sedw komentáře u knih
Harry Potter a jeden komentář za všechny díly. Jde o knihu, se kterou jsem vyrůstal a všechny díly mě zastihly v tom správném věku. První jsem četl v 11 letech a pak plynule pokračoval až do mé plnoletosti. A Harry stárnul se mnou, takže na mě žádný díl nebyl "moc pro děti" ani moc děsivý. A nevím, jestli je to nostalgie, ale i když jsem si celou sérii přečetl znovu, když mi bylo 30, bavila mě opět od začátku až do konce. Za mě jedna z nejlepších literárních sérií.
Velmi povedená knížka. Ze začátku mi chvíli trvalo, než jsem se do děje dostal, ale jakmile se rozběhl průzkum Rámy, tak jsem byl chycen až do konce. Velmi dobře napsané, napínavé a i podnětné k zamyšlení.
Velmi příjemná jednohubka s hezkým poselstvím. Velmi dobře se mi knížka četla, odsýpala, ale na plný počet mi ještě něco málo chybělo.
Vždy si říkám, že další kniha o Robertu Hunterovi už mě nemůže překvapit a zaujmout, ale Carterovi se to vždy podaří. Příběh, který má i sociální přesah a člověka přinutí k zamyšlení. Opět se četlo jedním dechem.
Nečekal bych, že to u Kinga někdy řeknu, ale tento příběh byl krásný. Ne moc horor, spíš velmi čtivě zachycená nostalgie. Mám rád zábavní parky a díky této knize jsem měl opravdu pocit, jako bych v jednom byl a dýchala na mě atmosféra doby, ve které se příběh odehrával.
Z pohledu zápletky a způsobu zabíjení zatím nejvíce mrazivý díl. Nejhorší na něm je to, že si dovedu dost dobře představit, že v reálném světě by se hodně lidí pod rouškou anonymity zachovalo stejně, jako v této knize. Velmi silné téma a opět plný počet. Plus ten konec, skoro jsem ani nedýchal.
Další parádní kniha od Cartera. Myslel jsem, že po prvním díle mě nebude mít čím překvapit, ale opět jsem se nechal strhnout. Hunter a Garcia jsou prostě sympaťáci a Carter má hlavu na originální vrahy a způsoby, kterými své činy provádí.
Jeden z nejlepších post-apokalyptických románů. Uvěřitelné postavy, skvěle vykreslené, tak akorát dlouhé, aby nenudilo.
Tohle byla velká paráda. Mám velmi rád knihy, které jsou spíše než ucelený děj psány jako kronika. Ostatně Marťanská kronika patří mezi moje nejoblíbenější knihy. A Město se mi líbilo ještě více. Velmi čtivě a zároveň s něhou psaný příběh o vývoji lidstva v průběhu několika tisíc let, který mě bavil od začátku do konce. Doporučuji všem, nejen fanouškům sci-fi, protože to je zde pouze kulisou pro krásný příběh.
Mlha (10/10) – Již klasika. O městečku, do kterého se po bouři připlíží zlověstná mlha, ve které číhají neznámé příšery. Skupinka lidí v supermarketu řeší, jak z této situace ven.
Zde jsou tygři (7/10) – Krátká hříčka o školákovi, kterému se chce na záchod, když tam ale dojde, číhá tam tygr.
Opice (8/10) – Hlavní hrdina jako malý najde hrací opici s činely, vždy když zahraje, někdo zemře. V dospělosti, když má vlastní děti, se jednoho dne opice opět objeví.
I povstal Kain (7/10) – Krátká povídka o excelentním studentovi, který se jednoho dne rozhodne „zastřílet si“.
Zkratka paní Toddové (9/10) – Paní Toddová ráda hledá zkratky, kterými se autem co nejrychleji dostane do cílového místa. Po nějaké době se však její zkratky stávají kratšími, než kolik je nejkratší vzdálenost mezi danými body na mapě.
Jaunt (10/10) – Povídka z budoucnosti, kdy byl vynalezen Jaunt (teleport). Otec s rodinou mají Jauntovat na Mars, kde je otec zaměstnán, před jauntováním vypráví dětem historku o vzniku Jauntu.
