze v knize otevrene otvira nespavost, vycitky mamy a manzelky, ktera pri ceste za svymi sny nechava svou rodinu jinde i dalsi tezka mista...
A zaverecna antarktida? Ta me posadila na zadek a pripomnela mi me zablesky, kdy jsem si uvedomila (nebo pripomnela?), ze VSE JE JEDNO. Schodou okolnosti jsem je take zazila v tichu prirody. Tam, kam hluk a spech civilizace muze jen stezi. Tesim se na dalsi setkani a dekuji Lucii za pripomenuti, ze honba za temito momenty, zpet k sobe, domu, dava smysl.
Spoustu pribehu (nebo jejich casti) znam z meho oblibeneho poradu Z metropole. Casto mi tak chybel wow efekt, nicmene kniha i obrazovy material jiste potesi nejednoho milovnika Prahy a pribehu.
Kniha se mi libila, rada si ji prectu v budoucnu znovu, abych nektere myslenky znovu oprasila a upevnila. Jen ten konec..., ten mi vrta hlavou. A zatim nic.
"Mozna se tva predstava, jak se maji veci udat, zacne rozchazet s realitou a udalosti se necekane meni. Nedes se, stale duveruj, nevzdavej to a jen to pozoruj..."
Ze vsech tri knih me tato vzala nejvic za srdce. Je uzitecna, nabita tipy, ktere zvladnete realizovat sami, opravdu dekuji za inspiraci na miru ceskych zahrad i za postouchnuti, ze nej architektem a tvurcem sve zahrady jsme my sami.
Pribeh, ktery odhaluje prirodu i zivot v bazine (nejen v ni) az na dren. Cestu divky a zeny jmenem Kya, ktera se snazila prizpusobit se a nakonec to vzdala, ale jeji nejblizsi s ni nastesti ne. Nadherne popisy prirody a lidske lasky, citu, ktery to ma casto v souboji s hrdosti a strachem tezke. Konec prekvapivy.
"Cekala, protoze vedeni plodi trpelivost."
PS.: Pokud touzite po podobne knize, doporucuji Strazce svetla od A.Geni nebo Agnes od H.Kent.
Uz to nebylo takove wow jako u prvniho dilu, ale porad vysoko nasazena latka. Mile, zabavne, logicke a bez zbytecne krve a obskurnich drsnaren. Pripomina mi knihy Penny Luise..., snad se jeste dockame dalsiho pokracovani.
Jen mi je lito Petera, kteremu autori v kazdem dile predhodi jinou krasavici, ktera z ruznych duvodu nakonec nedostane sanci.
Bylo to takove nevyrovnane. Paradni historicka cast, kdy by jednotlive zeny zaslouzily i samostatnou knihu, nadherny popis indianskych zvyku i zmaru, ktery na kontinent prinesli Evropane...Soucasna linka za ni kulhala az na konci upadla do klise klisovateho (hlavni hrdinka jako ztracena dedicka milionaru, laska, kterou jsem tem dvema prala, ale vlastne neverila, nahodny nalez dvou poslednich clenu davneho kmenu za 5 minut 12...).
Opravdu moc mila "feel good" kniha. Pripomnela mi Knihovnu meho srdce od Freyy Sampson. Kate i Rosemary byly velmi obycejne, uveritelne, mile a tak hezky se jim fandilo. Usly obe velkou cestu. Kniha dava nadeji, ze i nemozne je mozne, pokud chcete a nejste na to sami.
Opravdu doporucuji k precteni, treba v lete na vasi plovarne.