seabook04
přečtené 414
Kámen, nůžky, papír
2022,
Alice Feeney
Po opravdu dlouhé době, kdy mě thriller zaujal. Již od první kapitoly kroužkujete, podtrhujete a víte, že autorčin styl psaní se Vám zaryje pod kůži. Formulace, výběr slov i střídající se časy a osoby vyprávění milujete každou uběhnutou stránkou čím dál více. Kniha plyne opravdu rychle a díky střídajícím se kapitolám ze současnosti (kterou vidíme očima obou partnerů) s kapitolami z minulosti, které jsou ve formě dopisu manželky adresované manželovi a shrnují uběhnutý rok jejich manželství, nedokážete přestat číst jak skrz obsah daných kapitol, tak především i skrz jejich otevřený konec. To, že mi autorka vytře zrak mi bylo tak nějak jasné už od začátku a egoisticky přidávám poznámku, že skrz množství přečtených detektivek a thrillerů různých druhů tento pocit již moc často nemám, ale toto? Zvrat, který nastává zhruba v 90 % knihy... hubu jsem měla až na zemi... no a to více mě zklamal konec. Po opravdu šokujícím zvratu kdo je kdo, kdo je ten špatný, kdo je ten dobrý, co je minulostí co je současnost, atd atd. se nabízí milion cest, kterými se autorka mohla vydat, aby čtenáře ještě "dorazila" a příběh dovedla do finále... no a vydala se tou nejnudnější cestou plnou zkratek. Konec této knihy nutně nepotřeboval vysvětlení, ale za mě osobně potřeboval zobrazení emocí zúčastněných osob a dopadu "toho všeho", protože se Vám za těch 300 stran sakra zaryly do hlavy, ale toto...? Přišlo mi, jako by buďto autorce došly nápady (což silně pochybuji, skrz uběhnutý obsah knihy) nebo se chtěla vydat a la tajemnou, otevřeno a "domyslete si sami" cestou, ale ne vlastně úplně, takže aspoň něčím to trošku zakydnu. Nakonec dávám 3,75* / 5*, protože ten zakydnutý konec... Ale autorku řadím na to read list a neskutečně se těším na její další díla. Čteno v originálu.... celý text
Poslední slovo
2024,
Taylor Adams
Dechberoucí námět, husinu nahánějící prostředí a suché postavy k tomu. Na Poslední slovo jsem se neskutečně těšila. Na jedno z autorových děl jsem se chystala roky, ale Poslední slovo mělo takový hype v zahraničí, že jsem jeho předcházející knihy přeskočila a jednoduše se musela pustit do jeho novinky a jak jinak, než s nebesky vysokým očekáváním... První třetinu knihy se seznamujeme s postavami (kterých je zde pomálu a to větší pouto byste k nim měli mít, ALE...), prostředím plážového domu na samotě a počátkem dějové linky, kdy negativní recenzí knihy si hlavní hrdinka podepíše osud u samotného autora. Druhá třetina je a la akční a do finále přichází s jedním zvratem za druhým, jednou smrtí za druhou a jednou přeplácaností za druhou. Za celou knihu mě nejvíce emočně zasáhla minulost hlavní hrdinky, což je pouze doplňkem příběhu a to ještě ne přímo skrz ni... Moje finální pocity po dočtení byly především negativního charakteru včele se zklamáním. Autor chtěl natolik vystrašit a šokovat že poslední třetina knihy již bylo plácání pátého přes deváté. Potom konec... nebo vlastně ne, jedeme dál... tak toto už je finále... a chyták! Prostě a jednoduše všeho moc škodí - nemáte čas ani myšlenkově natož emocionálně vstřebat (nedej bože si vychutnat) jednu scénu / zvrat a už jste o další tři napřed. Ve finále ani nevím, zda bych knihu doporučila, jelikož za mě je nejdůležitější prvek u knihy to, jak dokázala "zabavit", zaujmout a její čtení pro vás bylo zážitkem. Ano, námět je super, ale tím to bohužel končí... Hodnocení: 2,5/5*... celý text
