Shaxx komentáře u knih

Surrealistický zážitek smíchaný s realitou všedního dne, přítomnosti a různých palčivých témat. Perfektní. Nebudu předstírat, že jsem pochopila, nebo že se mě dotklo úplně vše, ale 90% obsahu ano (a věřím, že v originále je to ještě o chlup lepší). Ilustrace jsou nádherné.
Od Tana mám Cikádu a ta je prostě ♥, takže Příběhy z vnitřního města byly "must-have".
Nejvíc se mi líbily (dle svérázného rejstříku) motýli, koně, kočka, nosorožec, tygr a medvěd.

1 01.11.2019

Dračí strážce spadá pod epickou fantasy a slova, která mě po dočtení napadají jsou: komplexní a výpravné. Kniha má několik hlavních vypravěčů a vskutku bohatý svět. Autorka si rozhodně vyhrála. Možná pro někoho bude kniha kapku složitější na čtení a zorientování se ve světě a postavách, ale já byla spokojená. Hobb umí tvořit skvělé postavy, které vyvolají emoce a s těmi dále pracuje. V jednu chvíli jednu postavu lituju a v druhém okamžiku mě štve (to zrovna, když o ní čtu z pohledu jiného hrdiny). Pokud kniha vyvolá emoce (a to jakékoliv), byť jen kvůli jednání nějakého člověka v knize, je to prostě dobře. První díl je dlouhý a táhne se. To jo. Ale je to jen dlouhý rozjezd k dalším dílům, čekám, že by mohly být trochu svižnější.

1 01.11.2019

3,5*
Váhám nad hodnocením. Na jednu stranu se mi to líbilo, na druhou stranu chci od toho víc.
Je to psané jednoduše, pro mladé čtenáře, prostě young adult. Jenže zrovna tady by se mi to mnohem víc líbilo jako fakt plnohodnotný, výpravný román, který by se více do hloubky zabýval všemi kmeny a jejich historií, prostředím, emocemi postav, prostě vším. Něco, co by mělo třeba i těch dobrých 450-500 stran. Já miluju severskou mytologii, zromantizovanou mylnou představu Vikingů a tak. Mám ráda přirozeně silné hlavní hrdinky. A tohle vše tady je, ale na zjednodušené bázi, aby se příběh dobře četl, žádné složitosti, či hlubší sondy do prostředí a tak.
Nejsou tu žádné twisty, nad kterými by čtenář lapal po dechu. Žádná překvápka, žádné napětí, nic. Děj je více než lehce předvídatelný. Je to prostě jen příběh jedné holky s ohněm v krvi, která se nehodlá ani v nepřátelském prostředí vzdát.
Takže shrnutím - líbilo se mi to, ale chci zoufale víc.

1 01.11.2019

Uff.
Příliš utahané, hromada flashbacků (psané kurzívou, málem mi z toho po několika desítkách stránkách slzely oči).
Možná ten příběh je dobrý, ale je zamotaný do zbytečných slov...

1 01.11.2019

Taková pohádka/pověst na dobrou noc. Neurazí, nenadchne. Čekala jsem, že na mě dýchne nějaká kouzelná zimní atmosféra, ale nějak to moc nefungovalo. Příběh je příliš krátký, aby si člověk stihl oblíbit nějakou postavu a upřímně, charaktery jsou docela plochý, autorka je prostě vzala a plácla tam, kam potřebovala. Například postava mága Runa? Co to mělo být? Celé to na mě působilo jako nějaká první verze, kdy si spisovatel řekne jak příběh začne a skončí a prostředek zaplácne něčím, co postavy dostane ke konci... Příběh hezký, ale zpracování jednoduché a nijaké. Nicméně obálka je nádherná.

1 01.11.2019

3,5*
Je to krátké a jak už jsme zvyklí od Flynn, tak plné twistů a zvratů a jo, celkem mě to bavilo. A už úvod do povídky je prostě skvělej.

