seabook04 komentáře u knih
Dechberoucí námět, husinu nahánějící prostředí a suché postavy k tomu.
Na Poslední slovo jsem se neskutečně těšila. Na jedno z autorových děl jsem se chystala roky, ale Poslední slovo mělo takový hype v zahraničí, že jsem jeho předcházející knihy přeskočila a jednoduše se musela pustit do jeho novinky a jak jinak, než s nebesky vysokým očekáváním...
První třetinu knihy se seznamujeme s postavami (kterých je zde pomálu a to větší pouto byste k nim měli mít, ALE...), prostředím plážového domu na samotě a počátkem dějové linky, kdy negativní recenzí knihy si hlavní hrdinka podepíše osud u samotného autora.
Druhá třetina je a la akční a do finále přichází s jedním zvratem za druhým, jednou smrtí za druhou a jednou přeplácaností za druhou. Za celou knihu mě nejvíce emočně zasáhla minulost hlavní hrdinky, což je pouze doplňkem příběhu a to ještě ne přímo skrz ni...
Moje finální pocity po dočtení byly především negativního charakteru včele se zklamáním. Autor chtěl natolik vystrašit a šokovat že poslední třetina knihy již bylo plácání pátého přes deváté. Potom konec... nebo vlastně ne, jedeme dál... tak toto už je finále... a chyták! Prostě a jednoduše všeho moc škodí - nemáte čas ani myšlenkově natož emocionálně vstřebat (nedej bože si vychutnat) jednu scénu / zvrat a už jste o další tři napřed.
Ve finále ani nevím, zda bych knihu doporučila, jelikož za mě je nejdůležitější prvek u knihy to, jak dokázala "zabavit", zaujmout a její čtení pro vás bylo zážitkem. Ano, námět je super, ale tím to bohužel končí...
Hodnocení: 2,5/5*
Po opravdu dlouhé době, kdy mě thriller zaujal.
Již od první kapitoly kroužkujete, podtrhujete a víte, že autorčin styl psaní se Vám zaryje pod kůži. Formulace, výběr slov i střídající se časy a osoby vyprávění milujete každou uběhnutou stránkou čím dál více.
Kniha plyne opravdu rychle a díky střídajícím se kapitolám ze současnosti (kterou vidíme očima obou partnerů) s kapitolami z minulosti, které jsou ve formě dopisu manželky adresované manželovi a shrnují uběhnutý rok jejich manželství, nedokážete přestat číst jak skrz obsah daných kapitol, tak především i skrz jejich otevřený konec.
To, že mi autorka vytře zrak mi bylo tak nějak jasné už od začátku a egoisticky přidávám poznámku, že skrz množství přečtených detektivek a thrillerů různých druhů tento pocit již moc často nemám, ale toto? Zvrat, který nastává zhruba v 90 % knihy... hubu jsem měla až na zemi... no a to více mě zklamal konec.
Po opravdu šokujícím zvratu kdo je kdo, kdo je ten špatný, kdo je ten dobrý, co je minulostí co je současnost, atd atd. se nabízí milion cest, kterými se autorka mohla vydat, aby čtenáře ještě "dorazila" a příběh dovedla do finále... no a vydala se tou nejnudnější cestou plnou zkratek. Konec této knihy nutně nepotřeboval vysvětlení, ale za mě osobně potřeboval zobrazení emocí zúčastněných osob a dopadu "toho všeho", protože se Vám za těch 300 stran sakra zaryly do hlavy, ale toto...?
Přišlo mi, jako by buďto autorce došly nápady (což silně pochybuji, skrz uběhnutý obsah knihy) nebo se chtěla vydat a la tajemnou, otevřeno a "domyslete si sami" cestou, ale ne vlastně úplně, takže aspoň něčím to trošku zakydnu.
Nakonec dávám 3,75* / 5*, protože ten zakydnutý konec... Ale autorku řadím na to read list a neskutečně se těším na její další díla.
Čteno v originálu.
K této recenzi se určitě vrátím a pravděpodobně ji dost prodloužím, ale chtěla bych zde zaznamenat svoje čerstvé pocity po dočteni (doposlechnu audioknihy)…
Marek Dvořák je neskutečný blázen a jako jeden z mála lidí ve mně budí naději, že lidé v sobě ještě nějaké to dobro mají.
