Satyrka komentáře u knih
Tak tohle se mi líbilo!
Jako první zmíním to, že já (zatím) nic od Kinga nečetla, pokud se nepočítá pár stran Carrie, v době, kdy jsem na to ještě neměla mentalitu, věk, kdoví, ani jsem neviděla žádné filmové zpracování. Takže podobnosti s TO vidět nemůžu, jak tu mnozí píší.
Kniha patří mezi ty, které jsem koupila před hodně dlouhou dobou, a pak je nechala ležet v knihovně. Vlastně jsem si ji pořídila díky jedné paní na dovolené v Chorvatsku, Češce, co měla lehátko za mnou a nadšeně o knize vyprávěla. Díky! (I když jsem knihu přečetla až teď.)
Kříďák mě vtáhl a už nepustil. Od začátku do konce jízda, po celou dobu vás doprovází mysteriózní záhadná a trochu hororová atmosféra, tušíte katastrofy a nehody a chcete vědět, co se stalo a co se děje. A co já miluju v příbězích je zamotanost, a ta tu určitě byla. Postupné odkrývání "pravd" i pravd. Držení v napětí. Nechyběly ani životní... myšlenky a moudra, tak bych to mohla nazvat, leč lehce depresivní. Co se týče "pravděpodobnosti, že se něco takového může stát v "reálném životě "", na to já moc nekoukám, to už musí být fakt šíleně přitažené za vlasy, tohle ale nebylo.. aspoň pro mě ne.
Takže jsem nadšená, i když jsem původně čekala spíš čistě horor, dávám 4,5/5.
Tento žánr obvykle nečtu, ale vzhledem k tomu, že jsem fanoušek HP, jsem musela udělat výjimku. Musela! I když Draco Malfoy nikdy nebyl mou oblíbenou postavou.
Obálka se mi líbila hned, už od začátku, a já si nemůžu pomoct, ale Tom Felton mi připomíná vzhledem na obálce mého bratrance. A ten výraz na fotografii, kde se objímá se Šedohřbetem mimo kamery je úplně přesný, jaký můj bratranec dělá. To jen tak mimo.
Asi jsem čekala více HP světa, na druhou stranu jsem se do vyprávění ponořila a připadalo mi, jako by mi to Tom vše vyprávěl z očí do očí, pohltilo mě to tak, že jsem knihu zhltla "za chvíli". Zároveň jsem si aspoň udělala reálnější představu, jaké to je být herec. Navíc vyprávění není vůbec arogantní nebo namyšlené, je upřímné, aspoň tak to vnímám, a to se mi moc líbilo. Fotografie super, jen bych je asi dávkovala postupně. (A u Merlinových vousů, Neville, nebo spíš Matthew Lewis, je tam tak boží!)
Nevím, jak hodnotit hvězdičkami. Ale když přihlédnu k tomu, jak jsem hodnotila několik desítek předchozích knih, vidím tuhle na 3,5 až 4/5.
Nevím, zda chci doporučit, rozhodně je potřeba si uvědomit, že nečtete o Dracovi, Hermioně, nebo třeba Brumbálovi, ale o hercích, kteří je hráli, přestože jim třebas byli velmi podobní.
Velmi zamotaný případ, který čeká, až ho rozlouskne skvělá Kate s Tristanem. Zajímavé, ale tentokrát mi něco chybělo. Ve světě Kate a Tristana jsem se cítila trochu... osamoceně. Nedokážu říct, každopádně Kate a Tristan mi sedli víc než Erika, ale sérii s Erikou Fosterovou mám asi raději. Tam jsem se fakt těšila na každý nový díl.
Z této série mám zatím nejraději ten druhý - Mlha nad Shadow Sands.
SPOILERy:
- Každý díl jsme o několik let dál a v tomto díle mě nemile překvapila smrt Myry.. Ale i o tom život je... Achjo.
- Scéna, kdy ohlásili, že ony ostatky v autě patří opravdu Joanně, a kdy Bev začala naříkat, tak ta mě docela dostala. Knedlík v krku a slzy v očích. To bylo dojemné.
- Kde se ostatky Joanny nachází, potažmo dalších obětí, mi začalo docházet, když bylo zmíněno, jak si Nick/Bill/Tom chrání ono místo. Každopádně takové rozuzlení jsem fakt nečekala.