Kšeft na svatbě (7/10) – Povídka z 20 let 20 století o kapele, která má hrát na svatbě tlusté sestry mafiánského bosse. Celá svatba se však zvrtne...
Paranoia: Zaklínadlo (1/10) – Z mého pohledu naprosto zbytečná báseň, nic mi nedala.
Prám (10/10) – Jedna z klasických povídek od Kinga, na které je krásně vidět, proč je tak dobrý. Námět je poměrně jednoduchý, ale autor z něj dokáže vykřesat nervy drásající příběh.
Textový procesor bohů (10/10) – Trochu jiná povídka, ze které mrazí ne proto, že by byla strašidelná, ale z brilantního závěru. Povídka, kterou bych mohl číst pořád dokola.
Muž, který nepodával pravici (5/10) – Poměrně béčkový horor, který na jedno přečtení pobaví, ale v hlavě příliš dlouho nezůstane. Průměr.
Plážový svět (7/10) – Zajímavá povídka o astronautech, kteří havarují na planetě, která je celá tvořená pískem. Dobře vystavěný psychologický horor.
Obraz smrtky (4/10) – Variace na poměrně ohrané téma záhadného artefaktu, který má magické vlastnosti.
Nona (9/10) – Klasická hororová povídka, která mě bavila hlavně svojí nepředvídatelností a u které jsem otáčel stránky v očekávání, co bude dál. Krásně popsaný příběh „osudové“ lásky.
Pro Owena (1/10) – Opět báseň, opět pro mě zbytečná výplň.
Nezmar (10/10) – Tak toto byla pecka a možná nejlepší povídka celé sbírky. Příběh o tom, co je schopen člověk na pustém ostrově udělat pro přežití. Velmi sugestivní a tísnivý příběh.
Náklaďák strejdy Otta (6/10) – Vcelku průměrná, ale příjemně čtivá povídka o „prokletém“ autu.
Ranní rozvážky (Mlékař #1) (5/10) – Povídka působí jako začátek něčeho většího, takto samostatně však příliš nefunguje. I když představa, že by takový mlékař vozil potraviny mě, je poměrně děsivá.
Bourák: Příběh z prádelny (Mlékař #2) (5/10) – Povídka, ve které se objeví Mlékař z předchozího příběhu. Opět příjemné čtení, ale průměr, ke kterému už nemám potřebu se vracet.
Babička (3/10) – Nevím proč, ale tato povídka na mě působila, jako by ji psal někdo, kdo s psaním začíná. Poměrně plytký a natahovaný příběh o tom, jak se vnuk bojí své babičky a je nucen s ní zůstat sám doma. Celkové vyznění nezachrání ani povedený závěr.
Balada o pružné kulce (7/10) – Příběh o spisovateli, který trpěl halucinacemi, které možná halucinace nebyly. I přes svou výraznou délku se mi povídka četla velmi dobře a byla zábavná, s dobře vykreslenými postavami.
Úžina (9/10) – Výborná záležitost na konec. Povídka o ženě, která celý svůj život prožila na ostrově a před smrtí by se chtěla dostat na pevninu. King v povídce nenásilným způsobem propojuje minulost ostrova a současnost a i když není příliš dlouhá, člověk má pocit, jako by přečetl celou knihu.
Kinga miluji a stále je to můj nejoblíbenější spisovatel. A i tato kniha byla parádní, ale místy mi přišlo, že měla hluchá místa. U Kinga jsem zvyklý, že jsou některé části více roztahané, ale málokdy jsou hluché, což se tady stalo. Každopádně mi k srdci přirostly postavy a i zápletka byla dostatečně zajímavá, aby mě bavila až do konce.
Trochu jiný King, ale pořád skvělý. Jeden z mých top autorů (ne-li úplně ten nejlepší) opět napsal knihu, která mě zcela pohltila a vůbec by mi nevadilo, kdyby byla delší. Zajímavý námět cestování v čase a jeho důsledků. ale především skvělé a uvěřitelné postavy. Tentokrát není v knize ani příliš zdlouhavých popisů, které mi u některých knih od Kinga skoro až vadily. Byl to prostě zážitek, a pokud někoho zajímá historický sci-fi román se skvěle napsanými postavami, určitě doporučuji. 4,5*.
