Seabeast komentáře u knih

Carlton Mellick III je pozoruhodná existence a myslím, že samotný název knihy vyvolá úsměv na tváři. Nebo minimálně škleb nad podivností. Žánr "bizzaro fiction" bude asi pro spoustu lidí velká neznámá a i já nemám tucha o více podobných publikací. Kde jinde chcete hledat kombinaci erotiky, hororu a brakovité literatury? Výraz "brak" ovšem neznamená nic pejorativního a svou výstředností je zdrojem netradiční zábavy. Nicméně zpátky ke knize. Jedná se o soubor tří ujetých povídek prošpikované perverzním humorem, fantasy prvky spolu s přijatelnou porcí děsu v hodně bizarním kabátku. Zaujala mě celá triáda, ale nejvíc královsky jsem se nasmál u té poslední - Fantastická orgie. Zbrusu neotřelé pojetí SPN (Sexuálně přenosných nemocí) umístěné v nočním klubu, v němž probíhá ta nejšílenější swingers párty, je doslova k popukání s "Tarantinovským" zakončením. Literární jazyk je velmi dobře stravitelný bez šroubovitých souvětí, čtivý a nepostrádající spád. Výborně jsem se bavil a na další vydaný titul "Zbouchnul jsem Satanovu dceru" od tohoto autora už se třesu, jak můra na světlo!

6 02.01.2020

V mládí odkojený na gameboocích z edice Fighting Fantasy jsem byl mile potěšen existencí komiksového gamebooku! O to víc, že se jedná o hororově laděný kousek! "Unesená" se povedla po všech směrech a jsem z knihy opravdu nadšen.

Sám o sobě se nejedná o úplně jednoduchý oříšek k rozlousknutí, ale na druhou stranu bych neřekl, že je nehratelný nebo brutálně těžký. Je někde mezi, i když vám nervy jistojistě pocuchá nemálo krát - pokud ho budete hrát poctivě. Napoprvé se dostat do zdárného konce je myslím zcela nemožné (možná tak s obrovským štěstím). Mně se sice povedlo dopracovat až k finálnímu padouchovi, ale zkapal jsem bez jistoty, že unesená dcerka byla zachráněna. Takže na několik hodin vám gamebook na tuty poslouží.

Doporučuji si dělat podrobnou mapku, protože jedině tak si komiks naplno vychutnáte a vlastně poznáte i oceníte, jak je dopodrobna propracovaný. Pak byste totiž pochopili, že se nejedná o "nahodilý" kousek, protože se interiér drží půdorysu zámku a lze v něm projít takřka každý pokoj. Od přízemí, přes první a druhé patro včetně půdy. Navíc se dostanete také do exteriéru - zahrada, les, skleník, stodola a různé domky. Jistě, na různých místech vás čeká past nebo slepé uličky spolu s potulujícími se nepřáteli. A také několik nekompromisních případů spojené s krutou smrtí.

Menší náznak hned v úvodní scéně napoví, že na celé situaci něco nehraje a jak později poznáte, tak váš racionálně uvažující policajt zjistí, že jsou uvnitř věci mimo běžné chápání. Tím se dostáváme k mému velkému překvapení, protože je příběh hodně "lovecraftovsky laděný"! Takže je potřeba se připravit na pořádnou dávku kosmické hrůzy, éterické monstra, magii a kultisty. Některé možnosti postupu jsou vcelku logické, ale u některých asi těžce pohoříte. Na celé dobrodružství vám postačí papír a tužka, takže na nějaké házení kostkami zapomeňte. Což je jedině dobře, protože víc než na náhodě bude záležet na vašem rozhodnutí a kumulujícím času.