- Už v předchozím díle bylo hodně gayů. Asi nás pan Brynza připravoval na tento případ :D
.
Do dalšího dílu se teď nepustím, protože ho nemám, a chvíli si na něj počkám.
.
"Co vaříš?" zeptal se Tristan. Vůně koření a masa způsobila, že se mu začaly sbíhat sliny.
"To je Delia Smithová."
"Hm, podařilo se ti ji rozsekat na opravdu malé kousky."
Super!
První díl jsem si musela zvykat na nové postavy po tom, co jsem dočetla sérii s Erikou. Tento druhý díl byl pecka! Musím říct, že mě bavil asi stejně jako Noční lov, který je můj nejoblíbenější v sérii s Erikou.
Od začátku do konce jízda, nemohla jsem přestat číst, zároveň velmi zajímavý případ. Kate i Tristan mi hodně sedli, trochu mi to připomnělo Eriku a Isaaca. Až na to, že charaktery jiné. Zároveň mě v každém díle baví všechny postavy. No nemám co dodat, snad jen pár spoilerů: - Magdalena - scéna, kde je v mlze, je děsivá a mrazivá, má až hororový nádech, za mě skvělý! Zároveň jsem Magdaleně moc fandila a obdivovala ji, jak je odvážná a silná. Já bych třeba "dědovi" nepomohla, po poslechnutí a přečtení všech těch true crime i vymyšlených krimi případů v noci ani na odlehlých místech nezastavuji stopařům :D
Výborný a doporučuji!
Přečteno ve slovenštině, taky poslední kniha od pana Bryndzy, co v tomto jazyce mám.
Do knihy jsem se vůbec nemohla začíst, jestli to bylo tím, že jsem se do prvního dílu s Kate pustila v podstatě hned po přečtení celé série s Erikou, a na ní a její tým a přátelé jsem si tak zvykla, že zvykat si na Kate a Tristana mi dalo zabrat? Nebo že moc nevyhledávám v detektivkách řešení případu, který se více dotýká hlavní postavy? Nevím. Každopádně když jsem se překousala..., no bohužel ne prvními stránkami, tak to konečně přišlo. Bryndza jak ho miluju, napětí a... taky velmi pozdní, nebo spíš brzká hodina ranní a já musela jít spát... Ale nešla jsem. A to je přesně to!
Kate a Tristan mi byli oba sympatičtí, Kate možná víc než Erika, to ale neznamená, že Eriku jsem si nakonec nezamilovala. Robertovy postavy jsou prostě skvělé. Takže přestože jsem se bála, že do dalších dílů nepůjdu, půjdu! Vlastně na ten další jdu hned teď!
"... Protože když jdete pozpátku, víc si všímáte všeho, co necháváte za sebou."
Miluji kočky, sama mám tři nalezence, a kdybych mohla, vezmu si všechny kočky světa! Máme i dva psy, ale stejně jsem "kočkař". A tak jsem tuhle knížku musela mít. Začátek knihy Proč píšu o kočkách mi řekl, že čtu správnou knížku.
Krásné milé příběhy lidí a koček, které pohladí na duši a donutí se na chvíli zastavit a popřemýšlet o životě. Tahle kniha sloužila jako menší oddech po přečtení krimi série, s tím, že po přečtení kočičích příběhů se chci pustit do další krimi série. Nicméně si musím pořídit i další díly kočičích povídek.
Nejlepší povídka za mě byla Co kočky vědí, z pohledu kocoura, pak Nestyď se, Delfíno a i hned ta první Cestou na pláž. Čekání na kocoura byla pěkná na zamyšlenou.
Byla jsem i šťastná za část, kde bylo řečeno, že hodně lidí se chová ke kočce jako ke psovi. Tuhle pasáž jsem si uložila pro svého manžela pejskaře, který stále nechápe rozdíl mezi kočkou a psem :)
Takže knížku určitě doporučuji, když si chcete přečíst něco milého na oddech, ale zároveň se trochu zamyslet.
Opět přečteno ve slovenštině.
Tentokrát máme jiný styl obálky a já musím říct, že se mi moc líbí, stejně jako předchozí.
