Sansli
komentáře u knih
S láskou, Lukov
Mariana Zapata
Tuhle knihu jsem si prostě musela přečíst a důvod je jednoduchý. No řekněte, kolik znáte knih z prostředí krasobruslení? Filmů je spousta. Nějaký ten seriál se také najde. Ale přímo kniha? Takže když jsem ji našla, byla to jasná volba. I kdyby mě to mělo zklamat, tohle si prostě přečtu. A víte co? Nestalo se. Kniha je přesně taková, jak jsem očekávala a četla se až neskutečně dobře.
Překvapilo mě, že hlavní postavy jsou trochu starší (je jim přes dvacet, což je mnohem lepší) a opravdu nebylo těžké si je oblíbit. Ty jejich hádky a nadávky mi sice občas přišly tak trochu nedospělé, ale bez nich by to prostě nebylo ono. A když nad tím tak přemýšlím, i se mi to k nim hodilo. Skvělý byl také pohled do zákulisí tohoto sportu - tréninky, rozhovory, focení... a samozřejmě i rodinné vztahy.
Všechno, co jsem očekávala, jsem dostala a navíc jako bonus i závěrečný epilog. Ale to už neprozradím. Přečtěte si to:):)
Nevhodný návrh
Julia Quinn
Nebylo to špatné:) Kniha mě velmi rychle vtáhla do děje, protože tak to prostě u téhle série je. Nenudíte se. Je to jednoduché, čtivé a pro odpočinek jako stvořené. Ale po krásném začátku připomínajícím pohádku o Popelce, přišel trochu slabší prostředek a musím říct, že zatímco Sophie jsem si hned oblíbila, k postavě Benedicta jsem si musela hledat cestu. Přišel mi totiž trochu neodbytný.
Nejvíc jsem si ale stejně užívala kapitoly, kde byli i ostatní členové Bridgertových. Když jsou pohromadě, nemá to chybu. I proto se mi dost líbila spíše druhá polovina knihy, hlavně posledních šest kapitol.
A i když jsem slyšela, že tenhle díl by měl být lepší než předchozí, tak se omlouvám, ale nesouhlasím. Bylo to hezké, ale dvojka "Vikomt, který mě miloval" zatím vede:)
Vazač vzpomínek
Bridget Collins
Rozhodně souhlasím s komentáři, které tady čtu. Ta kniha mohla být tak skvělá. To téma mě hodně navnadilo, také obálka a anotace na obálce a těšila jsem se, že si konečně přečtu nějakou knihu, kde knihařství má svou podstatnou roli. Ale bohužel. Dostala jsem úplně jiný příběh, než mi kniha slibovala.
Taková škoda, že autorka nešla trochu víc do hloubky. Třeba proč tam nebylo víc vysvětleno, jak ti vazači při svazování těch vzpomínek pracují? Nebo víc o postavách? Kdo byla Seredith? Všechno jakoby klouzalo jen po povrchu. A čím víc čtete, tak tím víc máte pocit, že vlastně skoro nic nevíte.
První část knihy mi přišla docela zdlouhavá. Druhá část mě hodně bavila, a asi proto jsem to nevzdala. Ale třetí část mě opravdu naštvala. A ten konec nebudu ani komentovat:(
Tohle se opravdu trochu nepovedlo.
Drak spí
Michaela Klevisová
Tuhle spisovatelku mám upřímně ráda. Ať se její příběhy odehrávají kdekoli, vždy vás dokonale vtáhnou do prostředí, situace a děje. Stejně jako předešlé příběhy i tento se ke mě dostal ve formě audioknihy a byl to opět nejlépe strávený čas ve společnosti skvělého Josefa Bergmana. Takže jednoduše, tohle mě zase nadchlo, stejně jako všechny předchozí příběhy.
Zase prostředí, kde má každý své tajemství, a mě jako posluchače naprosto fascinuje, jak se příběh pomocí jednotlivých postav a střípků informací, viděných z různých pohledů skládá dohromady. Atmosféra je opět nezaměnitelná, to se autorce musí nechat, prostě v tom umí chodit.
Naprosto doporučuji všem, kteří v knihách nehledají zbytečně moc násilí a hromady mrtvol, mají rádi zajímavě postavy, zajímavé prostředí a děj, který sice někdy plyne pomaleji, ale rozhodně - alespoň mě nikdy - nezklame.
Sever a Jih. Díl III.