„I didn't stop giving hand jobs because I wasn't good at it. I stopped giving hand jobs because I was the best at it.“

To prostě nemá chybu :D První dvě třetiny byly super, poslední třetina už byla trochu nezáživná, ale celkově jsem si tuhle jednohubku užila :)

1 01.11.2019

Tohle bylo roztomilé a kouzelné s kapkou magického realismu, což já MILUJU :)
Lois prochází tak trochu menší krizí.. Sice má dobře placenou práci, ve které vyniká, ale za jakou cenu? Pomalu se z ní stává kancelářský zombík se zajetou rutinou.. Vstát, jít do práce, klofat do klávesnice, nemít čas na osobní život, koníčky.. Práci přizpůsobuje svůj život - dokonce i jednu dobu přejde na výživný gel, náhradu stravy, protože kdo by sakra měl čas si každý den vařit, nebo do sebe pořád soukat pevnou stravu?
Ani neví jak, ale najednou se stane majitelkou takového nezvyklého domácího mazlíčka. Nebo aspoň tomu se nejblíže podobá hmota, co si vesele žije v nádobce a která vyžaduje denní krmení jak většina zvířátek. Řeč je o kvásku a zde se přiznám, že jsem fakt netušila, že kvásek takhle funguje, jako živoucí bytost :D Lois začne péct a zjišťuje, že to jí v životě dělá opravdu šťastnou. Sice se říká, když jsi v něčem dobrý, nikdy to nedělej zadarmo, ale nic se nemá přehánět, aby z činnosti, která nás dělá šťastnou, nestala zas povinnost a práce.
Fakt mě to bavilo a v některých okamžicích jsem se celkem i viděla.

1 01.11.2019

DODO aneb detašované oddělení diachronních operací byla taková lahůdka. Je to dlouhé, je to rozvláčné, ale bavilo mě to. Obsahuje nesmyslné množství vtipných zkratek, jak už samotný název napovídá, příběh je vyprávěn zajímavou formou zpráv, dopisů, oznámení, zápisků.. Ale všechno to skvěle sedne dohromady a nepůsobí to rušivým dojmem. Ačkoli je tam přehršel informací a odboček, bez nich by to nějak nebylo ono. Když se čtenář přizpůsobí tempu vyprávění (pomalé), tak mu to ani nepřijde. V knize se objeví spoustu historicky známých (i neznámých, znali jste Grace O'Malley, pirátskou královnu? Já taky ne :D) postav a událostí. Postav je tu tak akorát, aby se člověk nepřestal orientovat. Konec trochu vlažnější, ale očekávaný. Trochu mi atmosférou kniha připomněla Čas čarodějnic. Jen bez upírů, romance a vlastně asi všeho (až na čarodějnice a cesty do minulosti :D). Nepostrádá humor, zajímavé historické informace a hezky vystavěný příběh. Byl by z toho fakt dobrej seriál.

1 01.11.2019

Zajímavé počtení. Příběh se dotýká spoustu témat, umělé inteligence a její případné sentience, porozumění a empatie, mezidruhové komunikace, morální hodnoty (takže skvělý mix toho, co mě zajímá). Tempo děje bylo pomalejší, ale nevadilo mi to, je tu nadhozených spoustu myšlenek, které si žádají o pozornost a zamyšlení. Komu nevadí se kapku nad textem zahloubat, je to pro něj ideál čtení.

04.12.2024

Fitzek se s tím nepáře, už od začátku udržuje napětí a vymýšlí různé twisty a překvapení, až to jde občas za hranici překombinovanosti, Pasažér 23 není výjimkou. Ale sedl mi a knihu jsem měla přečtenou za pár hodin, bavila jsem se. Rozhodně jsem nepředvídala, co se z toho vyklube. Díky rychlému tempu a dobré čitelnosti mě Pasažér vytáhl z počínající knižní krize, jsem ráda, že jsem po téhle knize sáhla.

01.12.2024

Maskovaný zabiják, pár brutálních a originálně provedených vražd a jeden detektiv, kterého se tenhle případ týká více, než by chtěl. Svižné, akční, napínavé, kresba super. Další díly přečtu ráda.