Tentokrát nemám moc co napsat. Další skvělý díl s Erikou, která je stále superženou, ale tentokrát by snad mohla mít štěstí i jinde než jen v oblasti vyšetřování.
U tohohle dílu jsem vůbec neměla tušení, kdo je vrahem.
Výňatky z textu, takže spoiler:
A v tomhle díle se mi Erika i dost líbila, zvlášť na str. 99, (""Kupuješ si postel?" opýtala sa. Erika zastala na mieste a rozhliadla sa okolo seba. "S takými dedukčnými schopnosťami by sme ťa mohli využiť v našom tíme," odvetila. Chcela, aby to vyznelo ako žart, počula však svoj hlas a znel zlomysel'ne.") a potom na str. 110. ("Nie, nie, nie!" skríkol, vstal a ukázal na Eriku prstom. "Neobviňujte z toho moju ženu. Toto je pre posraté úrady typické..." Erika naňho mlčky hl'adela a rozmýšl'ala, v čom presne je to typické. Mala Tess ďalšieho súrodenca, ktorého mylne označili za obeť vraždy?")
Z celé série je za mě Noční lov stále nejlepší, ale ostatní díly mu samozřejmě šlapou na paty.
Sérii můžu jen a jen doporučit!!
Opět čteno ve slovenštině a přestože se pohybuji ve společnosti Slováků a nemám problém jim rozumět, je super, jak literatura rozšiřuje jazykové obzory!
...
Tato série mě velmi baví! Tentokrát jsme začali případ dramatickým nástupem Eriky: "Vzala si odznak a kabát a vystúpila.
"Ukážte mi miesto činu," požiadala."
Úplně jsem ji viděla s plápolajícími vlasy, neohroženou a připravenou do bitvy!
Do tohoto dílu jsem vletěla od první stránky. Zhltla jsem ho asi za nejkratší dobu oproti ostatním dílům, no stejně pro mě zůstává nejlepším dílem ten druhý.
Eriku jsem v prvním díle nemusela, pak se to postupně zlepšilo, no v tomto byla zase na přesdržku občas. Neštvala mě ale tak moc, jako "nešvar", co vídám v detektivkách čím dál častěji - hlavní hrdina/detektiv, v tomto případě Erika, je totiž neomylný a geniální, tak moc, že ostatní vedle něj vypadají jako naprostí hlupáci, bez něj by evidentně nebyl případ úplně nebo správně vyřešený. By mě zajímalo, co bez Eriky všichni dělali, když ještě nebyla detektivem? Stejně mě takhle štve i Robert Hunter. Já chápu tu myšlenku, ale prosím, proč občas na něco zásadního nepřijde zase někdo jiný? Což mě dostává k menšímu spoileru - Byla jsem nadšená, když případ na chvíli převzala Mossová, protože jí mám ráda, jenže zas přišlo zklamání, když to celé nedávala a Erika se tak zase ukázala jako superžena (dobře ji popsala Melanie). Na druhou stranu, ano, je dobré vidět, že každý je jiný a předurčený k něčemu jinému. Já bych byla stejná jako Mossová.
Opět - tohle není shazování díla, jen takové postěžování, které ale nemá vliv na moji nadšenost z této série. Jenom ji můžu doporučit!
- No a rozuzlení případu? Nějaká moje část asi tušila, že půjde o dva pachatele, protože jsem si zprvu vraha představila nějak, a toho zločince, co nezabíjel, zase jinak. Ale teda nečekala jsem, že do toho je tak silně zapletená paní Fryattová. Spíš jsem se sázela na jejího syna. Což byl opět super tah od spisovatele, když jsme díky Erice viděli, že je pořezaný.
- A jak je to tedy s tím, že Mandy nic neslyšela? Pochopila jsem to prostě tak, že alkohol dělá své.
...
Další díl, opět přečteno ve slovenštině.
Máme tu, jak jinak, další vraždu, a k tomu opět příběh vraha, ukázku, kam až to může zajít, když potkáte špatného člověka, a jak život ovlivňují naše rozhodnutí a volby.
Eriku sice stále nemiluju, ale pořád není moje nejméně oblíbená hlavní postava, ani není mou nejméně oblíbenou vyšetřovatelkou. Neštve mě tak, že bych nešla do dalšího dílu, v první díle mě štvala, ale už jsem si na ni zvykla.