Během knihy jsem pocítila snad všechny možné emoce a to jak díky příběhům z praxe, tak díky jedinečnému projevu doktora Dvořáka - plně dokážu pochopit, že někteří jeho projev úplně nechápou, ale díky jeho nevídané upřímnosti, otevřenosti a jednání na rovinu v jeden moment brečíte smíchy, poté zoufalství, dojetím a smutkem na závěr.
Nevěřila bych, že knihu rozhovorů někdy ohodnotím 5* natož ji označím za jednu z nejlepších, kterou jsem kdy četla.
Na závěr bych přidala ještě jeden osobní názor: věřím, že mezi námi chodí lidé, kteří se narodili s něčím navíc, něčím výjimečným... Nemusí se jednat o nic konkrétního, natož většinou pochopitelného, ale pan Dvořák by jim mohl dělat reklamu.
Děkuji za to, že jsem knihu mohla prožít.
P.S.: Jediná chyba audioknihy? Že ji nenamluvili sami autoři - v některých částech hlas a hlas pana Dvořáka zaslechneme a… kdo ví, tak ví.
Jsem velice mile překvapena!
Hana Marie Körnerová je součástí mého srdíčka především díky sérii Pán Hor a stand alone knihy Heřmánkové údolí. Postupně mám v plánu číst její celou tvorbu, protože prostě a jednoduše patří talentované autory. Její styl psaní je nejen čtivý, ale velice příjemně plyne a zároveň Vám předává dávku emocí, vědomostí a zkušeností.
Od této série jsem ale naprosto upřímně očekávala spíše harlekýnkový příběh s pořádnou dávkou "vznešené erotiky", ale opět jsem si jednou namlela pusinku :D
Teď vážně - to, jakým stylem autorka kombinuje historii, akční děj, rodinné drama, lehkou romantiku (erotiku tady opravdu nenajdete, do kolen zde půjdete maximálně z polibku na hřbet ručky a pokud budete trpěliví, tak dokonce i na rty :O) a tehdejší morálku + charaktery postav. Příběhu nic nechybí, ani nic nepřebývá a jelikož jsem knihu poslouchala jako audio, musím neskutečně ocenit hlas a přednes Dagmar Čárové - za mě zatím nejlepší přednes, se kterým jsem se v mé audioknihy éře potkala (a to jsem hodně náročná, stačí malý detail, kterého si všimnu a irituje mě to potom celý poslech).
První díl byl rozhodně rozjezdem celé ságy a neskutečně se těším na to, co přinesou knihy další. Již ze zkušenosti vím, že autorka se jak s postavami, tak emocemi čtenáře moc nepáře, takže NĚCO nás rozhodně čeká a nebudu lhát... o trošku víc jiskření mezi hlavními hrdiny taky uvítám :D
Audiokniha, 3,5/5*
Po delší době jsem se vrátila k audioknihám a výběr automaticky padl na druhý dil ze série o (nejen) Robertu Hunterovi.
První díl jsem v minulosti četla a vloni na podzim jsem si ji poslechla i jako audioknihu a automaticky se mi tak série zařadila jako ideální kulisa u vaření, úklidu, editování, apod. První díl byl přesně takový, jako jsem si pamatovala - nic extra, ale fajn napsané se zajímavou drsnou dějovou linkou.
Do druhého dílu jsem se tak pouštěla s podobným očekáváním - sérii pro sebe vnímám jako “feel good detektivky (ano, já vím, ale po stovkách drsných thrillerů a detektivek mě už opravdu málo co zvedne ze židle) a bohužel u mě styl psaní a vedení dějové linky, i přes opravdu drsné a brutální popisy vražd, autora nevzbuzuje žádné závratné emoce…
Každopádně co ve mně emoce vzbudilo je chování hlavni postavy v tomto díle - Robert Hunter je “výstřední a takový frajírek už v prvním díle, ale tady? Kolikrát jsem ho měla fakt sto chuti proplesknout, protože jeho EGO už bylo větší než jeho… no, víme.
Ačkoliv mě vyšetřování a rozpletání vražd v průběhu bavilo, konec byl tak překombinovaný, rychlý a absolutně nedotažený, že mi to vlastně celý do té doby ucházející požitek ještě více snížilo.
