Šánka komentáře u knih
Pěkný příběh, to ano, já mám jen trošku problém se stylem, jakým je kniha napsaná, studeným, neosobním. A když jsem se dívala na ty nadšené komentáře mých oblíbených, ani se mi nechtělo ten svůj napsat. Tak tedy do toho...
Něco v tomto žánru mám načteno, takže mohu srovnávat. Příběh Židovky Hannah, její dcerky a mnoha dalších postav se odehrává v době 2. sv. války. Autorka nás provádí mnoha historickými událostmi té doby a tragickými osudy lidí. Krátké kapitoly utíkají, v každé z nich z mnoha pohledů dostáváme obraz utrpení, které válka přináší, ale i obětavosti a statečnosti lidí a také víru a naději v lepší budoucnost.
A tady je právě to mé ale...Moc postav, mnoho všeho, takové skákání od jedné události ke druhé v krátkých kapitolách, od jedné postavy k jiné, nedokázala jsem si ten příběh nějak prožít, aby ve mně vyvolal emoce. Krátké kapitoly, podle mne, takovému příběhu nesluší. Běžně si komentáře před svým nečtu, ale přirovnání tohoto románu k dílům E. M. Remarquea, omlouvám se, ale ani omylem.
I tak si myslím, že se kniha bude líbit, ten příběh si to zaslouží.
A já si během čtení říkala, tentokrát ne!! Krásné, ale něco podobného už jsem někde četla, tohle mě nedostane. A víte co, já ty kapesníky v tom závěru opět potřebovala! Prostě Colleen ví, jak ze čtenáře ty city vyždímat.
Tentokrát se mi zdálo, že tam těch žhavých scén bylo trošku méně, nevadí, chyběly i vtipné momenty, také nevadí, ale i tento příběh Kenny a Ledgera byl nádherně napsaný a dojemný. Příběh o ztrátě blízkého člověka, o vině a odpuštění druhým i sobě. O nových šancích...
...Když se potřebujeme vyrovnat se ztrátou lidí, které jsme milovali, možná je nejlepší nacházet je na všech místech a ve všech věcech, kde to jen jde. A kdyby nás snad náhodou mohli slyšet, nikdy bychom na ně neměli přestat mluvit...
Tato série je návyková, kdo jí jednou propadne nemůže řešit Kateinu nesmrtelnost a jejích devět životů :-). Líbí se mi návraty do Kateina dětství a dospívání v amišské komunitě.
Tentokrát se sama Kate bez své party pouští do vyšetřování staré vraždy, z níž je obviněna její první, dívčí láska Jonas. A kromě napětí a vyšetřování se mně ten jejich příběh moc líbil.
Třešničkou na dortu je také slibný závěr. A jaký? Noó, snad i všemi fandy této série dlouho očekávaný :-). Tak už jen chybí další díl...
Pěkné, nenáročné, dovolenkové čtení pro ženy. Předvídatelné, ó ano. Romantické a s takovým koncem, který bychom si pro naše tři hrdinky asi my holky přály.
Kdo zná autorku, ví do čeho jde a bude spokojený, kdo hledá něco náročnějšího, tak tato kniha mu to nenabídne. Podle mne má autorka lepší knihy, ale jako čtení k moři ideální.
B. A. Paris má jistě i lepší knihy, ale mně se to líbilo. Kniha je opravdu neskutečně čtivá, stránky letí nejen díky krátkým kapitolám, dvě třetiny se střídá minulost s přítomností a příjemné napětí se příběhu také nedá upřít.
Mě trošku zklamal závěr, který byl zbytečně komplikovaný, překombinovaný, nad motivem zavřu jedno oko, věrohodnost neřeším:-).
Poslední zbytky dechu jsem tedy neztrácela, klaustrofobie na mě také nedolehla, ale přečetla jsem další dobrou knihu mé oblíbené autorky, u které jsem si odpočinula a hlavně se pobavila.
Tak jsem se před týdnem nalodila v Sydney na letadlovou loď Victoria spolu s několika stovkami válečných nevěst, abych sledovala jejich dlouhou cestu za novým životem v Anglii, za nadějí, za láskou. A věřte, nebyla to cesta lehká, ne každá z nevěst se dočkala svého happy endu.
Nádherný příběh, já jej četla z nedostatku času docela dlouho, nebo vlastně první půlku, druhou jsem včera přečetla na jeden zátah a ještě teď ve mně doznívá...
Jojo to i tentokrát dala ve velkém stylu, vlastně neznám od této autorky špatnou knihu. Příběh věnovala své babičce, jedné z mnoha válečných nevěst.
Já prostě toho životem omláceného a alkoholem ovládaného Harryho nekriticky miluju! I když mě moc mrzí, že pan Nesbo nemilosrdně kosí mé oblíbené postavy a i tentokrát v tom pokračuje.
