sandratea komentáře u knih
Klasická kniha, která je dnes trochu zbytečně zatracovaná. Podle mě na rozdíl od jiných knih tolik netlačí na "ponaučení", ale spíše otevírá otázky skrze humorné a absurdní situace. Neználek je prostě klasika a nemá nic společného s režímem.
Založeno na "humoru" ze zákulisí soutěže. Mezi řádky však byla spousta bolesti a nepochopení.
Čtení do nelehkých časů, které vás navnadí na teplou deku a klid. Líbily se mi postavy a propletenost děje, který sice jde do předvídatelného konce, ale stojí to za to číst.
Pohodové čtení, jehož nejvyšší přidanou hodnotou je popis prostředí a vztahů v něm.
Úžasný cestopis, takový ženský jemno-kritický přístup s velkou dávkou poetismu i vtipu. A navštívení míst, kam se člověk jen tak nedostane a s vývoje politické situace do budoucna to vypadá, že se ani nezlepší. Pro mě fakt klenot mezi cestopisy.
Na tuhle knihu je potřeba mít čas a ponořit se do ní. Nesvědčí jí dnešní roztěkanost. Kdo se jí však poddá, vstoupí do nového světa.
"Člověk má netušené vnitřní zdroje, jedním z nich je laskavost sám k sobě."
Krásná kniha, která se dá sama číst jako meditace. Mnoho praktických tipů, ale ještě více zkušeností a vyčerpávající seznam vědeckých prací k mindfulness.
Příběh z jiné doby, která má ovšem v sobě nadčasové poselství o síle, vytrvalosti, fair play.
Komunisty přeceňovaná kniha, přitom je tolik krásné dětské literatury, ta k nám ale ze Západu nesměla a tak všichni ochají nad Dětmi z Bullerbynu, jakožto vzpomínce na dětství.
Hrabal nám ve svých knihách nechtěně ukazuje, o co jsme přišli. O blízkost a jakousi čirou radost ze života, svět který popisuje, je ztracený svět, úplný protipol dnešního insta světa sociálních sítí a pseudo života. číst jeho knihy je jako dělat jedno dlouhé ááách a bolestí slyšet, jak se nám zastavuje srdce.
Podle mě přeceňovaná kniha, příběhy jsou na sebe krkolomně naroubované, všechny světové problémy naroubované na strom. Já jsem to nějak nepobírala.
Uvažování nad vírou, odpuštěním a smyslem života. Silná kniha.
Legenda, která se stále dobře čte a je čím dál aktuálnější.
Knihu jsme si pořídili k vánocům, protože máme Indigové pohádky. A mě kniha nezklamala. Příběh je krásný a originální, představa že svět drží pohromadě harmonický zpěv Solfánků, mě uchvátila hned na začátku. Možná kniha není pro každého, protože obsahuje mnoho jinotajů a narážek a ne každého to může bavit nebo to chápat. Ale já jsem si užila své a s dětmi nás společné čtení bavilo. Za nás kniha do knihovničky patří a rádi si jí necháme.
Knize vůbec neprospívá způsob, jakým ji Melvil propaguje - jakože odtedka už nemusíte stárnout. To je silně zavádějící, protože očekáváte hroudu návodů, jak teda na to - a to se vám nedostane. jako jo, pát ripů tam je, jako dobře jíst, půsty, otužování atd. Ale z většiny je to jen tlachání o tom, jak kdosi dělal výzkum o stárnutí a že stárnout prostě není nutné. Pak jsem to přeskakovala a hledala ty rady. No zklamání.