sgjoli komentáře u knih
Nedávám hvězdičkové hodnocení, protože jsem knihu nedočetla. Sekla jsem se po cca 80 stranách. Bohužel mi úplně neseděl styl psaní. Na to, že se má jednat o thriller, mi přišel ten styl psaní trochu pomalejší a vleklejší, než bych čekala nebo chtěla. Nedokázala jsem se do toho začíst, neměla jsem nějak nutkání číst dál a dál, nelákalo mne to. Asi nejsem úplně pravý čtenář pro tento typ thrillerů.
POZOR, MŮJ KOMENTÁŘ MŮŽE BÝT LEHCE SPOILEROVÝ!
Teda na to, jak mám LBGT romány většinou ráda, tak tady jsem se bohužel dost trápila.
Obecně mi dost nevyhovuje koncept lásky na první pohled, kdy se dva lidi znají sotva deset minut, prohodí spolu pár slov a už jsou do sebe beznadějně zamilovaní a vypadá to na konec světa, když nebudou spolu. A to byl u této knihy největší problém. Oba hlavní hrdinové stavěli vztah absolutně na ničem. Růžové brýle, komunikace mezi nimi dost špatná, chemie mezi nimi nulová. Za mne fakt ne-e. Celý vztah byl dost uspěchaný, rychlý a pro mne tak bohužel dost nereálný. To, co oba hrdinové tvrdili, že cítí, jsem jim prostě nedokázala věřit.
Další problém byl pro mne v tom, že většinu postav poznáváme jen povrchově. O to smutnější to je, když jsem tento pocit měla i u hlavních postav, což bych u tohoto typu příběhu fakt nečekala.
Do půlky knihy jsem dokázala udržet pozornost, ale v druhé půlce jsem se začínala dost nudit a začínalo mi být skoro jedno, co se bude s hlavními hrdiny dít. Cítila jsem nutkání přeskakovat.
Dvě hvězdy tak dávám za to, že autoři mají milý, nenáročný styl psaní, a také za vedlejší postavu Dylana, který byl zábavný - jako postava mne bavil nejvíc.
Mrzí mne to... Nemohu si pomoct, ale co jsem tak sledovala reakce ostatních čtenářů, mám dojem, jako bych četla úplně jinou knihu... :-(
Nedávám hvězdičkové hodnocení, jelikož jsem knihu bohužel nedočetla. Líbila se mi zde autorova pečlivá práce s jazykem, kniha působí v tomto ohledu velmi vytříbeně a na vysoké úrovni. Také postavy se mi líbily, jejich plasticita, propracovanost. Ale bohužel mi nesedlo to téma vysidlování vesnic. Bylo mi to cizí, z problémy postav jsem se bohužel neuměla ztotožnit, nic mi to neříkalo. A s každou stránkou mi tak čím dál víc chyběl důvod pokračovat.
Pravda, první díl této série (Dvojitý kříž) se mi líbil o chloupek více, ale i tak je Popravčí výborný thriller a 5 hvězd si zaslouží. Dostala jsem od něho vše, co od thrilleru očekávám. Je to drsné, napínavé, brutální, velmi čtivé. A hlavní hrdinové Hunter a Garcia jsou skvělí. :-) Ta brutalita mi tady přišla ještě trochu silnější než u Dvojitého kříže, takže citlivější povahy to asi budou snášet hůře. Když už si myslíte, že způsoby vraždění nemohou být více nechutné, tak mohou... Každopádně pokud vás zajímá tento typ thrillerů, tak Cartera určitě mohu doporučit. :-)
Kniha se zabývá dost zajímavým a rozhodně velmi aktuálním tématem. Ačkoliv se jedná "jen" o beletrii, je tento román vlastně svým způsobem dost děsivý, protože je právě tak moc realistický. To se mi na Suchu právě hodně líbilo. Je to scifi, ale dost připomíná realitu a dané události by se klidně mohly kdykoliv stát.