Stále skvělé, seversky drsné čtení, možná trošku méně napínavé, ale typicky nesbovsky zamotané, matoucí. Jak ten člověk dokáže mistrně čtenáře svést z cesty! Těch pár závěrečných kapitol jsem si musela projet znovu.
Pane Nesbo, stranu 64 z minulého dílu Vám stále ještě neodpustím, ale stejně si musím, potřebuji a budu číst další díly..
Krabička vzpomínek je další krásný román Kathryn Hughes, který mi dokonale padl do mé nálady, moc jsem si ho užila.
I tentokrát se příběh odvíjí ve dvou časových linkách a přesto, že hlavní hrdinky od sebe dělí velký věkový rozdíl, jejich životní příběhy se navzájem určitým způsobem ovlivní a současně si i pomohou vyrovnat se s minulostí, změnit přítomnost a najít štěstí v budoucnosti.
Máte-li náladu na pěknou romantiku s tajemstvím, kterákoliv z knih této autorky by se vám mohla líbit...
Tak tohle ne, chci jiný konec! Já vím, je to ,,jen" román, ale...
Joe řeší nový případ tentokrát vraždy matky a její dcery a samozřejmě, že u toho nesmí chybět ani jeho kamarád Ruiz. Současně se musí poprat ve svém soukromí s další výzvou. Tento díl je hodně zaměřený i na jeho osobní život a popravdě já jsem tentokrát byla nejvíce napnutá, jak z toho vyjde. Závěr je napínavý a velmi emotivní.
Výborně napsané, budu se těšit na pokračování, ale, pane Robothame, tohle jste nám dělat nemusel...
Je to již pár let, kdy jsem četla první příběh s psychologem Joem a detektivem Ruizem, a tehdy to byla láska na první počtení, vydržela dodnes...
Tentokrát se Joseph s detektivem ve výslužbě Ruizem snaží pomoci najít manžela své pacientky. Je to pátrání napínavé, svižné a nekrvavé (mrtvoly ale nechybí :-)), psychologicky propracované s tradičně skvělými dialogy. A třešničkou na dortu je úplný závěr, který vás nenechá v klidu.
U této série nemůžete šlápnout vedle, takže pokud hledáte dobrou, nekrvavou, thrillerovou sérii, doporučuji!
Děkuji Daniele (Dela111) za ten krásný komentář k této knize, který mě nalákal i pobavil. Kniha by mě bez něj asi minula.
To je tak nádherný příběh! Dojemný i humorný, lidský, laskavý. Je o hledání cesty otce ke svému synkovi po jejich bolestné ztrátě, je o tom, že z každé situace se dá najít cesta a s pomocí pár dobrých, (někdy i řádně ztřeštěných) přátel, je i jednodušší po ní jít.
Na prvotinu skvělý kousek takový mix Backmana, Glattauera (Není zač) a Davida Nichollse.
Doporučuji!!!
Tuto sérii mám moc ráda, Lacey a Mark jsou velcí sympaťáci a pětileté čekání na další díl bylo dlouhé na těšení. Už jsem skoro nevěřila, že bude.
Téma je opravdu originální a docela znepokojující. Pokřivený svět incelů, mužů, kteří nenávidí ženy, skutečně existuje, jsem si googlila :-). A mohlo by se tohle stát? Věřím, že ne.
Jako vždy bezva napsané, možná ne tolik napínavé jako předešlé díly, ale stále je to více než dobré čtení i na zamyšlení. Mně jen tak úplně nesedlo téma.
Kdybych měla říci, nebo doporučit, který díl ze série je nejlepší, nevěděla bych. Pro mě je celá série naprosto úžasná. Napsala ji jedna z nezapomenutelných vypravěček příběhů, paní Lucinda Riley.
V předešlých dílech se každá ze sester vydává do různých koutů světa najít své kořeny. Tentokrát všech šest sester spojí své síly, aby splnily otcovo poslední přání, najít sedmou, ztracenou sestru. V historické části se dostávame do Irska a sledujeme pohnuté osudy irských rodin, jejich boj za svobodu a nezávislost.
Dějově velmi obsáhlý a pestrý román s mnoha postavami i osudy, kde především ta historická část v sobě skrývá staré křivdy, nenávist, ale i lásku a tajemství, jež po mnoha desetiletích ovlivní i současnost.
Všechna tajemství však ještě nebyla odhalena, moc se těším na poslední díl...
Dokonalé pokračování této série! Napínavý, ale také asi nejvíce emotivní díl. A ten závěr, to jako vážně? Doufám, že bude pokračování, tohle by nám Helen Fields nemohla udělat, nebo ano?
