selviskhed komentáře u knih

Dopis otci je dokument ohromné osobní tragédie muže, který ve věku kdy by sám mohl být otcem odrostlých dětí stále není schopný převzít život do svých rukou a vypořádat se se vztahem ke svému otci. Sedmatřicetiletý Kafka dopis nikdy neodešle a o pět let později zemře. ___ Ve skutečnosti je Dopis otci ještě působivější než Kafkovy romány a pocit bezmoci přenáší na čtenáře mnohem bezprostředněji. Nejděsivější na textu je fakt, že jeho analýza rodinného života a vlivů které na něj v ráném i pozdějším věku působily jsou psychologicky naprosto brilantní. Děsivost celého textu pak spočívá právě v tom, že všichni hluboce věřímě, že jestliže doopravdy porozumíme svým traumatům, budeme schopni se od jejich zlého působení osvobodit. To ale neplatí o Kafkovi, jehož vůle je naprosto paralyzována a on si je její paralýzy velmi ostře vědom. Zná také příčiny, které k tomu vedly. Vlivy které pochroumaly v dětství jeho vůli byly natolik mocné, že při sebelepším porouměné situaci není nic co by mohlo být vykonáno a co by zvrátilo bezvýchodnost jeho situace. ___ K tomu se navíc přičítá i hlavní motivace k napsání dopisu - zoufalá touha po manželském životě - která je vyjádřena slovy, jež se přímo nabizí k citaci při přednášení přípitku novomanželů: "Oženit se, založit rodinu, přijmout všechny děti, které přijdou, zachovat je v tomto nejistém světě a dokonce je ještě trochu vést, je podle mého přesvědčení to nejzazší, čeho může vůbec člověk dosáhnout“.

12 30.11.-0001

Erich Fromm má zvlaštní schopnost psát velmi čtivě bez toho aby rezignoval na odbornost. Jeho několikastránkový referát o Freudově Výkladu snů velmi dobře nahradí povrchnější či méně důkladnou četbu celého více než třísetstránkového díla. ___ Fromm chápe jak Freudovu tak Jungovu teorii snu jako teorii omezenou. Freud prý sen chápe pouze jako "výraz infantilních a iracionálních přání". Jung mu naproti tomu prý rozumí jako výrazu "moudrosti nevědomí". Fromm si v zásadě myslí, že sen může být obojím. ___ Jako marxista má Fromm tendenci redukovat každý spor na spor o autoritu. Te se výrazně projevuje v jeho interpretaci (a) mýtu o Oidipovi. To co Freud chápe jako spor živený neuvědomělým incestním sexuálním přáním, to Fromm chápe jako spor o autoritu nebo jako vzpouru proti otcovské autoritě. Marxistické hledisko se uplatňuje i ve výkladu jednoho snu Jungova pacienta, který chápe přesně proti Jungově interpretaci jako pacientovu obžalobu náboženství ___ Mimoto text obsahuje výklady (b) babylonského mýtu o stvoření (ve kterém nachází pozůstatky sporu pozdějšího patrarchátu s dřívějším matriarchátem; (c) pohádky o červené karkulce (které rozumí jako příběhu o konfrontaci mladé dívky s vlastní sexualitou a jako příběh motivující k nenávisti k mužům); dále (d) rituálu šabatu a (e) Kafkova románu Proces (tomu rozumí jako příběhu o tragédii člověka, který žije k vnějšku obrácený život a není schopný rozlišovat mezi autoritativním (vnějším) a mravním (vnitřním) zákonem - hrdina se chybně brání proti obvinění zvnějšku a hledá pomoc vně sebe - ve skutečnosti ale obžalovává sám sebe a pomoc by doopravdy našel pouze v sobě). Ve všech případech jde o velmi přesvědčivé analýzy - a to i tam kde odporuje Freudovi nebo Jungovi.

10 30.11.-0001

Tarzan a Mauglí jsou teda dva různí kluci, huh?

Povídky s Mauglím mají většinou střední kvalitou, povídky bez Mauglího jsou často buď úplně super (život indického svatého muže v povídce "Puránbhagatův zázrak", boj promyčky s hadí rodinkou v "Rikki-tikki-tavi") nebo úplně WTF ("Túmé, miláček slonů", "Služebníci Jejího Veličenstva"). Druhá kniha je lepší než kniha první.

"Šakal sbírá po tygru, nízce paběrkuje,
Vlk je lovec! Svou kořist si vybojuje!"

"Když slabšímu vezmeš kořist, nebuď krutý. Má své právo:
z úlovku, jejž neubránil, nech mu srst a nech mu hlavu."

4 12.04.2020

Jsou v tobě dva vlci.

Jeden nechce žádnou přítelkyni.