Závěrem tedy za mě podprůměrný díl a upřímně bych v příštím díle uvítala jednodušší děj a vyspělejší a hlavně LOGIČTĚJŠÍ chování především Roberta.
Hodnocení: 2/5*, audiokniha
Neurazí, nenadchne.
Nebudu lhát, příběh vás rozhodně zabaví, ale více než samotnému ději a záhadám to přikládám zajímavosti hlavní hrdinky a ich formě, ve které je kniha psaná (sedlo jí tak fakt jak p*del na hrnec).
Druhý den si už pořádně nepamatujete ani děj, ani jména postav, ale rozhodně její čtení není ztrátou času (nenudíte se), jen se už za mě jednalo o předvídatelný příběh, takže se na konci nedostavil takový ten "wow efekt".
Pomocnice je za mě rozhodně o levl výše, ale uvidíme, jak si u mě povedou autorčiny další knihy.
Hodnocení: 2/5*, posloucháno jako audiokniha v originálu.
Jedna hvězdička za Henryho, který je také jediný důvod, proč budu v sérii pokračovat a 100% půjdu do třetího ("jeho") dílu. Jinak za mě bohužel tragédie... neskutečně klišoidní hlavní hrdina, přátelství na bázi rodiny po pár dnech a doslova nulový děj by šlo přehlídnout (ke knížce jsem přistupovala jako k fluffy romantice), ale co přehlídnout nejde je hlavní hrdinka...
Bože, větší káču jsem snad v životě v knize nepotkala a to minimálně ve čtivu jsem hodně tolerantní člověk, který se snaží neodsuzovat i ty nejpitomější rozhodnutí, protože i za nimi může být nějaký alespoň trocho pochopitelný důvod.
ANASTASIA? Sobecká, povrchní, egoistická, neempatická potvora. Děkuju za pozornost a už nikdy víc.
P.S.: pokud jdete do knihy za propagovanou spicy erotikou, hoďte zpátečku, protože jediné, čím se dají tyto situace v knize popsat, je "pohlavní styk" - s erotikou nebo nedej bože romantikou to fakt nemá nic společného.
Hodnocení: 1/5*, čteno v originálu
V dnešní době je již velice těžké publikum (ať už diváky nebo čtenáře) něčím překvapit a dát jim pocit, že před nimi leží něco nového. A paradoxně, Dívka z 6E, přes 10 let stará kniha mi tento pocit dala.
Doporučuji Vám jít do knihy na slepo s tím, že se jedná o erotický thriller s morálně (tmavě tmavě) šedou hlavní hrdinkou, kterou budete milovat a zároveň nenávidět. Opravdu si více nezjišťujte, protože OPRAVDU stojí za to postupnéh odhalování charakteru hlavní postavy a pokud byste si například přečetli anotaci, o to menší požitek z prvních cca 150 stran budete mít.
Autorčin styl psaní je neskutečný. Když pominu naprosto brilantní charakteristiku postav (a to především té hlavní), tak i fakt, že ačkoliv je kniha označovaná jako "erotická", "erotická" vůbec není, ale je - vysvětlení bez spoilerů -> nečekejte romantickou erotiku.
První polovinu knihy jsem si naprosto užívala a vychutnávala - myšlenky hlavní hrdinky, její charakter, chování, sílu i slabost zároveň. Poté se ale děj překlápí do thrillerové části, kterou jsem si už tolik neužila. Nebylo to ale z důvodu, že by byla thrillerová linka nějak výrazně špatná, ale chtěla jsem strávit více času s hlavní hrdinkou, která je dějem první poloviny, a získat odpovědi na otázky, které se mi při "seznamování" vytvořily.
Proto se o to více těším na další díl, u kterého doufám, že v hlavě hlavní hrdinky strávíme více času, budeme svědky třeba i nějakého posunu a jak tomu tak často u druhých dílů série bývá, výrazná dějová linka se objeví až ke konci, aby byla hlavním tématem závěrečného dílu.
Hodnocení: 4/5*
Jednou jsem knihu četla, jednou jsem ji poslouchala jako audioknihu a oboje čtení bylo super, ale zároveň nic, o čem bych dokázala hodiny básnit.