18.11.2024

3,5*
Nemůžu upřít, že to autor to měl hezky promyšlené a čtenáře řádně zamotá do děje a postav, jak pavouk lákající mouchu do hutně utkané sítě. Bohužel, nedařilo se mi naladit na to, jak byl příběh napsaný. Ačkoli mi jindy tenhle styl psaní, který jde přímo k věci, bez zdlouhavých opisů, nevadí (někdy i vyhovuje, např. Míra Pech nebo Martin Štefko), tak tady to pro mě nefungovalo. Scény, které by ve filmu byly typické lekačky (postava se podívá do odrazu okna, přičemž hudební podkres graduje do úderného crescenda, náhle se objeví cizí pokřivená tvář), zde byly dramatizovány vykřičníkem a to pro mělo úplně opačný efekt, místo toho, aby to podtrhlo atmosféru, to spíš napjatost okamžiku "zabilo". Větší efekt by za mě měly krátké, úderné věty. Ale to já si jen tak brblám. Bavil mě příběh samotný, rozmotávat tu motanici lží, nedůvěryhodných vypravěčů a to, že děj servíruje přesně to, co název slibuje. Protože I mrtví prahnou po pomstě :)

13.10.2024

Taková milá soft gotická duchařinka, kterou hodně označují za křížence Mexické gotiky a Rebeky (četla jsem jen MG, Rebeku musím napravit). Rozhodně plusové body schytává za prostředí a dobu, ve které se odehrává. Mínusové body jsou mnohdy nelogický děj, chování postav a pro mě romantická linka, kterou jsem tam zrovna nečekala a ubírala zbytečně moc prostoru. Víc hororu a méně romantiky a bylo by lépe :)

30.04.2024

Druhý Dům v blankytně modrém moři se od toho čekat nedá (i když přirovnání je na místě, ale Dům je prostě srdcovka), jinak to nicméně byla fajn oddechovka (navíc hezky Laserem zpracovaná po vizuální stránce). Příběh je dost předvídatelný, ale to se taky asi dá očekávat a tolerovat v tomhle případě. Má to pár ňuňu momentů a celkově chápu, proč se to líbí, ale mně tam pořád unikala nějaká ta kouzelná atmosféra, kterou jsem čekala a to mě mrzí. Ani postavy mi nijak výrazně nepřirostly k srdci.
Mimochodem, pokud jste po prvních stránkách tápali, jak často se tedy ty čarodějky scházejí, když se informace liší, hned v první větě je chybka překladu, stane se :)

17.04.2024

4,5*
Dcera kostí byla nečekaně milé překvapení. I když měla pár svých much a předvídatelností, velmi se mi líbila. Už jen trochu morbidním námětem, kdy se z úlomků lebeční kosti pomocí magie vytváří živoucí konstrukty různého vzezření a účelu, tak pro přítomnost roztomilého zvířecího společníka (to na mě vždy zabírá). Celé je to psané čtivě a stránky ubíhají jedna radost. Je tu dost postav, které se střídají ve vyprávění a jedna dějová linka mě bavila trochu méně než ostatní, ale o to víc jsem se těšila na další změnu vypravěče. Tuhle sérii ráda dotáhnu do konce, už se těším na dvojku.

30.03.2024

,,Zrada. Překládání znamená páchat na originálu násilí, překrucovat ho a komolit ho pro cizí, nezamýšlené oči. Co to tedy znamená pro nás? Můžeme snad dojít k jinému závěru než k uznání, že akt překladu je tedy nutně vždy aktem zrady?"
Babylon byl jednou z mých očekáváných letošních knih, co vyjdou v překladu. A nezklamal. Věrně vykresluje prostřední alternativního Oxfordu, kde se ocitá Robin, jemuž byla dána jedinečná šance, dostat se z bídy a utrpení a žít život, o kterém si ostatní mohou jen zdát. Ale čím je to vykoupeno? Krom zajímavých poznatků k jazyku a překladům přináší Babylon i etické a morální otázky, které postupně vyvěrají z toho, jak se Robin boří hlouběji a hlouběji do dění kolem něj, ke kterému by leckdo byl slepý. Velmi se mi líbil závěr, který nepostrádal jisté drama a podtrhl tak hloubku toho, kam vše zabředlo. Babylon mi trochu připomínal Nefritové město - zejména magickým prvkem, který sice byl přítomen a ačkoli byl zásadní a důležitý pro děj, neobjevoval se tolik, jak by člověk čekal. První část mi přišla trochu repetitivní a co mě opravdu nebavilo, byly četné poznámky pod čarou, které se sice tématicky k celé knize a obsahu hodily, ale nebavilo mě k nim pořád sklouzávat zrakem. A poslední věc - nepodařilo se mi k žádné postavě vytvořit si nějaké pouto, což je též zásadní pro moje hodnocení.

