Šánka komentáře u knih
Dobře, budu mu tedy říkat Win, pane Cobene :-). Je to takový hrdina, který se často pohybuje na hraně, nebo spíše za hranou zajetých pravidel, která si určuje sám a někdy jsou už i hodně přes čáru. A je to také velmi originální postava, já si zpočátku na toho egomana musela trošku zvykat. Ale nestává se mi často, abych se u knih tohoto autora usmívala, Win jako vypravěč mě vážně bavil.
Příběh samotný je jako vždy skvěle poskládaný, dotažený do nejmenších detailů, občas i méně věrohodných, ale čert to vem! Závěr složitý, vyžadující pozornost a zápletka hodna mistra žánru.
Řekla bych, že se máme příště na co těšit.
Konečně jsem si splatila svůj dlouholetý čtenářský dluh a dočetla jako poslední autorčinu prvotinu. Bylo to naprosto skvělé a strhující čtení.
Paní Mornštajnová nás ve Slepé mapě, (opět dokonalý název knihy), provedla několika desítkami let našich dějin minulého století, nabitými historickými událostmi. Tři generace žen - babička, dcera a vnučka, tři velká ,,A" na začátku jejich jmen a tři pohnuté osudy těchto silných hrdinek , které se nedaly zlomit a braly život se vším, co jim přinesl.
Nádherná kniha! A, paní Mornštajnová, děkuji za ten závěr...Konečně!!!
Četla jsem všechny čtyři autorčiny samostatné romány a moc se mi líbily. Všechny byly vyprávěné ve dvou časových linkách a romantika v nich byla krásná a dojemná. Corině Bomann příběhy určené především ženám jdou skvěle.
Tentokrát se autorka od své zaběhlé a osvědčené šablony odklonila. Začátek nové trilogie se mi líbil, Sophia je silná hrdinka, kterou život nešetřil a ona se s ním statečně pere. Prostředí kosmetického průmyslu, ve kterém se příběh převážně odvíjí, je jistě pro nás ženy zajímavé a skutečné historické postavy dodávají knize atraktivní punc.
Trošku mi tam scházelo více romantiky, jak jsem u knih této autorky zvyklá, ale ta se snad rozvine v dalším pokračování trilogie, na které se budu těšit.
Bože, díky, že všichni nepíšou jako Angela Marsons, protože to bych asi už dávno byla rozvedená a nejspíš i bezdomovec, neboť když se pustím do dalšího dílu této brilantní série, jsem totálně nepoužitelná, a to na vše :-).
I tento díl byla jedna velká čtenářská krasojízda. Řeší se dva případy, a ač to hlavní téma moc ráda nemám, tady jsem četla s mrazením v zádech a mnoho se i dozvěděla, jak tohle funguje. U druhého případu se mi moc líbil závěr, ta šedá zóna spravedlnosti. Prostě skvělé!
Tak tohle je přesně knížka, kterou bych si vzala někam k vodě, kde nebudu mít čas a klid na čtení, ale když mi z děje něco uteče, vůbec nic se nestane. Taková prázdninová pohodovka, rychle přečteno, (já ji tedy četla docela dlouho, protože mě až tolik nechytla), a ještě rychleji zapomenuto. Takových knih jsou mraky, ale své spokojené čtenářky si jistě i tato autorčina prvotina najde.
A nejvíce se mi líbí obálka, je nádherně dovolenková :-), ta naladí, už aby to bylo...
Další z neodložitelných dílů této série. I tentokrát hodně brutální, kruté, kdybych nevěděla, že to napsala žena, neuvěřím. Stylově podobné carterovkám, ale to už jsem psala. Jenže je to velmi napínavé, také dojemné i vtipné a dokonale napsané, ale ne čtení pro každého. Popravdě u popisu ,,závodu" jsem to skoro vzdala, ty popisy byly už na mě moc.
Souběžně se vyšetřují dva případy ve Skotsku a ve Francii, které se v závěru propojí. A i tentokrát Lively v mém žebříčku oblíbenosti vede. A kam se posunuli Ava s Luckem? Tak to ani nechtějte vědět :-), nebo si to raději přečtěte sami.
Autorku neznám, kniha byla na KK v akci za pouhých 59,- Kč, tak nekupte to, že :-)! Ale mě nalákala anotace.
Rodel a Jack se seznámí po tragické události, bombovém útoku, při kterém oba ztratí milovanou osobu a velmi brzy si k sobě vytvoří blízký vztah, který ale nemá budoucnost. On žije v Africe, Rodel v Anglii. Příběh se odehrává v exotickém prostředí Tanzanie, ty popisy v první části jsou krásné. Já jsem očekávala, jak se z počátku zdálo, více dobrodružný román a ona se z tohoto vyloupla romantika a docela slaďoučká s pořádnou porcí erotiky. To by mi až tak nevadilo, jen je škoda, že ten dobrodružný náboj se úplně vytratil.