Elizabeth Gaskell
Konečně, konečně:) Konec určitě nikoho nepřekvapí, ani kdyby neměl nakoukanou geniální minisérii od BBC (2004). Tohle je zápletka, která prostě nenechá čtenáře na pochybách kam směřuje. Ale to na tom příběhu prostě milujeme, no ne?
Konec je trochu odlišný od seriálového, ale stejně perfektní. Je tam spousta detailů (hlavně co se týče vnitřních pocitů Margaret a Johna Thorntona), které jsem si užívala a při čtení (no musím se přiznat, i když tohle většinou nedělám) trošičku srovnávala knihu se seriálovou adaptací. Prostě mi to nedalo:)
Ať už kniha nebo seriál, ani jedno vás prostě nezklame. A jestli máte rádi Jane Austenovou, tak tohle je prostě povinná četba.
Sever a Jih. Díl II.
Elizabeth Gaskell
Každý díl je lepší a lepší. Johna a Margaret si zamilujete a někdy je těžké vybrat si, na čí straně budete stát. Na jednu stranu má pravdu Margaret, ale John Thornton všechny její argumenty dokáže obrátit a obhájit si svoji pravdu. Je to prostě těžké. Ale ty jejich slovní přestřelky jsem si opravdu užívala.
Konečně se to zamotává. Příběh opravdu utíká a pomalu se blíží k očekávanému konci, takže se vám prostě nebude chtít přestat číst, dokud nebudete na poslední stránce.
Jen škoda toho třídílného vydání, protože jinak bych ani nedělala pauzy:)
Tak vzhůru ke třetímu dílu! Nemůžu se dočkat:)
Sever a Jih. Díl I.
Elizabeth Gaskell
První díl nezapomenutelného příběhu. Tak jako většina jsem nejdřív objevila seriál od BBC. A protože to byla láska na první pohled (s každou reprízou hlubší a hlubší:), začala jsem se poohlížet po knižní verzi. Nejsem dost zdatná angličtinářka, abych si ho mohla přečíst v originále, tak jsem upřímně ráda za český překlad.
Je pravda a naprosto souhlasím, že je tam opravdu dost chyb, ale já jsem se rozhodla je úplně ignorovat a nenechat se ničím vyrušovat. Příběh Margaret Haleové a Johna Thorntona mi za to stál:) Četla jsem už podruhé, a upřímně jsem to prostě nevydržela a musela jsem si znovu pustit i seriál:)
Neviditelný život Addie LaRue
Victoria Schwab
Opravdu nádherná záležitost. Jestli jste ji ještě nečetli, tak honem honem. Tohle si pořiďte a ponořte se do příběhu Addie LaRue, kterou si sice nikdo nepamatuje, ale vy na ní hned tak nezapomenete:) Souhlasím se vším, co jsem o téhle knize kdy slyšela nebo četla.
A jsem sice ráda, že jsem to četla a dočetla, ale ten jazyk, ty myšlenky a pocity popsané na stránkách... to mi bude chybět. Tohle mít jako audioknihu, tak to snad poslouchám pořád dokola:D
Snít znovu
Mona Kasten
Poslední díl opět skvělý. Moc pěkně napsané, vyprávěné a četlo se to samo. Takže je mi opravdu líto, že už žádné další díly nebudou. Tak nějak jsem si na všechny obyvatele téhle série zvykla a moc se mi s nimi nechce loučit:) Proto se k ní určitě zase brzy budu muset vrátit.
No a kdybych měla vyhodnotit, který díl byl nejlepší, tak bych neváhala ani minutu. Rozhodně číslo tři! Isaac a Sawyer jsou prostě nepřekonatelní, i když Blake s Jude jim pomalu šlapou na paty:)
Moc jsem zvědavá, co si pro nás autorka chystá příště.
Doufat znovu
Mona Kasten
Na další díl ze série jsem se docela těšila, i když za mě je prostě nejlepší třetí díl, který nic nemůže překonat:) Přesto jsem byla zvědavá, co si pro nás autorka zase přichystá. Ale nakonec musím přiznat, že tohle je asi zatím nejméně zajímavý příběh.
Nemůžu ale zase tvrdit, že by mě to nebavilo číst, protože jsem měla možnost poznat univerzitu zase z trochu jiného úhlu. A to mě hodně bavilo.
Jen jsem prostě měla problémy s hlavní dvojicí hrdinů.