Druhý chce ty labilní art hoes.

Jsi Harry Heller, hrdina novely Der Steppenwolf (1927) německo-švýcarského spisovatele Hermanna Hesseho.

"Svět tanečních a zábavných lokálů, biografů, barů a hotelových čajoven, který pro mne, poustevníka a estéta, měl v sobě stále ještě něco méněcenného, zapovězeného a ponižujícího, byl pro Marii, Hermínu a jejich družky světem vůbec, nebyl ani dobrý, ani zlý, nebyl hoden ani touhy, ani nenávisti; v tomto světě vykvétal jejich krátký dychtivý život, s ním měly své zkušenosti a v něm se zabydlily. Milovaly šampaňské nebo nějakou specialitu na grilu, jako našinec miluje nějakého skladatele nebo básníka, a na nový taneční šlágr nebo sentimentální, ufňukanou písničku nějakého jazzového zpěváka vyplýtvávaly tolik nadšení, uchvácenosti a dojetí jako našinec na Nietzscheho nebo Hamsuna."

3 02.05.2020

"Na druhou stranu je třeba upozornit, že Vývoj života rozhodně nelze doporučit jako úvod do popularizované evoluční biologie. Je nutné si uvědomit, že Lane v jedné knize zpracovává deset témat, z nichž by si každé zasloužilo vlastní publikaci. Za velký rozsah témat, zevrubnost a aktuálnost informací platí autor tím, že (lidově řečeno) „nemá čas všecko vysvětlovat“. Od čtenáře tak očekává určité předběžné znalosti, zejména pak vědomosti z náročných věd, jako jsou biochemie nebo genetika." viz. http://logrmagazin.cz/2011/11/11/uspechy-evoluce-v-deseti-bodech

3 13.11.2011

Páni... on je DOSLOVA já!

Počkat, proč se tady píše, že román Cizinec je historicky prvním popisem člověka s Aspergerovým syndromem?

2 17.09.2021

Začátek knížky je dost nešťastný, je to v podstatě jedno dlouhé skromnochvástání v duchu "byla jsem trochu nervózní před svou přednáškou na TED konferenci. pak se ta přednáška stala nejpopulárnější přednáškou na TEDu". Nevím proč knížka začíná zrovna takovým příkladem zparchantělé zranitelnosti, když dál autorka píše třeba o tom, jak se stala v mládí závislá na alkoholu a cigaretách, ale popravdě začala pít a kouřit kvůli tomu, aby měla co dělat s rukama, když seděla sama u stolu, zatímco její kamarádky tancovaly s klukama.

Knížka je z roku 2012 a v roce 2021 působí v některých ohledech trochu trapně a naivně, je pevně zakotvená v takovém tom TED zeitgeistu, kdy se zdálo, že pop psychologové přednášející na štědře zaplacených školeních zaměstnanců velkých firem zachrání střední třídu před odcizením kapitalismu. To bylo před replikační krizí v psychologii. Jedna kapitola knížky se mimochodem jmenuje třeba "UNDERSTANDING AND COMBATING SHAME (AKA, GREMLIN NINJA WARRIOR TRAINING)", nostaligická připomínka doby, kdy byl každý otrok přes PPC kampaně marketingový nindža jednorožec.

Jinak je ta knížka dobrá a čtivá, často se projeví, že je chytřejší, než na první pohled vypadá. Přes ne úplně přesvědčivý úvod se hned po pár stránkách ukáže, že autorka dokáže tnout do živého jako málokdo.

"""
What really brings the definition of vulnerability up close and personal are the examples people shared when I asked them to finish this sentence stem: “Vulnerability is ______________.”

Here are some of the replies:

*Sharing an unpopular opinion
*Standing up for myself
*Asking for help
*Saying no
*Starting my own business
*Helping my thirty-seven-year-old wife with Stage 4 breast cancer make decisions about her will
*Initiating sex with my wife
*Initiating sex with my husband
*Hearing how much my son wants to make first chair in the orchestra and encouraging him while knowing that it’s probably not going to happen
*Calling a friend whose child just died
*Signing up my mom for hospice care
*The first date after my divorce
*Saying, “I love you,” first and not knowing if I’m going to be loved back
*Writing something I wrote or a piece of art that I made
*Getting promoted and not knowing if I’m going to succeed
*Getting fired
*Falling in love
*Trying something new
*Bringing my new boyfriend home
*Getting pregnant after three miscarriages
*Waiting for the biopsy to come back
*Reaching out to my son who is going through a difficult divorce
*Exercising in public, especially when I don’t know what I’m doing and I’m out of shape
*Admitting I’m afraid
*Stepping up to the plate again after a series of strikeouts
*Telling my CEO that we won’t make payroll next month
*Laying off employees
*Presenting my product to the world and getting no response
*Standing up for myself and for friends when someone else is critical or gossiping
*Being accountable
*Asking for forgiveness
*Having faith
"""

2 24.01.2021

První půlka je skvělá, v podstatě každý jeden odstavec v oddílech "Naděje" a "Snaha" je perfektní. Poslední ze tří oddílů ("Rezignace") je slabší, ale ke konci ("Rezignace v každém věku") se zase vylepšuje. Zdánlivě paradoxně je tato oslava lenosti a rezignace na úsilí maximálně vybroušená a vycizelovaná.