Závěr obsahující SPOILERY:
- Ninu jsem i přes to všechno litovala. Ale ano, přestože byla v podstatě pod Maxovým vlivem, mohla pár věcí zvrátit. Ale "co by kdyby".
A upřímně, tak nějak jsem čekala, že Max hned neodešel a čeká, co Nina udělá. Ona to ale nečekala a to se jí stalo osudným. Dobře s Maxem ale zatočila!
- A taky jsem v tomto díle litovala Eriku... Pro ten Marciin výbuch, protože zrovna Marcie má co říkat... To jsem se nad tím trochu vytočila :D A rozhodně bych nepřijala pozvání, které padlo v epilogu. No každopádně snad Erika ještě najde štěstí. Věřím tomu!
- A jako v předchozích dílech - děsivé, jak "snadno" jde provést únos.
.
.
.
Skvělá série, hned se vrhám na další díl.
Upřímně - tohle mě nebavilo. Vtipné mi přišly možná dva komiksy, trefné asi taky dva, přišlo mi, že hodně z toho už je dost ohrané, koček moc nebylo, rady a pohledy na svět mi nic nedaly... Ale zase je pravda, že mladším to může třeba něco dát...
Opět čteno ve slovenštině.
Tahle série mě pohltila a čtu jeden díl za druhým. Tento díl je ale pro mě ze všech zatím přečtených na posledním místě, nicméně to vůbec neznamená, že byl špatný nebo že za to nestojí. Zkrátka se mi jen líbil nejméně.
Co je děsivé je to, že přestože máme víc a víc bezpečnostních opatření, i tak je tak snadné někoho unést. Jak je vidno i v "true crime". Asi je to tím, že sice máme víc bezpečnostních opatření, ale zároveň jsme asi i víc a víc zranitelnější. A jak naznačuje Bryndza, hlavně i díky sociálním sítím. Každá závislost je nebezpečná...
Různé moje poznámky obsahující SPOILERY:
- Erika a její zapálení pro případ - říkala jsem si, jestli fakt může existovat někdo, kdo je do toho tak moc cacný jako Erika, dostat případ stůj, co stůj. Ano, pro ni je to nejspíš způsob, jak nepodléhat smutku, ale i tak. Samozřejmě pro nás čtenáře je to dobře, že je taková, jaká je. Ale chápete.
- Sparks - jako neměla jsem ho ráda, a když už konečně mi přišlo, že by se jeho vztah s Erikou mohl uklidnit, stane se to, co se stalo... Upřímně, s tím jsem nepočítala, překvapilo mě to, myslela jsem, že ho Erika zachrání a tak na něj bude mít vlastně i "páku"... Tak nic no...
- Vrah - opět víme, o koho jde. Zpočátku jsem ho litovala a myslela si, že se stane obětí vraha, než se ukázalo, že on sám je tím brutálním vrahem. Tentokrát mi jeho "motiv" nepřišel tak zajímavý jako motivy vrahů v předchozích dílech, ale z toho, jak zabíjel, mi šel mráz po zádech. Nicméně takové trochu typické chování ublížených - "ty hezký holky mě hned odsoudí, nelíbím se jim, takže jsou to "suky"", ale když ho chce baba, která není podle jeho gusta, najednou se mu nemůže rovnat a co si jako dovoluje myslet, že může, však jsou úplně jiná liga...
- Peterson postřelen - upřímně, myslela jsem, že Erika je tak nějak poučená a nebude riskovat při podobné situaci... Jako chápu, že šlo o čas, ale...
V závěru - tímhle vším nijak příběh ani knihu nechci shazovat, jsou to jen moje osobní "postřehy" a myšlenky. Celou sérii jenom doporučuji!
Přečteno ve slovenštině.
I když u mě stále vede z prvních tří dílů ten druhý, nemůžu jinak než dát plný počet hvězd. Tahle série mě fakt baví, s Erikou už jsem taky úplně v pohodě, přestože mám i oblíbenější postavy. Čtivá, místy napínavá, psaná z více pohledů, skvělá kniha. Tady jsem byla úplně mimo, co se týče odhalení, jak to vše bylo a je. No jen doporučuji a pokračuji dalším dílem.