Everly mi zase tolik nevadila, ale u postavy Nolana - já nevím... když jsem ho blíž poznala, moc mi k srdci nepřirostl. I když v předchozím dílu se mi zdál skvělý.
Přijde mi, že tentokrát byly vedlejší postavy prostě mnohem zajímavější, a tím myslím hlavně postavu Blakea, díky kterému se nemůžu dočkat dalšího dílu:) Byl tím nejlepším co mi tenhle příběh nabídl.
Temné hlubiny
Robert Bryndza
Souhlasím, že tohle bylo opět skvělé. Nejen kvůli příběhu, který je díky nevyřešenému případu starému 26 let skutečně napínavý, ale i postavě Eriky Fosterové, se kterou jsem se setkala poprvé. Autor píše skvěle a zase se mu povedlo udržet moji pozornost.
I když mi přišlo, že konec byl hodně rychlý. Občas byl příběh pomalejší, hlavně první polovina, pak se to začalo postupně zamotávat a najednou šup a byl konec. Ten mě mimochodem hodně zajímal, protože jsem si celou dobu pokládala otázku: Proč?
Čekala jsem tedy s jakým rozzuzlením autor přijde tentokrát a byla jsem docela překvapená. Něco jsem si odvodila, ale všechno se mi uhádnou nepodařilo.
Temný duet
Victoria Schwab
(SPOILER) Takže nakonec, i když jsem to upřímně nečekala, se mi druhý díl líbil ještě víc než ten první. Bylo to akčnější a četlo se mi to skoro samo. Dokonce tak, že jsem to musela vždy po několika kapitolách odložit, abych to nepřečetla tak rychle:) a mohla si naplno užít příběh i společnost Augusta a Kate. Ti byli zase skvělí, ale díky událostem z prvního dílu i trochu jiní.
V prvním dílu jsem měla raději Augusta, protože i když on je tou příšerou, přišel víc lidský než Kate. V tomhle příběhu už jsem s ní takový problém neměla. Už se totiž nesnažila udělat na někoho dojem, byla víc sama sebou.
Konec mě nepotěšil, ale ani nepřekvapil. Jak jsem se blížila k poslední kapitole, tak nějak mi bylo čím dál jasnější, že tady na happyend pravděpodobně čekám marně.
Divoká píseň
Victoria Schwab
Upřímně jsem na téhle knížce nenašla vůbec nic negativního. A i když nejsem zrovna cílová skupina, rozhodně jsem si tak připadala:) Od začátku až do konce mě to bavilo a po každé kapitole jsem se bez přemýšlení pouštěla do další. To už se mi dlouho nestalo.
Přitom příběh není zrovna nijak složitý a ještě o monstrech a nestvůrách, takže bych to nečekala. Na začátku jsem sice trochu tápala o čem to tak asi bude, ale od té chvíle co začal August chodit do školy, jsem v tom měla jasno. A nezklamalo mě to až do konce. Skvěle vyprávěné, napínavé, trošilinku možná předvídatelné, ale to není nic co by mi vadilo, takže jde se na druhý díl:)
Vikomt, který mě miloval
Julia Quinn
První díl jsem zatím nečetla, takže nemůžu srovnávat. Ani seriál mě nijak nenalákal, ale kniha mě zaujala. A nakonec to byla dobrá volba. Ale musím přiznat, že první polovina se mi líbila trochu víc:) Prostě bylo zábavné sledovat pošťuchování hlavních hrdinů. To jak do sebe Kate a Anthony neustále ryli mě neuvěřitelně bavilo. Při hře pall mall mě pak kniha naprosto dostala... to byla prostě nejlepší kapitola.
Konec nezklamal, ale jsem zvědavá, kdo je nakonec tou LADY Whistledownovou. Takže budu číst dál:)
Inkoustová stopa
Mel Starr
Historické detektivky se mi líbí a upřímně, podívat se do středověké Anglie mě hodně lákalo. A nebylo to jen tím prostředím, ale moc se mi líbil i příběh. Je to pěkně vyprávěné, trochu pomalejším tempem, ale to mi vůbec nevadilo. Také není těžké si oblíbit hlavní postavy v čele s Hughem a držet jim palce. Určitě si přečtu další:)
Andělíčkářka
Camilla Läckberg
Kniha se ke mě dostala jako audiokniha. Hrozně ráda detektivky poslouchám, ale musím říct, že občas toho na mě bylo dost (hlavně pokud jde o množství postav:), a také to nebylo tak úplně podle mého vkusu.