Skrz popularitu a čtivost série je zbytečné děj popisovat, ale ano, jako u jedné z mála knížek, o kterých se hlásá jak drsné, krvavé a místy nechutné jsou, o knihách v sérii Robert Hunter to opravdu platí, takže pokud máte slabší žaludky, buďte na to připraveni.
Jako milovník hororů, (psycho)thrillerů a detektivek už mě málo co překvapí. Když jsem knihu četla poprvé, byla jsem zvědavá, kdo je tím tajemných padouchem no a jelikož to dopadlo tak, jak jsem si s úsměvem od poloviny knihy říkala s tím, že autor se nás snaží určitě jen zmást a nakonec to bude úplně jinak, úsměv mě rychle přešel a celý dojem z knihy mi to zkazilo.
Když jsem ale příběh "četla" podruhé (poslouchala jako audioknihu), vychutnávala jsem si to, že už příběh nehltám za účelem zjistit jak vše je, ale užívala jsem si temnotu autorova stylu, kterou jen tak někdo nemá.
Suma sumárum za mě nadprůměrná drsná detektivka s klasickou dějovou linkou, ke které se vždy ráda vrátím a zároveň se těším na další díly - jak skrz prý propracovanější dějové linky, tak šeptandu, že temnota a drsnost se každým dílem stupňuje.
Hodnocení: 3,5/5*.
Audiokniha 2023
Už při čtení prvního dílu jsem několikrát kontrolovala obálku knihy, jestli čtu opravdu Annu Todd. Proč? Příběhu chyběla typická vášeň, drive, akce a plynutí příběhu, který hltáte tak, že knížku přečtete za pár hodin ani nevíte jak.
U druhého dílu tomu nebylo jinak, ba naopak - pomalé tempo ještě více zpomalilo.
Na základě otevřeného konce prvního dílu byste čekali, že druhý díl se rozjede a bude to jeden velký zvrat a interakce za druhou. No, akorát že vůbec. Celou knihu (když říkám celou, myslím opravdu CELOU) se zabývá pouze jedním - popisem pocitů a strachů obou hlavních hrdinů. Tyto popisy a úvahy zpravidla trvají desítek stran a přímou řeč tady najdeme opravdu zřídka.
Kniha má 350 a z toho na 30 stránkách najdeme nějakou akci / interakci mezi hrdiny.
Nebudu lhát, párkrát jsem bojovala skrz udržení pozornosti, ale jestli zde nějaký nesmazatelný prvek stylu psaní Anny Todd najdeme, tak je to její schopnost naprosto brilantně vykreslit a popsat emoce (v tomto případě především ty negativní).
Sérii autorka již jednou vydala a nyní vychází její přepsané verze a z knihy to jde strašně cítit - poznáte, jak moc samu sebe do knih vložila, jak moc jako spisovatelka a člověk vyrostla a jak strašně moc toužila se z daných emocí vypsat.
Pevně věřím, že kdyby na přebalu knih nebylo jméno Anna Todd, kniha má úplně jiná hodnocení a jiné ohlasy. Proč? Protože by do ní čtenáři nešli s očekáváním druhého After a ztrhujícího vztahu Tessy a Hardina.
Hodnocení: 3,5 / 5 *
Čteno v originálu.
Příběh této knihy nehodnotím (považuji ho za skutečné události), ale hodnotím styl psaní autora, který mi nesedl už i knížky Démonologové.
Zásadní problémy zůstávají stejné - točení se v kruhu, opravdu četné a po pár kapitolách již otravné vykřičníky za každou větou a naprosté nevyužití potencionálu zpracování, které tyto tragické události nabízejí. Styl autora mi nesedl natolik, že si nedokážu představit, že by on sám nějaký příběh napsal / vymyslel - v knihách Démonologové v drtivé většině přepisuje rozhovory, prostě popisuje a parafrázuje a už to bylo dost... upřímně, na čtení bolestivé...
Příběh samotný je skutečně neskutečný a stále se nemůžu rozhodnout, co bylo vlastně to větší zlo - jestli to nelidské, nebo to lidské.