A tím se dostáváme k dalšímu prvku - Čas. Jak budete procházet lokacemi a místnostmi, tak vám bude ubíhat drahocenný čas, který má také vliv na některé vyústění scén. Nejedná se o tolik stěžejní prvek, ale kdyby, tak by se obtížnost rapidně zvýšila. I tak jde o nervy drásající zpestření. Na RPG prvky také nebylo zapomenuto a vy máte možnost si na začátku upravit základní statistiky (síla, obratnost, vůle) a v různých lokací sbírat klíčové předměty, ať už na doplnění vitality nebo pro pokračování v příběhu.

Nesmím opomenout i stylově zpracované malby, které mění barvy a dodávají na temné atmosféře. Záměrně tak možná některé hráče zmate fakt, že je pár scén zrcadlově převrácených, ale jedině s mapkou poznáte, že nic není "nahodilé". Vedle hlavních číselných odkazů, které vás směrují na jiné stránky pro postup, se v nemálo scénách vyskytují i menší čísla, která se dají snadno přehlédnout, takže je třeba zvýšit bystrost na maximum otáček. Sám jsem byl překvapen, že během opakovaného hraní jsem narazil na další nové.

O hlavní postavě se sice toho tolik nedozvíte, ale v rámci příběhu je to myslím ku prospěchu a z hlediska atmosféry by to bylo bezpředmětné. Víc se z jednotlivých povalujících článků, deníku a výstřižků dozvíte o majitelích zámku a některé informace jsou klíčové k řešení hádanek a příběhu.

Závěrem doufám, že nás čekají další komiksové gamebooky, protože vedle těch zatím vydaných pro děti, je tento jediný "pro dospělé" a ve slušivém atmosférickém hororovém kabátě. Palec nahoru a za mě plný počet!!!

6 29.12.2019

Popravdě neznám tolik slovenských autorů, kteří by dokázali přijít s něčím hodně děsivým, napínavým a mysteriózním jako talentovaný pán Jozef Karika. Vlastně nevím vůbec o nikom. V žádném případě se zde nejedná o thriller, jak je psáno v anotaci. Jedná se jen o slovy autora o "lépe prodejný" termín, který má větší šanci nalákat čtenáře, než "horor". A bez diskuze se jedná o čistokrevný horor. A zatraceně dobře napsaný a čtivý. Jako jeden z osobních důkazů podotýkám, že jsem měl tuhle téměř třísetstránkovou knížku přečtenou defacto za dva dny! Kingův megaopus TO jsem zatím nečetl, ale prý se jedná o jednu z hlavních inspirací v tomto příběhu. Vše se odehrává během kruté zimy na úpatí hory, jež je spjatá s temnou záhadou vynořující se v průběhu let. Zajímavý mi přišel odkaz na dosud neobjasněnou záhadu týkající se Ďatlovovy výpravy, která se skutečně odehrála v letech 1959 v ruském pohoří Ural. Pokud jste o ni dosud neslyšely, tak se zeptejte strejdy Gůgla. Každopádně STRACH nabírá postupně čím dál větší obrátky, hltáte stránku po stránce a dychtíte po konečném rozuzlení. Parádní knížka a na jeho další dílka se třesu o to víc!

6 03.09.2019

Znáte to. Občas někam razíte na cestu a horlivě přemýšlíte, co si vzít na čtení a náhodně sáhnete po knize, co na vás nenápadně pokukuje. Přesně tento případ se mi stal se "Záhadou pro blázny". Anotace z prostředí blázince, kde dochází k sérii podivným vraždám, které začne hlavní postava rozlouskávat, mě kdysi velmi zaujala. Proto jsem si knihu pořídil a zařadil do své knihovny. A jak jsem takhle namátkou tuhle rozměrově drobnou detektivku začal číst, nedokázal jsem se odtrhnout a byl překvapen úžasem. Patrick Quentin zde výborně rozehrává příběh plný paranoie, který má spád a nepostrádá potřebné napětí. Prostředí sanatoria autor bravurně využívá k budování tajemna, které pod svoji rouškou ukrývá temné skutečnosti. Komu tedy hrdina Petr Duluth může v blázinci věřit a komu ne? Jsem si jistý, že v sérii budu pokračovat, protože je kniha pěkně napsaná a postupně spěje k vygradovanému finále. Po všech stránkách naprostá spokojenost!

