Sandrina.p komentáře u knih
Tak tahle knížka mě doopravdy dostala. Začátek byl pro mě těžký, nebavil mě. Spleť neznámých lidí, jmen, prostoru ve kterým se člověk nevyzná. Ale jakmile přejdete začátek začne se s velmi podrobným popisem dít příběh. Skoro bych řekla, že začnete ten příběh žít. Opravdu jsem měla pocit, že jsem zažila válku, zažila ten pocit odloučení, zrady a na konci tu radost toho setkání. Hodně se mi líbilo, jak do každého období přibyla další osoba, která figurovala ve vile. Doporučuju přečíst, jedna z knih, která na vás dýchne atmosféru války. Jsem zvědavá na film... P.S.: ve vile jsem osobně nebyla (v plánu bylo před knížkou a je stále)
No, všude jsem četla jaká to má být sranda a to rozhodně není. Knížka je čtivá, příběh zaujme, ale chvilkama mi to přišlo dost depresivní. Na obranu pana autora - to sám život je občas depresivní. Myslím, že nebude patřit mezi knížky, ke kterým bych se vrátila.
Jak již bylo řečeno, děj se vleče bez nijak velký akce a zápletky. V posledních 30ti stránkách se vše odehraje, naneštěstí je kniha aspoň čtivá.
Druhý díl mi přišel poněkud křečovitý a už to nebylo ono. Opakovaly se frázea už vlastně autor neměl moc o čem psát. Pokud vyjde 3 díl, tak už si ho rozhodně nekoupím.
Krásný příběhy, který mají hloubku a musí se nad nimi člověk občas zastavit a popřemýšlet. Kniha má navíc krásné ilustrace od samotného autora. Pro dokonalou četbu doporučuji zakoupit stejnojmenné dvoj CD - obsahuje audioknihu namluvenou panem Somrem a Preissem a hudbu ke knize. Úžasný zážitek, kdy jsem se opravdu přenesla do vyprahlé pouště a žila tam s "hrdiny" příběhů. Děkuji Mio.
Nebyla jsem schopná dočíst. Skončila jsem někde u stý stránky a ta knížka mě tak strašně rozčilovala, že jsem to nedokázala. Tohle je moje první kniha, kterou jsem nedočetla.
Dost jsem se rozhodovala mezi dvěma nebo třema hvězdičkama. Knížka není vyloženě špatná, ale v určitých částech jsem se ztrácela, naprosto nechápala proč tam autorka zmiňuje některé lidi, přeskakovala, takže se nedalo poznat jestli jí bylo 19, 14 nebo víc. Jak už napsala lenkaru vypadá to, jako kdyby knížku psala 15ti letá holčina anebo je to kvůli tomu, že je ztřeštěná (jak autorka sama uvedla v knize). Nebo byla psaná moc hekticky v krátkém čase.
Každopádně jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst. Už tolikrát jsem na netu hledala info jak na tom je a tak. S Dětma ze Zoo se to nedá v žádném případě srovnávat. Za prvé, tamto sepisovali dva novináři. Za druhé jim to velmi otevřeně diktovala 15ti letá narkomanka a za třetí poté její život už nebyl tak "skandální" aby to bylo tak zajímavé.