Shanib komentáře u knih
Od knížky jsem moc neočekávala, protože to není můj obvyklý žánr. Ze začátku jsem se nemohla začíst, ovšem jakmile vešla Chrisova parta do lesa, tak se to rozjelo a já nestíhala číst. Byla jsem tam napjatá, že se přiznám, že jsem tu a tam přeskočila popisný odstavec, jen abych věděla, jak daná situace vygraduje. Takže nakonec to byla fakt jízda.
O hvězdičku méně dávám právě za ty popisné odstavce. V první polovině knihy je zajímavý číst, jak bloudí lesem, z čeho mají šrámy na rukou apod. jenže jak přibývá dramatičnosti, tím víc mi tyhle pasáže překážely a zdržovaly.
Po dočtení mě napadlo, že by z knihy byl skvělý film.
(SPOILER) Uff, to bylo něco. Napínavý od začátku do konce. Willa zbožňuju a přeju mu se Sárou všechno štěstí na světě. Asi i proto nemám moc ráda Jeffereyho (nečetla jsem Grant County), a tak jsem kapitoly ála zpátky do minulosti četla rychlostí blesku, abych byla zase v přítomnosti. Nic to ale nemění na tom, že to bylo dobře a přehledně napsané a skvěle promyšlené. Vraha jsem tušila od jisté zprávy, ale furt to nebylo na 100%, takže za mě spokojenost. Těším se na další díl a zároveň doufám, že se jednou dočkáme v této sérii happy endu.
Už je to tři roky, co jsem tuhle knihu četla (za to druhý díl v sérii The Villain jsem četla už třikrát, naposledny minulý týden, no ale zpět k Hunterovi). Občas si říkám, kam autorka na náměty chodí. Líbí se mi, jak volně navazuje na předchozí knihy prostřednictvím dětí hlavních hrdinů. Máme tak možnost se k nim alespoň trochu vrátit. Hunter mě bavil a Sailor byla jeho dokonalým protikladem. Příběh jako vždy geniálně propracovaný a vygradovaný. Důvod, proč dávám o hvězdičku míň, je právě zmíněný The Villain, který je pro mě zkrátka o level výš.
Po prvním dílu je tenhle nejlepší...nejlepší z knih Penelope Bloom. Vlastně si nejsem jistá, proč to pořád čtu, protože všechny postavy jsou stejně absurdní a zápletka je tam jen tak, aby se neřeklo. Ale má to i světlé stránky. Když autorka moc netlačí na pilu, tak se občas i zasměju.
Po dlouhé době jsem se k sérii vrátilaa bylo to milý, občas vtipný a romantický, ale místy i trapný, jak se autorka zuby nehty snažila vymámit nějakou hlášku, která v závěru vyzněla spíš zoufale. Zápletka taky nic moc. Myslím, že něco podobného by zvládl napsat kde kdo.
120% sladká romantika, která mě zanechala úplně naměkko. Zápletka nebyla zas tak velká, ale to je úplně jedno, protože všechny postavy jsem si okamžitě zamilovala. Úsměv na rtech mám doteď.
Klasická "old school" detektivka, která příjemně vyplní volný čas a zároveň moje první s Perrym Masonem, kterou jsem našla zašitou v babiččině knihovně. Nicméně...trochu mi vadilo, jak si Perry nechával všechny informace pro sebe a všechno vybalil na konci. Cítila jsem se tak ochuzená o férové hádání, kdo je vrah.
Nečekaná pecka. Knížku jsem si koupila na letišti, kde mi ji doporučila prodavačka. Moc jsem si od toho neslibovala a dopadlo to tak, že jen co jsem knížku dočetla, hledala jsem, co dalšího od autorky vyšlo (v češtině bohužel nic).
Vlastně nemám, co bych ději vytkla. Zvraty byly skvěle vygradované, postavy dobře vykreslené a epilog uspokojivý
To teda byla sebranka. Popravdě jsem trochu doufala, že to udělali všichni a aby je trest neminul. Epilog mě napůl zklamal...vlastně to dopadlo dobře, ale jak to bylo shrnutý do dvou vět, nepocítila jsem tolik potřebné zadostiučinění.
Každopádně super. Autorka je sázkou na detektivní jistotu. Drží se svého žánru a nelne příliš k žádné z postav, což mi u takovýchto knížek vyhovuje.
První knížka tohoto žánru, kterou jsem četla. Podobné čtivo asi nebudu moc vyhledávat, ale zase nemůžu říct, že by to bylo špatné. Občas jsem se i zasmála. Musím říct, že obdivuju lidi, kteří si ze sebe dokáží dělat až takovou legraci a brát vše s lehkostí.
Elle Kennedy mám ráda, a tak jsem opravdu nečekala, že knihu nedočtu. Už u jejich předchozích knížek jsem zmiňovala, že její postavy mívají hodně podobné charakteristické a vzhledové rysy a teď to na mě nějak dopadlo. Myslela jsem si, že knížku na čas odložím a pak se k ní vrátím, ale nabízely se mi zajímavější tituly a neviděla jsem důvod, proč se vrátit k něčemu, co je jak ohraná gramofonová deska...nebo to je už zkrátka tím, že jsem knihu věkově přerostla.