5 18.12.2022

Pozoruhodná kniha o sériových vrazích, kteří se nechvalně zapsali do temných a krvavých dějin lidstva poněkud zvrácenějším způsobem. Vyšla u nás v roce 1994, takže těžko lze od ní očekávat nějaké novější případy na poli kriminalistiky. Najdeme tu celkem 7 osobností defacto v chronologickém pořadí. Některé popsané kousky dokáží notně zvednout kýbl, pokud jste slabší jedinci, kterým dělá nevolno psaná forma. Tím se dostávám ke slohu, protože je psán spíše k zamyšlení hodnou formou než klasickým pojetím literatury faktu. Čtení je tak místy trochu kostrbatější a možná ne tolik záživnější, ale na druhou stranu poskytuje zajímavé množství informací. Mně osobně se nečetl tak dobře, ale fakta zachycená na papíře nepostrádají jistou působivost. Jměnovitě se tu setkáme s Jackem Rozparovačem, Hannoverským řezníkem, Düsseldorfským upírem, Johnem Haighem, Bostonským škrtičem, Tedem Bundym a Jeffrey Dahmerem. Skutečná jména přezdívek asi netřeba vypisovat, protože se lidem do paměti (nejenom díky tisku) vryla spíše pod těmito trefnými slovními spojeními. Co mi hodně vadilo bylo házení termínů "sériový vrah" a "masový vrah" do jednoho pytle, což je samozřejmě fatalní chyba. Nicméně, kniha pro "zločinožrouty" bude jistě chutně vražedným pokrmem a stojí za přečtení!

5 10.11.2020

Rád bych dal lepší hodnocení, ale nemůžu si pomoci. Zatímco první díl "Remade" mě semlel od začátku do konce a nechtěl mě pustit, "Reborn" už jsem průběžně odkládal. Chvílemi nebavil, chvílemi bavil. Rozjezd nákazy v úvodní knize byl o dost čtivější, ale zde, jakoby děj povadl a líčil po většinu času přežívání izolované skupiny v interiéru. To by nijak nevadilo, jenže ve finále na tom nic moc zajímavého nebo dech beroucího nebylo. Stejně jako u "Remade" se opět nejedná o literaturu vhodnou pro děti a některé výjevy mi evokovaly Carpenterovu zfilmovanou "Věc". Literárně u nás vyšla v sešitovém vydání Poutník 3 (1991) - to jen tak pro zajímavost. V těšení na další díl mě "Reborn" neodradil, i když vyvolal ve mně lehké zklamání.

5 30.09.2020

O Korbařově Tiché hrůze jsem slyšel pět ódy a údajně se jedná o jednu z nejlepších hororových antologií, co byla u nás vydána. Na kultovní sbírku jsem očekával mnohem víc, ale zřejmě to bude i tím, že pod pojmem "hrůza" si představuji něco jiného. Některé povídky mi ani moc hororové nepřišly. Buď jsem se musel do čtení nutit anebo zkrátka povídka prosvištěla a nějak jsem na konci zapomněl o čem vůbec byla. Tak to bylo de facto u každé, ale přeci jen se tu tři perfektní kousky našly! Absolutní vrchol byl pro mě "Plášť" od Roberta Blocha (autor legendárního zfilmovaného Psycha) a Bradburyho dvojice "Zástup" a "Malý vrah". Jedině u těchto dokázala moje pozornost setrvat od začátku do konce. A to je pro mě jasné znamení, že napětí a příběh funguje od první stránky. To se bohužel nedá říct o ostatních, což je škoda, ale tak už to občas u těch antologií bývá.