První polovina knihy se mi hodně líbila, bylo to čtivé, akční, mělo to spád. Ale pak se tam v určité chvíli objevila jistá postava, která mi děsně lezla na nervy. A pro mne začalo být čtení této knihy skoro utrpením, jak moc mne ta postava štvala. Bohužel v druhé polovině mne pak připadaly otravné skoro všechny postavy, resp. jejich chování. Také se mi nesedělo pojetí času - v tom smyslu, že se kniha odehrává během jednoho týdne, ale já měla pocit, jako by uběhlo několik týdnů...
Nevím, no. Téma knihy + první polovina příběhu skvělá, ale ta druhá polovina mne moc nebavila. Takže průměrné hodnocení.
Už dlouho mi nebylo u žádné knihy tak moc smutno, jako právě u této. Člověk tak nějak od začátku tuší, že je tu nějaké skryté utrpení, které postupně a pozvolna proplouvá napovrch, a pak to člověka z ničeho nic udeří. Nejsem citlivka a spousta emotivních knih se mnou nehne, ale tahle kniha mne vnitřně dost bolela. Charlieho příběh budu v sobě nosit ještě hodně dlouho... Těch 5 hvězd je zasloužených.
Dům na jezeře je taková nenáročná jednohubka na pár podzimních večerů. Nenadchne, neurazí - aspoň tak to vnímám já. Četlo se mi to dobře, děj plynule ubíhal, napsané je to celkem solidně. Ale na můj vkus byl děj příliš jednoduchý, místy trošku naivní. Někdy trošku plytký a povrchní. Autorka se bohužel také nevyhnula patosu a otřepaným frázím. Ale její styl je jinak milý a snadno se čte.
Kniha je historickou romancí - s tím, že historie tu je spíše na pozadí a důraz se klade více na vztahy mezi jednotlivými postavami. Místy to na mne působilo jako pohádka pro dospělé.
Nejvíc mne asi bavilo to odhalování rodinného tajemství, které jsem vůbec neuhodla a které mne tak překvapilo.
Celkově tento román hodnotím jako průměr. Jako jednohubka na jedno přečtení, proč ne. Ale vracet se ke knize znovu nebudu - na podruhé mi již bohužel nemá moc co nabídnout.
P.S. Až teď jsem zjistila, že tato kniha je druhým dílem ze série. První díl jsem nečetla a nemám pocit, že by mi to nějak chybělo... :-D
Solidní 4 hvězdy a zaslouženě. :-) Některé pasáže mi připadaly trochu pomalejší a vláčnější, než by musely být, a proto jsem nedala plný počet hvězd, ale jinak se mi kniha dost líbila. Tajemství, zamotaný případ, napětí, temnější atmosféra, skvělý tým vyšetřovatelů, které jsem si oblíbila... a také úzký okruh podezřelých, kdy čtenář přemýšlí, kdo je teda ten pachatel. To všechno mne bavilo. Pokud máte rádi vyšetřování případů napsané s thrillerovým nádechem, mohu tuto knihu vřele doporučit. :-)
Nedávám hvězdičkové hodnocení, protože jsem knihu nakonec nedočetla. Když jsem se do titulu pouštěla, zdálo se mi to jako celkem zajímavé čtení a i ta hlavní myšlenka, kterou zde autor prezentuje, se mi vcelku líbila. Jelikož se ale tento druh literatury nedá číst naráz jako nějaká beletrie, tak jsem si tuto knihu dávkovala a prokládala ji jinými knihami. Jenže teď, po nějakých skoro dvou měsících, co mám knihu rozečtenou, se k této knize nějak vůbec nemám chuť vracet. Tento titul mi začal být tak nějak jedno. Obsah asi dostál svému názvu nebo co. :-D Každopádně v nejbližší době nebudu vůbec dočítat. Asi to nakonec přeci jen není kniha pro mne.