Špatná kniha to není, zklamaná nejsem, a jako romantická duše přihodím za ten epilog 1*, ten to moje hodnocení ovlivnil.
Shari je opravdu mistr v matení čtenáře. Dokáže vám z každé postavy udělat případného pachatele, nejlépe na každé stránce jiného. Tady snad ani nemá smysl hádat, to řešení vám rozkryje až v úplném závěru, až se dostatečně vyřádí na všech zúčastněných, vy nemáte šanci. Tentokrát opustila rodinné drama, i když vlastně ta ,,šťastná" rodina byla celé jedno velké drama, a pustila se do detektivního příběhu s thrillerovými prvky.
Řekla bych, že Shari si buď zamilujete, nebo zatratíte. Hodnocení typu neurazí, nenadchne podle mne k této autorce nesedí. Buď vás její knihy nadchnou a její styl baví, víte, co čekat, nebo ji ani nezkoušejte :-). Mě i tentokrát ta jednoduchost v této knize bavila.
Včera jsem knihu dočetla, stále mi leží v hlavě a přemýšlím, jak stručně se ze svých pocitů vypsat, těch dojmů je moc...Knížka je krásná, ale je v ní tolik bolesti, nespravedlnosti, bídy, tolik smutku a slz. Ale je to také příběh o lidské statečnosti, síle, lásce a empatii k těm slabým a bídným.
O Pojízdných koňských knihovnách jsem poprvé četla v knize Jojo Moyes (Jako hvězdy v temné noci) a i tento příběh se odehrává ve stejné době, kdy statečné ženy rozvážely lidem do zapadlých koutů Apalačských hor knihy, aby pomáhaly šířit vzdělání mezi těmi nejchudšími.19letá Cussy Mary se navíc potýká s předsudky a nepochopením pro svoji jinakost - modrou barvu kůže...
Silný příběh, zasloužil by si i více hvězd, doporučuji nevynechat autorčin doslov.
Dost dobré, čekala jsem po předešlé autorčině trilogii mazec a dostala jsem ho.
Skutečně perfektní psychothriller s tak úžasnou gradací celého příběhu, zvraty, po kterých jsem si říkala, ale co bude dál, když to je jasný. No nebylo ani omylem a ten závěr byl vskutku na infarkt.
Jen si tak říkám, kam až se moje tolerance takových závěrů posunula, před 10 lety bych z toho byla asi znechucená, teď jsem celou knihou nadšená, ale podle komentářů nejsem v tom sama, tak snad je se mnou vše v pořádku a možná to vyvažuje i střídání žánrů :-).
Když jsem začala číst tuto knihu, řikala jsem si, jaké příjemné letní počtení to bude, s jakým hezkým a předvídatelným koncem. Ne, ten příběh je vážný, smutný, citlivý, ale i vtipný a nadějeplný. Je moc krásně napsaný, má hloubku a ten závěr, no pro mne nebyl až tak předvídatelný, jak by se dalo od takového románu očekávat...
Čtení pro ženy v tom nejlepším podání, krásné!
Kdo umí, (jako pan Robotham), ten umí, a kdo neumí,...ten si musí přečíst -:).
Výborné pokračování této nové série, vyprávěné z pohledu sympaťáka s velkým srdcem Cyruse a ,,hodné", problémové a nedůvěřivé Evie. Tentokrát se děj i vyšetřování točí hlavně kolem ztraceného dětství Evie. Napínavé, svižné a docela hrůzné čtení, které odhaluje temná tajemství z minulosti malé Evie.
Trošku jsem v závěru postrádala některé dílky do celé skládačky, ale možná si je autor šetří do dalšího pokračování. I tak to bylo skvělé čtení.
Jsem nadšená z této knihy přesto, že se v poslední době válečným románům vyhýbám. Příběh rodiny Martelových mě naprosto dostal, komentář píšu po dvou dnech. Tohle je silný příběh, není to vůbec lehké čtení a bohužel asi málokdo by si donedávna myslel, že bude tak aktuální.
Drama jedné rodiny, jedné z mnoha, která si pro splnění svého snu, své touhy po životě ve svobodné zemi, musela zvolit mezi dvěma čirými zly, Stalinem a Hitlerem.
Možná by se sny o zeleném údolí neměly nikdy z našich myslí vytratit, dějiny se opakují...
Tato aljašská série popírá veškeré představy o krutých severských detektivkách. To zlo tam také je, ale není popisováno s krvavými detaily.