Naprosto super povídková kniha od tuzemského autora. I když pár povídek bylo slabších, žádná nebyla vyloženě špatná. Jednotlivá hodnocení níže.
Pláž (8/10) – Příjemná krátká úvodní povídka o astronautovi, který ztroskotal na podivné planetě a společníka mu zde dělá nečekaný tvor.
Bestie (10/10) – Hned druhá povídka a naprostá pecka. Astronauti se vydají prozkoumat labyrint vytvořený dávno vyhynulou mimozemskou rasou, velmi je však překvapí, když uvnitř labyrintu naleznou čerstvé jídlo. Ještě netuší, co je čeká dále.
To, co milovalo Arthura Brookse (8/10) – Strážce vesmírného majáku má neobvyklou společnost v podobě mimozemské hmoty, která umí manipulovat prostorem kolem sebe a která se strážcem komunikuje. Zvrat způsobí návštěva astronautky, která na maják přiletí.
Lovci vraků (10/10) – Další pecka, tentokrát dva prolínající se příběhy. Jeden o lovcích dlouho ztracených vesmírných vraků, druhý o mimořádně úspěšném manažerovi korporace, která vyvíjí vesmírné lodě. Napínavé, překvapivé, skvělé.
Archa zrůd (9/10) – Krátká povídka, která se ale velmi dobře četla a závěr mě opravdu překvapil. O tom, jak vesmírní biologové najdou evakuační vesmírnou loď mimozemské rasy.
Čau zítra (10/10) – Naprosto parádní povídka ohledně války mezi lidmi a mimozemskou rasou.
Zahrada slepců (7/10) – Velmi zajímavá povídka ohledně průzkumu vesmírného plavidla. Zajímavá premisa, ale za mě trošku zklamání z konce.
Mrtví od Krakenova moře (7/10) – Zajímavá povídka o knězi, který má rozhřešit duše zemřelých na vzdálené planetě.
Roky naší lásky (6/10) – Za mě nejslabší povídka o tom, co se stane, když lidé a počítače mají splynout v jedno.
Kam plují Harmy (9/10) – Nejdelší příběh a jeden z nejlepších. O zmocněnci vládnoucí rasy, který má za úkol dohlížet na hladký průběh archeologických vykopávek.
Carter prostě nikdy nezklame, napínavé od začátku až do konce a opět plné překvapivých zvratů.
Od Clarka jsem před touto knihou četl jen Hluboké pastviny, a i když to byla dobrá kniha, moc mi v hlavě neutkvěla. Ale toto je úplně jiný případ. Velmi napínavý, skoro "survival" děj, který se četl jedním dechem. Při čtení jsem věřil, že vše, co autor popisuje, se klidně může stát.
Začátek možná trochu pomalejší, ale děj velmi rychle chytí a nepustí. Nádherně popsaná proměna člověka a pád do šílenství. Klasika žánru.
Nejlepší sbírka Kingových příběhů a nejlepší sbírka novel/povídek, kterou jsem četl. Bez výjimky vše za plný počet a budu určitě ještě několikrát číst.
Přemýšlím, jestli nějaké knize od Cartera dám méně, než 5*. :-) Tentokrát byly způsoby smrti ještě bizarnější, a to nejen provedením, ale i následným sdělením. Vrah pro mě byl tentokrát největším překvapením.
Parádní thriller, četl jsem jedním dechem. Super postavy, super zápletka, nepředvídatelné. Bavil jsem se neskutečně.
Tentokrát hodně jiný díl, než předchozí. O krapet horší, ale opravdu jen minimálně. Oproti minulým dílům mi chybělo trochu napětí, které v minulých dílech bylo vždy v poslední čtvrtině knihy skoro až nesnesitelné. Tady to bylo celé takové klidnější, více konverzační, příjemná změna, ale už se zase těším na další díly, které budou doufám opět ve stylu přechozích.