Tohle bylo velmi příjemné čtení, které jsem si celkem dost užila. Svižné, čtivé, dynamické, velmi velmi realistické. Občas jsem i já zavzpomínala na svá středoškolská léta a jak jsme některé věci prožívali podobně. Co mne akorát štvalo, bylo chování hlavní hrdinky Leah. Občas jsem měla chuť ji za některé její reakce pěkně profackovat, protože se místy chovala hrozně. Neměla to sice v určitých pasážích lehké, ale stejně.... Každopádně to bylo hrozně fajn vrátit se do světa Simona Spiera a opět se potkat se starými známými postavami. Hezký příběh. :-)
Pozor, můj komentář je lehce spoilerový!
Je mi to moc líto, ale tahle kniha mi bohužel nesedla. Přitom jsem se na ni děsně moc těšila a čekala jsem od ní hodně. :-(
Velkou roli tu asi hraje to, že já nejsem zrovna kovaná v žánru fantasy - není to můj šálek čaje a jen málokdy se mi stane, že mne nějaký fantasy titul k sobě 100% připoutá. "Na kraj světa" jsem začala číst především kvůli autorovi. Moc se mi líbila jeho série "Muffin a čaj", a tak mne zajímala i jeho další tvorba. Bohužel jsem se tady poněkud sekla.
V autorových dřívějších knihách jsem oceňovala mj. jeho styl psaní. Ten samý krásný poetický styl jsem našla i v této knize, z čehož jsem byla nadšená a což mi také nejvíce vyhovovalo. Doufala jsem, že tu najdu i další věci, co mne ke knize připoutají, ale bohužel jsem to najít neuměla.
S čím jsem bohužel bojovala, byl ten svět, kde se příběh odehrává. Problém tkvěl především v tom, že jsem ten svět vůbec nechápala a nerozuměla jsem pořádně tomu, jak funguje. Zpočátku mi to zas tolik nevadilo, protože jsem si pořád říkala, že mi to snad bude všechno dávat smysl v průběhu knihy - že ten svět pochopím v průběhu čtení. Ale to se nestalo. Většinu knihy jsem prostě tápala a nechytala jsem se. A tak mi ani moc nedávalo smysl, co přesně je se světem špatně, že je potřeba ho zachraňovat.
Jelikož mi chyběly zásadní souvislosti a detailnější informace o tom světě, chyběl mi tím pádem i důvod, proč já mám vlastně sledovat cestu hlavních hrdinů za jeho záchranou. Výsledkem tak bylo to, že jsem v druhé půlce měla nutkání přeskakovat. Protože druhá půlka knihy nebyla nic jiného než jen putování...
A to se mi kniha zpočátku fakt líbila. Mrzí mne to, opravdu moc mne to mrzí, ale moje hodnocení tak zůstává na půl cesty, stejně jako pro mne zůstala na půl cesty tato kniha. :-( Je mi to líto hlavně vůči autorovi, protože toho jsem si dost oblíbila. Ale já se s fantasy bohužel asi kamarádit moc neumím.
Já jsem opět nadšená. Nemůžu tu úplně rozepsat, co všechno se mi líbilo, protože by to byly spoilery, což nechci, ale tahle kniha byla každopádně stejně dobrá jako první díl. Více děje, více akce, řada zvratů, čtivě napsané... jo, tohle mne prostě bavilo. Rozhodně mi to nepřišlo jako vycpávkový díl, jako to u vícedílných sérií občas bývá. :-)
Tyhle vtípky plné sarkastického, ironického a místy nekorektního humoru mne prostě baví. :-D Nesedne to asi úplně každému, ale já se ke Ždibřichovi budu ráda vracet ještě dlouho. :-)
Wow, prostě wow! Tato kniha mi doslova vyrazila dech. O to víc, když jsem se na konci dočetla, že je to inspirováno skutečnými událostmi. "Nechtěné" jsou románem, který vypráví silný příběh řady dívek a žen, které si prošly neskutečným utrpením. Kniha byla hodně temná, plná smutku, beznaděje, zla, příkoří... některé pasáže byly hodně, hodně silné a náročné na čtení. Autorka zde popisuje hodně těžké téma, ale zpracovala ho přitom skvěle. Je pravda, že dějově skáčeme na přeskáčku od jednoho období k druhému, což může být někdy trochu matoucí (byť se to autorka snažila označovat letopočty), ale kniha byla celkově solidně vystavěná a já se nemohla od čtení odtrhnout.