Moje poznatky (poznámky) obsahující SPOILERY:
Moje prosby z minulého dílu byly vyslyšeny, Erika tentokrát neměla v závěru nějakou bitvu s hlavním záporákem. Jen jí doporučuji se přestěhovat...
Její sestra Lenka mi docela lezla na nervy, ale ne nijak zvlášť, rozhodně tím nechci říct, že bych ji vyškrtla.
Trochu mě zmátl Gerry/ Gary. Celou dobu jsem čekala na odhalení, že oslavenec Gary z videa je ten Gerry. Pak mi to samozřejmě pomalu docházelo, když jsme se o Gerrym dozvídali víc.
Záměr?
Co ten zub, co našli? Chci vědět víc!!... Nebo radši ne.
Upřímně mi bylo jasné, že Amanda dřív nebo později zemře. U Crawforda jsem to ale fakt nečekala. Nicméně jsem mu skoro od samého začátku nevěřila. Jen jsem myslela, že do toho bude zapletený trochu jinak.
No a celkové rozuzlení? Rozhodně bych řekla to, co Mossová. Tolik vražd pro ututlání jedné nehody?! Nicméně strach evidentně hodně dokáže. To souhlasím.
Tak první díl jsem četla ve slovenštině, druhý jsem sehnala už jen v češtině, ale nevadí. Bryndzův styl mě pohltil. Tak moc, že jsem se rozhodla celou sérii přečíst bez prokládání jinými knihami. Přestože Erika mi nesedla úplně stoprocentně, v tomto díle jsem jí přišla víc na chuť. Celkově mě tento druhý díl bavil o kapku víc než předchozí a tak jsem dala plný počet hvězd. Fakt mě to baví! Nerada jsem se s knihou loučila.
Spoilery:
Tento díl se mi asi líbil víc proto, že se blíž seznámíme s vrahem, přidá to nový pohled, přestože jsem zprvu byla skeptická k tomu, že vraha známe už tak brzy a že taková skutečnost nepokazí celý příběh.
Co mě docela štve, stejně jako Eriku, je povýšení. Nedává mi to smysl, proč povýšili Sparkse, přijde mi jako někdo, kdo chce mít případy jen rychle vyřešené a vůbec nekouká na to, koho obviní, jen ať je to rychle z krku. Erika nemusí Oakleyho. Já taky ne...
Co mi ale trochu uniklo je to, jak Simone přišla na to, kdo je Vévoda, kde žije a tak?
Co začínám čekat každou knihu a nejen v této krimi sérii - že v závěru se vždy s padouchem utká náš hlavní hrdina. Mohla by být malá změna?
A v tomto díle máme taky docela nálož homosexuálů!
Nic z toho není výtka, jen takové moje postřehy.
"Fun fact": Erika nejspíš pojede do Vysokých Tater, já od nich před týdnem přijela, a společně se mnou i další díly série, takže jdu na další díl a moc se těším!
.
Větu z knihy, kterou musím vypíchnout:
"Pro jeho fanoušky byly ty postavy stejně reálné, jako jsi ty nebo já."
Přiznám se - tuhle knížku jsem hrozně moc chtěla hlavně kvůli té epesní obálce. Až potom jsem si přečetla anotaci a řekla jsem si "proč ne?".
(Jen fakt o mně: Asi takhle - já dřív příběhy s touhle tématikou hrozně milovala. Nejdřív jsem o tom začala psát a fakt mě to hodně bavilo, ještě než se v knihkupectví tyto knihy daly sehnat. Jenže můj vlastní vymyšlený příběh mě tak pohltil, že mě žádná jiná kniha s touto tématikou nebavila a tak jsem přestala takové knihy vyhledávat. No... Ale tahle kniha je pro změnu o dvou holkách a já vždy psala a četla o dvou klucích. Takže mě to velmi nalákalo.)
Zprvu jsem měla problém zařadit jména k holkám na obálce, až někde za stou stránkou je to jasné. Začátek mě okouzlil. Říkala jsem si, že tohle je na plný počet bodů. Přestože celou tu věc s LGBT už vidím jinak než kdysi. Pak mě ale hrozně zklamal vývoj vztahu mezi Ruby a Morgan. Vrátil mě zase na zem. Prostě mi to nějak nesedlo. Točilo se to pořád dokola, což sice je naprosto reálné, ale nějak jsem se v tom začala ztrácet. Jejich vztahu jsem pak už ani nefandila. A to mám v knize ráda takové "zmatky" a nedorozumění.
