Sarah01 komentáře u knih

Klasika, která vždy znovu pobaví.

6 28.02.2021

Knížka je psaná z pohledu jedenáctiletého kluka pro stejně starého syna. Takže podle toho k ní musíme přistupovat. Zážitky z koncentráku proto nejsou popsány tak krutě, navíc pochopitelně dítě prožívá tyto věci naprosto jinak než dospělý. A že si v deníku po osvobození psal hlavně o jídle? Tak si představte, že zažijete několik měsíců jen hlad a zhubnete víc než 10 kilo, navíc onemocníte a máte bolesti. Asi bych se na pořádné jídlo taky těšila. A přitom, jak to člověk čte, je to pořád dokola jen hrachovka, nějaká polévka, margarín a chleba.

6 16.04.2020

Tak po dlouhých letech přečteno podruhé a musím říct, že jsem si to pamatovala úplně jinak. Teď mně to připadalo daleko syrovější a neuvěřitelnější. Jak proboha mohla slézat skály bosá a v sukni? Vůbec si to neumím představit. Neustále nás bude překvapovat, co všechno člověk dokáže přežít, když má obrovskou vůli žít.

6 23.03.2020

Poslouchala jsem jako audioknihu rozhlasovou hru z roku 1952 s Otomarem Korbelářem jako císařem Karlem IV. a Jiřinou Petrovickou jako Eliškou Pomořanskou. Moc pěkné zpracování, které neruší komerční písničky z muzikálu.

6 03.05.2019

Knihu jsem začala číst na doporučení ve zdejší diskuzi a musím tedy říct, že to byla dobrá volba. I když vím, že nebyla napsána podle skutečného příběhu, ale autorka určitě měla dobře nastudováno, i já jsem si už něco zjistila o praktikách v někdejších ústavech pro choromyslné, o to víc mě příběh šokoval.....kolik zmařených lidských životů lidí, kteří do ústavu přišli naprosto zdraví. Kufry ve Willardu byly skutečně objeveny v roce 1995:
http://extrastory.cz/kufry-ktere-vypraveji-patrily-lidem-ktere-zavreli-do-blazince.html
http://www.willardsuitcases.com/
Ještě by mě zajímaly kartotéky, ale dnes jde o velice citlivé téma a možná kvůli ochraně osobních údajů není možné tyto informace zveřejňovat.

6 22.04.2017

Taky ho vlastním a opatruji jako oko v hlavě, už jen pro ty krásné vzpomínky.

Jen jeden komentář? Nikoho toto téma asi nezajímá, ale mělo by. Proti církevním restitucim jsem byla od počátku, církev by se měla očistit a být chudá tak, jak tomu bylo v době jejího vzniku. To jsem ale ještě nevěděla všechno. Informace, které jsem se dověděla v této knize, a také ty, které uvádí protistrana - budeme se soudit, dokud ty nemovitosti nedostaneme, mě v mém postoji ještě utvrdily. Za církev očištěnou bojoval už Jan Hus a my se vlastně vracíme zpátky do středověku. Ale knížka není jen o restitucích, ale také o cenzuře, pomalé a nenápadné. Čekají nás volby, já pořád tápala, nevěděla jsem koho, teď už to díky paní Procházkove vím.

6 30.09.2016

Tak nevím, jestli jsem četla jinou knihu než ostatní, ale začátek mi rozhodně nepřišel nudný, spíš naopak, čtenář vpadne rovnou přímo do děje a autorka ho nenechá vůbec vydechnout. A konec byl pro mne taky naprosto jasný a jednoznačný. Daphne Du Maurier je zkrátka úžasná vypravěčka. A pořád mě překvapuje, že jako autorka má i dnešním čtenářům co říci, což se o některých z tehdejší doby říci nedá.

6 22.09.2015

Knížku jsem si pořídila a přečetla na doporučení, příběh mi nepřipadal zdlouhavý a některé pasáže zbytečné, jak se tady někdo níže zmiňuje, myslím, že vše mělo své místo, abychom pochopili jednání všech postav. Rozhodnutí Toma jsem chápala, i Hannah, to spíš Izabela mi chvílemi byla protivna, ale kdoví, jak bych se já rozhodla na jejím místě, nikdy jsem tuto situaci naštěstí řešit nemusela. Ten konec mi tak nějak přišel OK, nedalo se to prostě vyřešit ke spokojenosti všech. Moc mi to připomínalo případ výměny dětí v třebíčské porodnici, podobné dilema, i když děti byly menší a údajně se na původní rodinu vůbec nepamatují. Ano, Izabela schytala od života, co se jen dalo, ale měla milujícího manžela, to se každému nepoštěstí.