,,K triumfu zla je zapotřebí pouze to, aby dobří lidé nedělali nic." - Edmund Birke
Hodnocení: 2/5*
Do knihy jsem šla s tím, že se bude jednat o povrchní YA oddechovku s a la vážnějšími tématy, ale byla jsem velice překvapená... minimálně ze začátku.
V knize se setkáváme s hlavní hrdinkou, která to v životě opravdu neměla vůbec lehké. A tím vůbec, myslím VŮBEC. Nemá a nikdy neměla jedinou šťastnou vzpomínku, žádnou jistotu, pocit bezpečí a ani jistotu, že bude schopná si zajistit jídlo. Od svého narození žije se svou matkou feťačkou v přívěsu a doslova se snaží přežít. Kosti v srdci ale nejsou o její minulosti, ale přítomnosti, kdy se uzavřená, silná, ale poznamenaná Beyah stěhuje ke svému otci, kde začíná poznávat nejen kouzlo rodiny, ale i přátel a pravé lásky.
Zhruba do 2/3 je za mě kniha skvělá - perfektní vykreslení charakterů, především hlavní hrdinky, kdy nám autorka rozhodně nenasazuje růžové brýle, vznik nových vztahů, objevování prostředí a k tomu všemu ještě tajemná zápletka ohledně hlavního hrdinky. Ale potom? Poslední třetina spadne do jednoho velkého klišé, které postrádá výše zmíněná pozitiva a působí tak hrozně nuceně, nelogicky a autorka se snaží být tak strašně dojemná a emotivní, až se u konce knihy tváříte jako kyselý bonbón.
Vcelku hodnotím jako lepší průměr a jedná se rozhodně o jeden z těch "kvalitnějších" YA romantik, která (nejen) náctileté čtenářce poskytne vše, co by od knihy mohla očekávat.
Hodnocení: 3,5/5*
I přes to, že charaktery postav a témata (spojená se vztahem hlavní hrdinů) v knize nejsou můj šálek kávy, příběh mě velice bavil a jak hlavní hrdinové, tak vedlejší postavy (u kterých předpokládám, že se postupně dalšími díly stanou hlavními) mi jednoduše přirostly k srdci.
Krom stylu psaní autorky, který vnímám jako mix Penelope Douglas a Emily McIntire (aneb bohyně 1 a bohyně 2) jsem byla velice mile překvapená dějem, kdy se poměrně často ocitáme na dějišti mafiánských "přestřelek", tak hlavní hrdinkou, protože kurnik, to je Ženká s velkým Ž a nejde si ji nezamilovat :D
Byla to moje první kniha od autorky a s radostí (a úlevou, jelikož mám doma od ní další dvě knihy... if you get it you get it :)) můžu říci, že rozhodně ne poslední. V překladu - potřebuju všechny hned teď!
Hodnocení: 4/5*, čteno v originálu.
První polovina naprosto skvělá - příběh se nám otevírá jednou zajímavější a temnější záhadou za druhou a jako čtenář jste natěšení na to, co vše přijde. No jenomže když to přijde, za moc to nestojí.
Zhruba po polovině knihy a seznámení se s většinou důležitých postav a dějových linek, které se v současnosti potkávají, jste jako čtenář doslova nabušení a čekáte, co přijde teď. No a tak za druhou polovinou knihy přichází smotaná, nelogická a přeplácaná vysvětlení, které naprosto (doslova) zabíjejí počáteční temnotu a potenciál a v některých případech i otevřené linky zaplácají jakoby se vlastně vůbec nestaly...
Charakteristika a barevnost postav v první polovině byla naprosto perfektní! Nevíte, kdo jaký doopravdy je, co (ne)skrývá, na čí je straně, jakou má roli... ale opět, po druhé polovině se toto všechno "jakoby nic" vytratí a je zaplácnuto vysvětlením, které jakoby si autor na poslední chvíli vytáhl z rukávu.
To stejné vlastně platí i u stylu psání autora - první polovina je tajemná, jazyk barvitý, dialogy i myšlenky postav brilantní a druhá? Otočka o 180 stupňů...
Byla to moje první kniha od autora a časem se do dalších pravděpodobně pustím, jelikož pevně věřím, že negativní hodnocení této knihy ovlivnila druhá polovina knihy a témata zvolená při uzavření příběhu, která mi tady prostě nesedla - ne obecně, ale do samotné příběhu...prostě nedošlo k takovému tomu uspokojivému secvaknutí skládačky, což je za mě u thrilleru / detektivek must-have.