Na druhou stranu je kniha realistická, aspoň tedy co se týče vztahů v dospívání a tak. Připomněla jsem si , jak hořká může láska k někomu být a že nejde na někoho, koho milujete, ať už si to zaslouží nebo ne, jen tak zapomenout, že vás to opravdu ovlivní a máloco pomáhá. Bože, jak na dospívání nerada vzpomínám :D
Takže když to shrnu - kniha je skvělá, můžu doporučit dál, ale mně samotné tam něco trošku chybělo, možná bych i ráda věděla, jak to bylo dál s matkou Ruby, nebo i s ostatními.
Tak tady dávám 2/5 bodů, přestože děj byl možná i zajímavější než knihy, kterým jsem dala 3/5, ale já jsem se docela nudila. Může to být i tím, že před čtením této knihy jsem začala sérii od Roberta Bryndzy a čekala jsem na to, až mi přijde druhý díl.
Ani jedna postava se mi nezalíbila, možná maximálně Ricki, jejich chování mi přišlo neuvěřitelné a na konci i "pohádkové", jen jsem se modlila (haha, chápeme) abych už knihu dočetla a trvalo mi to fakt dlouhoooo. Některé věci opakující se a za mě zbytečně rozvleklé. Konec to zabil úplně. Zkrátka nemastná neslaná kniha, něco mi tam chybí.
Ha, tohle byla super shoda - knihu jsem si pořídila ve slovenštině a až potom jsem zjistila, že hlavní hrdinka je původem Slovenka a autor žije na Slovensku a má manžela Slováka, po kterém převzal hodně slovenské příjmení. Bohužel další díl si budu muset koupit buď na Slovensku, kam se chystám, nebo v češtině. Ano, chci další díl!
Hlavní postava Erika mi sice vůbec nesedla, ale to je můj problém snad s každou hlavní postavou, navíc mi to ani výrazně nepřekáželo. Kniha se četla sama. I přestože jsem ji tedy nečetla ve svém rodném jazyce. Stránky ubíhaly jedna za druhou.
Erika mě štvala tím, jak byla otravná jak moucha nebo komár, já jsem typ, co radši zaleze a nikoho nepokouší, takže jsem se někdy "styděla" za ní, ale zase jsme se díky tomu dozvěděli dost podstatných věcí. Když to vezmu z druhé strany, Erika je odvážná a tvrdohlavá. Zase proč ne.
Trochu mi vadilo, že každá silnější postava byla označována docela hanlivě, přišlo mi to výraznější, víc se na to upozorňovalo, nebo aspoň mně to tak přišlo.
Jinak mě ale kniha hodně bavila, vraha jsem fakt vůbec neodhadla, pořád jsem si to myslela o někom jiném.
Celkově hodnotím 4,5 z 5, protože moje oblíbená krimi série je pořád lepší samozřejmě :D Ale začátek této série mě velice nadchl!
Takže doporučuji. Za mě opravdu velmi velmi dobrá kniha.
Minispoiler: Ten Lindin svetr s mačkami mi ale hodně neseděl. Něco se mi na tom celém nezdálo. Jen tedy s Lindou souhlasím, co se maček týče :D Taky jsem jejich velký milovník.
Co všechno může změnit jeden člověk, co se přišel pomstít? Osud si z nás občas dělá srandu.
Počtení to bylo dobré, ale za mě průměr. Asi jsem čekala víc promyšlenějších tahů a psychicky silnějšího protivníka... nebo tak něco. Jak to je celé doopravdy jsem tušila/věděla ve chvíli, v které to nejspíš došlo každému. Zajímavý příběh, ale nijak výrazně mě nenadchnul.
Uff... No tak tohle byl hodně výrazný kontrast oproti mé poslední (vlastně teď už předposlední) přečtené knize.
Myslela jsem, že dám ledacos, ale tohle... Musím se přiznat, že jsem nad knihou musela přemýšlet ještě pár dní než jsem šla psát "hodnocení" (svůj názor píšu ráda na každou knihu, co přečtu, hlavně pro sebe). V mé hlavě byl, a stále ještě je, chaos, zkrátka vlastně nevím, co si o knize myslet, jak své pocity z ní vyjádřit.