Nejde moc bez spoileru psát, jen tentokrát je tam méně detailních popisů krvavých scén, i kyž jak se to vezme, také méně vtipných hlášek Livelyho, více se celý příběh dotýká hlavních postav a příběh ,,předtím" je opravdu smutný. Pachatel vás možná tolik nepřekvapí, o to více mě dostal závěr...
Do této knihy a prostředí, ve kterém se děj odehrává, atmosféry a samozřejmě i hrdinů, se nejde nezamilovat. Krásná, pohodová romanťárna, kterou jsem po předchozí knize tak moc potřebovala.
Téměř 500 stran se plavíte na luxusní jachtě po Středozemním moři, užíváte si to jiskřivé napětí mezi Josie a Xavierem, vtipné dialogy, sluníčko, máte chuť na všechny ty lákavé dobrůtky, chtělo by se vám také navštívit historická místa. A i když víte, jak vše (asi) dopadne, tak je to prostě báječné čtení.
Tak potom neříkejte, že by se vám taková plavba nelíbila :-), mně tedy ano...
Nečetla jsem si anotaci, nečetla jsem ani komentáře, ale knihu napsala paní Mornštajnová, tak jsem se do ní pustila s jistotou, že to bude opět skvělé čtení.
A teď nevím, jak to popsat, jako krásná kniha? Citová devastace, šílený příběh, ale skvěle napsaný? Od prvních stránek na mě padala tíseň a temnota a také smutek, beznaděj, ta kniha bolí...
Kolik takových cácorek svět ukrývá...
Napsané krásně, přečtené rychle, ale jednou stačilo.
Už dávno vím, že tato série není o žádném napětí, tady je nejzajímavější prostředí, popisy Aljašky, místní zvyky a hlavně je to čtení na pohodu. Uběhne hodně času, vyloví se mnoho ryb, než se objeví první mrtvola :-).
Ale tentokrát se vyšetřuje trošku více než v minulém dílu, i když tam jsem se zase více zasmála. Tady i toho padoucha asi tipnete správně, jenže když ta místní semknutá komunita si ty zákony trošku ohýbá po svém, tak chudák Kate se nadře a párkrát i vykoupe (to doslova) u jeho odhalení.
Aljašská detektivka v poklidném tempu mě i tentokrát pobavila.
Další krásný příběh mé oblíbené autorky. Musím se ale přiznat, že mě tentokrát více bavila linka po válce, než ta válečná, špionážní, v té jsem trošku plavala. Ale kdo má rád tuto tematiku, jistě ji ocení a přijde si i tady na své.
Příběh je vypravěný ve dvou časových osách, v té poválečné v roce 1947 se s hlavní hrdinkou Alix dostáváme do Paříže, zaživáme začátky slavné éry Christiana Diora a současně se rozplétá tajemství, zrada a válečná tragédie. A nechybí ani pěkná romantická linka. Alix je na svou dobu hrdinka nekonvenční, svá, silná i nezávislá. Bude se vám líbit!
Doporučuji nevynechat autorčin doslov, v němž nám přibližuje skutečné osobnosti, které v této historické fikci vystupují.
Blesková jízda, i tentokrát za 5* a já už vážně nevím, jak chválit, abych se neopakovala.
Skvělá série (opakuji :-)), vše se ke konci krásně propojí, nic překombinovaného, žádný nechutný krvák. Můj tip, kterým jsem si tentokrát byla na stopro jistá, byl úplně vedle. A bez výhrad odpouštím (ne)uvěřitelnost, protože za tu zábavu a pekelně dobré čtení to stojí.
Tak prostě čtěte, v dobrém tiše závidím, že ji máte ještě před sebou.
Pro mne byla tato kniha čtenářský svátek a nádherné zakončení celé trilogie. Slzy, smích, dojetí.., všechno, úplně všechno.
Benji, Maya, Amat, Bobo, Ana a další postavičky znovu ožívají, domů se vrací ti, kteří odešli a mezi Medvědínem a Hedem to stále vře. Dvě malá městečka, kde se vše točí kolem hokeje. Rivalita, láska, nenávist, násilí, dětství šťastné i složité, manželství poznamenané tragédií, přátelství od prvních bruslí, předčasně ukončené dětství...
Příběh o lásce k hokeji, o lidech, kteří jím žijí, i o těch, kteří ho až tolik nemusí a stejně jsou jejich životy s ním spjaty. Krásně napsané, plné backmanovského moudra a velkého srdce. Děkuji, pane Backmane, jednou se do Medvědína zase vrátím a třeba už zapomenu a budu doufat,
že všichni skončí jako vítězové...
A pokud si myslíte, že to dáte bez kapesníčků, tak hodně štěstí!
Hodně štěstí.