Hodnocení: 2,5/5*
No... snad si tímto komentářem nevjedu do vlasů s fanynkami autorky, ale do třetice všeho dobrého se mi potvrdilo, že prostě ne.
Twisted Love za mě byla bohužel zvrácená až nechutná katastrofa, druhý díl zmatečný průměr s pár lepšími chvilkami a třetí? Já ani nevím, kde začít.
Veškeré příběhy autorky dle anotace mají obrovsky potenciál, minimálně ve vztahové části příběhu, ale jelikož už je to třetí kniha, kterou od ní čtu (v originálu, takže na překlad to bohužel hodit nemůžu), tím více se mi potvrzuje, že Ana Huang jednoduše nedokáže nabídnout nic víc, než s laciností zavádějící drsné sexuální scény a pět set stran dlouhý text bez hlavy a paty a jakéhokoliv emočního přenosu ČEHOKOLIV na čtenáře.
Skrz nadšené komentáře většiny čtenářek můj postoj ke stylu autorky vnímám jako opravdu subjektivní problém, ale pokud bych se na její styl psaní podívala s odstupem objektivně, poukazovala bych pouze na negativa (nepřirozený vývoj charakterů hlavních postav, naprosto ohrané dějové linky, nelogické vystavění vyprávění příběhu, kdy autorka v důležitých momentech scénu usekne a jsme o den dál...). Ale jedna věc se autorce povede vždy a to je opravdu výjimkou ve své profesi - dokud postavy vystupují zvlášť, nějaký ten vztah s nimi si vybudovat dokážete, ale jakmile začnou vystupovat jako pár, veškeré kouzlo a jejich "zajímavost" vyprchá - jednoduše to za mě všechno dohromady nefunguje.
Autorčiny knihy čtu vlastně jen pro to, protože chci vědět, o čem je ten hype a být v obraze a ve finále je to vlastně i vše, co mi její knížka dá. Do čtvrtého dílu se tak opět skrz zvědavost pustím a strašně doufám, že i když je poslední, konečně bude minimálně dobrý.
P.S.: čteno v originálu a u několika *scén* jsem s pobavením přemýšlela, jak se s nimi český překlad popere :D
Hodnocení: 1,5/5*
I přes to, že autorka rozhodně nešetří emotivní i fyzickou ujmou postav (v důsledku toho i čtenáře), sérii amišských detektivek řadím mezi mé nejoblíbenější "feel good" knihy.
Příběh velice příjemně plyne, vždy se můžete spolehnout na neočekávané zvraty (!v množném čísle!) a perfektní vykreslení psychologie hlavních i vedlejších postav. Styl psaní autorky je velice čtivý, prvky daných dějových linek jednotlivých dílů jsou poutavé a originální. Po knihách ze série tak sáhnu vždy, když chci jít na jistotu a když si chci čtení užít se vším všudy. Jinak tomu nebylo ani u třetího dílu.
Na druhou stranu se za mě nejedná o nic extra ztrhujícího, šokujícího, nepopsatelně skvělého, extremního apod., ale komfort, který vám Linda Castillo skrz svou detektivní sérii přinese budete v odvětví poutavých a propracovaných detektivek s propracovanou psychologii postav hledat jen těžko.
Hodnocení: 3,5/5*
Tohle je pro mě srdcová nostalgická záležitost.
Poprvé jsem knihu četla několik let zpět a nikdy nezapomenu, jak moc mě upoutala, chytila a bavila. Ano, má nejeden prvek typický pro pravé nefalšované "romány pro dívky", pár věcí zde úplně nedává smysl a překlad, který... no, jeho hodnocení raději vynechám. ALE objektivně musím zmínit jednu věc, kterou kniha nepostrádá: naprosto originální a dobře vymyšlenou zápletku, kterou (co si pamatuju) v druhém díle autorka rozvine naprosto famózně.
Mé hodnocení postrádá objektivitu, jelikož prostě nejde Finna a moji dětskou zamilovanost do příběhu (a do něj) nevnímat, ale pokud máte chuť na totální oddechovku a možná i trochu zavzpomínání na začínající pubertální léta v začátcích nového desetiletí počínaje roku 2010, nesmíte knihu minout.