30.03.2024

V samotné anotaci se píše - pokud nejste příliš náročnými čtenáři, možná se i zasmějete, a něco na tom bude. Asi se tedy řadím mezi náročné čtenáře, protože na mě tohle nefungovalo, i když jsem byla připravená na vtipnou oddechovku. Bylo pár okamžiků, které mě pobavily, ale jinak mi přítomný humor přišel až moc na sílu tlačený do každé věty, připomínalo mi to trochu béčkové parodie. Od druhé poloviny můj zájem o děj opadal a bylo mi vlastně celkem jedno, jak to dopadne, což mě mrzí, protože anotace zněla slibně. Dávám tři hvězdy, jakožto průměr, co neurazí, nenadchne.

07.03.2024

3,5*
Téma slovanské mytologie mě vždy potěší. Navíc jsem viděla, že obálku vytvořila jedna z mých oblíbených ilustrátorek, Lenka Šimečková, nešlo odolat.
Zatímco mě bavily prvky mytologie, postavy mi k srdci moc nepřirostly. Moraně je dáván větší prostor, Vesna je líčena jako taková hloupounká, pasivní postavička na okraji, kterou se Morana snaží pořád nacházet a zachraňovat. Co mi vadilo nejvíc, je přeskakování do dvou časových linek, které ač dělilo šest století, nebylo to poznat. Nijak výrazně se nezměnilo chování postav, ani prostředí, způsob života... A že 600 let je sakra dlouhá doba. Občas mi nějaké dialogy přišly trochu křečovité a druhá polovina se mi už vyloženě táhla, což je v rozporu s tím, že na konci bylo nejvíce akce, až to působilo trochu uspěchaně oproti nastavenému tempu. A jeden malý plus - naštěstí v knize nebyla vyloženě romantická linka, pokud se tam něco mihlo, tak jen na chvíli. Nicméně druhý díl asi zkusím.

22.02.2024

Na Vrchol vypadalo slibně. Začátek mi byl dost po chuti, kombinovalo to moje všechny oblíbené prvky, včetně těch, které vyžadují zapnout tu jednu mozkovou buňku navíc. Plus mysteriózní a nehostinné prostředí, všudypřítomná paranoia, nějaké ty výčitky z minulosti....Ale jak se začala odhalovat zápletka, jak byla expedice blíž a blíž vrcholu, vše šlo do háje. Neumělý, amatérsky působící konec, který by se hodil do béčkového filmu. To, co mělo budit hrůzu a údiv nad věcmi, které se vymykají lidskému chápání, působilo lacině až směšně. Postavy neměly moc výrazný charakter, aby si je šlo oblíbit a držet jim palce. Škoda promarněného potenciálu.

28.01.2024

Je mi líto, ale tady jsme se já a Moore nesešli na stejné vlně. Oceňuju experimentální styl psaní, to, jak byla každá povídka unikátní, ale na rovinu, tahle povídková sbírka mě ke konci totálně unudila. Nejvíc se mi líbila povídka, jejíž název nese samotná kniha - Iluminace. Skvělý mix melancholie, nostalgie, to vše s příchutí krize středního věku až po hororové zakončení. Líbily se mi i Ani v legendách a šel i kratičký Dar shůry, kde nicméně byla pointa velmi průhledná a překvapení se na konci nekonalo. Hypotetická ještěrka byla zajímavá, ale v polovině ten příběh nabral jakousi hořkou pachuť, která mi nebyla po chuti a táhla se až do konce. Prvotřídní lokalita byla napsána s lehkým humorem, který pro mě fungoval tak napůl. A zbytek povídek, z těch už jsem jen chytla knižní krizi. Jsem ráda, že jsem nepodlehla líbivé obálce a nekoupila si bezhlavě limitku, vypůjčit z knihovny naprosto stačilo.

28.01.2024