"""Kdo by se ve dvaceti ubránil naději, když úplně první úřední dopis v jeho životě, který je adresován jemu a ne rodičům, zní:

Rozhodnutí děkana:

PŘIJAT"""


***

"""„Jak bych to řekl, abyste to pochopili,“ skrývá vlastní neporozumění při zoufalém pohledu do Störigova Malého úvodu do filosofie vypracovaný atlet. V šusťákovce vietnamské provenience se už nejeden absolvent ZSV-TV PedF MU při výkladu Sartrova existencialismu nepěkně zapotil. „Filosofie, to není jako jezdit na kole, spíš si někde sednout a zamyslet se. A k tomu potřebovali v tom Řecku otroky,“ osvětluje původ filosování majitel horského kola v ceně několika svých platů."""

***

2 09.01.2021

simp dopisy

1 10.08.2023

V Misálu je pár dobrých, hezky zrýmovaných, ironických básniček (Pocestný, Zbožná Pepa, Píseň theokritovského pasáčka koz) a pak tohle:

SILS-MARIA

Zde seděl jsem a čekal — vlastně na nic,
byl mimo zlo a dobro, neměl hranic,
ve hře světel, stínů cele, cele z vln
a cele polednem a času pln.

Vtom, přítelkyně! Z jednoho jsou dvě—
— a Zarathustra prošel kolem mě...

Je to dvojjazyčný "zrcadlový" překlad, ostatní dva oddíly výboru kromě Mistrálu (Dionýské dithyramby, Zpěv půlnoci) dost slabé.

1 19.06.2020

Něco na repetitivnosti té prózy a na tom, jak všichni reagují neemocionálně mě hází do hrozného zenu.

"Dorazil jsem ke Skutečnému a Opuštěnému mostu. Vedly přes řeku bok po boku. Ve vodě skákali pstruzi. Pak se vymrštil jeden skoro dvacetipalcový. Řekl jsem si, že je to opravdu krásná ryba. Věděl jsem, že na ni budu dlouho vzpomínat."

Tajemství milosti je kniha, která působí velmi neprofesionálně. Je tomu tak především díky velké spoustě zbytečných obrázků stromů a různých idylických krajinek, které jsou do textu vloženy velmi podivně a naprosto nahodile. Text knihy není příliš kompaktní a to ne pouze jako celek ale i vrámci kapitol. Někdy se třeba autorka kdovíproč rozhodne, že přidá k dobru několik "zajímavých" utržků z nějaké Jungovy knihy nebo z rozhovoru. Text nakonec působí mnohem "populárněji" než texty běžných popularizačních příruček. Kniha obsahuje (1) Jungův velmi zvláštně podaný životopis - na způsob úvah "co si tak Jung myslel, když se mu stala nějaká biografická událost" (2) stručný výklad některých pojmů analytické psychologie (3) příklady výkladu snů, které se zaměřují spíše na výklad snových symbolů (zatajuje ovšem kontext života snícího a tak výklady působí příliš neurčitě) (4) výklady (a) pohádky o perníkové chaloupce, (b) jakési bezvýznamné povídky slovenského autora, (c) filmu Drákula, (d) modlitby Otčenáš a (e) několika obrazů, nejčastěji z 15.- 17. století. Analýzy často nepůsobí úplně přesvědčivě. Nejlepší části je výklad pojmů analytické psychologie, ikdyž nejspíš existují i mnohem lepší. Životopis je napsán opravdu dost bizarně, ale pro některé čtenáře může být užitečný v tom smyslu, že si uvědomí, že problémy které Jung řeší nejsou úplně odtržené od našeho každodeního přemyšlení.

1 30.11.-0001

Kája a Zdeňa se stěhují do Prahy, kde je Kája primánem na karlínské reálce. Je konfrontován s životem ve městě a sekularizovanými městskými lidmi, což z dílu dělá nejvíce eko-klero-fašistický díl. Stále je to moc dojemné a stále je to velká legrace.

06.03.2023

Pokud je to moc velký blábol na to aby se to dalo označit za ekonomii, pořád ještě se to dá vydávat alespoň za sociologii ekonomie.