Mě tentokrát ta samotná detektivní linka vlastně nějak nechytla, politika, korupce, ne, to šlo mimo, ale bohatě mně vše vynahradil děj kolem. Sympaťačka Kate se svým postojem k nákupům, (i když tento postoj nesdílím :-)), sjezd domorodých kmenů, samozřejmě hvězdná Obluda, Kateina pomsta, (komu neprozradím, ale pobavila jsem se)...a závěr, tak ten byl krásný. Opravdu moc ráda jsem se znovu vrátila na Aljašku.
Knihu jsem si půčila na oddech od všech dojáků, thrillerů a hlavně anotace slibovala humor, toho se mi dostalo bohatě. Vážně jsem se dlouho tak u knížky nenasmála.
Čekala jsem radosti i starosti novopečené babičky, jak anotace slibovala, a ono se z toho vyklubalo mnohem víc. S nadhledem a humorem napsaný příběh jednoho manželství s manipulátorským blbem (vážně ho jinak nejde nazvat :-)) a hledání místa v životě hlavní hrdinky.
Chytré, pro někoho možná i motivační :-), čtení nejen pro babičky současné či budoucí, ale hlavně pro dobrou náladu.
Mám za sebou první díl z této nové série a moc se mi líbil. Podle obálky bych si knížku asi nevybrala, jenže ona vlastně dokonale podtrhuje ten příběh. Krásně napsaný román o druhých šancích, ve kterém je mnoho smutku a slz, autorka své hrdiny opravdu nešetřila. Je v něm ale také naděje, láska, s vkusem napsané erotické scény, troška napětí i střípky vtipných momentů. A i když to asi bez kapesníku nedáte, romantičkám, (pánům bych snad raději zakázala :-)), by se měl příběh Tristana a Elizabeth líbit.
Autorka mi stylem přišla jako takový mix Colleen Hoover (Odvrácená tvář lásky) a Aly Martinez. Za mě tedy to nejlepší, co tento žánr nabízí.
Perfektní! Kdysi mě nadchla Dívka ve vlaku, další kniha Do vody totálně zklamala a do třetice Pomalu hořící oheň byl velkou neznámou. Knihu jsem dočítala do pozdních nočních hodin a mně se líbila, i když se mi po takovém zážitku neusínalo dobře.
Je to psychologický thriller, který má hloubku, s velmi dobře vyšperkovaným dějem i postavami vesměs nesympatickými, ale nakonec téměř u každé se něco pozitivního najít dalo i to pochopení pro to jejich proč, ten oheň tam opravdu dlouho pomalu doutnal...
Dobrou náladu tento příběh asi nepřinese, podruhé bych ji nečetla, ale silný zážitek to pro mne byl.
To bylo tak pěkné! Poklidně plynoucí, milý příběh, takové pohlazení každé čtenářské dušičky.
O nevšením přátelství starého muže a malé, všetečné a chytré holčičky, o lásce ke knihám, o síle psaného slova. Místy jsem se usmívala, občas u nějakého moudra zamyslela, někdy mi bylo úzko a také si říkala, to je ono, tak to my, kteří knihy milujeme, máme. Tohle nám knihy dávají. Příběh je to skoro pohádkový, ale je hezké tomu kouzlu propadnout...
,,Víš, lidé čím dál víc zapomínají číst. Přitom mezi obálkami žijí lidé, jejich příběhy. V každé knize se skrývá srdce, které začne bít, když je čtena, protože se mezi ním a srdcem čtenáře vytvoří pouto."
Setkání s Tomem, Olivií a dalšimi z této partičky po dvou letech bylo moc fajn. Možná ne tolik napínavé (kromě závěru), ale jako vždy příjemné.
Do vyšetřování dvacet let staré vraždy se pouští celá sestava, děj se rozbíhá do mnoha linek a skoro by se dalo říct, že toto zamotané klubko nepůjde rozplést, natožpak řádně vysvětlit souvislosti. Jde to, tato švédská spisovatelská dvojice to umí a k tomu spoustu prostoru dává i jednotlivým postavám a jejich osobnímu životu, to se mi líbilo snad ještě více než samotné vyšetřování :-).
Skočný příliv i tentokrát u mne zůstává na první příčce série, nicméně na letošní další setkání se také těším.
Čekala jsem jeden z mnoha příběhů s tajemstvím a také jsem ho dostala, jenže to tajemství bylo tak nečekané a vskutku originální.
Krásně napsaný příběh, který mě od prvních stránek chytil a moc se mi líbil. Ano, je o postavení žen v období před vypuknutím 2. světové války, antisemitismu v Polsku, ale to vše je vlastně kulisou pro příběh polské dívky Marie, její zakázané lásky k židovskému mladíkovi a o tajemství, které po mnoho let před Marií skrývá její otec.
Přečtěte si, třeba vás také překvapí...