6 06.04.2015

Napínavá od začátku do konce, který je opravdu hodně romantický. Překvapivé pro mě nebylo až tak odhalení muže v pozadí, to jsem po celou dobu tak nějak intuitivně tušila, ale ten konec, v podstatě pár posledních řádků, je překvapivý hodně, nevím, nevím, jestli bych se takhle rozhodla já :-)

6 29.10.2014

Bezvadná oddychovka, sice děj předvídatelný a špatně to dopadnout ani nemůže, ale i tak rozhodně lepší než nudné červené čtení jiných autorů, alespoň já jsem spokojena. Vůbec nemůžu říct, že by čtivost tohoto třetího dílu nějak upadla, spíš naopak, každá knížka ze série Bavettovi něčím překvapuje a člověka to nutí číst až do konce. A kde jsou ta sprostá slova? Je jich tam pár, v reálu slýchávám daleko horší spršku, ale ne tedy doma :-)

6 23.05.2014

Je oproti filmu pohádková, protože Tolkien ji také psal pro své děti jako pohádku....že ještě napíše Pána prstenů, to v té době asi netušil. Knížka se mi teda líbila daleko víc než film, který s ní má vlastně společný jen příběh, ale je to pochopitelné, jinak by nemělo smysl ho natočit.

6 06.02.2014

Moc pěkná knížka, takové pohlazení po duši, i když se odehrává za války, láká mě navštívit Normanské ostrovy :-)

6 28.05.2013

Knížka mně nepřišla až tak výborná jako volně na sebe navazující trilogie Kyselé třešně, zápletka mi připadala hodně přitažená za vlasy, ale každopádně se velice dobře četla a tedy před fantazií autorky, kdy zřejmě příčinou jejího vzniku byla úplně obyčejná a oblíbená hračka jejích dětí, klobouk dolů.

5 10.08.2023

Příběh o tom, jak to bylo, než se Václav od Černého koně stal podrychtářem. Napsané hezky a poutavě, ale moc krátké. A tedy velká škoda, že další knížka už nebude, docela jsem si na Václava zvykla a jeho další osudy by byly určitě zajímavé.

5 22.07.2023

Je na první pohled jasné, že pan Holub je autorem dětských knížek, je to znát i na tomto útlém románku. Netuším tedy, jestli čerpal z nějakých konkrétních a reálných událostí, které se udály na jednom místě. Spíš tipuju, že toho více spojil dohromady a výsledek mi připadá takový těžko uvěřitelný, i když jako poučení z historie pro děti to určitě oceňuji.

5 02.12.2022

Přestože kniha je psána formou deníku a vyprávění různých osob, nebo možná právě proto, je stále napínavá a dějově nabitá od začátku do konce. Nedá mi nesrovnat ji s dnešními autory historických detektivek, které jsou zbytečně natahovány a čtenář se musí prokousávat naprosto nic neříkajícími popisy, které do děje nic nepřinášejí. Zápletka je v podstatě úplně banální, ale celkové provedení je dokonalé.

5 15.06.2021

Zajímavá povídková knížka, dostala jsem ji z Albatrosu jako dárek a zase půjde dál. Většinu povídek něco spojovalo, občas to pro mě byl takový rébus, co to asi bude. Některé povídky byly hodně zajímavé tématem, třeba Rodinná sešlost, líbily se mi moc i ilustrace, ale celkově je knížka dost smutná. Je převážně o samotě, o nesplněných přáních, o zradách.

5 23.02.2021

Tak jako každý román od D. du Maurier nezklamal ani tento. Perfektně vykreslena povaha a vývoj postav, mladá žena mně byla velice sympatická. Úplný konec mě překvapil, musela jsem o tom ještě nějakou chvíli přemýšlet a došla jsem k závěru, že ano, logicky to tak mělo být, s koncem Rebeky skončilo všechno, co s ní souviselo.
Jen doplním pro čtenáře, kteří si spletli žánr - toto není detektivka.

5 17.05.2020

Příběh čínské holčičky, jejích sester a matky, líčí útěk před Japonci na začátku 2. světové války do města na horním toku řeky Jang-c’-ťiang. Knížka je psaná moc krásným jazykem.

5 30.03.2020