Za mne obrovské zklamání.
Ano, nemohu knize upřít její zvrácenost a jistou formu šílenství, ale připravte se na to, že tuto spojitost nedostanete v podobě thrilleru. Pryskyřice je psychologický román. Ani bych nepoužila slovo drama, jelikož i přes psycho postavy a jejich činy se příběh odehrává v poklidném tempu.
Čtenář díky stylu psaní nepociťuje pocity překvapení či šoku, jelikož příběh vidíme očima, které považují to co vidí za normální. Alespoň tedy v mém případě tomu tak bylo. Ano, to, co se v knize děje je přinejmenším "nestandartní" a kdyby byl styl psaní uchopen jinak, několikrát bych v průběhu čtení nemohla popadnout šokem dech, ukáplo by mi nemálo slz a po přečtení poslední stránky mi spadla pusa až na zem. Bohužel.
Je opravdu velká škoda, že je kniha propagována jako šokující thriller, protože kdyby k ní čtenáři přistupovali jako k psychologickému románu, jsem toho názoru, že by se dostala velkého obdivu. Takto v ní hledáme prvky a především tempo thrilleru, které ale nemá a mít ani nemůže.
Ačkoliv tedy knihu hodnotím pouze 2 hvězdami, více než ráda bych viděla její filmovou adaptaci. Je to totiž přesně ten typ příběhu, který předává více vizuální formou a to je samozřejmě filmovému plátnu více než sympatické.
Kdo Hanu nečetl, jako by nebyl.
Jsem ten typ čtenáře, který si na čtení populární knihy počká až do momentu, kdy tzv. hype kolem ní upadne. Přijde mi, že ke knize v ten moment přistupuji více otevřeně a s čistým štítem. Hype u této knihy i několik let po vydání neopadl a bože... doufám, že se tak nestane niky.
Autorka nám zprostředkovává naprosto perfektně vymyšlený, vystavěný a zpracovaný dechberoucí příběh. Fyzická bolest a utrpení zde pouze dokreslují ten příběh s velkým P. Příběh zlomené, zoufalé a do smrti poznamenané duše, která si už po prvních pár kapitolách ukradne kousek vašeho srdce. Kousek po kousku si bude brát více a pokud si myslíte, že v momentu, ve kterém vám ho zlomí je konec... Není.
Hana je fenomenální dílo. Krom samotného děje, prostředí a postav musím ale vyzvednout i jazyk. Alena Mornštajnová v této knize dokázala, jak nádherný, jemný a něžný dokáže český jazyk být a to i v momentech, kdy vám zprostředkovává tragický příběh plný bolesti.
HODNOCENÍ: 5/5*
Myslíte si, že víte. Začínáte si být jistí. Ano, víte to. Není jiná možnost, musí to tak být. A najednou...
Lepší hru se čtenářem jsem snad nezažila.
Klaním se. Nejen že je děj Útočiště je dílem samotného génia, ale také proto, jaká hra na vás byla od autora přichystána. Myslíte si, že víte - všechno k tomu vede - pak jste o tom přesvědčení. A co dělá v tento moment většina autorů psychologických thrillerů? Prdnou vám do obličeje skutečnost, která vaše představy zbortí jako domeček z karet a přitom se vám vysmějí za naivitu a zmanipulovatelnost. Co udělá J. Loubry? Nechá vás ve vašem přesvědčení, ale až na to, že vám mezi řádky začne našeptávat a slovo jistota absolutně ztratí smysl.
Jak už zde několikrát padlo: u knihy zapomínáte dýchat. Doslova a do písmene. Po pár kapitolách víte, že vás každá další může rozervat vejpůl. Ale jednoduše nemůžete přestat. A tak čtete, bez dechu, bez kontroly, plní nervozity a rozervaní na malinké kousky.
Konec. Abych pravdu řekla, řadím se do skupinky těch, která si ho vysnila jinak. Možná po několika dalších čtení najdu důvod, proč autor šel touto cestou. A ano, pokud jsem to ještě nezmínila - Útočiště se už nikdy nezbavíte.
HODNOCENÍ: 4,5/5*