5 06.08.2020

Chybka se občas může přihodit a zde se Argu podařilo řádné faux pas. Zřejmě jim to nemálo lidí omlátilo o hlavu a sami si za to posypali na ni popel, ale mám-li být upřímný, nejedná se o nic, co by vyloženě zkazilo zážitek z komiksu. Přesněji řečeno doslova mamutí porci komiksu! Řeknu vám, že držet Providence v ruce a listovat v něm je vskutku epochální pocit. Ovšem přejdu rovnou k příběhu. Ten byl poněkud kostrbatější a řadu věcí zanechává jaksi neosvětlenými. Hlavní postava mi připadala trochu nevýrazná a místo aby působila nosně, tak je taková éterická. Co mi ale rozmělňovalo čtení byly sumarizující zápisy z deníku na konci každé kapitoly. Sice více podrobně popisují, co se událo a jaký měl hrdina postoj v daných situacích, ale musel jsem se do jejich čtení přemáhat. Dokázal bych si příběh představit zcela bez nich. Ilustrace jsou obecně nádherné a plně fantasmagorických výjevů, což lovefracťáky moc potěší. A ti ho asi ocení nejvíce, protože spousta věcí je přímo spjatá s příběhy HPL. Dokonce i na něj osobně v příběhu dojde. Z celku jsem sice tolik odvařený nebyl, jak jsem čekal, ale dojem mám z komiksu silně nadprůměrný. Svým obsahem se určitě nejedná o jednohubku a jsem si jistý, že si ho ještě jednou přečtu. Ale vyložené nadšení se nekonalo.

5 26.05.2020

Nadšení z knihy úplně nesdílím. Detailně popisované brutalitky mi nijak nevadily, ale co mi nepřipadalo zas tak košer je sloh. Působil jaksi plytce a některá literární přirovnání byla docela banální. To samé interpretace postav, které se mi zdály poněkud ploché, ačkoliv se nemusí tak z popisných textů jevit. Nemůžu si pomoci, ale s hlavním protagonistou jsem se úplně nesžil a příběh neměl takový spád. Závěr sice nabývá pěkné obrátky, ale musel jsem se zpočátku do knihy prokousávat a přiznám se, že jsem ji často odkládal. Na první setkání s autorovou tvorbou je to pro mě lehké zklamání, ale to neznamená, že si jiné tituly nepřečtu. Jako další mám na řadě "Oni", tak uvidíme.

5 13.05.2020

"Rosie" je sympatická útlá jednohubka, která je inspirovaná sérií Stopy hrůzy a formou je určená pro ty menší čtenáře. Ale i přesto se jedná o příjemné počtení pro dospělé. Jan Hlubek má ovšem pěkný, vytříbený styl slohu, který nepostrádá spád i napínavou děsivost. Oceňuji zasazení příběhu do českých luhů a hájů - resp. do autorovi domoviny, jenž prošpikoval text patřičným výrazivem. Vzhledem ke svému menšímu formátu a velkým písmenkům se jedná o novelu a dá se přečíst rychle, takže nenudí a odsýpá jako na běžícím páse. Milé zpestření knihovničky a jsem zvědavý na jeho další počiny.

4 11.03.2021

Kniha, jejíž myšlenka a metodický postup by se dal shrnout na jednu A4. V jádru se jedná samozřejmě o praktické a inspirující čtivo, ale nelze očekávat nic více, nic méně. Zkrátka neurazí a ani nestrhne, ale své využití rozhodně najde.