Panečku! Tohle bylo naprosto skvělé! Na to, jak jsem byla trochu zklamaná z druhého dílu, tak tento díl série jsem si opět nesmírně užila. Skvěle to odsýpalo, Louisa byla zase tak správně praštěná, jak se mi to líbilo v prvním díle. Bavily mne i ty další postavy, i když některé nebyly vždy pozitivní... bavilo mne to číst. Čtivé, svižné, milé, někdy smutné, někdy plné naděje... prostě skvělé. Jsem z této knihy nadšená. :-)
Nedávám hvězdičkové hodnocení, jelikož jsem knihu bohužel nedočetla. Tento titul mi před časem půjčovala kolegyně s tím, že je to její oblíbená kniha, a já se na to tak o to víc těšila. A také mne kniha lákala svým tématem. Jenže já jsem se bohužel vůbec nedokázala začíst. Nevím, jestli to bylo tím překladem, nebo jestli takhle Waltari píše běžně, ale pro mne byla kniha příliš kostrbatá a těžkopádná. Nesedělo mi to, nečetlo se mi to vůbec dobře a je mi to líto. :-(
Bohužel musím hodnotit průměrně. Pověsti jako takové mi seděly svým obsahem, líbily se mi, bavily mne. Neseděl mi ale způsob, jakým byly pověsti napsané. Klasická literatura mi běžně vůbec nevadí (naopak ji mám moc ráda), nevadí mi většinou ani archaická čeština - ráda ji i ocením, ale zrovna v případě této knihy se mi to nečetlo dobře. Pro mne příliš kostrbaté a košatě napsané. Tím rozhodně nechci snižovat obsahovou hodnotu této knihy, ale subjektivně vzato, neumím to pořádně docenit pro tu jazykovou bariéru, kterou jsem zde vnímala.
Nejsem úplně cílovka podobných příběhů a na plný počet hvězd mi zde něco chybělo. Ale i tak se mi kniha četla moc dobře, celkově se mi líbila, odsýpalo to, u knihy jsem si odpočinula. Autorka píše příjemným, lehkým a citlivým způsobem - její styl psaní mi seděl a vyhovoval. Na to, že se autorka věnuje několika těžkým tématům, se kniha fakt čte snadno, lehko a úplně sama. Jsem příjemně překvapená a rozhodně jsem ráda, že jsem této knize dala šanci. Mohu doporučit. :-)
Musím se přiznat, že jsem lehce zklamaná, protože jsem od Andělské hry čekala stejnou pecku jako od Stínu větru, ale nedostala jsem to. Tato kniha se mi četla dobře, bavilo mne to, je to solidně napsané, se zajímavými charaktery a dobře vymyšlenou zápletkou - o tom žádná. Ale zdálo se mi, že autor plně nevyužil potenciál, který příběh nabízel. Autor rozehrál velmi zajímavou dějovou linii, ale nedotáhl ji podle mne zcela do konce. Čekala jsem více zvratů, temnější atmosféru, intenzivnější emocionální prožitek a vygradovaný závěr - jako to bylo u předchozí knihy, ale nedostala jsem to. A přitom to tento příběh také mohl nabídnout. A nevím, jestli je to mnou, ale ten konec podle mne jaksi vyšuměl do ztracena. Některé věci jsem možná nepochopila, ale něco mi tam prostě chybělo.
Čtení jsem si užila, i když to tak podle mého komentáře nemusí vypadat, ale nebylo to úplně ono, abych tomu mohla dát plný počet hvězd. Spíše tak slabší 4 hvězdy...
I druhý svazek o Hellboyovi jsem si velmi užila. Skvělý příběh, kde se zase dozvídáme něco víc o hlavním hrdinovi. Opět tu jsou padouši se zvrácenými plány, výborně vedené rozhovory, Hellboyovy sarkastické hlášky... A to vše podtržené úžasnou kresbou, která je temná a ponurá, což jen umocňuje ten samotný temný příběh. Tenhle komiks mne zatím dost baví.