Jako plus beru fakt, že kniha není tak drsná, jak jsme většinou u severských detektivek zvyklí, ale atmosféra knihy byla i tak dost ponurá. Příběh mě zaujal hlavně tím, že nikdo nezmizí jen tak z ničeho nic a proto jsem byla opravdu zvědavá na konec a jak a kdy se konečně protnou dvě časové roviny, které se v knize objevují.
Příběh je pěkně napsaný, a moc dobře se to poslouchalo. Hodně se mi líbily hlavně postavy vyšetřovatelů. A i když musím přiznat, že vyprávění v minulosti mě moc nebavilo, a postava Dagmar mě vyloženě štvala, nebylo to vůbec špatné.
Všude kolem černý les
Ruth Ware (p)
Na knihu mám docela rozporuplný názor. Na jednu stranu se mi líbilo, že příběh není postaven na stovkách brutálně zavražděných a zohavených mrtvol (takže to byl celkem oddech), ale jde na to přes psychologii. Byl to vcelku napínavý příběh. Rozjezd byl trochu pomalejší, tak mě to ze začátku moc nebavilo, a navíc mi ty postavy na rozlučce lezli příšerně na nervy, hlavně tedy jedna. Ta byla nesnesitelná. Asi bych se hned ve dveřích obrátila a už by mě tam nikdo neviděl.
Ale uprostřed mě začalo docela zajímat, co se tam ještě stane a kdo si tam s nimi hraje a proč. A i když jsem pak už věděla, kdo to dělá, a konec mě tedy moc nepřekvapil, nemůžu říct, že by se mi to vlastně nelíbilo. Možná to také bylo tím, že jsem příběh poslouchala jako audioknihu, která byla moc dobře načtená a dokázala udržet mou pozornost i napětí. Za mě zajímavý thriller, který neurazí, ale podruhé už bych si ho asi neposlechla.
Laura Deanová mě už zase nechala
Mariko Tamaki
Pro grafické romány mám slabost, protože se tam spojují dvě věci, které mám hodně ráda. Hodně obrázků a málo textu. Když je čtu je to vlastně odpočinek, protože si můžu zároveň i prohlížet:) Od autorky jsem četla už Jedno obyčejný léto, které mě nadchlo a tak jsem věděla, že ani tohle mě nezklame.
Příběh je krásně zachycený a hlavně díky ilustracím mi nedělalo problém se s ním dokonale ztotožnit. Vždycky, když čtu něco podobného, uvědomím si, že vztahy jsou a prostě budou vždy propletené a nikdy nejsou a nebudou jednoduché, a nezáleží na věku ani na orientaci. Složité to má každý z nás a Frederica si nakonec se vším co ji potkalo, poradila velmi dobře.
Věř mi
J. P. Delaney (p)
Příběh nebyl špatný, vlastně musím přiznat, že ze začátku se mi to hodně líbilo a byla jsem napnutá, jak to bude dál. Hlavně mě upoutala spojitost s Baudelairem a s jeho sbírkou básní Květy zla, které jsem nečetla a rozhodně jsem si nemyslela, že jsou tak temné. Ale příběhu to přidávalo na zajímavosti. Jenže pak se to začalo zamotávat a stáčet směrem, který už mě tak nenadchl. Bylo to pořád zamotanější a komplikovanější, že už jsem si několikrát myslela, že si ze mě autor dělá srandu. No kdybych to neposlouchala jako audioknihu asi bych knihu zavřela a už se k ní nevrátila.
A konec? No, ten mi trochu vynahradil tu překombinovanost a zamotanost, protože to nakonec dopadlo přesně tak, jak jsem doufala, že by to mělo dopadnout.
Dům soli a smutku
Erin A. Craig
Byla jsem zvědavá jaké tajemství se v knize skrývá a co autorka provedla s mojí oblíbenou pohádkou. No nebylo to špatné, takový pohádkově laděný horor. Celá atmosféra knihy je dost temná a pochmurná, a přiznám se, že se mi tohle na knize hodně líbilo.
S odvíjením příběhu jsem byla spokojená, tedy než jsem se dostala na konec, který byl docela zklamáním. Bylo tam dost krvavých částí bez jejichž popisu bych se tedy obešla a rozuzlení také vlastně nic moc. Čekala jsem víc. Za přečtení to stojí, ale jednou mi to asi stačilo.