První setkání s Poem nedopadlo dle mých očekávání. Za výborné povídky bych považoval trojici "Černý kocour", "Zlatý brouk" a "Zrádné srdce". Nadprůměrně povedené zase "Brýle", "Deník Julia Rodmana", "Jáma a kyvadlo", "Maska Červené smrti", "Příběh z Rozeklaných hor" a "Zjevení mesmerismu". Zbytek v počtu osmnácti mě bohužel hodně nebavil a v jejich závěru vyšuměl do prázdna. Možná je to i tím, že nebyly víc hororově laděné a já po této stylizaci nejvíce dychtil. Což je samozřejmě můj problém. Ale na druhou stranu, když vás nezaujme samotný text, který se nijak závratně nerozvine, tak není co řešit. Tím ale nemíním, že jsem nad tvorbou E. A. Poe definitivně zlomil hůl a konfrontaci uzavřel jako kapitolu. Vrhnu se určitě časem na jiné příběhy a třeba budu ještě mile překvapen. Uvidíme.

4 26.02.2021

Pekelný dům má v rámci série Fighting Fantasy obrovský hype. Jak jsem se na gamebook a jeho hraní těšil, tak se nemohu ubránit pocitu zklamání. Miluji hororově pojaté příběhy a tajemný dům, ze kterého se vyklube doupě temné sekty, poskytuje bravurní budování atmosféry všudypřítomného strachu. Potenciál je ale jaksi trochu nevyužitý. Mám rád, když se mohu orientovat v prostoru a zde jsem se při popisu a kreslení mapy zcela ztratil. Musel jsem si pomoci vyhledáním zpracovaného půdorysu. Dungeony mají z tohohle hlediska značnou výhodu. Každopádně zkoumání pokojů se tak při původním kreslení stalo spíše zmatečným zážitkem a nedokázal jsem se tolik do příběhu ponořit. Jak je u Steve Jacksona zvykem nejedná se o jednoduché hraní a na první dobrou je nemožné dojít do zdárného konce. Samotný systém bodů STRACHu všemu nasazuje korunu a obtížnosti přidává na hratelnosti. To by zcela nevadilo, ale koncept Pekelného domu se během průzkumu jednoduše rozsypává. Musel jsem gamebook na nějakou dobu odložit, což pro mě není moc dobré znamení. Za mě se jedná o zcela nadhodnocené dílo.

Na Stopy hrůzy se pro mě jedná o příjemné překvapení. Rozhodně v první desítce nejzdařilejší díl! Od začátku do konce R. L. Stine výborně buduje napětí a nechává zápletku zdařile plynout. Během blížícího se závěru se nedalo moc od miniknížky odtrhnout. Jasně, je to limonáda s puběrťáky psaná pro puběrťáky, ale nemůžu si pomoci, četla se výborně.

4 29.01.2021

U této sbírky se jedná spíše o přepis scénáře prvních tří filmů, ovšem značných rozdílů lze zaregistrovat u "Bojovníků ze snů". Délkou se jedná o novely než povídky s výjimkou posledního výstřelku "Život a smrt Freddyho Kruegera", který mapuje zrod maniakálního Freddyho a působí tak trochu odflákle a navíc. Nejvíc čtivá je titulní "Noční můra v Elm Street", která v kinematografii odstartovala kult Freddyho Kruegera a jeho ikonického dvou barevného svetru, klobouku a nasazovací rukavice s hroty. Přestože druhý film "Freddyho pomsta" dopadl katastrofálně, zde naopak v literární verzi působí svěže a nedělá sérii takovou ostudu. Jeffrey Cooper se každopádně v knize pěkně vyřádil a předvedl, že Freddy umí vyděsit i na papíře!