Mrzí mě, že třeba autorka už řadu letu nic nedělá s nadějně rozjetou sérií WAGs, kde jsou hrdinové povahově pestřejší.
No nevím...90% knihy jsem čekala, kdy se Grace setká s Niallem. To je zatraceně dlouho. Ze začátku mě bavilo číst o úprku Grace a jak uniká svým pronásledovatelům, ale po chvíli mě to omrzelo a občas jsem něco přeskočila. Na druhou stranu smekám před autorkou, že o tom zvládla napsat tolik stránek v poměru ke zbylému ději. Co mi jinak dlouhodobě u spisovatelky chybí, jsou epilogy. Vždy když kniha skončí, přijde mi, že je závěr hrozně utnutý.
Knížku jsem málem kvůli hlavní hrdince odložila. Už dlouho jsem nečetla o někom tak otravným, povrchním a materiálně založeným. Wyatt musel mít snad svatozář. Ani děj mě příliš nezaujal. Když to sečtu a podtrhnu, skoro jsem si říkala, jestli to opravdu napsala má oblíbená autorka nenáročných oddechovek, která má talent na postavy. A to nemluvím o tom trestuhodným počtu závorek.
Člověk si už říká, že víc brutální to být nemůže a ono jo. Tentokrát ale musím říct, že jsem zápletku aneb v čem je jádro pudla, tak trošku tušila. To nic nemění na tom, že jsem stránky otáčela bleskovou rychlostí a hltala každé slovo. Jen mě mrzí, že po většinu děje Hunter vystupuje nevýrazně, až v poslední třetině si nás pustí trochu víc pod kůži. Je ale pravda, že předchozí díly pro něj byly hodně osobní, takže zase chápu, že to chce autor vyvážit, aby se z toho nestal úplně jiný žánr. Čekání na další díl snad nebude tak dlouhé jako v případě Genesis.
Druhý díl jede na vlně toho prvního. Líbí se mi, že ačkoliv má Aiden ve svých citech k Else jasno, tak že nevyměknul, jak tomu často bývá, když se bad boy zamiluje do hlavní hrdinky. Zápletka se mi taky líbila, a to tak, že jsem to po dočtení nevydržela a dala jsem se na zbylé díly v originále. A když píšu díly v množném čísle - všichni Aidenovi kámoši mají také svoji knížku a dokonce jsem zjistila, že už jsou i knihy o jejich dětech.
Z pera Agathy Christie jsem četla i poutavější kusy. To ale nic nemění na tom, že to je skrz na skrz skvěle promyšlená detektivka. Rozuzlení bylo dokonalé a zlosyn nečekaný. Jako třešnička na dortu bylo "tajemství" obrazu, které mě pobavilo.
L.J. Shen napsala už spousty skvělých knížek a je tak sama sobě nepřítelem. V obecných měřítkách by Nemilosrdný rival dostal pět hvězdiček, ale když to srovnám s Viciousem, Ukradeným polibkem nebo jejími knížkami, které ještě čekají na přeložení (Villain, Bad Cruz, Thorne Princess), tak to jejich úrovně nedosáhne. První polovina knížky byla super, ale pak mi přišlo, že to ztrácí šťávu. Navíc jsem se opravdu snažila, abych měla Aryu ráda, ale z nějakého důvodu mi nebyla tolik blízká jako jiné hrdinky.
Silný příběh, který chytne za srdce a zároveň ho pohladí. I nějaká ta slza ukápla. Něco takového jsem nečekala. Mám ráda romány, ale většinou jsou jednodušší, protože v knihách potřebuju happy end. Když pak ale člověk přečte něco takového jako je Vzduch, který dýchá, tak to pak všechny ty předvídatelné romantické rychlo knížky blednou.
Má první knížka od Kinga, kterou jsem si kdysi dávno vybrala, protože seděla do povinné četby ve škole. Pamatuji si, že se mi děj líbil, mělo to dobrý spád a napívané to bylo tak akorát, aby to zůstalo vkusné a zároveň jsem byla nervózní jak to dopadne.
Bohužel je to zatím také má poslední kniha od autora, protože jsem kdysi zkusila jednu jeho novější a nebylo to dobrý. Ty popisy mě ubíjeli nudou. Těžko věřit, že to napsal jeden a ten samý autor
Vezmu stranou to, že tohle by v normálním životě opravdu nefungovalo. Ani jeden z hlavních hrdinů není tak úplně v pořádku a takhle vztah určitě vypadat nemá. Nicméně je to pouze fiktivní příběh a kdyby byli Aiden nebo Elsa "normální", tak by to asi moc lidí nečetlo.
Příběh mě bavil. Děj plynul v postatě sám a čekám na další vývoj mezi ústřední dvojicí. Akorát tak trochu zjišťuju, že mě červená knihovna vyhovuje číst spíš v angličtině. Některé české výrazy mě zkrátka tahají za uši.