Asi začnu tím, že jsem na sebe byla pyšná, a byla jsem nadšená, že se mi podařilo tuhle knihu sehnat. Už jen protože chci víc poznávat tvorbu českých ( a slovenských) autorů. Zatím to vidím tak, že Češi mají takový svůj specifický rukopis. Možná je to i tím, že není třeba překladu. A asi skončím tím, že komentář Viléma Koubka na zadní straně desek knihy knihu asi vystihl nejlépe - "živé, divné, čtivé, zvrácené." Souhlasím. Víc asi nemám co dodat. Snad jen to, (SPOILER), že jsem asi prostě holka, co miluje happyendy... Ehm... Ale "šťastné " happyendy... :D Možná mi vadil i ten amulet, protože jsem prostě nedokázala přijmout to, že dokáže ovládnout tak 100%...
Proto se vzdám i bodování. (KONEC SPOILERU)
Tahle kniha patří mezi ty zapomenuté, koupené před hodně lety, když jsem si ještě ani nečetla recenze a hodnocení. Takže jsem se rozhodla, že je na čase ji přečíst.
Zprvu jsem myslela, že to bude taková "young adult" detektivka. Detektivní zápletka je, jak píše komentář pode mnou, upozaděna. Nicméně téma bylo zajímavé, postavy se mi líbily, rozhodně bych knihu a příběh neoznačila jako nudnou.
Teď pasáž, které budou rozumět jen ti, co už knihu četli...
Co se týče Star Wars/ Hvězdných válek, táta mě jako malou do tajů tohoto světa uvedl, byla jsem hodně velkým fanouškem, zároveň jsem v tu dobu začínala psát, takže SW mělo velký vliv na moje příběhy a nejedna postava byla nějakou ze SW inspirovaná, takže Daisy v tomhle miluju! (I když Rey a "Žvejkal"... Ne, prosím:D) Nicméně si myslím, že kdyby šlo o něco, čemu nerozumím a neznám, asi by mě to v knize rozptylovalo a štvalo.
Hned ze začátku se mi líbil popis Harolda, protože jsem se s tímhle sakra ztotožňovala! :D
Nemoc Azy v jejím podání musí být opravdu hrůza. Jak mi to přišlo otravné jen z jejích popisů. A nejednou mi z toho jejího prstu nebylo dobře. Bylo mi jí líto a je mi líto všech, co tohle musí prožívat.
Když to shrnu:
Rozhodně docela jiný žánr, než normálně čtu, ale občas je potřeba udělat změnu. 3/5, ale ta lepší 3.
Mazec! Styl a způsob, jakým je kniha napsaná, se mi rychle dostal pod kůži a došlo na neustále opakování si "ještě jedna kapitola", přesvědčení, že poslední stránky si nechám na potom. Samozřejmě to nevyšlo a najednou jsem byla na konci.
Je zvláštní, jak člověk rychle zapomene, jaký byl sám v jedenácti, v patnácti letech, ale autorka to za mě zvládla připomenout skvěle. Co bylo děsivé, bylo to, že mi došlo, že mé sestře je teď stejně jako Františce. Hodně jsem se zamýšlela. Třeba i nad tím, jak je lehké někým manipulovat. Hlavně jak ovladatelné děti mohou být, zranitelné, nevinné, neznalé, a proto je třeba je chránit. Nemusí vědět, co už je špatně a co ne. Nad tím, jaké ale dovedou někdy děti na ty druhé děti být. Jak je dospívání těžké. Jak opravdu záleží na výchově, i když vím, že je člověk schopný se spravit a změnit. A že něco přehlížet není řešení.
Bylo mi líto Františky, ale i Sáry, Nely a ostatních. Rodiče Františky, hlavně máma, hrůza. Mirek... Tam ani nemám slov, to je prostě hrůza hrůz. Ale i tohle se děje. Bohužel.
Za mě zajímavá kniha, naposledy jsem na toto téma četla (i viděla) Kdo chytá v síti. Čím dál víc vidím, že knihy opravdu rozšíří obzory a ukáží i realitu, jakou nemusíme vidět nebo znát.