4 08.12.2020

Tak VIRUS teda byla jízda! Přiznám se, že sáček mi bylo škoda porušit, když je možnost si gamebook zahrát na webové appce. Jedná se o praktičtější řešení, než lovení v obskurním mapovém formátu. Teď ale k věci. Než se dostanete do zdárného konce, tak asi nemálokrát těžce pohoříte. Svoji unikátností není úplně snadné jim projít a bohužel tím přichází i kámen úrazu, protože ani není jasné jestli jste došli do zdárného konce. VIRUS tak vybízí ke čtenářově představivosti, což může hloubavé potěšit, ale jiné naopak frustrovat. Rád bych jako hráč chtěl být odměněn a vědět, že jsem gamebook dohrál. Dle slov autora prý existují zakončení dvě a z toho jedno je "únikové". Jenže kámen úrazu je v tom, že se cítíte přesně jako po shlédnutí nějakého filmu od Davida Lynche. Musíte se sami sebe a okolí ptát a hodně přemýšlet nad interpretací. K celkovému hodnocení je to takové plus i mínus gamebooku zároveň. U filmu bych to celkem pochopil, ale u herně koncipované knihy dochází ke zmatení a dojem zůstává tak trochu neurčitý. Což je možná na jednu stranu škoda. Ale každopádně abych tvůrci nekřivdil, povedlo se mu zde bravurně ztvárnit prostředí blázince (nebo vězení?) a osobního šílenství, které koresponduje se snovou atmosférou. Za to palec nahoru a nějakou tu chvíli se určitě při hraní zapotíte a na odkaz 1 se vrátíte určitě s jistotou. I tak je VIRUS velmi zajímavý a netradiční počin u něhož se dokonce možná dočkáme pokračování!

4 01.12.2020

Ze všech starších spisů v raritním vydání od Zlatého koně, se tento kousek shání nejhůře. I když neobsahuje vyloženě zásadní povídky a všechny (až na Fragment: Cosi v měsíčním světle) lze najít v dobře sehnatelných Sebraných spisech (Plus), tak se jedná o fajn sběratelský kousek, který se každému fandovi HPL bude krásně třpytit v knihovně. Pro ostatní nemá valný význam.

4 03.09.2020

První setkání s autorčinou tvorbou a bohužel zklamání zároveň. Což o to, kniha se nečetla úplně špatně, ale s klidem by se mohla zkrátit na polovic. Obsahuje šíleně moc nepodstatné omáčky protahovnou na bezmála 500 stranách! Než vůbec padne první zmínka o Jacku Rozparovači uplne cca 70 stran, což jsem u příběhu, který je na něm založený, očekával poněkud dřív. Postavy a ani jejich vývoj mě jednoduše nebavil a příběh kvůli své roztahanosti úplně postrádal spád. Upřímně se divím místnímu vysokému hodnocení, ale holt sto lidí, sto chutí. Za mě slabší průměr. Na další knihy ze série policistky Lacey Flint se s největší pravděpodobností nevrhnnu.

4 14.08.2020

Roger Zelazny tímto fantasy románem naservíroval poměrně nevšední příběh vzdávající hold takovým autorům jako Marry Shelley, E. A. Poe, Bram Stoker, Sir A. C. Doyle, H. P. Lovecraft, Ray Bradbury, Robert Bloch a z nich také pěkně čerpá. Setkáte se tedy s jejich známými hororovými postavami, ale všechny mají především doplňující roli. Tu hlavní dirigují jejich zvířecí pomocníci, čímž je dosaženo velmi hravého slohu. Ovšem neřekl bych, že je příběh určen pro nejmenší. Zakomponování mýtu Cthulhu mě vyloženě potěšilo, i když tolik místa nedostane, ale má zde svoji zásadní roli. Občas jsem se místama v knize ztrácel, ale celkový dojem byl veskrze pozitivní.

4 09.08.2020

Pro mě kultovní a především originální komiks z pera Františka Skály. Fascinoval mě v dětství, fascinuje mě i dnes. Tajně bych si přál, aby se dočkal filmového zpracování, ale to se asi nestane. Příběh má jednoduchou zápletku, ale svou bizarností a nápady je naprosto výjimečný! Má svébytné univerzum a vedle dětí bych řekl, že zaujme i dospělé. Přirovnal bych obrazovou imaginaci k nějakému šílenému snu ze kterého se nechcete probudit. Komiks se dá číst dokola a dokola, i když přesně víte, jak dopadne. Neznám nic podobného, co by se k "Velkému putování Vlase a Brady" dalo přirovnat.

4 02.01.2020